Čekání na miminko
- Těhotenství
- koliska
- 16.07.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Těhotenství,to je to nejkrásnější období v životě ženy, tuto větu slyšíte snad na každém kroku. Realita je však mnohdy poněkud jiná. Na toto období jsem se těšila od malička, představovala jsem si, jak jak to bude super jíst všechno, na co budu mít chuť a nikdo mi nebude říkat, jak budu tlustá, jak se budu pyšnit bříškem, všichni mě budou obskakovat a hýčkat a já se jen budu těšit na miminko, které ve mně bude hýbat.
První rozčarování přišlo už 3 týdny poté, co jsem na testu oběvila dvě čárky… začala jsem zvracet. Pořád a všude. Co z toho, že jsem si mohla dopřát svá oblíbená jídla jako čokoládu, zmrzlinu, dortíky, když už jen při představě těchto jídel jsem letěla objímat záchodovou mísu, která se stala na dlouhou domu mou nejlepší kamarádkou. Mé nevolnosti trvaly až do 18. tt a ani poté nezmizeli uplně… mezitím jsme si dopřávala vše, na co jsem měla chuť, ovšem mé chutě se měnily jako aprílové počasí.
Že bych byla nějak víc hýčkaná se taky říct nedá. Nadále jsem dělala všechny domácí práce jako doposud, vařila jsem a pekla, v autobuse mě nikdo nepustil sednout a to ani ve vysokém stupni, kdy už moje břicho opravdu nevypadalo jako špek. A kopanečky mojí malé? Ty jsem si opravdu užívala se vším všudy. Poprvé o sobě dala vědět už v 16. tt a rozhodně to nebylo jen lehké šimrání. Postupně své kopaní a rány do žeber dovedla k dokonalosti, že jsem myslela, že mám v břiše celou fotbalovou jedenáctku nebo alespoň stonožku. O dalších legráckách, jako jsou strie všude možně, které se mi udělaly i přes poctivé každodení mazání, nateklé ruce i nohy, bolesti zad, pálení žáhy, výkyvy nálad a pláč u každé reklamy, kde se jen mihnou děti, se snad ani nebudu rozepisovat.
Přes to všechno, co jsem tady napsala, jsem tohle absolvovala 2× a teď dokonce po 3 a když se dívám na ty svoje ďáblíky, když spinkají (to jsou totiž k sežrání) tak nelituji ani jednoho dne, kdy jsem tohle všechno musela prožít.
Doufám, že jsem čekatelky na mimi neodradila a taky nechci, aby to vyznělo jako stěžování, to vůbec ne.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 935
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 544
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 928
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 428
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 256
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18657
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2475
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2688
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2430
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1617
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....