Deník prvorodičky: Down nebo potrat
- Těhotenství
- Eco
- 09.07.19 načítám...
Deníček, kdy mi při vzpomínkách běží mráz po zádech.
Poté, co jsem na testu viděla dvě čárky, jsem zkusila dva další. Všechny vyšly pozitivní, proto jsem zavolala na gynekologii. Tam si mě objednali už na 6.tt, vzhledem k nedávné operaci a diagnostikované endometrióze (předchozí deníček o diagnóze a operaci). Během vyšetření bylo vidět už srdíčko, což je prý v tomto termínu méně obvyklé. Měla jsem radost, že miminko bude asi velmi vitální a silné. Gynekoložka mi dala žádanku na prvotrimestrální screening. Rozhodla jsem se ho absolvovat opět u Apolináře, kde jsem to už znala.
Nejdříve mě čekal odběr krve, ten proběhl v tzv. Kachlíkárně na Karlově náměstí. Až když jsem tam dorazila jsem zjistila, že tam probíhá většina odběrů pro celou VFN. Bez přehánění tam bylo více než 100 lidí, hodně jich čekalo i na chodbě. Zvracením jsem netrpěla, ale měla jsem velmi nízký tlak a občas mi bylo na omdlení. Byl červenec a v Kachlíkárně bylo úplně na padnutí. Naštěstí díky tomu, že jsem byla těhotná, jsem dostala nějaké přednostní číslo a šla na řadu poměrně rychle.
Za asi týden nebo dva jsem šla na UTZ k Apolináři. Doprovázel mě eM, za což jsem zpětně moc ráda. Oba jsme byli dobře naladění, těšili jsme se, že miminko uvidíme. Vešli jsme do úplně zatemněné místnosti, na zdi proti lehátku byla obrazovka. Mladá lékařka mi začala jezdit sondou po břiše a diktovala údaje sestře u počítače. Koukali jsme na úplně maličkaté miminko, bylo to neskutečné. Pak mi doktorka podala papír a řekla, že vzhledem k vysokému NT a nízkému papp (přesně si to nepamatuju, ale pak jsem to vyčetla z té zprávy) je tam vysoké riziko na Downův syndrom, a to 1:75. A že se mám jít objednat na genetickou konzultaci. Na shledanou.
Vyšla jsem z ordinace úplně v šoku. Věděla jsem, že se musím jít okamžitě objednat, protože pak už to neudělám. eM potichu za mnou, chytil mě za ruku, zda si chci sednout. Beze slova jsem se vytrhla a šla jsem se objednat. Sestra se podívala do papírů, volala na genetiku. Prý mě už nevezmou ten den, ale až ten další. Zpětně jsem za tu jednodenní prodlevu moc ráda. Pak jsem si sedla na chodbu a konečně se rozbrečela. Domů jsme jeli beze slova.
Doma jsem si sedla k lékařské zprávě a konečně se na ni pořádně podívala. Bylo tam riziko na Downův syndrom 1:75. I Edwardsův a ten třetí syndrom vyšly kolem 2 000, což mi přišlo vzhledem k populačnímu riziku taky hrozné. Dále jsem měla riziko vzniku preeklampsie 1:34 a retardaci růstu plodu po 37.tt kolem 1:20. Zkoumala jsem hodnoty, které tato rizika způsobily. Šlo tedy o NT, šíjové projasnění, které bylo 2,7. A dále extrémně nízké papp, které jsem měla 0,101 mol (nejnižší možná tolerance je 0,5 mol). Okamžitě jsem začala pročítat různé diskuze. Jsem člověk, který potřebuje mít o všem co nejvíce informací, než abych nevěděla a čekala. Pročítala jsem i anglické diskuze a studie. A zjistila jsem, že to možná nebude tak horké, jak to vypadá.
Šíjové projasnění se na většině pracovišť bere s tolerancí do 3, rizikové dokonce až od hodnoty 5. Nosní kůstka navíc byla přítomna. A ta extrémně nízká hodnota papp? Našla jsem pouze jednu paní, tady na eMiminu, která měla hodnotu kolem 0,115, a té prý lékař řekl, že musí jít o laboratorní chybu. Že s takto nízkou hodnotou už by těhotenství nebylo. A já měla ještě nižší, přitom miminko bylo a žilo.
Navíc jsem z různých amerických studií vyčetla, že u Downova syndromu bývá extrémně vysoká hladina hcg, kterou jsem měla v normě. Po tomto vlastním průzkumu se mi celkem ulevilo.
Druhý den jsme šli na genetiku. Na tu konzultaci nikdy nezapomenu. Posadili jsme se do ordinace k poměrně nepříjemné paní doktorce. Přede mnou ležel vytištění papír v takové té plastové košilce. Na papíru byly různé matice DNA, šipky a nějaká čísla, a v té plastové košilce byla vyrytá rýha od propisky v úplně stejné linii. Když nám paní doktorka začala mechanicky odříkávat, jak takový Downův syndrom vzniká, přejížděla propiskou tu stejnou naučenou linii. V tu chvíli jsem byla od celé situace úplně odosobněná, duchem jinde.
Říkala jsem si, kolik lidí před námi a po nás si tohle vyslechlo. A kolik z nich skutečně mají nebo budou mít malého Downa, a jak se ohledně toho rozhodnou. Do reality mě vrátila až její věta: „A tahle hodnota (papp) nám říká: pozor, pozor Down, nebo pozor, pozor potrat.“ A to bylo vše. Neřekla „Anebo je možné, že bude vše v pořádku.“ Prostě mi řekla, že buď je těhotenství v pořádku, ale čekáme Downa, nebo že brzy potratím. Nemít informace z předchozího večera, rozhodně se tam zhroutím. Teď mě tento přístup akorát naštval.
Doporučila odběr choriových klků, na plodovku bylo ještě brzy. Zeptala jsem se, zda když mám vysoké riziko potratu, pro mě není tahle metoda rizikovější než pro jiné. Připustila, že ano. Pak nabídla test z krve Prenascan. Pro ten jsem už byla víceméně rozhodnutá, ale nechala jsem si dát letáčky a že přijdu další den. Musela jsem podepsat papír, že si beru den na rozmyšlenou. Přišlo mi absurdní, že musím někde podepisovat, že si chci rozmyslet, jak dál s vlastním dítětem.
Druhý den jsem přišla na odběr krve pro Prenascan, vzorek se následně odesílal do Milána. Výsledky měly být během 5 až 7 pracovních dnů. A tak jsme čekali.
O tom, jakou zprávu nám zavolali, zase příště…
Přečtěte si také
Zadní vrátka do vlastního života: Hledám jistotu bytu, nebo sebe?
- Anonymní
- 27.04.26
- 1433
Sedím večer u šálku čaje a listuji realitními inzeráty. Tenhle mě zastavil. Malý byteček, 1+kk, slušná lokalita.
Tchyně, která si myslí, že všechno ví lépe: Dělá ze mě úplného amatéra
- Anonymní
- 27.04.26
- 3098
Každá tchyně má svůj způsob, jak se vyjadřovat k životu svého dítěte a jeho rodiny, ale co dělat, když její rady začnou přerůstat v kontrolu? Jak jsem se naučila zvládat neustálé komentáře, které...
Lžu všem o otci svého dítěte. Pravda je horší, než si myslíte!
- Anonymní
- 27.04.26
- 2611
Když se pravda skrývá pod vrstvou lží, zůstává jenom otázka, jak dlouho to člověk dokáže utajit. Příběh o matce, která lže o otci svého dítěte, se neodehrál v žádné pohádce. Je to můj pravdivý příběh.
Návrat z porodnice do cizího: Tchyně mi „vylepšila“ byt a manžel ji brání
- Anonymní
- 27.04.26
- 1845
Dneska mě pustili z porodnice. Měla jsem se cítit jako nejšťastnější ženská na světě – v náručí si nesu malého Adámka, venku svítí sluníčko a konečně se vracím do svého „hnízda“. Jenže to hnízdo...
Život na vedlejší koleji (2. díl)
- Anonymní
- 27.04.26
- 964
Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.
Tohle byl šok! Moje 16letá dcera je těhotná po intimní hře na mejdanu
- Anonymní
- 26.04.26
- 5865
Dcera otěhotněla. Ve druháku na střední. Teď musí jít na potrat a po zbytek života se s tím budeme všichni srovnávat.
Druhou dceru jsem porodila po 25 letech. „Je to nezodpovědnost,“ prohlásila máma
- Anonymní
- 26.04.26
- 2044
Když se narodila moje mladší dcera, bylo mezi ní a její sestrou pětadvacet let. Někomu to dnes může připadat skoro neuvěřitelné, ale zároveň to ukazuje, jak dlouhý dnes může být reprodukční věk ženy.
„To dítě neumí ani kopnout do míče.“ Manžel těžce nese, že syn není po něm
- Anonymní
- 26.04.26
- 2844
Potřebuji si postěžovat na svého muže. Po dvou dcerách se nám narodil syn, po kterém Michal tolik toužil. A protože je sám nadšený sportovec, hlavně fotbalista, těšil se, že Máťa bude po něm. Už...
Ve dvaceti jsem si připadala tlustá. Dnes bych za tu postavu dala cokoli
- Anonymní
- 26.04.26
- 1005
Je to už nějaký ten pátek, co jsem oslavila čtyřicítku. A musím říct, že poslední měsíce mám pocit, že si moje tělo dělá doslova, co chce. Vždycky jsem dbala na pohyb a snažila se jíst v rámci...
Ex si dělá jedno dítě za druhým a naši dceru využívá k tomu, aby se o ně starala
- Anonymní
- 26.04.26
- 1366
Pořídila jsem si dítě s chlapem, který zkrátka nevydrží s jednou ženou. To jsem samozřejmě tehdy nemohla vědět, protože já byla „ta první“. Máme spolu šestnáctiletou dceru Elišku a on si od té doby...
Ma teta mela riziko downu taky vysoke. Nerikala kolik ale rikala ze na screeningu to bylo temer 100% ze je to spatny, pak byla na klcich tam to pry vyslo 50:50 a az plodovka vysla dobre. Ma zdravou krasnou holcicku. 
to bylo take vtipne, kdy mi rekla, ze vysledek z gyndy je urcite chybny, protoze to uz bych byla doma po potratu 
měla jsem jsem tedy otřesnou zkušenost z Apolinare, kam jsem na odběr byla odeslána…
Ten mi samozřejmě taky vyšel falešně pozitivní. By mě zajímalo, proč na něj pořád posílají. Asi mají doktoři procenta z odběrů v laborkach nebo nevím. 
