Dostali jsme velký dar
- Těhotenství
- Sisi S
- 01.01.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po několikaletém snažení se o miminko nám Bůh nadělil velký dar. Pátý pokud IVF se podařil, ale to, co jsme viděli na obrazovce, nás opravdu překvapilo a nikdo to nečekal..
Už dříve jsem psala svůj deníček s mým příběhem.. Kdo si chce připomenout, může zde
Duben 2014, pátý pokus IVF.
„Pane doktore, rozhodla jsem se když už si hradíme vše sami, aby mi byly vloženy dvě embrya“. Po velkém přemlouvání lékař svolil. " Vložíme Vám 2 embrya, bohužel Béčkové kvality, ale může se stát, že budou čilejší než Ačková."
Zasmála jsem se a jen řekla " no jestli z tohoto nějaké mimčo bude, bude to asi Coperfield"..
7. den od Et jsem si udělala těhotenský test, slabší čárka. To není přece není možné, je to sen? 8,9 a 10. den čárka sílila až byla nejsilnější. Na kontrolním odběru krve mi lékař potvrdil těhotenství. Plakala jsem štěstím, to je neuvěřitelné. Navrhnul, že uděláme ultrazvuk, pak se to stalo a já se ponořila do toho krásného snění a přemýšlení o budoucnosti.. Lékař mi ukazuje obrazovku a prstem na bublinku - druhou?
„Paní, tak jedno embryjko bohužel zaniklo, ale druhé se nám rozdvojilo, takže čekáte jednovaječná dvojčátka“. Byla jsem v šoku a plakala. Nechápala jsem, jak je možné, že takové štěstí potkalo nás? Sestřička se otočí ke a říká:„Jéé jednovaječné dvojčátka, jak je poznáte?“ Nevěděla jsem v tu chvíli co říct.. byla jsem v šoku a šťastná. Manžel se mnou nebyl, čekal v práci až mu zavolám.
Když jsem mu řekla, že čekáme rodinu, byl celý nadšený. Nejlepší ale bylo, když jsme mu řekla, že jsou tam dvě miminka: „Ty vo.. to si děláš pr…“ velký smích a nadšení. Celá rodina, přátelé jsou nadšení. Rodiče nemohli uvěřit, vše je ok, radost a nadšení.
Bohužel v říjnu jsem byla svědkem nešťastné nehody. Byli jsme u rodičů na návštěvě se svou fenkou zlatého retrívra - asistenčním 5letým psem. Milovali jsme ji a byla to právě ta, která mě pomohla dostat se ze dnů kdy jsem měla deprese ze samoty a smutku, že nemůžeme mít děti. Ona byla naším miminkem které jsme milovali, trávila se mnou 24 hodin denně.
Byla jsem svědkem toho, kdy mi ji na zahradě před očima terénním autem srazil a přejel pán, který ujel. Řešili to i policisté, já se z toho sesypala. Umřela do 15 minut po srážce a mě to bolí ještě dnes.. Vidím před očima jak se to stalo a hlavně to i slyším. Pán ujel a ještě nás zažaloval, že jsme ho osočili ze lži. Řekl, že nic neviděl, neslyšel, nevěděl že něco přejel a ani se neomluvil.
Strhlo se kvůli tomu peklo..přišlo mi předvolání na úřad, že jsem obviněna z přestupku. Zaplatila jsem pokutu, že mi utekla a nezabránila jsem střetu. V lednu jsem byla zase předvolaná - tentokrát jako svědek, ale už nemám sílu to řešit (obzvláště teď v tomto čase, kdy se schyluje k porodu). Do 3 týdnů mají přijít miminka na svět a já se na ně moc těším. Jen mám řešit nepříjemnou situaci s pánem, který nemá soudnost, neomluvil se a ještě žaluje rodinu.
Je mi z toho smutno, tolik nocí jsem proplakala za chlupatým miláčkem, jak moc nám chybí. Až jsem dostala k svátku dárek - malé štěňátko opět retrívra. Je to miláček, ale stále jsem srovnávala, což nemůžu věčně - já vím. Jen to stále bolí. Představovala jsem si, jak naše fenečeka hlídá dvojčátka a jak je to jejich miláček. Teď budou vyrůstat spolu, budu mít 3 děti, dvojčata a štěně.
Zvládnu to, rodiče mi s manželem pomůžou, slíbili to a jsem ráda, že nebudu sama.
Čekáme svá dvojčátka a za pár dní, do 3 týdnů je budeme držet v náručí. Těším se a zároveň se bojím. Ano, je to přirozené, ale je úžasné cítit to štěstí, ten pocit, že jsme tak blízko. Vánoce byly nádherné, byly s námi naše děti, sice jen ještě v bříšku, ale už u stolu.
Přeji všem krásné svátky a šťastný Nový rok. Ať je rok 2015 lepší než byl rok předešlý. Brzy budeme v náručí držet své miláčky. Ještě pár dní.. Moc se těším, držte nám palce a mějte se krásně.
Přečtěte si také
Tchyně nám přinesla smaženici. Druhý den jsme bojovali o její život
- Anonymní
- 29.09.26
- 7759
Moje tchyně chodí na houby snad celý život. Zná místa, kam se vydává ještě za tmy, a z lesa se pravidelně vrací s plným košíkem. Pozná druhy, o kterých jsem nikdy neslyšela, a vždycky přesně ví,...
Po 26 letech jsem odešel. Ne kvůli sexu, chtěl jsem zase žít
- Anonymní
- 29.09.26
- 2652
Byl jsem ženatý šestadvacet let. Ženil jsem se z velké lásky a nikdy by mě tehdy nenapadlo, že jednou budu tím, kdo od své ženy odejde. Kdo opustí rodinu. Kdo bude v očích některých lidí za sobce a...
Dcera nechtěla vstávat. Zdržovalo to celou rodinu, dokud jsme nenajeli na systém
- Anonymní
- 29.09.26
- 1731
Je to už několik let, co naše celá rodina má ranní rituál, přes který lidově řečeno „nejede vlak“. Jednoduše všichni respektujeme systém, který jsme si kvůli dceři několik let zpátky nastavili, aby...
Vdaná milenka: V posteli je dokonalá, ale děsím se, co přijde dál
- Anonymní
- 29.09.26
- 2222
V posteli je to naprostá bomba. Je skvělá, zkušená, má skvělou fyzičku a neskutečně mě přitahuje. Jsem svobodný chlap a tenhle čistě fyzický vztah mi od začátku dokonale vyhovoval. Jenže, asi...
Učitelka označila naši dceru za problémovou. Pravdu jsme zjistili z nahrávky
- Anonymní
- 29.09.26
- 2803
Když nám třídní učitelka řekla, že naše dcera je ve škole problémová, snažili jsme se jí věřit. Nechtěli jsme být rodiče, kteří automaticky hájí svoje dítě. Jenže pak jsme slyšeli nahrávku, kterou...
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 1062
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 692
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 10393
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 5916
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 8730
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...
. Starost o dvočátka bude krásná, ale určitě náročná stejně jako péče o štěňátko k tomu. Také jsem chtěla štěňátko, nakonec přišly // a koupě pejska se odložila. Mám teď doma 2,5 měsíčního chlapečka, který mě zaměstnává a jsem moc ráda, že k němu ten pejsek nepřibyl 
, držíme pěstičky 
,ať všechno dobře dopadne. Já bych se té péče o dvojčátka a pejska zas ani tak nebála, já teda mám už psa staršího, ale s dvojčátky jsem převážně pořád sama, páč manžel je hodně v práci a myslím, že vše zvládáme celkem v pohodě a to to ze začátku kvůli jejich uspěchanému startu bylo dost hektické. 
teda pokud by to tak šlo nějak se v tom nevyznám. Jinak moc gratuliji a přeji hodně štěstí a pejska je mi líto 
Gratuluji moc! 
Držte se, bude dobře 
moc to boli a porad. Bohuzel je to tak. 
ale budete mit velkou pomoc, takze to bude jiny a zvladnete to 