Dostali jsme velký dar
- Těhotenství
- Sisi S
- 01.01.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po několikaletém snažení se o miminko nám Bůh nadělil velký dar. Pátý pokud IVF se podařil, ale to, co jsme viděli na obrazovce, nás opravdu překvapilo a nikdo to nečekal..
Už dříve jsem psala svůj deníček s mým příběhem.. Kdo si chce připomenout, může zde
Duben 2014, pátý pokus IVF.
„Pane doktore, rozhodla jsem se když už si hradíme vše sami, aby mi byly vloženy dvě embrya“. Po velkém přemlouvání lékař svolil. " Vložíme Vám 2 embrya, bohužel Béčkové kvality, ale může se stát, že budou čilejší než Ačková."
Zasmála jsem se a jen řekla " no jestli z tohoto nějaké mimčo bude, bude to asi Coperfield"..
7. den od Et jsem si udělala těhotenský test, slabší čárka. To není přece není možné, je to sen? 8,9 a 10. den čárka sílila až byla nejsilnější. Na kontrolním odběru krve mi lékař potvrdil těhotenství. Plakala jsem štěstím, to je neuvěřitelné. Navrhnul, že uděláme ultrazvuk, pak se to stalo a já se ponořila do toho krásného snění a přemýšlení o budoucnosti.. Lékař mi ukazuje obrazovku a prstem na bublinku - druhou?
„Paní, tak jedno embryjko bohužel zaniklo, ale druhé se nám rozdvojilo, takže čekáte jednovaječná dvojčátka“. Byla jsem v šoku a plakala. Nechápala jsem, jak je možné, že takové štěstí potkalo nás? Sestřička se otočí ke a říká:„Jéé jednovaječné dvojčátka, jak je poznáte?“ Nevěděla jsem v tu chvíli co říct.. byla jsem v šoku a šťastná. Manžel se mnou nebyl, čekal v práci až mu zavolám.
Když jsem mu řekla, že čekáme rodinu, byl celý nadšený. Nejlepší ale bylo, když jsme mu řekla, že jsou tam dvě miminka: „Ty vo.. to si děláš pr…“ velký smích a nadšení. Celá rodina, přátelé jsou nadšení. Rodiče nemohli uvěřit, vše je ok, radost a nadšení.
Bohužel v říjnu jsem byla svědkem nešťastné nehody. Byli jsme u rodičů na návštěvě se svou fenkou zlatého retrívra - asistenčním 5letým psem. Milovali jsme ji a byla to právě ta, která mě pomohla dostat se ze dnů kdy jsem měla deprese ze samoty a smutku, že nemůžeme mít děti. Ona byla naším miminkem které jsme milovali, trávila se mnou 24 hodin denně.
Byla jsem svědkem toho, kdy mi ji na zahradě před očima terénním autem srazil a přejel pán, který ujel. Řešili to i policisté, já se z toho sesypala. Umřela do 15 minut po srážce a mě to bolí ještě dnes.. Vidím před očima jak se to stalo a hlavně to i slyším. Pán ujel a ještě nás zažaloval, že jsme ho osočili ze lži. Řekl, že nic neviděl, neslyšel, nevěděl že něco přejel a ani se neomluvil.
Strhlo se kvůli tomu peklo..přišlo mi předvolání na úřad, že jsem obviněna z přestupku. Zaplatila jsem pokutu, že mi utekla a nezabránila jsem střetu. V lednu jsem byla zase předvolaná - tentokrát jako svědek, ale už nemám sílu to řešit (obzvláště teď v tomto čase, kdy se schyluje k porodu). Do 3 týdnů mají přijít miminka na svět a já se na ně moc těším. Jen mám řešit nepříjemnou situaci s pánem, který nemá soudnost, neomluvil se a ještě žaluje rodinu.
Je mi z toho smutno, tolik nocí jsem proplakala za chlupatým miláčkem, jak moc nám chybí. Až jsem dostala k svátku dárek - malé štěňátko opět retrívra. Je to miláček, ale stále jsem srovnávala, což nemůžu věčně - já vím. Jen to stále bolí. Představovala jsem si, jak naše fenečeka hlídá dvojčátka a jak je to jejich miláček. Teď budou vyrůstat spolu, budu mít 3 děti, dvojčata a štěně.
Zvládnu to, rodiče mi s manželem pomůžou, slíbili to a jsem ráda, že nebudu sama.
Čekáme svá dvojčátka a za pár dní, do 3 týdnů je budeme držet v náručí. Těším se a zároveň se bojím. Ano, je to přirozené, ale je úžasné cítit to štěstí, ten pocit, že jsme tak blízko. Vánoce byly nádherné, byly s námi naše děti, sice jen ještě v bříšku, ale už u stolu.
Přeji všem krásné svátky a šťastný Nový rok. Ať je rok 2015 lepší než byl rok předešlý. Brzy budeme v náručí držet své miláčky. Ještě pár dní.. Moc se těším, držte nám palce a mějte se krásně.
Přečtěte si také
Lžu mu, že nemůžu otěhotnět. Tajně beru prášky. On mě teď žene na kliniku
- Anonymní
- 21.05.26
- 2605
Sedím v koupelně se zamknutými dveřmi a v dlani svírám platíčko pilulek, které schovávám v krabičce od vitamínů. Srdce mi buší až v krku. Venku v obýváku sedí Tomáš, můj přítel, se kterým jsem dva...
„Už chápu, proč tě bývalý podváděl,“ řekl můj přítel a úplně mě tím zničil
- Anonymní
- 21.05.26
- 2771
S partnerem jsme se pohádali už mockrát, ale nikdy mě nic nezranilo jako věta, kterou řekl tentokrát. Během několika vteřin vytáhl moji největší bolest z minulosti a použil ji proti mně způsobem,...
Chci jít do důchodu, ale nemůžu. Živím pětatřicetiletého syna
- Anonymní
- 21.05.26
- 2485
Dívám se na hromadu faktur na svém stole. Jako účetní na volné noze jsem zvyklá na čísla, mají svůj řád a logiku. Jenže v mém soukromém životě ta čísla už dávno nedávají smysl. Je mi přes šedesát,...
Mateřská škola je jedno velké zklamání a věčný boj. Dceru jsem si nechala doma
- Anonymní
- 21.05.26
- 2970
Když šla moje dcera poprvé do školky, měla jsem skoro slzy v očích. Představovala jsem si barevné třídy, usměvavé paní učitelky, vyrábění z papíru, písničky a spokojené dítě, které se bude domů...
Kvůli seznamce jsem přišla o kamarádku. Obě jsme si psaly se stejným mužem
- Anonymní
- 21.05.26
- 666
Život si někdy s lidmi zvláštně pohrává. Když mě moje nejlepší kamarádka Jana přesvědčovala, ať si založím profil na seznamce, brala jsem to spíš jako legraci. Obě po rozvodu, obě zklamané a obě už...
Dcera málem vběhla pod tramvaj. Bojím se, až začne dojíždět na střední
- Anonymní
- 20.05.26
- 1844
Moje patnáctiletá dcera v září nastupuje na gymnázium v centru Prahy. Měla jsem z toho radost, protože se tam dostala sama, bez tlačení a obrovského drilu. Brala jsem to jako krok k větší...
„Kvůli tobě jsem přišla o rodinu,“ vpálila mi dcera. Přitom mě její otec podvedl
- Anonymní
- 20.05.26
- 3047
Andree je šestnáct, puberta s ní cloumá ze všech stran a poslední měsíce jsou mezi námi opravdu náročné. Hádáme se skoro kvůli všemu a mám pocit, že ať řeknu cokoli, vždycky je to špatně. Nejhorší...
Nabídl jsem jí, že půjdu na rodičovskou. Přesto dítě odmítá. Co teď?
- Anonymní
- 20.05.26
- 1387
Sedíme v naší oblíbené kavárně v centru města. Moje přítelkyně, říkejme jí třeba Lucie, nadšeně vypráví o novém filmu, na který musíme jít, a plánuje víkendový výlet do Berlína. Je krásná, chytrá a...
Manželka utrácí za oslavy narozenin pro děti majlant. Prý zbytečně vyšiluju
- Anonymní
- 20.05.26
- 1676
Tak nevím, jestli je to dnes normální. Jsme úplně obyčejná rodina s průměrnými příjmy. Já i manželka pracujeme, i když ona jen na zkrácený úvazek. V mnoha věcech se snažíme šetřit, o to víc mě pak...
Dcera se nedostala v Praze na gympl, i když měla hodně bodů. Je to zoufalství
- Anonymní
- 20.05.26
- 2548
Přijímačky na střední nám letos pořádně znepříjemnily život. Dcera měla vysněné gymnázium, chodila na přípravku, učila se, dřela a stejně se nedostala. Nakonec je ráda alespoň za obchodku, kam ji...