Bipolární porucha I.

Psychické problémy

Jaký je život pro člověka s BAP?

Sedám si k pracovnímu stolu a otevírám notebook. Prokřupnu si klouby na rukou a pustím se do psaní. Hned ze začátku se zasekávám a nevím co napsat. Chvíli bezmocně sleduji prázdnou obrazovku, do té doby, než zčerná.

Zdravím, napíšu a znovu nevím co dál. Nejméně osmkrát to své „Zdravím“ smažu a znovu napíšu. Psycholog mi poradil, abych se nebála a o své pocity a zkušenosti se s někým podělila. A protože nejsem připravená čelit realitě sama za sebe, zkusím to vypsat pomocí tohoto deníku.

Bylo mi dvaadvacet let, když se u mě poprvé projevila maniodepresivní psychóza (maniodeprese nebo také bipolární porucha, říkejte si tomu, jak chcete). Ze začátku jsem netušila, že vůbec nějaká taková nemoc existuje. Mí přátelé se mně v té době začali stranit. Střídali se mi návaly deprese, kdy jsem seděla zavřená ve svém pokoji, měla jsem zatažené rolety a choulila se v rohu. Nikoho jsem nechtěla vidět, s nikým jsem nechtěla mluvit a nic jsem nechtěla jíst. Tenhle stav postupně přešel do druhého extrému. Mánie.

Měla jsem pocit, že všechno dokážu, že jsem nejlepší na světě a nic mě nepřekoná. Celé dny a noci jsem byla vzhůru a pořád jsem něco vyráběla a zkoušela. Když pak po nějaké době přišel stav deprese, pokusila jsem se zabít.

Naštěstí mě našla má dobrá kamarádka a zavolala záchranku. V nemocnici zjistili, že mám BAP.

Váš příspěvek
flybe
Zasloužilá kecalka 658 příspěvků 14.12.18 00:41

Přeji Ti, ať Ti nasazená léčba zabere a bude ti neustále normálně :hug:

puntice
Ukecaná baba ;) 1951 příspěvků 14.12.18 09:50

:hug: budu se těšit na pokračování

Helca83
Ukecaná baba ;) 1077 příspěvků 14.12.18 12:33

Drzim Vam palce a tesim se na pokracovani :andel: myslim ze kazdy mame v okoli nekoho s touto poruchou a ja treba nevim jak se k takove osobe chovat, co by pomohlo - jestli delat jakoby nic nebo zkusit opatrne usmernovat, kdyz uz je manie v takove mire, ze ma clovek o danou osobu strach…

Teruška85
Zasloužilá kecalka 947 příspěvků 14.12.18 14:29

Můj táta měl tuto nemoc,tak vím,jak těžké je s ní žít i pro dotyčného i pro jeho rodinu.Dnes je naštěstí psychiatrie mnohem dál než v 70tých letech,kdy mého tátu zavřeli na pokoj s vrahama a úchylama,protože je tehdy strkaly do jednoho pytle.Moc vám držím palce a posílám mnoho sil :hug:

oranžová mašle
Povídálka 24 příspěvků 14.12.18 14:30

Taky si ráda přečtu pokračování, držím palce, ať se daří dobře

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.12.18 22:16

Můj nejelpší kamarád má BAP . Je to člověk za kterýho bych dala ruku do ohně i když si spousta lidí myslí , že bych o ní přišla, není tomu tak :) Je jen důležitý vědět a rozpoznat fáze o kterých mluvíš. Ty fáze jsem s ním prošla několikrát a udělám to kdykoliv znovu. V určité fázi je to neskutečně společenský člověk, rád mluví a vaří pro kamarády :) Miluju jeho těstoviny se zeleninou :) když má tvořivé období, skládá dech beroucí origami. Rádi spolu chodíme po antikvariátech a kavárnách :) Ano, jeho špatná období jsou hodně zlá. Je uzavřený, všichni mu vadí , nedokáže vnímat když na něj někdo mluví. Dokáže i zmizet a 2 měsíce se nikomu neozvat. Ale i přes nedostatky které díky této nemoci má, je to pro mě jedna z nejdůležitějších osob v životě. Neboj se se blízkým otevřít, neboj se jim vysvětlit jak tak nemoc probíhá a co díky ní cítíš. Lépe tě pak pochopí a nebudou se ti stranit, nebo alespoň ti, co mají rozum :)

Xiara
Nováček 2 příspěvky 18.12.18 17:07
Děkuju

Všem neskutečně děkuji za tak milou odezvu :oops: .
Snad tento deník někomu pomůže objasnit že lidi jako já nejsou ve své podstatě zlý

brumi
Kelišová 6682 příspěvků 19.12.18 14:45

hodně štěstí v léčbě. S touto nemocí bojuji už mnoho let,k tomu tři děti,někdy je to velmi náročné hlavně ve špatném období. Ale dá se to zvládnout. Moc držím palečky a snad bude pokračování

Vložit nový komentář