Další nová snažilka
- Snažení
- JaninkaH.
- 28.06.09
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj všechny snažilky i nesnažilky, těhulky i netěhulky. Vaší stránku jsem objevila teprve nedávno asi tak před měsícem, ale jsem z ní nadšená a tak jsem se rozhodla také Vám svěřit své zkušenosti (zatím jich moc není, ale budou snad) a zážitky. Je mi 22 let a se svým přítelem jsem od 13, rok už spolu bydlíme. 18. června jsem úspěšně dokončila VOŠ a od července jdu pracovat. Přítel pracuje jako elektrikář už 4 roky.
O mé přítulnosti k miminkům se v mém okolí všeobecně ví, avšak o tom, že si pořídíme své vlastní jsme se rozhodli teprve nedávno. Ne že bych nechtěla už dříve, ale přítel se k tomu stavěl trochu odmítavě (aby byli peníze, měli jsme kde bydlet, abych měla dokončenou školu) a říkal, že se na tátu ještě necítí (je stejně starý jako já, i když psychicky někdy o desetiletí starší). Navíc mi bylo poraděno abych tomu nechala volný průběh a netlačila na něj - musí na to přijít sám. Takže poslední půlrok jsem se vyvarovala veškerým náznakům a na otázky typu: „tak kdy vy“ jsem reagovala: někdy určitě. Zá:,–(ní zlom však nastal 31.5.2009, kdy jsme byli s přítelem u mým rodičů a mamka pronesla něco jako, že za rok bychom mohli mít dodělaný byt (zařizujeme si podkroví u přítelových rodičů, nemáme zatím kuchyň, ale už se na ní pracuje) a mohli bychom se začít snažit o miminko. A já si najednou uvědomila, že další rok čekat nechci. A tak jsem se rozhodla, že se Pavla prostě zeptám. Vždy spolu jednáme na rovinu, tak jsem si řekla, že to nemůže ničemu uškodit, může se stát pouze to, že řekne: ještě ne.
A tak jsem mu druhý den večer prostě řekla: „chtěla bych mít miminko.“ A on odpověděl: „tak jo.“ Můj výraz si asi dokážete představit. Prý o tom už pár měsíců také přemýšlí a je pro. Takže jsem dobrala zbývajících pět prášků Logestu a pro další už si nešla. Hned druhý den jsem sedla k internetu (a najela na tuto stránku) a začala se vzdělávat. Koupila si ovulační testy a začali jsme společně plánovat. Podle desítek přečtených článků oba víme, že otěhotnět hned v první měsíci snažení je spíše zázrak, ale zkusit to přece můžeme, ne?
Spočítala jsem si pravděpodobné dny ovulace a začala testovat. Bohužel ani jeden test pozitivní nevyšel (13.,14. i 15. den), ale z toho si zas až tak hlavu nelámu, vždy se může něco stát a test netestuje správně. Pravidelný pohlavní styk vedeme, takže když nám bude souzeno, snad bychom mohli v následujících měsících počít…
Dnes je to přesně týden do začátku mé menstruace. Od včerejška mě dost nesnesitelně bolí bradavky. Možnost, že jsem si to vsugerovala je dost velká, ale co kdyby? Už se strašně teším na příští pondělí, kdy bych tu červenou nadílku měla dostat. Nikdy jsem totiž potíže s bolením bradavek neměla…
Jája
Přečtěte si také
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 1268
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 667
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 549
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 381
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 257
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2123
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 2854
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2366
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 882
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 1159
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...