Co se má stát, stane se
- Těhotenství
- Tynk4
- 12.01.12 načítám...
Od puberty jsem byla naprosto proti rodinnému životu. Nejdřív si udělám kariéru a potom možná někdy... to se uvidí. Ale brzy jsem se měla přesvědčit, že co já si myslím, asi není až tak důležité.
Asi v devítce nám náš třídní učitel vyprávěl o porodu a nevynechal opravdu nic. Od té doby si s sebou životem nesu panický strach z porodu, takže jsem nechtěla ani rodinu a zarytě jsem tvrdila, že já a děti to teda nikdy. Před maturitou jsme se s kamarádkou dohodly, že spolu po maturitě odjedeme do Anglie na rok nebo klidně i na delší dobu.
A někdy v té době, tedy v květnu 2011 jsem HO potkala. Sice mi opravdu učarovala jeho upřímnost, sebejistota a hlavně ty jeho krásné hnědé oči, ale jinak jsem to brala jako krátkodobější známost a plány po maturitě jsem neměnila. V té době jsem už rok brala hormonální antikoncepci, kouřila jsem, a tak sem o nějakém těhotenství fakt nepřemýšlela.
V červnu 2011 jsem, i přes to, že jsem už byla zamilovaná a jedna moje část chtěla zůstat, odjela do Londýna. Tam jsem celkem rychle zapomněla (co si budeme povídat, on na mě taky:-D) a užívala jsem si práci a londýnský život jen s kamarádkou.
Už od července jsem ale měla pocit, že je něco jinak. Jedla jsem neuvěřitelná kvanta a co všechno jsem dokázala smíchat:-D, do toho jsem začala být opravdu hodně unavená (pracovala jsem noční jako číšnice a celé dny jsem prospala) atd. Myslím, že už jsem podvědomě věděla, že jsem těhotná, ale něco ve mně pořád doufalo, že ne a ne.
21. července 2011, na moje 19. narozeniny, jsem si koupila dva těhotenské testy. Druhý den před odchodem do práce jsem si udělala test a když jsem viděla, že je pozitivní, rozbrečela jsem se… kamarádka na mě tak kouká a povídá mi: „Týno, vždyť ty se ale směješ!:-D“
A bylo jasno. Od první chvíle, co jsem si uvědomila, že mám v sobě dítě, jsem věděla, že na žádný potrat nepůjdu, i kdybych měla být svobodná náctiletá matka
Milému jsem to zavolala a domluvili jsme se, že na pár týdnů přiletím domů a uvidíme, co bude.
Do Londýna už jsem se nevrátila a my dva jsme teď spokojený pár, který se moc těší na našeho březnového synáčka
Sice jsem měla trochu strach, co s dítětem bude, když jsem byla na antikoncepci a všichni mě strašili, že to určitě budou dvojčátka:-D Naštěstí bylo všechno ok.
I když mě ještě někdy přepadá ta melancholie a nevěřím tomu, že můj život skončil, jak mě hodně lidí strašilo, myslím, že si toho ještě hodně užiju, a to, že teď musím svoje zájmy odsunout na druhou kolej, není napořád a že mi to za to všechno rozhodně stojí.
Přečtěte si také
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 2853
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 1084
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 630
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 3415
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2436
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1198
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7580
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 4535
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 3177
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1944
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...