Jak čest a morálka zvítězila
- Těhotenství
- Luminex
- 30.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nedávno jsem uvedla deníček s názvem A všechno bude jinak. Kdo ho četl, tak je zasvěcený, kdo nečetl, tak pro souvislosti je lepší si ho přečíst. Ale jen pro nastínění, že jsem těhotná jsem zjistila, po skoro dvou letech snažení/nesnažení, ale zrovna jsem byla čerstvě v novém zaměstnání. Tak co teď?
Byl to skutečně šok, když na mě 31. 8. ty // vykoukly. Jak je to možné? Zrovna teď, když jsem v novém zaměstnání? Po skoro dvou letech, kdy jsme se snažili, pak přežili krizi, a pak se snažit přestali a smířili se s umělým oplodněním, někdy výhledově do dvou, tří let, protože jsem právě byla měsíc v novém zaměstnání, a to přímo mém vysněném zaměstnání. Výborná pozice, výborný plat, výborná budoucnost a stabilita. Tak co si víc od zaměstnání přát. V ten okamžik to byla snůška emocí, štěstí, smutek, naštvání, radost. To všechno se ve mně mísilo jak v mixéru:-) Samozřejmě, že pocit štěstí vyhrál nad vším, je to přece náš zázrak po tom všem. Jakmile jsem měla potvrzené těhotenství od lékaře, tak jsem začala bojovat s pocitem, co dál v zaměstnání. Jsem ve zkušební době a oni mě vyhodí, když jim to řeknu. A co když mě nevyhodí? No nebudou přece tak hloupí a nenechají si mě tam do mateřské. Na druhou stranu jsou zatím maximálně spokojení a výsledky jsou dle očekávání, všechno se mi v hlavě točilo.
Hodně z vás mi tu na základě prvního deníčku radilo nic neříkat a říci to až po zkušební době, ať nejsem hloupá, že dneska už se morálka a čest nenosí a mám myslet na sebe. Jenže mně se to nějak příčilo, začala jsem sama sebe přesvědčovat, že když půjdu s pravdou ven, tak se uleví všem a hlavně mě a už to nechám osudu. Tak bych šla při nejhorším marodit do rodičáku, napadalo mě to asi jako jediné řešení. Čas plynul a v zaměstnání šlo všechno v poklidu. Nikdo netušil, že bych vůbec mohla být těhotná a to trpím nevolnostmi. Ale všechno se mi dařilo dobře maskovat.
Když se blížil termín mého prvotrimestrálního screeningu, tak jsem si říkala, že to řeknu mojí kolegyni, je to skvělá ženská, která je sama už babičkou a přišlo mi, že jí můžu na 100 % důvěřovat. Navíc to bylo už skoro v půlce října a zkušební doba mi končila na konci října. Měla ohromnou radost a moc mi to přála, že se mám vykašlat na myšlenky, že by mě propustili, že by nikoho schopného ani tak rychle nesehnali, než mi ta zkušebka skončí, protože je to už za chvíli a že jsou se mnou spokojeni, a když budu moci chodit do práce, tak to bude v pohodě. Nikomu nic neřekla a já jsem s ní diskutovala, zda to šéfce říci hned, jak budu po tom screeningu. Tak mi říkala, že by to bylo vhodné a fér. Taky mi to tak připadalo.
Screening byl úžasný. Ta naše tečka, která to byla na začátku, se proměnila v človíčka, do kterého jsem zamilovala jako do ničeho na světě. Manžel by se mnou a bylo vidět jak je pyšný a dojatý 
Tak a teď už to teda řícti v práci šéfce. Vždy, když už jsem k tomu měla příležitost a měla jsem to na jazyku, tak musela hned běžet, měla moc práce. Na screeningu jsem byla 17. 10. a minulý pátek 19. 10. kdy k nám šéfka přilítla rychle do kanceláře, a pak že musí letět, jsem zvolala, že s ní musím skutečně důležitě mluvit a ona, že jindy a do toho se vložila moje kolegyně a povídá, že je to fakt akutní, a pak se na mě koukla a ať to hnedka řeknu
Tak sice jsem si to představovala, že budeme jen my dvě u ní v kanceláři, ale když měla tak naspěch, tak jsem to ze sebe chrlila jak vodu na mlýn a bylo to venku 
Šéfka zkoprněla a začala se smát, nevím jestli ze zoufalství, ale každopádně to přijala na první reakci dobře. Ptala se, zda můžu chodit do práce a kdy je termín a jestli to zvládnu pracovat. Pak, že to ještě probereme, že nemá čas a že teda je překvapená, ale nějak to zvládneme. Měla jsem z toho radost. Ulevilo se mi neskutečně a měla jsem z toho celkem dobrý pocit.
Jak je to nyní? Zbývá mi pár dní do konce zkušebky a já zatím pořád na plno pracuji a šéfka mi úkoluje, že to na nějaké ukončení pracovního poměru nevypadá:-) A skutečně, dneska mi to potvrdila. Měli jsme spolu promluvu co dál a jsem velice mile překvapena a potěšena. Řekla mi, že má na mě velmi kladné hodnocení, že jsem se výborně zapracovala a je se mnou moc spokojená a že mě asi zastřelí, protože se mnou počítala na nějaké projekty a kariérně by mě povýšila. Rozhodně nebude ukončovat pracovní poměr a budu tam do mateřské. Smlouvu mám na dobu určitou na rok a ta uplyne uplynout a už přemýšlela, že nechce přetrhat vazby. Kdy prý bych se chtěla asi tak vrátit, nebo zda by snad manžel šel na rodičák? To jsem na rovinu řekla, že nejde, protože má vyšší příjem a on bude ten pan živitel.
Ale už špekulovala nad nějakým home officem v budoucnu apod. Je to všechno ve hvězdách, ale moc mě potěšilo, že mě tím nijak nezavrhla a naopak mě tam chce i do budoucna, jakmile by byla příležitost. A jsem na sebe moc a moc hrdá, že ve mě vyhrála ta morálka a čest a řekla jsem to ještě ve zkušebce, ať by se dělo cokoliv. Víte, ono je sice hezké myslet sobecky, ale choďte pak do práce, kde si na vás každý ukazuje prstem a jsou na vás naštvaní. Takhle mám svědomí čisté a ještě se mi potvrdilo, že na světě pořád existují i lidští zaměstnavatelé A že mám báječnou šéfovou
Přečtěte si také
Moje příšerná tchyně řídila celý náš vztah. Manžel jí nikdy neodporoval
- Anonymní
- 19.05.26
- 1828
Musím se vypsat aspoň tímto způsobem. Vím, že tchyně jsou téma samo o sobě. Ta moje, dnes už bývalá, ale patří mezi ty nejhorší. Od začátku našeho vztahu mě neměla ráda. Nebyla jsem pro ni dost...
Babička si zlomila nohu a já šílím. Co s dětmi o prázdninách? Nemám tolik volna
- Anonymní
- 19.05.26
- 1106
Letní prázdniny se blíží a já začínám panikařit. Mám dvojčata v první třídě a celou dobu jsem počítala s tím, že nám přes léto pomůže moje mamka. Jenže si ošklivě zlomila nohu a skončila na...
Seriál Monyová ve mně otevřel staré rány. Připomněl mi mého bývalého manžela
- Anonymní
- 19.05.26
- 1064
Od Simony Monyové mám doma mnoho knížek. V té době by mě ani nenapadlo, že jednou prožiju něco hodně podobného. Já na rozdíl od ní ale měla štěstí, přežila jsem, i když šrámy na duši se asi nikdy...
Syn (8) na rodinné oslavě nechtěně prozradil něco, co nám všem změnilo život
- Anonymní
- 19.05.26
- 2135
Byla to klasická rodinná oslava se vším všudy. Tchán slavil sedmdesátiny a s tchyní si oba potrpí na velkolepé oslavy. Všechno bylo celkem fajn. Tchán a můj muž se jako vždy opili a řešili různé...
„Ty rozmazlené spratky sem nevoďte,“ křičela na nás tchyně po poslední návštěvě
- Anonymní
- 19.05.26
- 1353
Manželova matka byla vždycky trochu zvláštní. Ale dokud chodila do práce a měla kolem sebe běžný režim, dalo se s ní celkem vyjít. Jenže od chvíle, kdy odešla do důchodu, se hodně změnila. Jako by...
Manželka chtěla, abych víc vydělával. Změnil jsem práci a ona si našla milence
- Anonymní
- 18.05.26
- 7116
Je to tak trochu paradox života. Andrea byla vždycky náročná žena a já dělal všechno pro to, abych se jí zavděčil. Miloval jsem ji tolik, že jsem ze sebe nechal dělat blbce. Jenže když se člověk...
Starám se o nemocnou mámu už několik let. Mladší brácha chodí jen kasírovat
- Anonymní
- 18.05.26
- 2613
Potřebuji si trochu postěžovat. Vím, že nejsem jediná, ale i tak mě to mrzí. S našima jsem měla vždycky hezké vztahy. Zatímco můj mladší brácha Jakub šel z průseru do průseru, já se snažila být ta...
Pětiletý syn nechce chodit k babičce. Prý na něho jen křičí. Tchyně to popírá
- Anonymní
- 18.05.26
- 1474
Upřímně nevím, komu věřit. Můj pětiletý syn si stěžuje, že na něho babička pořád křičí, všechno mu zakazuje a vůbec si ho nevšímá. Hlídá ho asi třikrát do měsíce, když musím odjet na služební cestu...
Dcera se zhroutila po nepřijetí na vysněnou školu. Otec ji místo podpory sepsul
- Anonymní
- 18.05.26
- 1884
A je to. Výsledky přijímaček na střední školy pro letošní rok jsou černé na bílém. Půl roku příprav, nervů a obav je za námi. Dceři vyšla druhá škola, kterou si vybrala. Jenže ona měla jednu...
Manželka šetří na jídle a vaří samý blafy. S dětmi tajně chodíme do bufetu
- Anonymní
- 17.05.26
- 5300
Se ženou máme čtyři děti. Dvě starší už chodí do školy, dvě mladší, tříletá dvojčata, jsou ještě doma. S penězi vycházíme tak tak a manželka se rozhodla, že budeme šetřit na jídle. Což je sice...
Važ si toho, jakou suprovou šéfovou máš 
Nemusím určitě říkat, že už bych takovou blbost nikdy neudělala 
Máš štěstí 
ale já teda neutajim ani prd, takže nový šéf to na mě poznal hned první den, co jsem si dělala test - už jsem se chodila zapracovávat 
a v pohodě, i tak jsem v lednu nastoupila a byla tam až do května. 
Jakoby jsme snad nemohli být nadále stejně dobré a kvalifikované 
Tak to mi taky hrálo do karet. 
Ahoj, gratuluji Ti. Gratuluji jak k těhotenství tak ke skvělé šéfové
.