Můj rok 2012
- O životě
- EvaG
- 07.02.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Minulý deníček jsem psala o mém krutém roce 2011, možná jste ho četli, možná ne. Je teprve konec ledna, ale já bych to samé mohla už napsat i o roce 2012.
Můj rok 2012 začal tím, že zemřela Petrova babička, dnes je to týden, co jsme byli na pohřbu. Pamatuji si, jak jsem byla na pohřbu mé babičky před dvěma lety a jedna známá říkala, jak by pohřby zrušila, že to je trápení pozůstalých. Člověk to obrečí doma a na pohřbu se to vše otevře nanovo, a měla pravdu, taky bych to zakázala.
V tomto roce se nějak s manželem nemůžeme shodnout, a spíše, než se spolu bydlíme, tak okolo sebe chodíme a žijeme vedle sebe. Nevím, kde je chyba, ale musíme to nějak začít řešit. Přece 8 let vztahu nehodím za hlavu. Dopoledne jsem to řešila s holkami ve skupině a jsem jim za to moc vděčná, tímto jim chci poděkovat.
A dál? Aby toho nebylo málo, tak mi dnes volala mamka zprávy o taťkovi. Kdo četl moje deníčky, ví, že má taťka rakovinu na mozku, prodělal dvě operace a po té poslední zůstal ochrnutý na půl těla, a myšlení měl tak 5letého dítěte. Pomocí rehabilitace se začal rozhýbávat. No jenže nějak začal otékat a byl strašně unavený, tak jsme si říkaly, že to je tím počasím, že nádor odstranili celý, jen nechali nějaké ty cévky, ty nešly odstranit.
Ale jak mi volala mamka, tak to viděla špatně a zavolala doktora, ten po zkouknutí situace a telefonickém řešení s Brnem došel k tomu, že to je špatné a že mu už žádné vyšetření dělat nemohou. Že by to nezvládl. A že mu dávají 3-4 týdny života.
Potřebovala jsem se z toho vypsat a je mi lépe, ale fakt. Ani tomu sama nechci věřit, bude to ještě krušné a já se bojím toho, co bude dál, ale takový je život.
K tomu mamce ten doktor říkal, že tolik rakoviny a úmrtí na ni, co je v té vesnici, ještě neviděl. Prý je tam toho moc, je to blízko Dukovan, tak se mamka ptala, jestli to s tím nemá spojitost, tak jen řekl, že možné to je.
Všem děkuji, že jste si to přečetli až sem. Moc děkuji, že jsem se mohla vypsat.
Tak že by rok 2013 pro mě byl ten zlomový? 
Přečtěte si také
Manželka chtěla, abych víc vydělával. Změnil jsem práci a ona si našla milence
- Anonymní
- 18.05.26
- 2269
Je to tak trochu paradox života. Andrea byla vždycky náročná žena a já dělal všechno pro to, abych se jí zavděčil. Miloval jsem ji tolik, že jsem ze sebe nechal dělat blbce. Jenže když se člověk...
Starám se o nemocnou mámu už několik let. Mladší brácha chodí jen kasírovat
- Anonymní
- 18.05.26
- 694
Potřebuji si trochu postěžovat. Vím, že nejsem jediná, ale i tak mě to mrzí. S našima jsem měla vždycky hezké vztahy. Zatímco můj mladší brácha Jakub šel z průseru do průseru, já se snažila být ta...
Pětiletý syn nechce chodit k babičce. Prý na něho jen křičí. Tchyně to popírá
- Anonymní
- 18.05.26
- 550
Upřímně nevím, komu věřit. Můj pětiletý syn si stěžuje, že na něho babička pořád křičí, všechno mu zakazuje a vůbec si ho nevšímá. Hlídá ho asi třikrát do měsíce, když musím odjet na služební cestu...
Dcera se zhroutila po nepřijetí na vysněnou školu. Otec ji místo podpory sepsul
- Anonymní
- 18.05.26
- 691
A je to. Výsledky přijímaček na střední školy pro letošní rok jsou černé na bílém. Půl roku příprav, nervů a obav je za námi. Dceři vyšla druhá škola, kterou si vybrala. Jenže ona měla jednu...
Manželka šetří na jídle a vaří samý blafy. S dětmi tajně chodíme do bufetu
- Anonymní
- 17.05.26
- 4226
Se ženou máme čtyři děti. Dvě starší už chodí do školy, dvě mladší, tříletá dvojčata, jsou ještě doma. S penězi vycházíme tak tak a manželka se rozhodla, že budeme šetřit na jídle. Což je sice...
Tchyně synovu diagnózu nepřijala. „To dítě je zdravé, děláte z toho vědu,“ říká
- Anonymní
- 17.05.26
- 3359
Když našemu synovi stanovili diagnózu, vlastně se mi trochu ulevilo. Konečně jsme po dlouhé době věděli, proč některé věci nezvládá jako jiné děti. Proč ho rozhodí hluk, změny nebo větší kolektiv....
Manžel mi řekl, že by to chtěl zkusit s mužem. Od té chvíle se mi úplně zhnusil
- Anonymní
- 17.05.26
- 2237
S Milanem jsme spolu už pěknou řádku let. Děti nemáme, ale vždycky jsem měla pocit, že nám to i tak dobře funguje. Znali jsme své zvyky, měli jsme společné plány, prošli jsme spolu horšími i...
Dvě čárky a nekonečný strach: Když těhotenství neznamená radost, ale paniku
- Anonymní
- 17.05.26
- 1109
Sedím v tichu kuchyně, prsty se mi lepí o plastový proužek těhotenského testu, na kterém září dvě jasné, neúprosné čárky. Měly by to být čárky štěstí, vytoužený symbol. Pro mě jsou v tu chvíli jen...
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za to jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 4657
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 3039
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
Jsi silná a statečná ženská 
aspoň za vás 
. Smrt lidí co milujeme je opravdu zlá.V některém vztahu to udělá neplechu a časem to bude zase dobré. Mám to za sebou ,ale víc bych písla soukr. V každém případě věnuj se dětem a buď statečná,hlavu vzhůru. 
