Brusinčata 21. díl
- Rodičovství
- Darka
- 04.05.04 načítám...
Ahoj Brusinčátka a maminky! Tak je tu zase nový týden a s ním nový deníček, který jsem si tentokrát zamluvila já. Doufám, že to nebude propadák a nebo veledílo aby jste po mě ten deníček nechtěly příliš často. :)
Minulý týden v úterý jsme s Míšou byly u pana doktora na neurologii a závěr je takový, že naštěstí odpovídá věku ale musíme ještě na kontrolu v 0,5 roce. Michalka kontrolu nesla statečně jen ze začátku a to se na pana doktora i smála. On jí na to říkal, že se uvidí jak jí to dlouho vydrží. J Pak jí začal proklepávat a zkoušet reflex a to se jí už začalo nelíbit a tak mu to dala dost hlasitě najevo. Takže jí slušně rozeřval a pak po ní chtěl aby pásla koníčky?. No na co ty doktoři studují aby pak dělali těm chůďatkům tohle.
Ještě si jí poházel nad hlavou a tak a zavelel obléci. Pak psal zprávu a v ní mě pobavila věta: ? V úvodu klidná, následně se brání vyšetření? ? nevím co teda čekal. ![]()
Ve středu jsme se s Mišutkou vypravily na již v minulém deníčku zmiňovanou Vysočinu (né salám, ale kraj
) za Míšou_L a Martínkem a jejich kamarádkou Petrou a malým Tomáškem. Ráno před odjezdem jsme upekly bábovku abychom nepřijely s prázdnou (no, jak jinak než že jsem jí spálila a potrhala se mi). Počkala jsem až se Michalka vzbudí aby se najedla a mohly jsme vyrazit. Samozřejmě si dala na čas, ale nakonec jsme zvedly kotvy, nalodily se do auta a jely směr Havlíčkův Brod. Byl docela provoz a tak se nejelo nejlépe. Bylo teplo a Míša naštěstí celou cestu spala, takže jsem v klidu poslouchala rádio a nemusela se s ní bavit. Já a mapa na volantu jsme byly největší kamarádky a tak jsme dorazily až do HavlBrodu a tam to začalo. Nevím jestli to tam některá znáte, ale podle mé mapy z roku asi tak 99 to tam bylo úplně jiné. Nějak sem to tam nepoznávala (už jsem přes něj několikrát jela). První kruhový objezd a hned jsem najela na špatný směr a asi po 200 metrech následovala první otočka, pohled do mapy, zanadávání si a už jsem si to šinula zpět zas na kruháč. Zajela jsem směr centrum a na zastávce mi to nedalo a zastavila jsem a zadívala se do mapy a snažila se odvodit kudy teda mám na tu Světlou nad Sázavou jet.
Takže další otočka a už jsem si to zas šinula zpět tam odkud sem se poprvé vracela s tím že jsem úplně blbá.
Tentokrát jsem dojela dál než 200 metrů a to asi 2 km a ocitla jsem se na další křižovatce kde jsem odbočila doleva (sice nevím proč, ale doleva) a jelikož sem chtěla jet doprava tak sem to zas otočila a jela tam kam sem chtěla původně.
Asi po 4 km když jsem vyjela z města sem zjistila, zas díky nejlepší kamarádce mapě, že jsem úplně blbě a že jsem před chvílí to doleva odbočila dobře tak následovala čtvrtá otočka.
Už jsem začala šílet a tentokrát už jsem jela dobře. Pak jsem míjela odbočku na psychiatrickou léčebnu a tak sem si říkala jestli nemám spíš zajet tam.
Už jsem začínala proklínat den, kdy jsem přišla na tak hloupý nápad jet navštívit Míšu_L s tím, že na Vysočinu to bude blíž
, když jen po Havlíčkově Brodě jsem najezdila asi 20 km zbytečně. Pak jsem zahlídla ukazatel na Světlou nad Sázavou! Konečně pomyslela jsem si, ale ejhle, najednou jsem tu odbočku přejela ? no spíš sem si říkala že tahle ulice to nebude. No, takže následovala 5 otočka a to sem si myslela že už je konečně poslední.
Ale to sem si jen myslela.
Když jsem dorazila do Světlý tak sem narazila na další problém. Uzavřená silnice a to už jsem byla úplně bezradná. Na jedný divný křižovatce jsem se tam otáčela snad 4× dokola ? připadala jsem si jak tele co tam, nekecám, krouží dokola a neví co dál. Jestli mě někdo pozoroval z hospody na rohu tak si určitě říkal: ?No jo, ženská za volantem!? A když jsem viděla že se ta silnice dá projet, tak sem to riskla a projela ji. Sice jsem byla jak na autodromu, ale projela.
Asi po 2h sem konečně dorazila na místo, kde mě už čekala Míša. Pak mi běžela pře autem jako olympionik, jen ji chyběl ten oheň v ruce, aby mi ukázala kam mám jet a kde mám zaparkovat. Vystoupila jsem z auta úplně propocená a hotová.
Ale stálo to za to. Bylo tam nádherně a dokonce mám za sebou i první kojení na veřejnosti. I když ta veřejnost byla Míša a Petra, jedna šedá myš a veverky (no, vlastně pak ještě 4 lidi co šli hrát tenis). Chýlil se večír a my musely jet směr Pardubice. Říkala jsem si, že už to budu mít namakaný a že mi ta cesta zpět půjde lépe, ale pak mi poradili abych nejela přes Brod, ale Zruč či co. Tam byla tak nádherná cesta. Ani jedno auto, krásný nehrbolatý okresky a taky sem nesměla zapomenout zabloudit. Ale tentokrát to nebylo tak strašný a tam co sem jela se to taky dalo. Míša spala tentokrát jen asi 0,5h a někde před Čáslaví se probudila tak jsem se s ní musela bavit a pak jí zpívat. Takže jsem asi 0,5h zpívala dokola: Vyletěla holubička, Červený šátečku a Holka modrooká. Na víc sem si bohužel nevzpomněla.
V Čáslavi mě zastavili policajti a když viděli autosedačku s miminem tak na mě jen mávnul ať jedu. Tak nevím jestli jsem něco provedla, nebo to byla jen běžná silniční kontrola.
Martínku, jak to že a z čeho si chytil tu virózu? Doufám, že už teď je to lepší a zase se směješ! No, já sem tý tvojí mamce říkala ať tě přioblíkne. Nebo že by si to měl z toho jak si plakal v kočárku? ![]()
Jinak Michalka si začíná pěkně všechno brát do ručiček. V kočárku když nespí tak si hraje s včelkama (taková ta guma s hrkačkama na boudičku) a drží je oběma ručičkama za křidýlka a vypadala jako když řídí. Nebo šmátrá po jiný hrkačce a mlátí se s ní do hlavičky. ![]()
A jak jste se přivítali s EU? No, my teda nijak. Šli jsme spát normálně. A co čarodějnice? Neulítly jste nikam?
Jinak Michalka se začíná jakoby nahlas smát. A tyky začíná zkoušet brečet jako by se ji něco dělo a dožaduje si pozornosti. Spíš jakoby tak pobrekává a čeká co se bude dít. Vždy má zavřený očička a pokukuje jestli je někdo nablízku a tak a u toho bečí a přestane a zas bečí a tak. Zkoušela to na mě v sobotu ráno v posteli a já sem se musela tomu smát. ![]()
Holky, ještě jsem se chtěla zeptat. Nemáte někdo zkušenosti s moučnivkou (nebo jak se to jmenuje ? to bílý v pusince miminek z mlíka). Míša na to docela trpí a nes jsem koukala ze se ji na rtíku zevnitř udělal jakoby aft. Takže zas máme modrou pusinku.
No, jinak asi nic nového. Tak už budu končit, ať mě neproklínáte že kdo to má číst. ![]()
Doufám, že se Vám můj premiérový deníček aspoň trochu líbil a nešetřete mě!
Sem s kritikou!
Tak papa Darka + Mišutka 15 týdnů
Přečtěte si také
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 2495
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 2049
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 578
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 1504
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 1511
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...
Zadní vrátka do vlastního života: Hledám jistotu bytu, nebo sebe?
- Anonymní
- 27.04.26
- 1695
Sedím večer u šálku čaje a listuji realitními inzeráty. Tenhle mě zastavil. Malý byteček, 1+kk, slušná lokalita.
Tchyně, která si myslí, že všechno ví lépe: Dělá ze mě úplného amatéra
- Anonymní
- 27.04.26
- 3939
Každá tchyně má svůj způsob, jak se vyjadřovat k životu svého dítěte a jeho rodiny, ale co dělat, když její rady začnou přerůstat v kontrolu? Jak jsem se naučila zvládat neustálé komentáře, které...
Lžu všem o otci svého dítěte. Pravda je horší, než si myslíte!
- Anonymní
- 27.04.26
- 3128
Když se pravda skrývá pod vrstvou lží, zůstává jenom otázka, jak dlouho to člověk dokáže utajit. Příběh o matce, která lže o otci svého dítěte, se neodehrál v žádné pohádce. Je to můj pravdivý příběh.
Návrat z porodnice do cizího: Tchyně mi „vylepšila“ byt a manžel ji brání
- Anonymní
- 27.04.26
- 2328
Dneska mě pustili z porodnice. Měla jsem se cítit jako nejšťastnější ženská na světě – v náručí si nesu malého Adámka, venku svítí sluníčko a konečně se vracím do svého „hnízda“. Jenže to hnízdo...
Život na vedlejší koleji (2. díl)
- Anonymní
- 27.04.26
- 1390
Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.