Čekání na dar
- Snažení
- Zara.Ray
- 21.08.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak si člověk myslí, že má vše pod kontrolou... a přitom má mysl pod kontrolou mě.
O víkendu proběhla oslava dvou neteřinek. Už jim byl jeden rok. Ten čas ale letí, to snad ani není možné. Ihned mi proběhlo hlavou, že už je to rok a půl od mé revize. Proč se od té doby nedaří. Už bych také chtěla napsat deníček o tom, jak jsem nalezla dvě čárky na testu.
Vždy se snažím být silná, myslet pozitivně a říkat si, že ještě máme čas se chvíli snažit a že máme ještě dva pokusy IVF. Dlouhou dobu to funguje, ale pak mě opět přepadne ta panika. Jako kdyby mi v hlavě úplně přeskočilo a nemůžu to nijak kontrolovat. Pro mě jsou roky už dlouhá doba. Vyšetření za sebou máme a jsme v pořádku. Chtěla bych to posunout dál, ale bojím se. Bojím se všeho, co nás čeká.
Nejvíce mě straší OHSS, hyperstimulační syndrom. Ten, který jsem měla při svém prvním IVF. Neskutečné. Byla to ohromná bolest, která mě možná potlačuje v tom jít dál. To, že jsem už jednou našla dvě //, mě teď spíš přijde jen jako sen. Stane se to ještě někdy? Možná ne.
Vždy se mi tak nějak uleví, když se můžu vypsat se svých pocitů, které mě tíží. Nejhorší jsou situace, kdy se mi sevře hrudník a nemůžu ani popadnout dech, jak je mi ze všeho smutno. Partner by si tak moc přál miminko, stejně jako já.
Nevěřím, že když se přestane myslet na otěhotnění, tak to přijde. Asi to jsou nějaké náhody nebo co. Kolik žen otěhotní, i když nechce, i když 7 let se modlí, aby ten zázrak přišel. Co je vlastně tou příčinou neúspěchu? Ubírá mi neskutečně moc energie o tom přemýšlet.
Kdo říká „Tak na to nemysli.“ se o mimčo nikdy nesnažil. Nejde to udělat.
Kdo říká „Najdi si nějakou činnost a zaměř se na ni.“ také to nefunguje.
Už 4 měsíce lítáme kolem bytu, který zařizujeme, a popravdě jsem si uvědomila, že nejsem těhotná, až když jsem začala menstruovat. Vůbec jsem na to nemyslela. Až do teď, kdy mě ta oslava opět hodně vzala. Zajímavé je, že jsem byla na začátku roku hodně optimistická a přidala se do diskuze V roce 2018 otěhotním a basta, podstoupila jsem hysteroskopii, která dopadla na jedničku a byla jsem plná síly a odhodlání. Chtěla bych s dát pauzu se snažením, ale v podvědomí si každý cyklus řeknu, tak třeba příště to vyjde, ještě jednou to zkusím.
Ale jak dlouho to ještě mám zkoušet. Nechci tu číst komentáře, že se na nás jednou štěstí usměje, že budu mít krásně děti. Tenhle deníček pro mě plní úlohu vypovídání se. A ne čtení falešných nadějí.
Jedna věc mi ale zůstává a myslím, že v tomhle nezdaru je to velmi podstatné. Partner drží se mnou a hlavně se milujeme, kdy chceme. Ne jen v období ovulace. Mám toho správného muže, kterého nikdy nechci dát. 
Přečtěte si také
Na fotbal nežárlím. Jen mám pocit, že manžela ztrácím a hodně mi chybí
- Anonymní
- 10.07.26
- 894
Děti vyrostly, jenže fotbal se hraje pořád. Teď navíc i po nocích. Myslela jsem, že budeme trávit večery spolu, místo toho manžel chodí brzy spát, aby mohl v noci koukat na mistrovství.
Byla jsem mladá babička a neměla na vnučku čas. Dnes svého sobectví lituji
- Anonymní
- 10.07.26
- 1053
Když jsem se stala babičkou, bylo mi 43 let. Mé jediné vnučce je dnes už 15 let a já si její dětství vlastně vůbec neužila. Byla jsem naštvaná na dceru, že otěhotněla tak mladá, ale zároveň jsem...
Čtyři roky jsem věřila jeho slibům. Stačila jedna návštěva a všechno se změnilo
- Anonymní
- 10.07.26
- 1656
Nikdy jsem si nemyslela, že se zamiluju do ženatého chlapa. Vždycky jsem tvrdila, že přesně tohle bych nikdy neudělala. Jenže pak jsem se seznámila s Petrem. Byl starší, pohledný a neuvěřitelně...
Nechtěla jsem být mámou. Přítel mě přemluvil a realita je horší, než jsem čekala
- Anonymní
- 10.07.26
- 2382
Do Tomáše jsem se bezhlavě zamilovala. Od začátku jsme si slibovali, že na dítě nebudeme spěchat. Jenže po pár letech začal o miminku mluvit čím dál častěji. Zatímco já byla stále přesvědčená, že...
Manželka nechápe, že je pro mě MS ve fotbale důležité. Fotbal je můj život
- Anonymní
- 10.07.26
- 652
Pro manželku je fotbal jen další sport v televizi. Nejde mi jen o velké akce jako je aktuální MS 2026, mám ten sport rád od malička. Jenže vysvětlit doma, proč kvůli zápasu vstávám uprostřed noci,...
„Mami, on říká, že jsem ošklivá.“ Nikdy jsem se necítila tak bezmocná
- Anonymní
- 09.07.26
- 3016
Když dcera letos odjížděla na letní tábor, těšila se snad už od Velikonoc. Nové kamarádky, koupání, bojovky, spaní v chatkách. Ještě z autobusu mi mávala s úsměvem a já měla radost, že si užije...
Myslela jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Dokud jsme neměli rande
- Anonymní
- 09.07.26
- 7090
Po rozvodu jsem si několik let říkala, že chlapa ke štěstí nepotřebuju. Mám práci, dospělého syna i dceru, vlastní byt a klid. Jenže člověk si zvykne na samotu jen do chvíle, než mu začne chybět...
Moje dcera se jí začala bát. Kvůli tomu skončilo přátelství, které trvalo 20 let
- Anonymní
- 09.07.26
- 2909
Ještě před dvěma lety jsme byly skoro každý víkend spolu. Naše děti si hrály na dece, my pily kávu a smály se tomu, že jednou pojedeme společně na dovolenou. Dnes se nevídáme vůbec. A důvod? Možná...
Na festival do Varů jsem jela zazářit. Odvezla jsem si pořádný trapas
- Anonymní
- 09.07.26
- 1308
Do Varů jsem odjížděla s jasným plánem. Aspoň na jeden večer si připadat jako filmová hvězda. Doma jsem nechala děti, partnerovi oznámila, že mě čeká kultura, a do kufru přibalila šaty, které už...
Řekl, že děti nechce stejně jako já. Zapomněl ale dodat, že už má tři
- Anonymní
- 09.07.26
- 2972
Nikdy jsem netoužila po dětech. Nevadily mi, ale nikdy jsem se neviděla jako máma. Měla jsem ráda svůj klid, spontánní výlety i tiché večery s knížkou. Když se kamarádky rozplývaly nad miminky,...
