Deník prvorodičky: Down nebo potrat
- Těhotenství
- Eco
- 09.07.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Deníček, kdy mi při vzpomínkách běží mráz po zádech.
Poté, co jsem na testu viděla dvě čárky, jsem zkusila dva další. Všechny vyšly pozitivní, proto jsem zavolala na gynekologii. Tam si mě objednali už na 6.tt, vzhledem k nedávné operaci a diagnostikované endometrióze (předchozí deníček o diagnóze a operaci). Během vyšetření bylo vidět už srdíčko, což je prý v tomto termínu méně obvyklé. Měla jsem radost, že miminko bude asi velmi vitální a silné. Gynekoložka mi dala žádanku na prvotrimestrální screening. Rozhodla jsem se ho absolvovat opět u Apolináře, kde jsem to už znala.
Nejdříve mě čekal odběr krve, ten proběhl v tzv. Kachlíkárně na Karlově náměstí. Až když jsem tam dorazila jsem zjistila, že tam probíhá většina odběrů pro celou VFN. Bez přehánění tam bylo více než 100 lidí, hodně jich čekalo i na chodbě. Zvracením jsem netrpěla, ale měla jsem velmi nízký tlak a občas mi bylo na omdlení. Byl červenec a v Kachlíkárně bylo úplně na padnutí. Naštěstí díky tomu, že jsem byla těhotná, jsem dostala nějaké přednostní číslo a šla na řadu poměrně rychle.
Za asi týden nebo dva jsem šla na UTZ k Apolináři. Doprovázel mě eM, za což jsem zpětně moc ráda. Oba jsme byli dobře naladění, těšili jsme se, že miminko uvidíme. Vešli jsme do úplně zatemněné místnosti, na zdi proti lehátku byla obrazovka. Mladá lékařka mi začala jezdit sondou po břiše a diktovala údaje sestře u počítače. Koukali jsme na úplně maličkaté miminko, bylo to neskutečné. Pak mi doktorka podala papír a řekla, že vzhledem k vysokému NT a nízkému papp (přesně si to nepamatuju, ale pak jsem to vyčetla z té zprávy) je tam vysoké riziko na Downův syndrom, a to 1:75. A že se mám jít objednat na genetickou konzultaci. Na shledanou.
Vyšla jsem z ordinace úplně v šoku. Věděla jsem, že se musím jít okamžitě objednat, protože pak už to neudělám. eM potichu za mnou, chytil mě za ruku, zda si chci sednout. Beze slova jsem se vytrhla a šla jsem se objednat. Sestra se podívala do papírů, volala na genetiku. Prý mě už nevezmou ten den, ale až ten další. Zpětně jsem za tu jednodenní prodlevu moc ráda. Pak jsem si sedla na chodbu a konečně se rozbrečela. Domů jsme jeli beze slova.
Doma jsem si sedla k lékařské zprávě a konečně se na ni pořádně podívala. Bylo tam riziko na Downův syndrom 1:75. I Edwardsův a ten třetí syndrom vyšly kolem 2 000, což mi přišlo vzhledem k populačnímu riziku taky hrozné. Dále jsem měla riziko vzniku preeklampsie 1:34 a retardaci růstu plodu po 37.tt kolem 1:20. Zkoumala jsem hodnoty, které tato rizika způsobily. Šlo tedy o NT, šíjové projasnění, které bylo 2,7. A dále extrémně nízké papp, které jsem měla 0,101 mol (nejnižší možná tolerance je 0,5 mol). Okamžitě jsem začala pročítat různé diskuze. Jsem člověk, který potřebuje mít o všem co nejvíce informací, než abych nevěděla a čekala. Pročítala jsem i anglické diskuze a studie. A zjistila jsem, že to možná nebude tak horké, jak to vypadá.
Šíjové projasnění se na většině pracovišť bere s tolerancí do 3, rizikové dokonce až od hodnoty 5. Nosní kůstka navíc byla přítomna. A ta extrémně nízká hodnota papp? Našla jsem pouze jednu paní, tady na eMiminu, která měla hodnotu kolem 0,115, a té prý lékař řekl, že musí jít o laboratorní chybu. Že s takto nízkou hodnotou už by těhotenství nebylo. A já měla ještě nižší, přitom miminko bylo a žilo.
Navíc jsem z různých amerických studií vyčetla, že u Downova syndromu bývá extrémně vysoká hladina hcg, kterou jsem měla v normě. Po tomto vlastním průzkumu se mi celkem ulevilo.
Druhý den jsme šli na genetiku. Na tu konzultaci nikdy nezapomenu. Posadili jsme se do ordinace k poměrně nepříjemné paní doktorce. Přede mnou ležel vytištění papír v takové té plastové košilce. Na papíru byly různé matice DNA, šipky a nějaká čísla, a v té plastové košilce byla vyrytá rýha od propisky v úplně stejné linii. Když nám paní doktorka začala mechanicky odříkávat, jak takový Downův syndrom vzniká, přejížděla propiskou tu stejnou naučenou linii. V tu chvíli jsem byla od celé situace úplně odosobněná, duchem jinde.
Říkala jsem si, kolik lidí před námi a po nás si tohle vyslechlo. A kolik z nich skutečně mají nebo budou mít malého Downa, a jak se ohledně toho rozhodnou. Do reality mě vrátila až její věta: „A tahle hodnota (papp) nám říká: pozor, pozor Down, nebo pozor, pozor potrat.“ A to bylo vše. Neřekla „Anebo je možné, že bude vše v pořádku.“ Prostě mi řekla, že buď je těhotenství v pořádku, ale čekáme Downa, nebo že brzy potratím. Nemít informace z předchozího večera, rozhodně se tam zhroutím. Teď mě tento přístup akorát naštval.
Doporučila odběr choriových klků, na plodovku bylo ještě brzy. Zeptala jsem se, zda když mám vysoké riziko potratu, pro mě není tahle metoda rizikovější než pro jiné. Připustila, že ano. Pak nabídla test z krve Prenascan. Pro ten jsem už byla víceméně rozhodnutá, ale nechala jsem si dát letáčky a že přijdu další den. Musela jsem podepsat papír, že si beru den na rozmyšlenou. Přišlo mi absurdní, že musím někde podepisovat, že si chci rozmyslet, jak dál s vlastním dítětem.
Druhý den jsem přišla na odběr krve pro Prenascan, vzorek se následně odesílal do Milána. Výsledky měly být během 5 až 7 pracovních dnů. A tak jsme čekali.
O tom, jakou zprávu nám zavolali, zase příště…
Přečtěte si také
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 1947
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 3536
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 1869
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 1104
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 1078
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 2449
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Synovec mi utýral křečka a tchyně se smála. Prý to byla jenom klukovina
- Anonymní
- 12.07.26
- 1771
Jdu si pro radu, protože u nás doma proběhla šílená scéna a manžel mi tvrdí, že jsem přecitlivělá. Moje sedmiletá dcera dostala k narozeninám vytouženého křečka. Starala se o něj jako o miminko,...
Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party
- Anonymní
- 12.07.26
- 1306
Asi potřebuju slyšet, že nejsem blázen, protože moje okolí mě tak momentálně bere. Mám tříletého syna a stále ho kojím. Než mě začnete odsuzovat – nekojím ho na veřejnosti, je to naše ranní a...
Chtěl jsem, aby žena měla ráda moji matku. Nakonec se ale obě spikly proti mně
- Anonymní
- 12.07.26
- 1060
Když jsem si bral svou ženu, měl jsem jediné přání. Aby si rozuměla s mojí maminkou. Celý život jsem poslouchal historky o zlých tchyních a rozhádaných rodinách, a tak jsem si říkal, že u nás to...
Chlapeček s poruchou chování si ve školce oblíbil mou dceru. Jeho láska ale bolí
- Anonymní
- 12.07.26
- 1254
Jsem docela ráda, že je konec školky, alespoň na pár týdnů. Od září to ale asi začne nanovo. Chtěla jsem dát dceru do jiné třídy, jenže ona nechce. Bohužel je v té její chlapeček s poruchou...
Ma teta mela riziko downu taky vysoke. Nerikala kolik ale rikala ze na screeningu to bylo temer 100% ze je to spatny, pak byla na klcich tam to pry vyslo 50:50 a az plodovka vysla dobre. Ma zdravou krasnou holcicku. 
to bylo take vtipne, kdy mi rekla, ze vysledek z gyndy je urcite chybny, protoze to uz bych byla doma po potratu 
měla jsem jsem tedy otřesnou zkušenost z Apolinare, kam jsem na odběr byla odeslána…
Ten mi samozřejmě taky vyšel falešně pozitivní. By mě zajímalo, proč na něj pořád posílají. Asi mají doktoři procenta z odběrů v laborkach nebo nevím. 
