Deníček Matýsků 21.
- Snažení
- Pajdule
- 30.05.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Návštěvy aneb nedělej druhým, co nechceš, aby dělali oni tobě.... Brzy nastane letní období a s ním tak trochu souvisí i zvýšená frekvence návštěv. Určitě se vám vybavuje grilovací párty na zahradě, posezení na terase, setkání přátel v hospůdce, nebo jen tak příjemná debata nad voňavou kávou.
Tohle téma mě napadlo, když mi před týdnem zavolala kamarádka, plná vzteku. Právě se vrátila z týdenní služební cesty, v neděli, v poledne. Doma (má dvě děti) to vypadalo jako po výbuchu. Do toho jí zazvonila návštěva - kolegyně z práce s manželem, kteří se přišli podívat, jak má „zařízený byt“. Ten dvoumetrový dlouhán ji ještě upozorňoval, kolik má na lednici prachu. Byla z toho rozhozená, otrávená, naštvaná. Dobře jsem jí rozuměla…
Pokusila bych se trochu rozebrat návštěvy, jak je vidím já a budu zvědavá na váš názor a zkušenosti. Nejdřív bych ráda předeslala, že jsem člověk společenský (v závěru vám to tak asi připadat nebude) a obecně se bavím velmi ráda. Přemýšlela jsem, jak tohle téma zpracovat a návštěvy jsem rozdělila do několika skupin:
1. Návštěvy plánované, chtěné, očekávané
Z názvu vyplývá, že jsme návštěvu pozvali (upřímně a nenuceně), očekáváme ji a těšíme se na ni. Protože o ní vím, manžu jsem poslala nakoupit vše potřebné a on koupil i nepotřebné, ale co když to někdo bude potřebovat. (je skvělý hostitel, to je fakt a jsem na něj v tomhle opravdu pyšná) Dům jsem relativně uklidila (zaručeně přijdou a ještě je mokrá podlaha, ale to mi nevadí), schovala jsem psovi nahlodanou kost z předsíně (pak mu ji zas vrátím), sebrala hovínka z trávníku, umyla si hlavu a ukryla nevyžehlené prádlo. Pokud jde o příbuzné a blízké známé, kost nechávám, kde je. Většinou jsem spokojená, báječně se bavíme a unavení mají připravené spaní. Často jsou to návštěvy víkendové a opravdu skvělé.
2. Návštěvy neohlášené, přesto vydařené
Vydařené proto, že mám ten den dobrou náladu, protože jinak považuji neohlášení návštěvy za neslušnost. Ale stane se. Kamarádka jede ze služební cesty a měla vybitý mobil, aby zavolala, sousedi na procházce, kteří se staví na kus řeči, kamarádi mužského, příbuzní odjíždějící ze zoo. Zeptají se, zda nezdržují a povětšině přivezou i zákusky, no a pak je vyhoďte… Pokud není dům zrovna vzhůru nohama a já nenašla právě chybu v dph, které mám zítra odevzdat, doma je kafe pro pro všechny a pes se nepozvracel přede dveřmi - i tyto návštěvy je možné si užít. Občas bývám vděčná za takovou neplánovanou (ale nevnucenou) návštěvu, protože vyskočím z práce a krásně si poklábosíme.
3.Návštěvy neohlášené - přepadovky
V předsíni se válí známá kost, koš s právě sebraným prádlem, někdo na wc nepoužil osvěžovač, dcera v umyvadle plnila fixu vodou, aby psala, zrovna politý ubrus, děti se řežou a ječí, pes chce zvracet kus kosti, já mám na hlavě barvu a ráno mi v kosmetice „čistili“ obličej. Ve většině případů je doba oběda nebo večeře a máme zbytek od včerejška, nebo 4 párky. Návštěva. S vyděšeným výrazem postavím vodu na kafe, abych pak zjistila, že i když ho kupuju snad tuny, na čtvrtý hrnek prostě nevyjde. Dá si někdo čaj? Ne. Hlava v ručníku. Pokus o úsměv. Jedno oko šilhá po haldě nádobí u dřezu, protože myčka je ještě plná čistého. Ze dveří volá manža, jestli už je jídlo. Jedna z dcer přijde žalovat. Pokouším se udělat ze 4 párků něco pro 8 lidí. A přijíždí zákazník pro auto, tak běžím do kanclu napsat fakturu. Nesoustředím se, jsem vytočená, ale asi dobrá herečka, protože se mi nestalo, aby to někdy někdo pochopil a zvedl se. Nejlepší na těchto přepadovkách jsou návštěvy s dětmi. Mám děti hrozně ráda. Dostanou hračky, chipsy, zmrzlinu, colu, hrají si s našimi dětmi. Když už chtějí odejít rodiče, tak děti jsou spokojené a nechtějí domů. A tak rodiče ještě pár hodin zůstanou.
4. Návštěvy, co neznají čas
Tady jsou zahrnuty návštěvy hlášené i nehlášené. Znáte to: Stavím se na kafe, jo? Jasně, stav se, budu ráda! Známá (podotýkám známá - kamarádka už by bylo něco jiného!) přijede v 16h a ve 23.30h jsem přepitá všeho, zívám, opět šilhám - tentokrát po připravených sešitech dcer ke kontrole, poslouchám odvedle televizi, protože jsem se týden těšila na film s M. Ryanovou a nedokážu říct: hele, pro dnešek tě mám dost a drby mě nezajímaj, ty lidi stejně neznám. Nakonec jí musí poněkolikáté zavolat její přítel, aby jela spát. Při odchodu dodá, jak se nám krásně povídalo a zítra že by mohla přijet už v poledne. Jednu takovou známou mám a byla tu 3× týdně. Naposledy mi nebylo dobře a šla jsem si brzy lehnout (manža nebyl doma). Protože nezamykám, vešla v pohodě ve 22h do baráku a vzbudila mě - stála přímo u postele! Měla jsem šok a v tom šoku jsem se jí zeptala, jestli je normální. Od té doby (14dní) tu nebyla. Hurá.
5. Čiperné dětičky
Jak jsem řekla, děti mám moc ráda. Každé prázdniny hlídám dítka od sestřenky a neteř, protože pracuju doma a jejich rodiče (tedy švagrová má prázdniny) jsou v práci. Mívám tady s mými dohromady 5-6 dětí asi 3 týdny. Většinou spí v zahradním domku a ještě si postaví stan, večer sedíme u ohýnku, hrajem flašku, malé čtu pohádky, pohoda. Čím víc dětí, tím jsou hodnější. Děti mi fakt nevadí. Jenom jeden druh. Rozbíječi. Často k nám jezdili známí, kteří mají dva krásné chlapečky. Na pohled. Při jejich návštěvě jsem mívala strach i o zdraví těch svých dětí. Pokojíček pokaždé obrátili vzhůru nohama, hráli si na válku. Rozbité hračky jsem nepočítala (holky to odbrečely), ale: nějakým způsobem spadla televize. Při další návštěvě zvěř rozbila lustr a sápala se k počítači. A jejich rodiče? Klídek, káva, pohoda jazz. Když se opět jednou objevili u brány, držela jsem našim dětem pusu, jako že si hrajem na ticho…
6. Věšáci
Tak to jsou lidé, většinou šílení pesimisté, kteří nám pěkně zamotají náš krásný a optimistický den. Nevím, kde se vzala ta důvěra, mnoho lidí si právě mne vybralo za svou vrbu. Cením si toho, že mám důvěru, že se mi svěřují, ale do jisté míry. Tento typ lidí vám totiž veškeré svoje břemeno starostí takzvaně navěsí na hrb (proto jim říkám věšáci). Ráda poradím, pokud mohu. Ale hodinové telefonáty typu: myslíš, že mě má rád, když…(2 hodiny s ní nepromluvil a tak..), to je na reakci: Haló, haló, neslyším tě, ztrácíš se mi..signál..! A vypnout mobil. Jeden známý mi vyprávěl, jak měl jednou krásný den a vzal stopaře. Ten mu za 20km vylíčil tolik problémů, že prostě zastavil a vyhodil ho z auta (na dálnici).
7. Kombinace bodů 3-6
Tak to je smrtelná kombinace. To bylo nedávno, když jsem chystala manžu na 3 dny na závody, lítala obracet řízky a do kanclu tisknout faktury, holky se chystaly na turnaj a je taky vypravit. Do toho neohlášená švagrová se švárou. Budiž, postavila jsem jim kávu na stůl a pokračovala v práci. Když se po hodince zvedali, ve dveřích je střídala rodinka (taky nehlášených) známých ještě s jejich sousedy a jejich dětmi, včetně psa. Začalo to rvačkou psů. smradem spálených řízků, zvonícím telefonem a než se stihli vzpamatovat, postavila jsem se do dveří a opravdu v posledním dechu je slušně upozornila, že teď tedy opravdu nemám čas!!! Tak krásně, asertivně…
I když je moje vyprávění o návštěvách dost negativní, převažuje bod 1 a já jsem ráda, že za námi návštěvy jezdí. Asi se jim u nás líbí a mě to těší. A pokud mi přijede kamarádka, je mi úplně jedno, že je dům vzhůru nohama (protože jí je to taky fuk), nevadí mi, že zrovna smrdím hnojem, protože jsem ho právě zarývala k paprikám a klábosíme třeba do rána.
A perlička na závěr: Když jsem někde na návštěvě já, často řekne hostitelka: Raději se nerozhlížejte, nemám vůbec uklizeno!! A přitom se bojím čehokoliv dotknout, abych to neušpinila a vše je naprosto dokonale vyleštěno. Nebude to tím, že jsem se ohlásila?
Pajdule
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 1059
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 1002
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 1517
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 1252
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 765
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 2083
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1284
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2356
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 971
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 589
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?