Všechno bude jinak
- Těhotenství
- Luminex
- 06.09.12 načítám...
Před nějakou dobou jsem tu uveřejnila deníček s názvem Když to přestane klapat. Hodně se od té doby změnilo a ještě se toho hodně změní.
Kde vlastně začít? Nechci tady shrnovat minulý deníček, to si raději přečtěte vy, kteří jste ho nečetli. Spíše naváži na to, že jsme si s manželem uvědomili spousty věcí. Byla jsem to sice já, kdo musel zase začít a chtít naší manželskou krizi řešit, ale povedlo se 
Přehodnotili jsme toho hodně a došli k závěru, že spolu chceme být, ať se děje co se děje. Musela jsem se vnitřně smířit s tím, že miminko přirozenou cestou nepůjde (manžel má velmi špatný SPG, dle lékařů neplodnost). Měla jsem sice doporučení do Natalartu, ale nakonec jsme tam nešli, seběhlo se moc věcí, jednak ta naše krize a ještě musela manželova maminka na operaci. Je dlouhodobě nemocná a teď je to zase o dost horší, ještě se k tomu dostanu.
Nicméně v únoru k nám přišel nový člen rodiny (v minulém deníčku se tam již zmiňuji), hafanda jménem Gucci, a od té doby co ji máme, tak náš život naplňuje radostí. Je to takové chlupaté miminko místo toho růžového lidského Mám z ní radost, chodíme na cvičák a nenudíme se. Manžel si ji s odstupem času také oblíbil. Ve firmě, kde jsem pracovala, mě to skutečně hodně štvalo, už mě to tam demotivovalo a já jsem začala hledat po několika letech něco jiného. Našla jsem a nastoupila 1. 8. 2012.
Takže nové plány do budoucna, dokonce jsem si říkala, že je fajn, že to dítě ještě nemáme, že si budeme užívat, a navíc teď nás potřebuje hlavně tchyně. Duševně mě osvobodilo, že tak dva roky nemusím dítě řešit a až to přijde, tak zajdeme do centra a tam si už nějak poradíme Do toho si bereme tchyni domů, podle toho, jak jí dopadne chemoterapie, to někdy snáší tak, že se o sebe nepostará a někdy to jde a může být doma a my jí jezdíme nakupovat apod. Je to taky celkem psychicky náročné, ale dá se to zvládat. Pořád věříme, že to překoná.
No nic, čas plyne a já jsem si včera tak říkala, že jsem to už měla dostat a nic. A že mě navíc pořád píchá v břiše a vůbec se cítím prostě nějak jinak. Doma jsem měla poslední testík, který už tam několik měsíců leží v šuplíku A jak jsem včera přijela domů z práce, tak jsem si říkala, že si ho ze srandy udělám, že vím, že na něm nic nebude a dostanu to. Šok! Objevily se krásné dvě čárky a já nemohla uvěřit svým očím. Celá jsem se klepala a běžela za manželem a ten tomu taky nemohl uvěřit. Pořád jsem si říkala, jak je to možné? Proč teď, když mám novou práci a jsem tak spokojená a mám Guccinku a staráme se o tchyni. Jak to, že se život rozhodl nám ten zázrak poslat teď?
V lednu by to byly dva roky, co se o dítě snažíme, vlastně teď nějakou dobu nesnažíme 
Já to prostě nechápu a mám věřit na zázraky anebo zákony schválnosti? Musela jsem si jet ještě pro další testy a hned jsem si je udělala, abych skutečně uvěřila a bylo to tam zase. A dneska ráno další a skutečně to tam je. Manžel je tak šťastný a já jsem stále v takovém šoku a chce se mi chvíli smát a chvíli brečet.
Je to nádhera… i já můžu říci: "jsem těhotná“ Ale stresuje mě teď moje nová práce. Při pohovoru jsme si jasně vysvětlili, že mateřství nebude, nejdříve tak za 2 roky. Své nastávající šéfce jsem říkala, že to ani není možné a nemusí se bát. Tolik se v nové práci líbí, skutečně mě naplňuje a je to ono, co mám dělat teď? Přijde mi nefér to tajit, až budu po zkušebce.
Až budu mít těhu potvrzené od lékaře, tak půjdu s pravdou ven. Vysvětlím jí, že je to skutečně tak šokující a nečekané. Opravdu je to asi ten zázrak Nechci přijít o mateřskou, celé roky jsem dřela, nikdy jsem se na pracáku neválela, nejsem žádný fluktuant a práce si vždy vážím a najednou budu do rodičáku na ÚP? Trápí mě to, ale na druhou stranu jsem tak šťastná, že jsem tak nečekaně otěhotněla.
Snažilky moje milované, já jsem tak nenáviděla řeči typu: nemysli na to. Ale kdo ví, jestli tím, že jsem skutečně v hlavě měla zcela jiné plány a dítě v nich nějakou dobu nebylo, tak jestli to opravdu nepomohlo, ale na druhou stranu byl tam problém se SPG. Nějaká manželova šikovná mrška zabojovala Život je skutečně jedno velké překvapení.
Snad dal deníček hlavu a patu, píši ho ještě tak roztřeseně. Pořád si tu prohlížím ty testy a vidím poprvé za celou dobu ty dálnice. Je to skutečně moc krásný pohled
Přečtěte si také
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 901
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 813
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 757
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1325
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 2482
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 2285
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 4581
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 816
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 2674
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 1822
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...
a hlavně aby vše pokračovalo tak jak má 
… mysli jen na sebe a svoji rodinu, práce byla a bude, já osobně bych to řekla až po zkušebce, jak jsem psala mysli jen na sebe jako to dělají ostatní, já už jsem poučená 
Myslím, že tady na emmimino chodí téměř neplodná paní, co má tři děti 
Ale jak píšeš, manža spermio nic moc 56% pohyblivých. Já dvakrát potrat za rok. No mazec a trápím se dál. Ale snad s novou prací se to brzy změní. Pejsky jsem od manžela dostala za každé naše nenarozené miminko a tak mi ted malinkatá Michaelka (jorkšírka) leží na klíně a naplňuje mě radostí, že tady nejsem sama (dcerky z prvního manželství jsou ve škole a školce). Mělo tady být cca 3 měsíční miminko. Taky bych brala klidně i ten pracák, jen at už najdu ty //. Takhle aspon dopadne prohlídka u dr snad (mám nemocný záda) dobře a třeba za měsíc najdu ty // a budu taky konečně šťastná. Vám s manželem přeji, at to zvládnete s mamkou, at se vám konečně naplní život radostí a těšením se na miminko. At je to malé stvořeníčko v pořádku a nezlobí vás ani v bříšku a ani v budoucnu a je hlavně zdravé. 
ale nevim.
Čekáme mimi „ze zkumavky“, problém u mně. Myslím si, že pokud bývá problém u muže, zázraky se hold stávají a jsou krásné! Ale v opačném případě…mně jen mrzí, že si mnozí neuvědomují, že to není jen o psychice. Takže tfuj, tfuj, tfuj, ať miminko 
PROSTĚ JSEM SI ŘEKLA, ŽE Z UMĚLÉHO TO VYJDE A BUDE MIMINKO, NEBRALA JSEM SEX JEN JAKO NÁSTROJ POČETÍ A MIMINKO U NÁS PŘIŠLO
a budes na UP. Ja bych si jako nastavajici matka vybrala tu prvni moznost. Treba bys mohla delat z domu? Preju hodne stesti!!! a jeste jedna vec me napadla 
. Věřte, že pořád zvažuji kdy co a jak říct. 