Editino štěstíčko - 7. týden
- Těhotenství
- EDINA
- 09.02.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky úplně všem závislým na Emiminu! Mezi něž se já a pupík hrdě řadíme :o) Další týden utekl jako voda, nevím, co se děje. Nedávno jsem si stěžovala, jak se to táhne a najednou než se naděju je čas na pokračování deníčku.
Nevolnosti se mě stále drží jako klíště. Potvrdila to opět návštěva supermarketu, po které jsem vyletěla ven a dýchala a dýchala a polykala a jen tak tak jsem vydržela neblinkat. Bleuuu
Budu to muset nechat příště na mužíčkovi, hi hi, jsem zvědavá, co nakoupí.
Únava mě ale pomalinku opouští, i když postel je momentálně stále místo, kam chodím velice ráda a z kterého se ne a ne ráno vypelešit.
Také bych chtěla přísahat, že nelžu, a že si myslím, že začíná růst bříško! Já se vlezu už jen do páru kalhot a to jsem zatím nic nepřibrala… Moc se netrápím, ono to zadržování dechu a zapínání kalhot vleže a následné chození jako robot bez možnosti posazení, protože by vás ty kalhoty v ten moment přelomily napůl asi není nic moc ani pro toho mimíska a tak raději volím varianty typu alá kalhoty na gumu nebo šnůrku, nebo cokoliv co prostě neškrtí. Už aby se oteplilo a já mohla vytáhnout všechny ty super šatičky, v kterých tomu mému pupíku určitě bude moc dobře
)))
Stále jsem nezačala žádné pravidelné cvičení, nejdál jsem to dotáhla předminulý týden, kdy jsem se trochu rozhýbala v posilovně, ale na mé předsevzetí dělat něco alespoň 3× do týdne, zatím usedá prach.
Ale já něco dělat chci - vážně, má lenost s tím nemá nic společného, spíše ne a ne najít čas. Už jsem si zjišťovala jak je to s těhotenskou jógou, ale bohužel lekce jsou v pondělí a čtvrtek v 12.30 hod!!! A to se prostě nedá nijak udělat, pokud zrovna můj mužíček ten den doma a to nikdy více jak týden dopředu nevíme… Bohužel nikoho jiného tady na hlídání Apolenky nemám a než se ptát mé velmi neochotné tchyně, to si raději strčím do videa těhotenské cvičení, které je pozůstatkem z mého prvního těhotenství a třeba se tentokrát dostanu dále než k shlédnutí první třetiny
)))
Máme také velmi dobré zprávy, od dubna 2003 má tatínek nárok na dva týdny placeného tzv. tatínkovského volna, které si může vzít na dobu, kdy se potomek má narodit, nebo až když už je na světě. Do teď nic takového neexistovalo a pokud chtěl taťulda trávit se svým novorozeňátkem čas, musel si vzít neplacenou dovolenou, se kterou mu ne vždy musel zaměstnavatel vyjít vstříct.
Takže hurá hurá hurá, ta pomoc tatínka v prvních dnech po porodu je k nezaplacení a když je to navíc „zaplaceno“ tak je to ještě lepší
)))
V úterý příjde Andrya (naše por. asistentka), máme techničák a budeme v 8.tt. Tak jsem zvědavá, co se bude dít a jestli se dozvím nějaké novinky. Určitě dojde na nějaké včeličky, ale naštěstí nemusím nikde jezdit a na lačno také nebudu, takže se natáhnu na gauč a nechám si s radostí pár zkumavek odsát
)
Ještě něco málo o štěstíčku - dorostlo nám skoro 13 mm délky a váží okolo 0,8 g
)
Tvoří se mu očička, dokonce má malinký nosánek a rostou končetiny. Přikládám opět fotečku, kde už začíná vypadat jako malinký človíček!
Vaše
Ed

Přečtěte si také
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 4028
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 2440
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1584
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 871
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 986
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2835
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 3825
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 3293
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 1186
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 1610
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...