Můj rok 2012
- O životě
- EvaG
- 07.02.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Minulý deníček jsem psala o mém krutém roce 2011, možná jste ho četli, možná ne. Je teprve konec ledna, ale já bych to samé mohla už napsat i o roce 2012.
Můj rok 2012 začal tím, že zemřela Petrova babička, dnes je to týden, co jsme byli na pohřbu. Pamatuji si, jak jsem byla na pohřbu mé babičky před dvěma lety a jedna známá říkala, jak by pohřby zrušila, že to je trápení pozůstalých. Člověk to obrečí doma a na pohřbu se to vše otevře nanovo, a měla pravdu, taky bych to zakázala.
V tomto roce se nějak s manželem nemůžeme shodnout, a spíše, než se spolu bydlíme, tak okolo sebe chodíme a žijeme vedle sebe. Nevím, kde je chyba, ale musíme to nějak začít řešit. Přece 8 let vztahu nehodím za hlavu. Dopoledne jsem to řešila s holkami ve skupině a jsem jim za to moc vděčná, tímto jim chci poděkovat.
A dál? Aby toho nebylo málo, tak mi dnes volala mamka zprávy o taťkovi. Kdo četl moje deníčky, ví, že má taťka rakovinu na mozku, prodělal dvě operace a po té poslední zůstal ochrnutý na půl těla, a myšlení měl tak 5letého dítěte. Pomocí rehabilitace se začal rozhýbávat. No jenže nějak začal otékat a byl strašně unavený, tak jsme si říkaly, že to je tím počasím, že nádor odstranili celý, jen nechali nějaké ty cévky, ty nešly odstranit.
Ale jak mi volala mamka, tak to viděla špatně a zavolala doktora, ten po zkouknutí situace a telefonickém řešení s Brnem došel k tomu, že to je špatné a že mu už žádné vyšetření dělat nemohou. Že by to nezvládl. A že mu dávají 3-4 týdny života.
Potřebovala jsem se z toho vypsat a je mi lépe, ale fakt. Ani tomu sama nechci věřit, bude to ještě krušné a já se bojím toho, co bude dál, ale takový je život.
K tomu mamce ten doktor říkal, že tolik rakoviny a úmrtí na ni, co je v té vesnici, ještě neviděl. Prý je tam toho moc, je to blízko Dukovan, tak se mamka ptala, jestli to s tím nemá spojitost, tak jen řekl, že možné to je.
Všem děkuji, že jste si to přečetli až sem. Moc děkuji, že jsem se mohla vypsat.
Tak že by rok 2013 pro mě byl ten zlomový? 
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1488
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 873
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1508
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 627
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 368
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20042
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2569
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2837
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2556
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1712
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Jsi silná a statečná ženská 
aspoň za vás 
. Smrt lidí co milujeme je opravdu zlá.V některém vztahu to udělá neplechu a časem to bude zase dobré. Mám to za sebou ,ale víc bych písla soukr. V každém případě věnuj se dětem a buď statečná,hlavu vzhůru. 
