Dokud dýchám, doufám
- Snažení
- Sisi S
- 12.11.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Život není těžký, má jen těžké chvíle. Můj život se změnil od 22 let. Kdyby mi někdo řekl: holka, čeká tě rakovina a problémy s otehotněním, tehdy bych se mu asi vysmála.
Na téhle stránce je můj životní příběh, který by se sem už asi ani nevlezl. Byla jsem v novinách, ne kvůli popularitě, ale kvůli tomu, abych psychicky pomohla lidem, kteří to v tu chvíli potřebují.
http://www.tvujzivot.cz/…otni-pribeh/
Od té doby se toho moc nezměnilo. Jsem doma v invalidním důchodu. Nyní je to 2 a půl roku od svatby. Miminko nepřichází a my začínáme s manželem zjišťovat, že jen „mít se rádi“ nestačí. Můj cíl života se neobjevuje a já ho přeci potřebuji!
Minulý rok jsem navštívila lékaře, který po HSG vyšetření zjistil, že mám zdvojenou dělohu. Tak to je pech, nejen že mi smrtka dýchala na záda, ještě k tomu budou problémy i s otěhotněním. Po marném snažení o přirozené početí jsme se obrátili na lékaře zlínské kliniky. Na jaře jsme podstoupili vyšetření a u mého manžela bylo zjištěna 20% funkce spermií. Je to tedy náhoda, já problémy, on problémy. Hledali jsme se, až jsme se našli.
Po neúspěšném pokusu inseminací jsme si dali čas na odpočinutí mého těla. Zajeli jsme si na nádhernou dovolenou do Turecka, odpočinuli si a nyní, koncem října, jsme se rozhodli ze dne na den, že jdeme na IVF. Já vím, je to velké riziko, ale mě to za to všechno stojí. Chceme miminko, pokračovatele rodu a štěstíčko.
Po odběru vajíček jsem asi 3× omdlela. Manžel mě dovezl domů a já za dva dny na to skončila na víkend v nemocnici s náběhem na hyperstimulační syndrom. Díky včasné reakci lékařů se to naštěstí nerozjelo a po 4 kapačkách jsem mohla opět domů. Těšila jsem se na ET. Musí to přece vyjít! Už jsem přece tolik vytrpěla, že si zasloužím být konečně maminkou.
Jsem 5 den po ET a čekám… snad nám Bůh nadělí předčasný vánoční dárek a já budu ta nejšťastnější maminka na světě..
Pokud ne, nevadí… půjdeme dál, zase a znovu budeme zkoušet, dokud se to nepovede. Přeji ženám s podobným příběhem hodně štěstí!
PS: Nikdy to nevzdávejte! ![]()
Silvie
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 261
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 201
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 372
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 168
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 115
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17699
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2379
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2577
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2292
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1528
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....