Deníček Matýsků 21.
- Snažení
- Pajdule
- 30.05.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Návštěvy aneb nedělej druhým, co nechceš, aby dělali oni tobě.... Brzy nastane letní období a s ním tak trochu souvisí i zvýšená frekvence návštěv. Určitě se vám vybavuje grilovací párty na zahradě, posezení na terase, setkání přátel v hospůdce, nebo jen tak příjemná debata nad voňavou kávou.
Tohle téma mě napadlo, když mi před týdnem zavolala kamarádka, plná vzteku. Právě se vrátila z týdenní služební cesty, v neděli, v poledne. Doma (má dvě děti) to vypadalo jako po výbuchu. Do toho jí zazvonila návštěva - kolegyně z práce s manželem, kteří se přišli podívat, jak má „zařízený byt“. Ten dvoumetrový dlouhán ji ještě upozorňoval, kolik má na lednici prachu. Byla z toho rozhozená, otrávená, naštvaná. Dobře jsem jí rozuměla…
Pokusila bych se trochu rozebrat návštěvy, jak je vidím já a budu zvědavá na váš názor a zkušenosti. Nejdřív bych ráda předeslala, že jsem člověk společenský (v závěru vám to tak asi připadat nebude) a obecně se bavím velmi ráda. Přemýšlela jsem, jak tohle téma zpracovat a návštěvy jsem rozdělila do několika skupin:
1. Návštěvy plánované, chtěné, očekávané
Z názvu vyplývá, že jsme návštěvu pozvali (upřímně a nenuceně), očekáváme ji a těšíme se na ni. Protože o ní vím, manžu jsem poslala nakoupit vše potřebné a on koupil i nepotřebné, ale co když to někdo bude potřebovat. (je skvělý hostitel, to je fakt a jsem na něj v tomhle opravdu pyšná) Dům jsem relativně uklidila (zaručeně přijdou a ještě je mokrá podlaha, ale to mi nevadí), schovala jsem psovi nahlodanou kost z předsíně (pak mu ji zas vrátím), sebrala hovínka z trávníku, umyla si hlavu a ukryla nevyžehlené prádlo. Pokud jde o příbuzné a blízké známé, kost nechávám, kde je. Většinou jsem spokojená, báječně se bavíme a unavení mají připravené spaní. Často jsou to návštěvy víkendové a opravdu skvělé.
2. Návštěvy neohlášené, přesto vydařené
Vydařené proto, že mám ten den dobrou náladu, protože jinak považuji neohlášení návštěvy za neslušnost. Ale stane se. Kamarádka jede ze služební cesty a měla vybitý mobil, aby zavolala, sousedi na procházce, kteří se staví na kus řeči, kamarádi mužského, příbuzní odjíždějící ze zoo. Zeptají se, zda nezdržují a povětšině přivezou i zákusky, no a pak je vyhoďte… Pokud není dům zrovna vzhůru nohama a já nenašla právě chybu v dph, které mám zítra odevzdat, doma je kafe pro pro všechny a pes se nepozvracel přede dveřmi - i tyto návštěvy je možné si užít. Občas bývám vděčná za takovou neplánovanou (ale nevnucenou) návštěvu, protože vyskočím z práce a krásně si poklábosíme.
3.Návštěvy neohlášené - přepadovky
V předsíni se válí známá kost, koš s právě sebraným prádlem, někdo na wc nepoužil osvěžovač, dcera v umyvadle plnila fixu vodou, aby psala, zrovna politý ubrus, děti se řežou a ječí, pes chce zvracet kus kosti, já mám na hlavě barvu a ráno mi v kosmetice „čistili“ obličej. Ve většině případů je doba oběda nebo večeře a máme zbytek od včerejška, nebo 4 párky. Návštěva. S vyděšeným výrazem postavím vodu na kafe, abych pak zjistila, že i když ho kupuju snad tuny, na čtvrtý hrnek prostě nevyjde. Dá si někdo čaj? Ne. Hlava v ručníku. Pokus o úsměv. Jedno oko šilhá po haldě nádobí u dřezu, protože myčka je ještě plná čistého. Ze dveří volá manža, jestli už je jídlo. Jedna z dcer přijde žalovat. Pokouším se udělat ze 4 párků něco pro 8 lidí. A přijíždí zákazník pro auto, tak běžím do kanclu napsat fakturu. Nesoustředím se, jsem vytočená, ale asi dobrá herečka, protože se mi nestalo, aby to někdy někdo pochopil a zvedl se. Nejlepší na těchto přepadovkách jsou návštěvy s dětmi. Mám děti hrozně ráda. Dostanou hračky, chipsy, zmrzlinu, colu, hrají si s našimi dětmi. Když už chtějí odejít rodiče, tak děti jsou spokojené a nechtějí domů. A tak rodiče ještě pár hodin zůstanou.
4. Návštěvy, co neznají čas
Tady jsou zahrnuty návštěvy hlášené i nehlášené. Znáte to: Stavím se na kafe, jo? Jasně, stav se, budu ráda! Známá (podotýkám známá - kamarádka už by bylo něco jiného!) přijede v 16h a ve 23.30h jsem přepitá všeho, zívám, opět šilhám - tentokrát po připravených sešitech dcer ke kontrole, poslouchám odvedle televizi, protože jsem se týden těšila na film s M. Ryanovou a nedokážu říct: hele, pro dnešek tě mám dost a drby mě nezajímaj, ty lidi stejně neznám. Nakonec jí musí poněkolikáté zavolat její přítel, aby jela spát. Při odchodu dodá, jak se nám krásně povídalo a zítra že by mohla přijet už v poledne. Jednu takovou známou mám a byla tu 3× týdně. Naposledy mi nebylo dobře a šla jsem si brzy lehnout (manža nebyl doma). Protože nezamykám, vešla v pohodě ve 22h do baráku a vzbudila mě - stála přímo u postele! Měla jsem šok a v tom šoku jsem se jí zeptala, jestli je normální. Od té doby (14dní) tu nebyla. Hurá.
5. Čiperné dětičky
Jak jsem řekla, děti mám moc ráda. Každé prázdniny hlídám dítka od sestřenky a neteř, protože pracuju doma a jejich rodiče (tedy švagrová má prázdniny) jsou v práci. Mívám tady s mými dohromady 5-6 dětí asi 3 týdny. Většinou spí v zahradním domku a ještě si postaví stan, večer sedíme u ohýnku, hrajem flašku, malé čtu pohádky, pohoda. Čím víc dětí, tím jsou hodnější. Děti mi fakt nevadí. Jenom jeden druh. Rozbíječi. Často k nám jezdili známí, kteří mají dva krásné chlapečky. Na pohled. Při jejich návštěvě jsem mívala strach i o zdraví těch svých dětí. Pokojíček pokaždé obrátili vzhůru nohama, hráli si na válku. Rozbité hračky jsem nepočítala (holky to odbrečely), ale: nějakým způsobem spadla televize. Při další návštěvě zvěř rozbila lustr a sápala se k počítači. A jejich rodiče? Klídek, káva, pohoda jazz. Když se opět jednou objevili u brány, držela jsem našim dětem pusu, jako že si hrajem na ticho…
6. Věšáci
Tak to jsou lidé, většinou šílení pesimisté, kteří nám pěkně zamotají náš krásný a optimistický den. Nevím, kde se vzala ta důvěra, mnoho lidí si právě mne vybralo za svou vrbu. Cením si toho, že mám důvěru, že se mi svěřují, ale do jisté míry. Tento typ lidí vám totiž veškeré svoje břemeno starostí takzvaně navěsí na hrb (proto jim říkám věšáci). Ráda poradím, pokud mohu. Ale hodinové telefonáty typu: myslíš, že mě má rád, když…(2 hodiny s ní nepromluvil a tak..), to je na reakci: Haló, haló, neslyším tě, ztrácíš se mi..signál..! A vypnout mobil. Jeden známý mi vyprávěl, jak měl jednou krásný den a vzal stopaře. Ten mu za 20km vylíčil tolik problémů, že prostě zastavil a vyhodil ho z auta (na dálnici).
7. Kombinace bodů 3-6
Tak to je smrtelná kombinace. To bylo nedávno, když jsem chystala manžu na 3 dny na závody, lítala obracet řízky a do kanclu tisknout faktury, holky se chystaly na turnaj a je taky vypravit. Do toho neohlášená švagrová se švárou. Budiž, postavila jsem jim kávu na stůl a pokračovala v práci. Když se po hodince zvedali, ve dveřích je střídala rodinka (taky nehlášených) známých ještě s jejich sousedy a jejich dětmi, včetně psa. Začalo to rvačkou psů. smradem spálených řízků, zvonícím telefonem a než se stihli vzpamatovat, postavila jsem se do dveří a opravdu v posledním dechu je slušně upozornila, že teď tedy opravdu nemám čas!!! Tak krásně, asertivně…
I když je moje vyprávění o návštěvách dost negativní, převažuje bod 1 a já jsem ráda, že za námi návštěvy jezdí. Asi se jim u nás líbí a mě to těší. A pokud mi přijede kamarádka, je mi úplně jedno, že je dům vzhůru nohama (protože jí je to taky fuk), nevadí mi, že zrovna smrdím hnojem, protože jsem ho právě zarývala k paprikám a klábosíme třeba do rána.
A perlička na závěr: Když jsem někde na návštěvě já, často řekne hostitelka: Raději se nerozhlížejte, nemám vůbec uklizeno!! A přitom se bojím čehokoliv dotknout, abych to neušpinila a vše je naprosto dokonale vyleštěno. Nebude to tím, že jsem se ohlásila?
Pajdule
Přečtěte si také
Dcera málem vběhla pod tramvaj. Bojím se, až začne dojíždět na střední
- Anonymní
- 20.05.26
- 1493
Moje patnáctiletá dcera v září nastupuje na gymnázium v centru Prahy. Měla jsem z toho radost, protože se tam dostala sama, bez tlačení a obrovského drilu. Brala jsem to jako krok k větší...
„Kvůli tobě jsem přišla o rodinu,“ vpálila mi dcera. Přitom mě její otec podvedl
- Anonymní
- 20.05.26
- 2404
Andree je šestnáct, puberta s ní cloumá ze všech stran a poslední měsíce jsou mezi námi opravdu náročné. Hádáme se skoro kvůli všemu a mám pocit, že ať řeknu cokoli, vždycky je to špatně. Nejhorší...
Nabídl jsem jí, že půjdu na rodičovskou. Přesto dítě odmítá. Co teď?
- Anonymní
- 20.05.26
- 992
Sedíme v naší oblíbené kavárně v centru města. Moje přítelkyně, říkejme jí třeba Lucie, nadšeně vypráví o novém filmu, na který musíme jít, a plánuje víkendový výlet do Berlína. Je krásná, chytrá a...
Manželka utrácí za oslavy narozenin pro děti majlant. Prý zbytečně vyšiluju
- Anonymní
- 20.05.26
- 1214
Tak nevím, jestli je to dnes normální. Jsme úplně obyčejná rodina s průměrnými příjmy. Já i manželka pracujeme, i když ona jen na zkrácený úvazek. V mnoha věcech se snažíme šetřit, o to víc mě pak...
Dcera se nedostala v Praze na gympl, i když měla hodně bodů. Je to zoufalství
- Anonymní
- 20.05.26
- 1949
Přijímačky na střední nám letos pořádně znepříjemnily život. Dcera měla vysněné gymnázium, chodila na přípravku, učila se, dřela a stejně se nedostala. Nakonec je ráda alespoň za obchodku, kam ji...
Moje příšerná tchyně řídila celý náš vztah. Manžel jí nikdy neodporoval
- Anonymní
- 19.05.26
- 2960
Musím se vypsat aspoň tímto způsobem. Vím, že tchyně jsou téma samo o sobě. Ta moje, dnes už bývalá, ale patří mezi ty nejhorší. Od začátku našeho vztahu mě neměla ráda. Nebyla jsem pro ni dost...
Babička si zlomila nohu a já šílím. Co s dětmi o prázdninách? Nemám tolik volna
- Anonymní
- 19.05.26
- 2153
Letní prázdniny se blíží a já začínám panikařit. Mám dvojčata v první třídě a celou dobu jsem počítala s tím, že nám přes léto pomůže moje mamka. Jenže si ošklivě zlomila nohu a skončila na...
Seriál Monyová ve mně otevřel staré rány. Připomněl mi mého bývalého manžela
- Anonymní
- 19.05.26
- 3378
Od Simony Monyové mám doma mnoho knížek. V té době by mě ani nenapadlo, že jednou prožiju něco hodně podobného. Já na rozdíl od ní ale měla štěstí, přežila jsem, i když šrámy na duši se asi nikdy...
Syn (8) na rodinné oslavě nechtěně prozradil něco, co nám všem změnilo život
- Anonymní
- 19.05.26
- 4461
Byla to klasická rodinná oslava se vším všudy. Tchán slavil sedmdesátiny a s tchyní si oba potrpí na velkolepé oslavy. Všechno bylo celkem fajn. Tchán a můj muž se jako vždy opili a řešili různé...
„Ty rozmazlené spratky sem nevoďte,“ křičela na nás tchyně po poslední návštěvě
- Anonymní
- 19.05.26
- 2691
Manželova matka byla vždycky trochu zvláštní. Ale dokud chodila do práce a měla kolem sebe běžný režim, dalo se s ní celkem vyjít. Jenže od chvíle, kdy odešla do důchodu, se hodně změnila. Jako by...