Jak jsem si nedala vanilkový rohlíček
- Porod
- Flenka
- 07.10.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Krásný porod prvorodičky, která se po této zkušenosti rozhodla jít do toho napřesrok znovu.
Poznali jsme se v prosinci roku 2006. Už tehdy se mi doopravdy zalíbil a hle - rok a tři měsíce na to jsme už šli na první rande.
Ve stejném tempu jsme naštěstí nepokračovali. Po pár vycházkách jsme byli jeden do druhého úplně zbláznění. V roce 2012 jsme se konečně mohli začít stěhovat dohromady, to jsem úspěšně absolvovala první ročník bakaláře.
21. 3. 2014 jsme se vzali a začali laškovat s myšlenkou rozšíření rodiny. Vždycky jsem si přála mít děti brzy, ale když na to došlo, nebyla jsem si jistá. Tak jsme se rozhodli to nechat svým způsobem na osudu. Tentokrát bez počítání ovulace, a nucení se „v tu pravou chvíli“, když nebude chuť. Přihlášku do navazujícího magistra bylo možné stornovat do poloviny září, a tak jsme si pokus ohraničili, tak abych už před zářím věděla, jak tedy.
Ukázalo se, že ani rozpětí duben-srpen nebylo třeba, protože už v květnu jsem objevila na testu dvě čárky. V červnu jsem si odškrtla státnice, přihlášku jsem už nepodala a začala se těšit na děťátko.
Termín jsem měla 11. 1. 2015, a tak to byli krapet divočejší Vánoce. Do poslední chvíle jsme měnili jména pro miminko den co den. Kdo by to řekl, 10. jsem šla spát klidná, představovala jsem si, že budu vyvádět, jako vždy u všeho. Nevím, jestli jsem si nepřipouštěla, že bych rodila v termínu, nebo jsem byla prostě srovnaná se vším, co má nastat.
V 5 hodin ráno mě probudily slabé bolesti. To mě nepřekvapilo, protože poslíčky jsem si už užívala delší dobu. Tentokrát ne a neustávaly, a tak jsem se rozhodla vysprchovat. V teple mi bylo dobře, a tak jsem se střídavě nahřívala vodou a choulila v houpacím křesle v županu u kamen. Byla jsem ráda, že jsme ještě nestihli odstrojit stromeček - jako velký milovník světýlek jsem celé ráno v křesle trávila přemýšlením, jaké by bylo hezké položit miminko ještě ke stromečku.
Před osmou začalo svítat. Byla jsem ve sprše, když jsem zrovna dostala příšernou chuť na vanilkové rohlíčky. Vylezla jsem ze sprchy, obula botky, vykročila a lup. Jak jistě mnozí pochopili, praskla mi voda.
Nejspíš jsem trochu zakřičela: „No to snad ne, že jsem v tý sprše ještě nepočkala, teď budu muset vytírat!“, protože okamžitě přiběhl rozespalý vyděšený manžel se slovy: „Co Co cože? Už? Jedeme!“.
Namísto aktivizace jsem si sedla na pračku a koukala. Manžel stál u mě v koupelně a plašil, co mi je, jestli omdlívám, až to mě probralo z tranzu.
„Budem mít mimino.“
Jako pečlivá prvorodička jsem měla komplet sbaleno vše už měsíce předem, a tak jsme skočili do auta, které nám tchánovci půjčili, a hurá do porodnice. Celou cestu v autě jsem si říkala: „A co ty kontrakce? Budou na mě koukat jak na blázna, že se řítím do porodnice, když nemám ještě pravidelné kontrakce, ale přece mi praskla voda. Sakra jak to psali? Měli jsme už vyrazit vůbec?!“
Následně se ukázalo, že nebylo třeba se obávat. Něco po půl deváté jsme dorazili na parkoviště, to už byly pravidelné po deseti minutách. Na příjmu jsme vypsali papíry a šla jsem si lehnout na monitor.
V půl jedenácté se to teprve začalo rozjíždět, do té doby jsme byli stále na pár prstech a kontrakcích po deseti minutách. S mužem jsme se dohodli, že se mnou bude celou dobu, co budu chtít, a na další dva dny si vytelefonoval volno.
Byl absolutně skvělý, dělal všechno, co jsem si jen pomyslela. Hladil mě, masíroval mi záda. Za to jsem mu nesmírně vděčná.
Čím více se blížilo poledne, tím porod více zrychloval. Kontrakce už byly opravdu bolestivé, a tak jsem stále pochodovala po pokoji a do sprchy. Monitory, při nichž jsem musela být na místě, pro mě byly příšerným mučením.
Muselo být chvíli před jednou, když mě naposledy vyšetřovali. Měla jsem pocit, že kontrakce už neustávají a pořád „nic“. Jak šíleně mě povzbudilo, když jsem slyšela: „Deset! Můžeme. 
“
Pak už vlastně nevím, jak se to seběhlo. Jediné, co si pamatuji, je, jak mi muž podpíral hlavu a hladil mě po rameni. Několikrát jsem zatlačila a už hlásili hlavičku. Snad ani ne po pěti minutách tlačení jsme poprvé slyšeli křik našeho andílka.
Dali mi ji hned na bříško. Podívala jsem se na manžela a viděla jsem, že má v očích slzy. Takhle se z nás 11. 1. 2015 v 13.12 stala opravdová rodina a ze mě pyšná Máma.
Přečtěte si také
Manžel se pohádal s matkou a uvalil na ni ticho. Tchyni mám na krku já!
- Anonymní
- 14.06.26
- 28
Já už fakt nemůžu. Můj muž je tvrdohlavý jako mezek a já kvůli tomu zažívám čisté psychické peklo. Abyste byly v obraze: manžel se před dvěma měsíci strašně pohádal se svou matkou (mojí tchyní)...
Na té škole mě psychicky zničili. Teď se prý budou starat o duševní zdraví
- Anonymní
- 14.06.26
- 53
Až si přečte tyto řádky někdo, kdo mě zná, bude vědět, že jsem to psala já, ale je mi to jedno, musím to ze sebe dostat a říct, co mě tak strašně vytočilo. Nedávno na mě totiž na internetu vyskočil...
Už mě nebaví sex s manželem. Je to povinnost, u které odpočítávám minuty
- Anonymní
- 14.06.26
- 88
Tohle téma je velké tabu, nikde s kamarádkami o tom nemluvím, protože se stydím. Všechny se na sociálních sítích tváří, jak jim to v ložnici klape i po deseti letech, a já si připadám jako frigidní...
V 56 letech jsem s dětmi prolomila rodinné tabu. To, co následovalo, mě šokovalo
- Anonymní
- 14.06.26
- 145
Celé roky jsme se doma bavili o práci, škole, dětech, dovolených i běžných starostech. Jen některá témata zůstávala zavřená ve skříni, jako by tam měla zůstat navždy. Až do chvíle, kdy se mě moje...
Doktorka mé problémy zlehčovala. Skončila jsem v kómatu a je zázrak, že žiju
- Anonymní
- 14.06.26
- 78
Ráda bych se svěřila se svým příběhem, který mě utvrdil v tom, jak moc je zdraví důležité. Není to klišé přát někomu zdraví. Když ho nemáte, nezáleží na tom, kolik máte peněz nebo jak se vám daří v...
Tchyně se k nám drze nakýblovala na víkend. Přivezla mi jen ohlodané kosti
- Anonymní
- 13.06.26
- 3068
Říká se, že rodinu si člověk nevybírá. Ale to, co předvedla moje tchyně minulý pátek, už opravdu hraničí s naprostým výsměchem a ztrátou jakýchkoliv zábran. Ještě teď, když to píšu, se mi vaří krev...
Ex chce víc peněz na děti a přítelkyně luxusní dovolenou. Kde mám na to vzít?
- Anonymní
- 13.06.26
- 1129
Mám pocit, že jsem se ocitl mezi dvěma ženami, které zajímají hlavně moje peníze. Problém je v tom, že s bývalou partnerkou mám dvě děti a současnou přítelkyni miluju. Jenže obě po mně chtějí stále...
Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech
- Babičkabylinka
- 13.06.26
- 1578
Dneska jsem se vrátila z nákupu naprosto otřesená a ještě teď se mi klepou ruce. Člověk pomalu aby se bál vyjet do města, protože to, co se dnes a denně děje kolem nás, mi prostě hlava nebere. Svět...
Moje tělo je jako rozbitý radiátor, v noci vraždím pohledem a pláču u reklamy
- Anonymní
- 13.06.26
- 780
Aktuálně mám pocit, že buď někoho uškrtím, nebo se odstěhuju do Grónska mezi ledové kry. Je mi čerstvých sedmačtyřicet a moje tělo se rozhodlo, že mi ukáže, zač je toho loket. Oficiálně mě totálně...
Žiju s dospělým chlapem, nebo jsem adoptovala třicetileté mimino?!
- Anonymní
- 13.06.26
- 1161
Jdu si pro radu a asi se i trochu vybrečet, protože jsem na pokraji absolutního vyčerpání. Jsme s partnerem tři roky, bydlíme spolu dva. Ze začátku to byla idylka, ale poslední rok mám pocit, že...
Já mám termín 11.1.2016 a kdyby mi to šlo tak krásně, jak tobě, tak budu jen ráda 
A jaké jméno nakonec malá dostala?
uplna fobie 
ale urcite budeme s muzem brecet oba az nam ho ukazou 
.
ja uz chytam paniku z blížícího se porodu