Jak jsme předčasně porodili
- Porod
- EvaG
- 28.04.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vše začalo koncem října, kdy se mi ukázaly dvě čárky na těhu testu. Moje druhé těhu a pořád ty stejné obavy jestli je vše ok. Bylo do 26. tt. Ten den se vše změnilo a já se ocitla na JIP v porodnici a na kapačkách.
Všechny těhulky to známe, pořád obavy zda je vše ok. Zda je mimísek v pořádku a každá se nedočkavě těší na to až bude první ultrazvuk, vystavení průkazky atd. Moje první těhu bylo celkem v klidu, problémy tam byly, ale malou jsem donosila do 39. tt narodila se v červnu 2008 s 2600 g a 47 cm. Jen tak pro zajímavost. Druhé těhu a já měla termín také v červnu. Super, krásně nám to vyšlo.
Jenže v 26. tt jsem měla kalhotky „vlhké“ a s manželem jsme si dělali srandu, že neudržím moč. Ještě jsme neplašili, jenže druhý den se to opakovalo a tak jsem jěště rychle uvařila a jeli jsme na pohotovost, jelikož už u prvního těhu jsem měla málo plodové vody. Tam jsem dojeli a test na plodovku byl pozitivní. Nastala série otázek a následně hospitalizace s kapačkama antibiotik, magnézia a injekcí kortikoidů na dozrání plic miminka. Pořád jsem nechápala, co se děje. Všude plno článků o nedonošených miminek, slova doktorů, vydržet, alespoň do 28. tt. Voda přestala téct a veškeré testy byli ok. Po týdnu hospitalizace jsem byla propuštěna s tím, že to nebylo prokázáno a že to ani plodovka nemusela být.
Doma jsem vydržela týden, s tím, že jsem si koupila test na plodovku a doma testovala, měla jsem ho pozitivní, ale pořád jsem byla v klidu, test může reagovat i s močí a mimísku se daří a plodové vody je tam pořád dost, infekce se neobjevila. Po týdnu mě manžel nahnal zpátky do porodnice. Průběh se opakoval, antibiotika, testy teď už byli pozitivní, ale zatím vše ok. Po týdnu mě opět pustili, se slovy prosaky neovlivníme.
Tak jsem doma vydržela 14 dní. Jenže potom jsem přestala cítit pohyby mimíska a tak jsem opět jeli v rekordním čase na pohotovost. Tam nemohli najít tep mimíska. Takže rychle ultrazvuk. Mimísek se stočil, takže tam ležel příčně. Následovala série otázek zda kouřím, co moje první těhu atd. Bum, facka, bylo mi to jasné, je tam málo vody a mimísek neodpovídá týdnu těhu. Tak monitor. Zatím ok, mimísek se probudil. Ponaučení doktora, jakmile bude mokrá vložka, tak mám jet. To byl pátek. Víkend jakž takž, slabší pohyby miminka, ale podle doktorů ok.
No a v pondělí jsem se chtěla jít vysprchovat, měla jsem jít na uz v 30. tt, jenže na vložce byl test pozitivní, tak jsem opět jeli. S moji testovanou vložkou, tam se na mě netvářili, udělali mi monitor a ten už zas tak ok nebyl, srdíčko sjelo dolů, tak utz tam zatím ok, ale vody méně a znovu monitor. Dolítla porodní asistentka s tím, že jeslti chci být hospitalizovaná, že stejně se mnou nebudou nic dělat, že se mě doktorka bude ptát. Monitor ok nebyl a mně se pořád ptali, jestli mimísek spí a já, že ne, že krásně kope. Nakonec se doktorka neptala a rovnou jsem se šla převléct.
Druhý den testy, na plodovku na infekci. Na plodovku pozitivní a na infekci jsem nedostala odpověď, mám se zeptat doktora. Nahnala jsem tam manžela, verdikt infekce je zvýšená, zítra se budou testy opakovat a kdyžtak se budou domlouvat s pediatrií. Bylo mi to jasné, opět anitibiotika. Druhý den jsem čekala na testy a ono nic. Vizita, stejné otázky, voda teče? Jak se cítíte? A už chtěli jít pryč. Tak jsem se ptala na krev. Aha, vy to vlastně máte zvýšené, že? A testy se dělali? Aha nedělali, tak honem. Udělali mi testy a potom monitor. Monitor ok, pa mě šla odpojit a srdíčko opakovaně sjelo pod 80, kontrolovala mi tep, jestli je můj, já vyklepaná. Tak jsem jí říkala, že to mám tak každý den a že mě udělají nový a je vše ok. Šla pro asistenku a ta dolítla, že ty monitory jsou všechny špatné, že to není dobré a že musí mimísek ven, nějak se tam přiškrtil na šňůře a nemůže se hýbat, proto klesá srdíčko. Bylo 13. 4. 2011. Akutní císař, manžel to nestihl. Míša se narodil v 10:45 1430 g a 40 cm. Já se probudila na ARU, infekce po porodu zmizela. Průběh a moje myšlenky nebudu popisovat. Je to čerstvé a moc bolavé.
Momentálně je v inkubátoru, už ne na jipce, ale na neonatologickém. Dýchá sám. Já mám smíšené pocity, zda jsem pro něj udělala maximum, jestli jsem udělala dobře, zda něco nezanedbala. Obavy, aby byl zdravý. Jak to vše zvládneme. Každý den mu vozím mlíčko. A mám smíšené pocity.
Přečtěte si také
Švagr kritizuje, jak nosíme miminko. Vlastní dceru přitom uráží
- Anonymní
- 12.06.26
- 798
Říká se, že nejvíc rad o výchově dětí vám vždycky dají ti, kteří by si měli nejdřív zamést před vlastním prahem. U nás v rodině tuto roli dokonale plní můj švagr. Kdykoliv se vidíme, má okamžitě...
Šílený útok na matky s kočárky: Řidička v SUV nám přála smrt dětí
- Anonymní
- 12.06.26
- 705
Mateřská dovolená je občas pořádný maraton na psychiku. Když už se vám konečně podaří sladit spánkové režimy dvou miminek, sbalit půlku domácnosti do tašky pod kočárek a vyrazit ven na čerstvý...
Toxická šéfová, nula na výplatní pásce a syndrom vyhoření. Končím!
- Anonymní
- 12.06.26
- 532
Potřebovala bych načerpat trochu té pověstné ženské odvahy, protože v sobě momentálně dusím strašnou úzkost. Už pět let pracuji v jedné středně velké firmě na administrativní pozici. Práce mě ze...
Nejhorší noční můra realitou: Dcera se začala poškozovat a já se hroutím vinou
- Anonymní
- 12.06.26
- 315
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě nesmírně citlivé a bolavé téma. Chci se zeptat, jestli si tím některá z vás prošla, protože já mám pocit, že se mi hroutí celý svět a moje srdce se...
Survivor 2026: Otakar vyhrál naprosto zaslouženě! Proč ho internet lynčuje?
- Anonymní
- 12.06.26
- 156
Taky jste ponocovali u finále Survivora? Já regulérně spala asi tři hodiny, oči mám ráno jako angorský králík, kafe liju do půllitru, ale musím to ze sebe dostat. Když jsem totiž ráno otevřela...
Ostuda v restauraci: Tchyně si dotočila vodu na záchodě a pak zdrhla bez placení
- Anonymní
- 11.06.26
- 3796
Oslavy dětských narozenin mají být plné radosti, smíchu a rodinné pohody. Člověk si naplánuje pěkné odpoledne, zarezervuje stůl v restauraci a těší se, jak si to všichni společně užijí. Jenže když...
Našla jsem si mladého „kolouška“, ze kterého se vyklubal žárlivec a násilník
- Anonymní
- 11.06.26
- 1828
Můj milostný život by vydal na celou knihu. Mám za sebou tři nevydařená manželství a několik vztahů, které dopadly velmi podobně. Když jsem si před pár měsíci našla chlapa o patnáct let mladšího,...
Syn chce strávit celé léto u táty. Nemám šanci konkurovat jeho prázdninám
- Anonymní
- 11.06.26
- 1678
Prázdniny máme rozdělené víceméně napůl. Aspoň tak jsme se s bývalým manželem domluvili. Jenže poslední týdny mám pocit, že se všechno začíná měnit. Můj bývalý totiž synovi připravil prázdniny snů...
Odjela jsem do lázní kvůli neplodnosti. Stačil jeden malý úlet a byla jsem v tom
- Anonymní
- 11.06.26
- 2452
Život umí být někdy plný paradoxů. Jenže v mém případě si za komplikace můžu z velké části sama. S přítelem jsme se snažili o dítě tři roky. Po sérii vyšetření nám lékaři oznámili, že problém je na...
Sousedce věčně utíkají psi z množírny. Nebude na ni povinná registrace krátká?
- Anonymní
- 10.06.26
- 1502
Už dlouho jsem sem nic nenapsala, ale dnešní ráno mě vytočilo natolik, že si prostě musím vylít srdíčko. A kde jinde, že jo? Tady mě aspoň pochopíte. Chci se vás zeptat – už jste zaregistrovaly tu...