Čvrtý měsíc
- Rodičovství
- emimino
- 04.09.01
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
V sobotu 27.11. začíná můj čtvrtý měsíc mám 57 cm a 5,2 kg.
čtvrtek 2.12. - dnes byl den plný dojmů.
Vše začalo ve 12 hodin, kdy jsem šla navštívit svého pana ortopeda, který mi zkontroloval nožičky. Nejdříve mi je pomazal takovou studenou patlanicí, pak mi po nich jezdil takovým zvláštním zařízením a díval se při tom na televizi. Pak řekl mámě, že nožičky ještě nevyzrály a že mi má dále dávat navíc dvoje plínky a že se máme přijít ukázat zase v únoru.
Když jsme se vrátila s mámou domů, tak jsem dostala napapat a naši mě po:,–(ili do autosedačky a jelo se na druhý konec republiky do Šumperka ( severní Morava ), kde bydlí moje babička a dědeček a prababičky a praděda a prastrejdové a pratety a … tedy všichni příbuzní mojí maminky. Cesta trvala skoro dvě hodiny a já jsem celou cestu prospinkala, jak mě to cestování zmohlo.
A ještě jedna velká událost - protože babička nemá malou vaničku, tak jsem se poprvé koupala ve velké vaně - řeknu vám, je to moc prímové.
pátek 3.12. - byla jsem navštívit svoji prababičku a pradědu. Moc jsem se jim líbila a oni se zase líbili mě. Ukázala jsem jim všechno, co umím a slíbila jsem jim, že se zase po Vánocích přijedu podívat.
sobota 4.12. - po obědě jsem jela za další prababičkou. Kočárek tentokrát vezl děda a vezl mě jako řidič - profesionál. U prababičky jsme byli jenom chvilenku, protože mě se chtělo nějak spinkat. Dnes se na mě byl podívat také prastrejda Pavel- ten přišel ráno a odpoledne prastrejda Ivo s pratetou Naťkou - kteří mi přinesli moc pěkný obleček. Prastrejda Ivo na mě hned začal dělat opičky a byl vůbec moc srandovní - ukázala jsem mu jak se umím smát, křičet, plakat a zívat - chtěl ještě vidět, jak kýchám, ale já se rozhodla, že nemusí vidět hned všechno.
středa 8.12. - dnes jsem byla u paní doktorky - vážím už 5,600 kg. Dnes se mi ale u paní doktorky vůbec nelíbilo. Píchla mi totiž do nožičky očkování proti tetanu, záškrtu a černému kašli. A protože jsem ještě moc maličká, abych se dokázala bránit, tak jsem se alespoň pomstila a počůrala jsem paní doktorce vyšetřovací stůl. Doma jsem pak ještě plakala, protože mě nožička moc bolela a měla jsem teplotku. Máma s tátou mě ale chovali a dali mi medicínku proti teplotě a já nakonec usnula a všechno jsem zaspala.
Pátek 24.12. - moje první Vánoce. Byla jsem asi nejhodnější člen rodiny - dostala jsem nejvíc dárků.
Neděle 26.12. - jsou mi čtyři měsíce
Dneska byla u nás velká návštěva - přijeli se k nám podívat kamarádi mámy a táty - strejda Roman s tetou Ivou a malou Karolínkou ( je jen o něco málo mladší jak já - narodila se 8.10.1999 ) z Ostravy a strejda Standa a teta Majka, kteří budou mít miminko v květnu.
Odpoledne jsme jeli s rodiči do Šumperka za babičkou a dědou. Také tam mi nechal Ježíšek pod stromečkem spoustu dárků.
Byla jsem se také podívat za prababičkou, která si mě pochovala a dala mi moc pěkné hračky - štěrchátko a kačenky do vody.
4. měsíc:
Co už umím -zjistila jsem, že pusa se dá použít i k jiným věcem, než je papání a křičení a smání se - umím si dát horní ret přes spodní a obráceně, umím " prdět " pusou a mlaskat, jako když se dává pusa, strkat si do ní štěrchátko, dále umím chytat hračky, co visí nad mojí postýlkou, držet hlavičku, když ležím na bříšku a smát se , když na mě dělají obličeje, brát věci do ručičky a přendávat si je z jedné ručičky do druhé, když ležím a podají mi ruce, tak si umím sednout a držet při tom pevně hlavičku, když mě postaví na nožičky, tak vydržím chvíli stát.
Co se mi líbí - když mi táta " hraje " na svůj mobil, když mi bouchají do zvonkohry nad mojí postýlkou, když si hrajeme na " takhle jedou dámy, takhle jedou páni a takhle jedou vojáci ", když mě postaví na nožičky
Co se mi nelíbí - když mi dávají papat, když já nemám hlad a pláču úplně z jiného důvodu, když mi pomáhají vysmrkat se s odsávačkou, když mě očkují
Co mám - trošku placatou hlavičku a vzadu na hlavičce malinkatou plešku ( vlásky mi tam ale už zase rostou )
Co mi dal Ježíšek k Vánocům - fialového hrocha - nočník, skládací židličku, boty, štěrchátka, jednoho obrovského a tři malé plyšové pejsky, strašidílko Pepu, spoustu oblečení, hračku do vody, mluvící panenku, knížky, nalepovací metr na zeď - žirafu, hrníček s hubičkou, misku na kašičky, skládací kostky.
Přečtěte si také
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 38
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 49
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 91
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 87
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 75
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 902
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 1618
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 1888
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 889
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 954
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...