Bipolární porucha III.
Další pokračování deníčku...
Přečtěte si také první díl a druhý díl deníčku.
Víte, BAP není jenom neustálé střídání dvou stavů, setkala jsem se s mnoha lidmi, kteří se mě kvůli mé nemoci báli. A sama musím uznat že měli tak trochu pravdu. Většina lidí si myslí, že maniodepresivní porucha je o střídání mánie a deprese. Ale to není tak úplně pravda. Deprese s mánií se střídají dost nepravidelně, prostě najednou udeří a neptají se, jestli můžou. Občas se mi ale také stalo, že oba stavy se projevily zároveň, říká se tomu smíšená epizoda.
Teď jsem začala tak trochu plácat pátý přes devátý, takže se vám to pokusím trochu objasnit…
Můj nejoblíbenější stav je asi deprese. Ne, nespletla jsem se, tohle myslím naprosto vážně. Dokážu si představit, jak se asi teď tváříte, kdykoliv to někomu povím, ty pohledy stojí za to.
Ale zpátky k tématu.
Deprese je stav, kdy jsem naprosto bez nálady a energie, ale to už jsem jednou psala. Chtěla bych vám ukázat víc pohledů, a tak se snažím vysvětlit, jak to vidím já. A zase jsem úplně jinde než jsem chtěla… Tak nádech a výdech. Zpátky k vysvětlování. I když jsem byla schopná se při depresi pokusit o sebevraždu, tak pro mé okolí a vlastně i pro mě, je tento stav nejjednodušší. V depresi nejsem schopná ničeho jiného než se litovat a truchlit. A navíc jsem v tomhle období nejlépe manipulovatelná. Nikomu nehrozí, že se naštvu nebo začnu hystericky vyvádět.
Deprese je vlastně takové předpeklí. Pak moje věrná kamarádka mánie. Tady by se dalo využít spousta nádherných českých slov, ale pochybuji, že by tento deník mohl vyjít. Mánie je vlastně devítihlavá saň, co kolem sebe chrlí oheň. Už jsem také něco málo psala o téhle potvůrce, ale myslím, že si zaslouží pár věcí doplnit. Prve jsem psala spíš obecně, teď bych vám to popsala tak, jak to prožívám já. V těch lehčích mániích jsem doma a něco vyrábím, ale když se mi stane, že vysadím své léky, najednou to dostává grády. Stane se ze mě osoba ochotná vyzkoušet bungee jumping, prochlastat se celým víkendem pomocí bílých rusáků anebo třeba vyzkoušet různé druhy drog. V mánii jsem schopná i ochotná zkusit skočit ze střechy, jen abych zjistila, jestli přežiju. Ano, přežiju se zlomeným zápěstím.
Jenže mánie, je také období, kdy klidně utratím veškeré své peníze za úplné hlouposti. Období, kdy se dokážu pohádat s kýmkoli kvůli čemkoli. Nikdo mě nemůže zastavit a když se o to někdo pokusí, půjdu dál i přes mrtvoly.
Ale pokud byla deprese peklo, mánie devítihlavá saň, tak smíšená epizoda, je minimálně inferno. Tahle holka může mít dva typy, buď rychlé střídání mánie a deprese, což není až tak zlé, jako druhý typ. Druhý typ je oboje naráz. Tento stav jsem měla zatím jen dvakrát. A klečím na kolenou, už nikdy víc, prosím. Tenhle typ je jako když vám někdo ponoří hlavu pod hladinu a nechce pustit. Chvíli jste plní adrenalinu a energie, perete se a chcete, aby vás pustil, ale zároveň víte, že nemáte dost sil a stejně se utopíte. Máte potřebu někomu ublížit, jen proto, že vám řekl, ať se uklidníte. Jste jako obrovské zvíře v kleci ze slabého dřeva a čekáte, kdy se zvíře dostane ven a kolik škody napáchá. Chcete už se vším skončit, přejete si jen ticho, klid, tmu a smrt.
Četla jsem si zpětně minulý deník a nic moc teda, celkem jsem ho odflákla… Je tam spousta věcí, co ani nedávají smysl, ale nejhorší je, že ani já sama nevím, co jsem vlastně chtěla říci. Takže bych vám to chtěla tímto dílem trošku vynahradit. Snad se bude líbit.
Chtěla bych všem poděkovat za milou odezvu. Čekala jsem cokoliv a teď ani nemůžu věřit, jak velkou podporu mi dáváte.
X.
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 1441
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 631
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 1332
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 387
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 384
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1573
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 4171
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1205
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3269
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1557
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...