Deník prvorodičky: Down nebo potrat
- Těhotenství
- Eco
- 09.07.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Deníček, kdy mi při vzpomínkách běží mráz po zádech.
Poté, co jsem na testu viděla dvě čárky, jsem zkusila dva další. Všechny vyšly pozitivní, proto jsem zavolala na gynekologii. Tam si mě objednali už na 6.tt, vzhledem k nedávné operaci a diagnostikované endometrióze (předchozí deníček o diagnóze a operaci). Během vyšetření bylo vidět už srdíčko, což je prý v tomto termínu méně obvyklé. Měla jsem radost, že miminko bude asi velmi vitální a silné. Gynekoložka mi dala žádanku na prvotrimestrální screening. Rozhodla jsem se ho absolvovat opět u Apolináře, kde jsem to už znala.
Nejdříve mě čekal odběr krve, ten proběhl v tzv. Kachlíkárně na Karlově náměstí. Až když jsem tam dorazila jsem zjistila, že tam probíhá většina odběrů pro celou VFN. Bez přehánění tam bylo více než 100 lidí, hodně jich čekalo i na chodbě. Zvracením jsem netrpěla, ale měla jsem velmi nízký tlak a občas mi bylo na omdlení. Byl červenec a v Kachlíkárně bylo úplně na padnutí. Naštěstí díky tomu, že jsem byla těhotná, jsem dostala nějaké přednostní číslo a šla na řadu poměrně rychle.
Za asi týden nebo dva jsem šla na UTZ k Apolináři. Doprovázel mě eM, za což jsem zpětně moc ráda. Oba jsme byli dobře naladění, těšili jsme se, že miminko uvidíme. Vešli jsme do úplně zatemněné místnosti, na zdi proti lehátku byla obrazovka. Mladá lékařka mi začala jezdit sondou po břiše a diktovala údaje sestře u počítače. Koukali jsme na úplně maličkaté miminko, bylo to neskutečné. Pak mi doktorka podala papír a řekla, že vzhledem k vysokému NT a nízkému papp (přesně si to nepamatuju, ale pak jsem to vyčetla z té zprávy) je tam vysoké riziko na Downův syndrom, a to 1:75. A že se mám jít objednat na genetickou konzultaci. Na shledanou.
Vyšla jsem z ordinace úplně v šoku. Věděla jsem, že se musím jít okamžitě objednat, protože pak už to neudělám. eM potichu za mnou, chytil mě za ruku, zda si chci sednout. Beze slova jsem se vytrhla a šla jsem se objednat. Sestra se podívala do papírů, volala na genetiku. Prý mě už nevezmou ten den, ale až ten další. Zpětně jsem za tu jednodenní prodlevu moc ráda. Pak jsem si sedla na chodbu a konečně se rozbrečela. Domů jsme jeli beze slova.
Doma jsem si sedla k lékařské zprávě a konečně se na ni pořádně podívala. Bylo tam riziko na Downův syndrom 1:75. I Edwardsův a ten třetí syndrom vyšly kolem 2 000, což mi přišlo vzhledem k populačnímu riziku taky hrozné. Dále jsem měla riziko vzniku preeklampsie 1:34 a retardaci růstu plodu po 37.tt kolem 1:20. Zkoumala jsem hodnoty, které tato rizika způsobily. Šlo tedy o NT, šíjové projasnění, které bylo 2,7. A dále extrémně nízké papp, které jsem měla 0,101 mol (nejnižší možná tolerance je 0,5 mol). Okamžitě jsem začala pročítat různé diskuze. Jsem člověk, který potřebuje mít o všem co nejvíce informací, než abych nevěděla a čekala. Pročítala jsem i anglické diskuze a studie. A zjistila jsem, že to možná nebude tak horké, jak to vypadá.
Šíjové projasnění se na většině pracovišť bere s tolerancí do 3, rizikové dokonce až od hodnoty 5. Nosní kůstka navíc byla přítomna. A ta extrémně nízká hodnota papp? Našla jsem pouze jednu paní, tady na eMiminu, která měla hodnotu kolem 0,115, a té prý lékař řekl, že musí jít o laboratorní chybu. Že s takto nízkou hodnotou už by těhotenství nebylo. A já měla ještě nižší, přitom miminko bylo a žilo.
Navíc jsem z různých amerických studií vyčetla, že u Downova syndromu bývá extrémně vysoká hladina hcg, kterou jsem měla v normě. Po tomto vlastním průzkumu se mi celkem ulevilo.
Druhý den jsme šli na genetiku. Na tu konzultaci nikdy nezapomenu. Posadili jsme se do ordinace k poměrně nepříjemné paní doktorce. Přede mnou ležel vytištění papír v takové té plastové košilce. Na papíru byly různé matice DNA, šipky a nějaká čísla, a v té plastové košilce byla vyrytá rýha od propisky v úplně stejné linii. Když nám paní doktorka začala mechanicky odříkávat, jak takový Downův syndrom vzniká, přejížděla propiskou tu stejnou naučenou linii. V tu chvíli jsem byla od celé situace úplně odosobněná, duchem jinde.
Říkala jsem si, kolik lidí před námi a po nás si tohle vyslechlo. A kolik z nich skutečně mají nebo budou mít malého Downa, a jak se ohledně toho rozhodnou. Do reality mě vrátila až její věta: „A tahle hodnota (papp) nám říká: pozor, pozor Down, nebo pozor, pozor potrat.“ A to bylo vše. Neřekla „Anebo je možné, že bude vše v pořádku.“ Prostě mi řekla, že buď je těhotenství v pořádku, ale čekáme Downa, nebo že brzy potratím. Nemít informace z předchozího večera, rozhodně se tam zhroutím. Teď mě tento přístup akorát naštval.
Doporučila odběr choriových klků, na plodovku bylo ještě brzy. Zeptala jsem se, zda když mám vysoké riziko potratu, pro mě není tahle metoda rizikovější než pro jiné. Připustila, že ano. Pak nabídla test z krve Prenascan. Pro ten jsem už byla víceméně rozhodnutá, ale nechala jsem si dát letáčky a že přijdu další den. Musela jsem podepsat papír, že si beru den na rozmyšlenou. Přišlo mi absurdní, že musím někde podepisovat, že si chci rozmyslet, jak dál s vlastním dítětem.
Druhý den jsem přišla na odběr krve pro Prenascan, vzorek se následně odesílal do Milána. Výsledky měly být během 5 až 7 pracovních dnů. A tak jsme čekali.
O tom, jakou zprávu nám zavolali, zase příště…
Přečtěte si také
Syn přišel ze školy s tím, že je chudý. Nesmím ale promluvit s učitelkou
- Anonymní
- 05.09.26
- 14284
Když začal první den školy, byl to pro nás něco jako oslava Nového roku. Všichni jsme byli natěšení, co nás nového čeká, kam se ten rok posuneme a jak nový školní rok bude vypadat. První dny byly...
Můj muž čekal deset let, až změním názor. Když jsem ho nezměnila, odešel
- Anonymní
- 05.09.26
- 8929
Když jsme se s Petrem poznali, bylo mi osmadvacet let. Děti jsem nechtěla a nijak jsem to neskrývala. Ne proto, že bych je neměla ráda. Nemám problém si pochovat kamarádčino miminko nebo vzít...
Tři měsíce jsme to odkládali. Když na „to“ došlo, přišlo „měkké“ zklamání
- Anonymní
- 05.09.26
- 16986
Skoro tři měsíce jsme kolem sebe s Petrem kroužili. Bylo to to krásné, jemně vzrušující období, kdy se navzájem napínáte, držíte za ruce, povídáte si dlouho do noci a přemýšlíte, kdy konečně padne...
Myslela jsem, že jedu na dovolenou bez dětí. Pak jsem dorazila k moři
- Anonymní
- 05.09.26
- 7341
Když jsme letos vybírali dovolenou, měla jsem jedno jediné přání. Nejet do hotelu, který je plný rodin s malými dětmi.
„Tohle nikam nedávej.“ Jedna věta dcery změnila můj pohled na sociální sítě
- Anonymní
- 05.09.26
- 2504
První fotku své dcery jsem dala na internet snad ještě v době, kdy ani nebyla na světě. Fotku ultrazvuku, břicha, pak z porodnice. Před patnácti lety jsem měla pocit, že musím všechno sdílet na...
Nesnáším letošní počasí. Nejdřív vedro k padnutí, teď mají přijít lijáky
- Anonymní
- 04.09.26
- 1266
Jestli je něco, na co jsem letos nadávala snad víc než na cokoli jiného, pak je to počasí. Celé léto jsme čekali, kdy konečně zaprší. Když už pršet začalo, většinou přišla taková bouřka, že jsem...
Školková angličtina za 10 tisíc? Odmítla jsem platit a učitelka zuří
- Anonymní
- 04.09.26
- 11093
Sníst ranní rohlík, obléknout dvě věčně se hemžící holčičky, dorazit do naší malé vesnické školky včas a pak honem do práce. Není to vždycky jednoduché, ale tuhle školku prostě miluju. Rodinná...
Dcera mě pozvala na víkend. Až na místě jsem zjistila, kolik mě to bude stát
- Anonymní
- 04.09.26
- 39319
K šedesátinám jsem od dcery dostala krásný dárek. Alespoň jsem si to tehdy myslela. V obálce byla rezervace na prodloužený víkend v malém penzionu v jižních Čechách. Měla jsem jet já, dcera s...
Až když jsem na týden odjela, zjistila jsem, že manžela nemusím furt kontrolovat
- Anonymní
- 04.09.26
- 9040
Dlouhá léta jsem měla pocit, že kdybych na chvíli přestala fungovat, naše domácnost se rozpadne. Můj muž přitom není neschopný. V práci vede lidi, umí vyřešit spoustu problémů a poradí si i s...
Kolegové se vracejí z homeofficu do kanceláře. Cítím nepříjemnou změnu
- Anonymní
- 04.09.26
- 4466
Ve vzduchu je od minulého školního roku vyhazov zaměstnanců. Nikdo nám před prázdninami sice nic neřekl, ale informace mezi lidmi kolovaly jako horký brambor. Teď jsme všichni zpátky a lidi jsou na...
Ma teta mela riziko downu taky vysoke. Nerikala kolik ale rikala ze na screeningu to bylo temer 100% ze je to spatny, pak byla na klcich tam to pry vyslo 50:50 a az plodovka vysla dobre. Ma zdravou krasnou holcicku. 
to bylo take vtipne, kdy mi rekla, ze vysledek z gyndy je urcite chybny, protoze to uz bych byla doma po potratu 
měla jsem jsem tedy otřesnou zkušenost z Apolinare, kam jsem na odběr byla odeslána…
Ten mi samozřejmě taky vyšel falešně pozitivní. By mě zajímalo, proč na něj pořád posílají. Asi mají doktoři procenta z odběrů v laborkach nebo nevím. 
