Dokud dýchám, doufám
- Snažení
- Sisi S
- 12.11.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Život není těžký, má jen těžké chvíle. Můj život se změnil od 22 let. Kdyby mi někdo řekl: holka, čeká tě rakovina a problémy s otehotněním, tehdy bych se mu asi vysmála.
Na téhle stránce je můj životní příběh, který by se sem už asi ani nevlezl. Byla jsem v novinách, ne kvůli popularitě, ale kvůli tomu, abych psychicky pomohla lidem, kteří to v tu chvíli potřebují.
http://www.tvujzivot.cz/…otni-pribeh/
Od té doby se toho moc nezměnilo. Jsem doma v invalidním důchodu. Nyní je to 2 a půl roku od svatby. Miminko nepřichází a my začínáme s manželem zjišťovat, že jen „mít se rádi“ nestačí. Můj cíl života se neobjevuje a já ho přeci potřebuji!
Minulý rok jsem navštívila lékaře, který po HSG vyšetření zjistil, že mám zdvojenou dělohu. Tak to je pech, nejen že mi smrtka dýchala na záda, ještě k tomu budou problémy i s otěhotněním. Po marném snažení o přirozené početí jsme se obrátili na lékaře zlínské kliniky. Na jaře jsme podstoupili vyšetření a u mého manžela bylo zjištěna 20% funkce spermií. Je to tedy náhoda, já problémy, on problémy. Hledali jsme se, až jsme se našli.
Po neúspěšném pokusu inseminací jsme si dali čas na odpočinutí mého těla. Zajeli jsme si na nádhernou dovolenou do Turecka, odpočinuli si a nyní, koncem října, jsme se rozhodli ze dne na den, že jdeme na IVF. Já vím, je to velké riziko, ale mě to za to všechno stojí. Chceme miminko, pokračovatele rodu a štěstíčko.
Po odběru vajíček jsem asi 3× omdlela. Manžel mě dovezl domů a já za dva dny na to skončila na víkend v nemocnici s náběhem na hyperstimulační syndrom. Díky včasné reakci lékařů se to naštěstí nerozjelo a po 4 kapačkách jsem mohla opět domů. Těšila jsem se na ET. Musí to přece vyjít! Už jsem přece tolik vytrpěla, že si zasloužím být konečně maminkou.
Jsem 5 den po ET a čekám… snad nám Bůh nadělí předčasný vánoční dárek a já budu ta nejšťastnější maminka na světě..
Pokud ne, nevadí… půjdeme dál, zase a znovu budeme zkoušet, dokud se to nepovede. Přeji ženám s podobným příběhem hodně štěstí!
PS: Nikdy to nevzdávejte! ![]()
Silvie
Přečtěte si také
Tchyně nám přinesla smaženici. Druhý den jsme bojovali o její život
- Anonymní
- 29.09.26
- 2431
Moje tchyně chodí na houby snad celý život. Zná místa, kam se vydává ještě za tmy, a z lesa se pravidelně vrací s plným košíkem. Pozná druhy, o kterých jsem nikdy neslyšela, a vždycky přesně ví,...
Po 26 letech jsem odešel. Ne kvůli sexu, chtěl jsem zase žít
- Anonymní
- 29.09.26
- 1051
Byl jsem ženatý šestadvacet let. Ženil jsem se z velké lásky a nikdy by mě tehdy nenapadlo, že jednou budu tím, kdo od své ženy odejde. Kdo opustí rodinu. Kdo bude v očích některých lidí za sobce a...
Dcera nechtěla vstávat. Zdržovalo to celou rodinu, dokud jsme nenajeli na systém
- Anonymní
- 29.09.26
- 711
Je to už několik let, co naše celá rodina má ranní rituál, přes který lidově řečeno „nejede vlak“. Jednoduše všichni respektujeme systém, který jsme si kvůli dceři několik let zpátky nastavili, aby...
Vdaná milenka: V posteli je dokonalá, ale děsím se, co přijde dál
- Anonymní
- 29.09.26
- 927
V posteli je to naprostá bomba. Je skvělá, zkušená, má skvělou fyzičku a neskutečně mě přitahuje. Jsem svobodný chlap a tenhle čistě fyzický vztah mi od začátku dokonale vyhovoval. Jenže, asi...
Učitelka označila naši dceru za problémovou. Pravdu jsme zjistili z nahrávky
- Anonymní
- 29.09.26
- 1215
Když nám třídní učitelka řekla, že naše dcera je ve škole problémová, snažili jsme se jí věřit. Nechtěli jsme být rodiče, kteří automaticky hájí svoje dítě. Jenže pak jsme slyšeli nahrávku, kterou...
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 962
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 624
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 9703
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 5330
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 8151
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...