Všechno bude jinak
- Těhotenství
- Luminex
- 06.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Před nějakou dobou jsem tu uveřejnila deníček s názvem Když to přestane klapat. Hodně se od té doby změnilo a ještě se toho hodně změní.
Kde vlastně začít? Nechci tady shrnovat minulý deníček, to si raději přečtěte vy, kteří jste ho nečetli. Spíše naváži na to, že jsme si s manželem uvědomili spousty věcí. Byla jsem to sice já, kdo musel zase začít a chtít naší manželskou krizi řešit, ale povedlo se 
Přehodnotili jsme toho hodně a došli k závěru, že spolu chceme být, ať se děje co se děje. Musela jsem se vnitřně smířit s tím, že miminko přirozenou cestou nepůjde (manžel má velmi špatný SPG, dle lékařů neplodnost). Měla jsem sice doporučení do Natalartu, ale nakonec jsme tam nešli, seběhlo se moc věcí, jednak ta naše krize a ještě musela manželova maminka na operaci. Je dlouhodobě nemocná a teď je to zase o dost horší, ještě se k tomu dostanu.
Nicméně v únoru k nám přišel nový člen rodiny (v minulém deníčku se tam již zmiňuji), hafanda jménem Gucci, a od té doby co ji máme, tak náš život naplňuje radostí. Je to takové chlupaté miminko místo toho růžového lidského Mám z ní radost, chodíme na cvičák a nenudíme se. Manžel si ji s odstupem času také oblíbil. Ve firmě, kde jsem pracovala, mě to skutečně hodně štvalo, už mě to tam demotivovalo a já jsem začala hledat po několika letech něco jiného. Našla jsem a nastoupila 1. 8. 2012.
Takže nové plány do budoucna, dokonce jsem si říkala, že je fajn, že to dítě ještě nemáme, že si budeme užívat, a navíc teď nás potřebuje hlavně tchyně. Duševně mě osvobodilo, že tak dva roky nemusím dítě řešit a až to přijde, tak zajdeme do centra a tam si už nějak poradíme Do toho si bereme tchyni domů, podle toho, jak jí dopadne chemoterapie, to někdy snáší tak, že se o sebe nepostará a někdy to jde a může být doma a my jí jezdíme nakupovat apod. Je to taky celkem psychicky náročné, ale dá se to zvládat. Pořád věříme, že to překoná.
No nic, čas plyne a já jsem si včera tak říkala, že jsem to už měla dostat a nic. A že mě navíc pořád píchá v břiše a vůbec se cítím prostě nějak jinak. Doma jsem měla poslední testík, který už tam několik měsíců leží v šuplíku A jak jsem včera přijela domů z práce, tak jsem si říkala, že si ho ze srandy udělám, že vím, že na něm nic nebude a dostanu to. Šok! Objevily se krásné dvě čárky a já nemohla uvěřit svým očím. Celá jsem se klepala a běžela za manželem a ten tomu taky nemohl uvěřit. Pořád jsem si říkala, jak je to možné? Proč teď, když mám novou práci a jsem tak spokojená a mám Guccinku a staráme se o tchyni. Jak to, že se život rozhodl nám ten zázrak poslat teď?
V lednu by to byly dva roky, co se o dítě snažíme, vlastně teď nějakou dobu nesnažíme 
Já to prostě nechápu a mám věřit na zázraky anebo zákony schválnosti? Musela jsem si jet ještě pro další testy a hned jsem si je udělala, abych skutečně uvěřila a bylo to tam zase. A dneska ráno další a skutečně to tam je. Manžel je tak šťastný a já jsem stále v takovém šoku a chce se mi chvíli smát a chvíli brečet.
Je to nádhera… i já můžu říci: "jsem těhotná“ Ale stresuje mě teď moje nová práce. Při pohovoru jsme si jasně vysvětlili, že mateřství nebude, nejdříve tak za 2 roky. Své nastávající šéfce jsem říkala, že to ani není možné a nemusí se bát. Tolik se v nové práci líbí, skutečně mě naplňuje a je to ono, co mám dělat teď? Přijde mi nefér to tajit, až budu po zkušebce.
Až budu mít těhu potvrzené od lékaře, tak půjdu s pravdou ven. Vysvětlím jí, že je to skutečně tak šokující a nečekané. Opravdu je to asi ten zázrak Nechci přijít o mateřskou, celé roky jsem dřela, nikdy jsem se na pracáku neválela, nejsem žádný fluktuant a práce si vždy vážím a najednou budu do rodičáku na ÚP? Trápí mě to, ale na druhou stranu jsem tak šťastná, že jsem tak nečekaně otěhotněla.
Snažilky moje milované, já jsem tak nenáviděla řeči typu: nemysli na to. Ale kdo ví, jestli tím, že jsem skutečně v hlavě měla zcela jiné plány a dítě v nich nějakou dobu nebylo, tak jestli to opravdu nepomohlo, ale na druhou stranu byl tam problém se SPG. Nějaká manželova šikovná mrška zabojovala Život je skutečně jedno velké překvapení.
Snad dal deníček hlavu a patu, píši ho ještě tak roztřeseně. Pořád si tu prohlížím ty testy a vidím poprvé za celou dobu ty dálnice. Je to skutečně moc krásný pohled
Přečtěte si také
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 4151
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 2903
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 1636
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 4241
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 1306
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
Manžel mě přiměl podepsat smlouvu. Teď mě vyhazuje z vlastního baráku
- Anonymní
- 26.10.26
- 1725
Nikdy by mě nenapadlo, že člověk, se kterým jsem strávila patnáct let života a vychovala dvě děti, mě dokáže takhle podrazit. Věřila jsem mu, podporovala ho a roky se starala o rodinu, zatímco on...
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 2059
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 1808
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 5818
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 419
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.
a hlavně aby vše pokračovalo tak jak má 
… mysli jen na sebe a svoji rodinu, práce byla a bude, já osobně bych to řekla až po zkušebce, jak jsem psala mysli jen na sebe jako to dělají ostatní, já už jsem poučená 
Myslím, že tady na emmimino chodí téměř neplodná paní, co má tři děti 
Ale jak píšeš, manža spermio nic moc 56% pohyblivých. Já dvakrát potrat za rok. No mazec a trápím se dál. Ale snad s novou prací se to brzy změní. Pejsky jsem od manžela dostala za každé naše nenarozené miminko a tak mi ted malinkatá Michaelka (jorkšírka) leží na klíně a naplňuje mě radostí, že tady nejsem sama (dcerky z prvního manželství jsou ve škole a školce). Mělo tady být cca 3 měsíční miminko. Taky bych brala klidně i ten pracák, jen at už najdu ty //. Takhle aspon dopadne prohlídka u dr snad (mám nemocný záda) dobře a třeba za měsíc najdu ty // a budu taky konečně šťastná. Vám s manželem přeji, at to zvládnete s mamkou, at se vám konečně naplní život radostí a těšením se na miminko. At je to malé stvořeníčko v pořádku a nezlobí vás ani v bříšku a ani v budoucnu a je hlavně zdravé. 
ale nevim.
Čekáme mimi „ze zkumavky“, problém u mně. Myslím si, že pokud bývá problém u muže, zázraky se hold stávají a jsou krásné! Ale v opačném případě…mně jen mrzí, že si mnozí neuvědomují, že to není jen o psychice. Takže tfuj, tfuj, tfuj, ať miminko 
PROSTĚ JSEM SI ŘEKLA, ŽE Z UMĚLÉHO TO VYJDE A BUDE MIMINKO, NEBRALA JSEM SEX JEN JAKO NÁSTROJ POČETÍ A MIMINKO U NÁS PŘIŠLO
a budes na UP. Ja bych si jako nastavajici matka vybrala tu prvni moznost. Treba bys mohla delat z domu? Preju hodne stesti!!! a jeste jedna vec me napadla 
. Věřte, že pořád zvažuji kdy co a jak říct. 