Adamek, Verunka a kamaradi - od Kristyny a Luky
- Rodičovství
- tama
- 20.03.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tyden s tydnem se sesel a ja si obcas ve volnych chvilich promyslela jak na zacatku kvetna napisu denicek o tom, jake to je naplnit trinactimetrovy kontejner a poslat ho pres more a nasledne se presunout tyz smerem se dvema obrovskymi psy letadlem. Nato si vesele odjedu s Lukou na hory uzit si (snad uz) posledniho snehu, sedim v bufetu na sjezdovce a najednou prijde SMS od Sulanka, ze mam tento vikend denickovou sluzbu”. Sok to byl obrovsky no co vam mam rikat proste jsem si to nejak popletla a na tento denicek nejak zapomela.
Nevim jestli je to tim nahlym oteplenim nebo jestli je to jeste nasledek doznivajici materske dovolene, ale v posledni dobe vubec kraluju ruznym zapominanim, prerekavanim a tak podobne. V naslednem chaosu, ktery od patku vyplnuje muj mozek jsem usilovne premyslela nad tim o cem psat. Narozeni princeznicky Bereniky Emy ve mne vzbudilo chute pojednat denicek nejak filozoficky, o zrozeni a tak, jenze jsem na nic inteligentniho neprisla - nakonec ten jedinecny pocit u narozeni sveho ditete vsechny v denicku zname (timto preji pripadnym nakukovatelkam - snazilkam aby se jim brzy zadarilo a sveho mimiska si brzy drzely v naruci) a je to tak osobni, ze snazit se o tom nejak vseobecne filozofovat je stejne trosku zbytecne. Nakonec jsem se tedy rozhodla, ze denicek bude naplnovat ruzny mismas z naseho zivota v poslednich dnech.
Nez ale zacnu, tak musim samozrejme pogratulovat Veronice k narozeni prekrasne holcicky Bereniky. Je videt, ze holcicka je to nejen krasna, ale i chytra, protoze si pockala na jarni pocasi - proc se taky honit do mrazu, ze?! Krom toho se zda ze take projevila slusne chovani a kdyz uz tedy maminku trosku trapila v brisku svym dopekanim se do finalni uzasne podoby, tak ji aspon netrapila dlouhym porodem a vykoukla v takrtka bleskove rychlosti. Takze Bereniko, do zivota ti prejeme jen zdravi, stesti, spoustu lasky a aby se tve, v tak ranem veku jiz prokazane pozitivni vlastnosti, jen a jen prohlubovaly. Veroniko, tobe prejeme rychle zotaveni a adaptaci na zivot ve ctyrech a cele vasi rodince jen stesti a spoustu pohody. A urcite nemluvim jen za sebe, kdyz reknu, ze jiz netrpelive ocekavame popis toho jak to vsechno probehlo, a take co na rika Adamek. Urcite to pojal zodpovedne a uz se tesi na malou sestricku.
No a co se delo u nas? Vlastne nic moc za:,–(niho - ale kazdy den neco. Bylo toho proste hodne, same vyrizovani a zarizovani : ) Akorat Luka si tim vsim proplouval takovym tim detskym nevedomim a kazdodennim uzivanim. Navsteva moji mamy byla sice mirne hekticka, ale nakonec se nam poradilo zaridit vse co bylo potreba. Luka nam u toho vydatne asistoval, takze byl napriklad v bance zrizovat ucet, u pravnika vyridit zalezitosti ohledne naseho prazskeho minibytu, dokonce babicce pomahal vybrat si auto. Musim ho pochvalit, protoze byl opravdu vsude moc hodny. Jedine co mne a babicku trosku mrzelo, ze babicku mirne ignoroval a vubec se netvaril nadseny z toho ze ji po dlouhe dobe vidi. Ale asi toho na nej bylo taky trosku moc - navsteva v Belehrade, do toho chodi skoro kazdy den Slavka (kterou si mimochodem velmi oblibil, z cehoz ja skacu radosti tri metry vysoko pokazde kdyz je s ni), a vseobecny chaos.
Divadelko s Nikou, Eliskou a Patou a Nikem, jak jiz psal Sulanek, bylo moc fajn. Luka sice nebyl uplne ve sve kuzi, nevim jestli unavou z vynechani odpoledniho spani, nebo se i trosku bal, ale nakonec se osmelil a sel si sahnout na loutku kuzlatka a dokonce i vlka pohladil a sahnul mu na zuby. Pri pohledu na nej, jak sebral odvahu a sel sam, jsem sice malem slzela, ze uz je to vlastne maly-velky kluk : ) ale na druhou stranu dumala nad tim, ze je vcelku neprubojny - k loutkam se dostal skoro az posledni protoze se nechal vsemi detmi odstrcit. Nakonec jsem mu tedy sla na pomoc a nasmerovat : ) a budu doufat, ze to je jen vekem a v budoucnu se trosku "pochlapi” : ) Nasledna prochazka po Letne byla pro deti rajem kaluzi - Luka se sice tvaril jako ze ho moc nezajimaji, ale pro zmenu se brodil snehem a fascinovane pozoroval, jak se mu na botickach hromadi snih. A do tech kaluzi si potom nenapadne taky hupsnul.
No a ve ctvrtek jsme vyrazili smer Susice. Byla jsem domluvena s tetou, ktera tam se sestrenicema a jejich partou travila jarni prazdniny, ze tam na dva dny (vlastne jen jeden cely den) prijedeme. Toz jsem zabalila tasku a pripravila boby a vyrazili jsme - vezl nas pritel sestrenice, protoze ja na hory na letnich gumach odmitla jet. Odjezd se samozrejme neobesel bez ruznych drobnych perlicek typu "mame hodinu spozdeni”, "Luka se kompletne pos..l (nejde to proste rict jinak : ) kdyz uz mel obute boty a ridic cekal venku uz asi pul hodiny”, "spolecenske hry - samozrejma nutnost - zapomenuty doma a Luka rve, protoze mne nechce pustit pro ne skocit, takze nakonec musi pritel sestrenice k nam domu, kde v zivote nebyl” a tak dale. Pak uz ale cesta probihala v pohode. Luka to zalomil jeste pred vyjezdem z Prahy a spal az na misto. Kdyz jsme tam dorazili, tak jsem nechapala kde je snih - vsechen behem tri dnu roztal, ale na Zadove, o poznani vys, jeste nastesti byl. Na vratech na mne cekal faborek a cervene psani - s instrukcemi co delat dal. Teta a spol., obeznameny s moji mirnou obsesi Rodinymi pouty, pro mne pripravili bojovku. Krome prvniho ukolu, kdy jsem s lahvemi od piva, musela predstirat na dvore spartakiadni vystoupeni "Poupata” nastesti jeste prospal - to kdyby totiz videl a pamatoval si do svych pubertalnich let bych asi neprezila, se mnou ale prosel vsechny "komnaty”, kde v kazde z nich na nas cekal strazce (ofaborkovany krepakem, s lyzarskou hulkou a slunecnimi brylemi, takze Luka koukal dost vyjevene) a museli jsme (tedy spis ja : ) plnit ruzne ukoly (napr. lustit krizovku, vymyslet basnicku na slovo "kacer”, atd.) Luka sbiral fanty, z cehoz mel velikou radost, jelikoz to byly bonbony. Bojovka se ale zvrtla v momente, kdy mi byla nasazena pouta - Luka zacal hrozne brecet a neprestal dokud mi je nesundali. Nakonec jsme v troube nasli darek pro kazdeho z nas a mohli se zacit veselit. Druhy den jsem vyrazili na Zadov, kde byl jeste zbytek snehu a Luka chvili boboval, ale nakonec se rozhodl, ze je lepsi honit a mucit mistni kocku. Odpoledne jsem potom sli objevovat krasy Susice. Vecer jsem predvadela dalsi fyzicke vykony hodne spartakiady - to kdyz se Luka v noci probudil, protoze spadnul z postele a nutne vyzadoval mou pritomnost. Byla jsem opravdu par kroku od domu, ale nez jsem se tam dostala, trvalo to skoro cvrt hodiny. Musela jsem totiz prelezt plot, a protoze jsme omylem tetu doma zamkli, tak jsem nakonec dovnitr lezla oknem. Na hlavni ulici opravdu lahudka! : ) No, a jeste nez jsme odjeli, tak jsme sli zkontrolovat reku Otavu, ktera byla tesne pred vylitim, a na ktere bylo hejno kachen. Krmili jsme je vydatne, Luka dokonce svolil k tomu, ze jim bude hazet male kousky. Poucila jsem ho totiz, ze kachny velke kusy nesmeji, ze by se mohly udusit a hned jsem mu pripominala jeden dil Doktora Toma, ktery mame nahrany (a tudiz ho hrajeme porad dokola) a ktery o tomto pojednava. Luka to samo nevydrzel a hodil kachnam celou pulku rohliku - jeden kacer ho sebral a zdrhnul - tak jen doufam, ze ho nemame na svedomi. Vylet na hory se podaril, ale spis to bylo vitani jara nez nejake zimni hory - snehu uz tam bylo opravdu malicko.
Tak, a pokud jste to docetly az sem, tak jste hrdinky a jen doufam, ze jste se neunudily k smrti : ) Take vas zaverem prosim o prominuti pripadnych hrubek - snazim se je nedelat, ale nekdy opravdu nevim jak je neco spravne - cestinu jsem totiz mela pouze na zakladni skole a pak uz ne. Tak doufam, ze mne omluvite : ) A taky se omlouvam, ze pisu bez diakritiky, ale muj pocitac ani nema cestinu nastavenou. Ale muzu to taky svest na Veroniku, ktera by si to s diakritikou jiste neprecetla ![]()
Uzivejte si prichazejiciho jara - myslim, ze se uz si to nerozmysli a uz nas neopusti. A kdyz budete mit chut, tak treba napiste, jak slavite Velikonoce - at se muzeme inspirovat.
Vsem tehulkam pohlazeni na briska, Katce prejeme brzke a rychle rozdvojeni a zdraveho Bobeska Filipka, a zdravime vsechny nase miminka - zvlast potom to nejcerstvejsi - malou Bereniku.
Ahoj,
Kristyna a Luka
Přečtěte si také
Tchyně ze mě dělá neschopného chlapa. A moje žena jí začíná věřit
- Anonymní
- 24.06.26
- 561
Jsem manžel a táta, který se snaží postarat o rodinu, děti i domácnost. Jenže matka mojí ženy je u nás pořád a do všeho mluví. Kritizuje, jak vychováváme děti, shazuje mě před ženou a nenápadně jí...
Nechala jsem syna (3m) manželovi a odjela pryč. Opravdu jsem tak špatná máma?
- Anonymní
- 24.06.26
- 495
Myslela jsem, že největší problém bude odloučení od miminka. Nakonec byly mnohem horší reakce lidí kolem.
„Ještě jednou a dítě vyřadím!“ Ředitelka na mě křičela kvůli zpoždění v zácpě
- Anonymní
- 24.06.26
- 390
Být pracující mámou znamená žít v neustálém napětí. Každý den je to závod s časem – odpracovat své hodiny, bleskově nakoupit a utíkat pro dítě do školky dřív, než se zavřou dveře. Většinou tenhle...
Deset let po svatbě spíme odděleně. Ticho je hlasitější než hádky
- Anonymní
- 24.06.26
- 366
Sedím v obýváku, za oknem už je tma a z vedlejšího pokoje slyším jen klapání klávesnice. Manžel zase sedí u počítače, jako každý večer. Naše dítě už dávno spí, já jsem ho uložila, přečetla mu...
Dopis pro ni: Dnes by ti bylo šest let. Pořád jsi moje dcera
- Anonymní
- 24.06.26
- 258
Tolik let už uplynulo, ale bolest v srdci zůstává...
„Vždyť kojí úplně špatně,“ zaslechla jsem tchyni. Pomohla až laktační poradkyně
- Anonymní
- 23.06.26
- 1775
Největší tlak, který na novopečenou mámu přichází, je ten zvenku, z vašeho okolí. Dobře míněné rady, které ale občas šíleně bolí. A blbý je, že často se jedná o vaše nejbližší lidi. Jako v mém...
Vzala jsem si muže s dítětem. Teď mám doma pocit, že jsem tam navíc
- Anonymní
- 23.06.26
- 1908
Vzala jsem si muže, který má dceru z předchozího vztahu, a od začátku jsem se snažila být trpělivá, laskavá a nebrat jí tátu. Jenže ona mě odmítá, provokuje, shazuje a dává mi najevo, že v jejich...
Devět týdnů bez školy, bez babiček a bez řidičáku. Jak to mám zvládnout?
- Anonymní
- 23.06.26
- 3911
Mám dvě děti na prvním stupni, chodím do práce a letos jsem prázdniny zřejmě úplně podcenila. Bydlíme v malém městě v pohraničí, příměstských táborů je málo, babičky nemáme a já navíc nemám...
Tchyně vtrhla po mém císaři do porodnice. Musela ji vyhodit až sestřička!
- Anonymní
- 23.06.26
- 2058
Porod je pro každou ženu jedním z nejintenzivnějších a nejnáročnějších zážitků v životě. Když navíc neprobíhá podle plánu a skončí akutní operací, žena potřebuje klid, bezpečí a čas na to, aby se...
Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna
- Vilma1897
- 23.06.26
- 573
V čem je její kouzlo? Třikrát vyprodala Eden a spousta lidí se vracela znovu. Včetně mě. Na první koncert jsem měla lístek na sobotu. A hned když skončil, bylo mi jasné, že v úterý chci být v Edenu...