Všechno bude jinak
- Těhotenství
- Luminex
- 06.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Před nějakou dobou jsem tu uveřejnila deníček s názvem Když to přestane klapat. Hodně se od té doby změnilo a ještě se toho hodně změní.
Kde vlastně začít? Nechci tady shrnovat minulý deníček, to si raději přečtěte vy, kteří jste ho nečetli. Spíše naváži na to, že jsme si s manželem uvědomili spousty věcí. Byla jsem to sice já, kdo musel zase začít a chtít naší manželskou krizi řešit, ale povedlo se 
Přehodnotili jsme toho hodně a došli k závěru, že spolu chceme být, ať se děje co se děje. Musela jsem se vnitřně smířit s tím, že miminko přirozenou cestou nepůjde (manžel má velmi špatný SPG, dle lékařů neplodnost). Měla jsem sice doporučení do Natalartu, ale nakonec jsme tam nešli, seběhlo se moc věcí, jednak ta naše krize a ještě musela manželova maminka na operaci. Je dlouhodobě nemocná a teď je to zase o dost horší, ještě se k tomu dostanu.
Nicméně v únoru k nám přišel nový člen rodiny (v minulém deníčku se tam již zmiňuji), hafanda jménem Gucci, a od té doby co ji máme, tak náš život naplňuje radostí. Je to takové chlupaté miminko místo toho růžového lidského Mám z ní radost, chodíme na cvičák a nenudíme se. Manžel si ji s odstupem času také oblíbil. Ve firmě, kde jsem pracovala, mě to skutečně hodně štvalo, už mě to tam demotivovalo a já jsem začala hledat po několika letech něco jiného. Našla jsem a nastoupila 1. 8. 2012.
Takže nové plány do budoucna, dokonce jsem si říkala, že je fajn, že to dítě ještě nemáme, že si budeme užívat, a navíc teď nás potřebuje hlavně tchyně. Duševně mě osvobodilo, že tak dva roky nemusím dítě řešit a až to přijde, tak zajdeme do centra a tam si už nějak poradíme Do toho si bereme tchyni domů, podle toho, jak jí dopadne chemoterapie, to někdy snáší tak, že se o sebe nepostará a někdy to jde a může být doma a my jí jezdíme nakupovat apod. Je to taky celkem psychicky náročné, ale dá se to zvládat. Pořád věříme, že to překoná.
No nic, čas plyne a já jsem si včera tak říkala, že jsem to už měla dostat a nic. A že mě navíc pořád píchá v břiše a vůbec se cítím prostě nějak jinak. Doma jsem měla poslední testík, který už tam několik měsíců leží v šuplíku A jak jsem včera přijela domů z práce, tak jsem si říkala, že si ho ze srandy udělám, že vím, že na něm nic nebude a dostanu to. Šok! Objevily se krásné dvě čárky a já nemohla uvěřit svým očím. Celá jsem se klepala a běžela za manželem a ten tomu taky nemohl uvěřit. Pořád jsem si říkala, jak je to možné? Proč teď, když mám novou práci a jsem tak spokojená a mám Guccinku a staráme se o tchyni. Jak to, že se život rozhodl nám ten zázrak poslat teď?
V lednu by to byly dva roky, co se o dítě snažíme, vlastně teď nějakou dobu nesnažíme 
Já to prostě nechápu a mám věřit na zázraky anebo zákony schválnosti? Musela jsem si jet ještě pro další testy a hned jsem si je udělala, abych skutečně uvěřila a bylo to tam zase. A dneska ráno další a skutečně to tam je. Manžel je tak šťastný a já jsem stále v takovém šoku a chce se mi chvíli smát a chvíli brečet.
Je to nádhera… i já můžu říci: "jsem těhotná“ Ale stresuje mě teď moje nová práce. Při pohovoru jsme si jasně vysvětlili, že mateřství nebude, nejdříve tak za 2 roky. Své nastávající šéfce jsem říkala, že to ani není možné a nemusí se bát. Tolik se v nové práci líbí, skutečně mě naplňuje a je to ono, co mám dělat teď? Přijde mi nefér to tajit, až budu po zkušebce.
Až budu mít těhu potvrzené od lékaře, tak půjdu s pravdou ven. Vysvětlím jí, že je to skutečně tak šokující a nečekané. Opravdu je to asi ten zázrak Nechci přijít o mateřskou, celé roky jsem dřela, nikdy jsem se na pracáku neválela, nejsem žádný fluktuant a práce si vždy vážím a najednou budu do rodičáku na ÚP? Trápí mě to, ale na druhou stranu jsem tak šťastná, že jsem tak nečekaně otěhotněla.
Snažilky moje milované, já jsem tak nenáviděla řeči typu: nemysli na to. Ale kdo ví, jestli tím, že jsem skutečně v hlavě měla zcela jiné plány a dítě v nich nějakou dobu nebylo, tak jestli to opravdu nepomohlo, ale na druhou stranu byl tam problém se SPG. Nějaká manželova šikovná mrška zabojovala Život je skutečně jedno velké překvapení.
Snad dal deníček hlavu a patu, píši ho ještě tak roztřeseně. Pořád si tu prohlížím ty testy a vidím poprvé za celou dobu ty dálnice. Je to skutečně moc krásný pohled
Přečtěte si také
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 16958
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2224
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2408
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2158
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1425
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 4041
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 6154
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 3419
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 3194
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 2213
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...
a hlavně aby vše pokračovalo tak jak má 
… mysli jen na sebe a svoji rodinu, práce byla a bude, já osobně bych to řekla až po zkušebce, jak jsem psala mysli jen na sebe jako to dělají ostatní, já už jsem poučená 
Myslím, že tady na emmimino chodí téměř neplodná paní, co má tři děti 
Ale jak píšeš, manža spermio nic moc 56% pohyblivých. Já dvakrát potrat za rok. No mazec a trápím se dál. Ale snad s novou prací se to brzy změní. Pejsky jsem od manžela dostala za každé naše nenarozené miminko a tak mi ted malinkatá Michaelka (jorkšírka) leží na klíně a naplňuje mě radostí, že tady nejsem sama (dcerky z prvního manželství jsou ve škole a školce). Mělo tady být cca 3 měsíční miminko. Taky bych brala klidně i ten pracák, jen at už najdu ty //. Takhle aspon dopadne prohlídka u dr snad (mám nemocný záda) dobře a třeba za měsíc najdu ty // a budu taky konečně šťastná. Vám s manželem přeji, at to zvládnete s mamkou, at se vám konečně naplní život radostí a těšením se na miminko. At je to malé stvořeníčko v pořádku a nezlobí vás ani v bříšku a ani v budoucnu a je hlavně zdravé. 
ale nevim.
Čekáme mimi „ze zkumavky“, problém u mně. Myslím si, že pokud bývá problém u muže, zázraky se hold stávají a jsou krásné! Ale v opačném případě…mně jen mrzí, že si mnozí neuvědomují, že to není jen o psychice. Takže tfuj, tfuj, tfuj, ať miminko 
PROSTĚ JSEM SI ŘEKLA, ŽE Z UMĚLÉHO TO VYJDE A BUDE MIMINKO, NEBRALA JSEM SEX JEN JAKO NÁSTROJ POČETÍ A MIMINKO U NÁS PŘIŠLO
a budes na UP. Ja bych si jako nastavajici matka vybrala tu prvni moznost. Treba bys mohla delat z domu? Preju hodne stesti!!! a jeste jedna vec me napadla 
. Věřte, že pořád zvažuji kdy co a jak říct. 