Jak jsem nevděčná
- O životě
- Silky123
- 20.07.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nevím, jak to nazvat. Prostě jsem zchvácená, unavená a vzteklá mamka, která měla a má trochu problémy se svou holčičkou. Jenže, po přečtení pár diskuzí a deníčků mi vždycky dojde, že jsem nevděčná, ale nemůžu si pomoci. Nejradši bych toho našeho malého živočicha vyměnila. Ne, darovala pod značkou: Čím dřív, tím líp.
Už je to rok, co vás tady zásobuji svými problémy, počínaje velkým zvracením, přes extrémní dráždivost (otázkou je, jestli naší dcery nebo mé
) a konče nespavostí. Momentálně řeším, jestli skočíme s malou obě, nebo jen já…
Ale teď popořádku. Připadám si neschopná, nevděčná, unavená, zlá. Mám výčitky svědomí, že občas dceři v duchu spílám o 106. Budiž mi útěchou, což není, že naše „pedagogické příbuzenstvo“, máme v rodině 9 pedagogických pracovníků různého zaměření, od češtinářek až po speciálního pedagoga, který pracoval s hodně postiženými dětmi.
Prostě si chci ulevit, že mi už několikrát řekli, že mám fakt výdrž. Nechat mimčo u sebe a klidně ať bečí. Nevěřila jsem, teď v roce života malé, si rvu vlasy, že jsem to asi měla udělat, jenže ta má pitomá povaha, je taková mrška, že mi to prostě nedovolí, takže jsem v klidu, tedy snažím se, neřvu, nemám to v povaze. Prostě v duchu laju a spílám, foukám si své bolístky, lituji se. Prostě tu mateřskou nějak blbě nesu, a to si malá nezaslouží.
Jenže! Pak kliknu na diskuzi či deníček a píšou tam maminky, kterým umřelo několikáté miminko, nemůžou otěhotnět, apod. Já jsem brečavý tip, takže u nich řvu a říkám si, jak by byly maminky šťastné, kdyby měly takového draka, jako máme my. A já si pořád jen stěžuji. Taky nám odešlo první miminko, teď by mu byly dva roky.
Pak jsme měli kapku toho pokakaného štěstíčka a zadařilo se, narodila se nám holčička. Ohromně uřvaná, nespavá, vzteklá. Přiznám si to, jsem na nervy a kolikrát si říkám, co nás to napadlo, že jsme se rozhodli mít miminko. Pak ale naše miminka začne rozdávat pusiny, do nosu, ucha, oka, na zuby – prostě kam se trefí a my se s manželem můžeme zbláznit.
Milé čekající maminky, odpusťte mi, že si tu stěžuji a otravuji, moc mě to mrzí. Vy máte právo hudrat, ne já. Jenže…
Přečtěte si také
Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?
- Anonymní
- 07.10.26
- 654
Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...
Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona
- Anonymní
- 07.10.26
- 1189
Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...
Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření
- Anonymní
- 07.10.26
- 897
Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...
„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně
- Anonymní
- 07.10.26
- 4539
S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...
Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- Anonymní
- 07.10.26
- 1569
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...
Rok jsem měla dokonalý vztah. Pak u mých dveří zazvonila jeho manželka
- Anonymní
- 07.10.26
- 1151
Téměř rok jsem žila v přesvědčení, že jsem potkala toho pravého. David byl pozorný, galantní, nosil mi kytky bez důvodu a každá naše společná chvíle doprovázená kávou nebo procházkou byla jako...
Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku
- Anonymní
- 06.10.26
- 1516
Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...
Tchyně má klíče od bytu a chodí bez ohlášení. Manžel to neřeší
- Anonymní
- 06.10.26
- 1310
Klíče od našeho bytu dostala tchyně jen pro případ nouze. Jenže postupně je začala používat kdykoli se jí zachce. Nosí polévku, přerovnává věci, kontroluje domácnost a manžel tvrdí, že bych měla...
Dělala jsem vše pro podporu jeho imunity. Stejně byl syn ve školce pořád nemocný
- Anonymní
- 06.10.26
- 576
Když Matěj loni nastoupil do školky, počítala jsem s tím, že první rok bude horší. Rýma, kašel, jednou za čas teplota. Jenže realita byla taková, že byl doma snad každé dva týdny. A já málem přišla...
Manžel domů „donesl“ pohlavní nemoc. Tvrdí, že mě nepodvedl
- Anonymní
- 06.10.26
- 1953
K lékařce jsem šla kvůli potížím, které jsem nejdřív přičítala něčemu banálnímu. Výsledek vyšetření mě zaskočil. Manželovi jsem řekla, že by se měl nechat vyšetřit také, ale on odmítá připustit, že...