Už s námi není

Můj první deníček byl o tom, že jsem nevěděla, jestli se mi někdy podaří otěhotnět. Podařilo se, ale neskončilo to happyendem.

Otěhotnění

3. 9. 2012 jsem měla poslední menstruaci. Podle OVU kalkulačky mi vyšlo, že ovulace bude kolem 15. 9. Celý týden jsme proto sexovali, aby nám to vyšlo. Těhotenský test jsem si udělala hned 3. 10., protože jsem se nemohla dočkat. Test byl pozitivní. Nevěřila jsem svým očím. Je to pravda? Není? 11. 10. jsme měli letět do Francie na dovolenou, tak jsem na druhý den zavolala na gynekologii, ale dr. mně objednala až na 1. 11., že dříve nemají místo a že bude miminko více staré, tak bude vidět i :srdce: Fajn, s klidnou duší jsme 11. 10. s přítelem odletěli na 12denní dovolenou do Francie – Paříže. Tam jsem onu radostnou věc sdělila tatínkovi, a ten přes celou Paříž začal křičet: „Já budu táta! Budeme mít miminko!“ Štěstím mi stékaly slzy po tváři.

Po příletu domů jsem nebyla zrovna ve své kůži. Přijeli jsme pozdě v noci, na druhý den jsem měla jít do práce, odkud mně poslali domů s tím, ať vše vyležím a jsem co nejdříve v pořádku. Pořád se mi nějak nedělalo dobře, nějaká viróza, řekla jsem si, a taky v těhotenství to také bývá normální, že je člověku špatně. 25. 10. jsem se po dvou dnech marodění vydala zpět do práce, odkud mě opět poslali domů. Na 26. 10. jsem si vzala dovolenou (kdybych si vzala nemocenskou, byla bych doma a nemohla bych na KO ke gyndr.), přes víkend jsem vše vyležela a v pondělí šla s úsměvem do práce.

Kontrola u gynekoložky

Šla jsem tam nervózní, vrátila jsem se šťastná, plná elánu, že // nebyl jen planý poplach, ale opravdu jsem těhotná, přesněji podle MS 8+3 tt a podle UTZ 9+0 tt. Miminko měřilo 2,5 cm, ale srdíčko ještě vidět nebylo, což se i dr. nějak nezdálo. 21. 12. měla být další kontrola, a 12. 12. NT screening. Bohužel ani na jednu jsme nestihli.

Miminko nás opustilo, je pryč, už s námi není

Sedm dní po kontrole, 8. 11., jsem začala krvácet. Ze začátku to bylo slabé, ale k večeru to bylo jako při MS a křeče v břiše. Jeli jsme tedy s přítelem na pohotovost. Dali mi Utrogestan, sdělili mi, že jsem na rizikovém těhotenství, a že si mně tam nechají 2–3 dny a pak, že se uvidí. Ten večer jsem ještě chytla horečky, bylo mi špatně. Druhý den už jsem horečky neměla, byla to jen reakce na Utrogestan, každý den mě měřili, ten den měřilo miminko v 9+4 tt podle MS 2,7 cm a vážilo 3,16 g. Dr. mi sdělil, že se nemusím ničeho obávat, že mám být v klidu, vše je v pořádku, jen budu častěji chodit na kontroly. Na druhý den mě měli po vizitě pustit domů, tedy pokud se nic nezhorší – nic tomu nenasvědčovalo, a já jsem si pomalu balila věci.

Druhý den ráno mně vzbudily šílené bolesti v břiše a já jsem zjistila, že krvácím. Zazvonila jsem na sestřičku, ta zavolala doktora a ten řekl, cituji: „Je mi to moc líto, ale pravděpodobně se jedná o samovolný potrat. To se občas stává.“ Málem jsem se zhroutila. Bylo mi úzko, špatně, dělalo se mi mdlo, šly na mně návaly. Doktor mi píchl nějakou injekci na zastavení krvácení, ani nevím, o čem se tam bavili, byla jsem mimo. I mně něco říkal o zítřejší revizi, ale já jsem byla jako omámená. Vím jen, že jsem volala přítelovo jméno, že jej chci mít u sebe, a to hned. Sestřička proto rychle volala příteli, ten byl do několika minut u mě, držel mně za ruku a utěšoval, že se to stává a že se to příště už určitě podaří. Já jsem si dávala za vinu, že ani nemůžu donosit dítě. Druhý den mně čekala revize a v pondělí mě pustili domů. Takže jsem tedy 10. 11. 12 v 9+5 tt potratila.

Jak to vnímám dnes

Dnes je to už 13 dní, i když mi pořád připadá, jako by to bylo včera. Pořád se vidím, jak ležím na posteli a říkám si, ne, to není pravda! Teď už vím, že to pravda je, že už nejsem neschopná donosit dítě. Miminko odešlo samo, asi bylo nemocné, něco mu chybělo. Lepší, když odešlo ještě nenarozené, než se celý život potýkat s nějakými problémy. Vím, že se vše nepodaří napoprvé, že po půlročním snažení může přijít i ten potrat, a že příště to už snad vyjde. Každopádně na toho malého Uzlíčka budu věčně myslet, pořád si ťukat na čelo a zjišťovat, co mohlo být příčinou, i když vím, že se to nikdy nedozvím. Měli jsme Tě rádi, těšili se na Tebe, a pořád Tě rádi mít budeme a budeme na Tebe i vzpomínat, máma a táta.

Závěrem

Chtěla bych moc poděkovat svému příteli Honzovi, že mi byl tak velkou oporou, říkal mi pozitivní věci a byl mi stále na blízku a i holkám tady z eMimina, konkrétně ze skupiny Červen 2013, kterou jsem vytvořila, ale potom jsem ji přenechala jiné mamince. Velké díky! :*

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Tamarka
334
26.11.12 08:41

Je mi to moc lito, a plne vim jak se citis, presne tohle jsem zazila i ja s rozdilem ze ja byla 6tt a v nemocnici mi nepomohli a poslali me domu. Musis byt silna nikdy nezapomenes ale jak se rika cas vyleci vse. Preju aby se vam brzy zadarilo a vse bylo v poradku.

  • načítám...
  • Zmínit
zrustice
26.11.12 08:45

Je mi to líto, taky jsem si tím prošla :hug: Bude líp, čas je nejlepší lék.

  • Upravit
sweetmary
35
26.11.12 08:52

Je mi líto, co se Vám přihodilo. Jak sama píšete, Váš přítel je Vám oporou a to je strašně důležité. Ve dvou se vždycky dají překonávt zlé věci snáž. Přeji hodně štěstí v dalším těhotenství.

  • načítám...
  • Zmínit
Miš-El
3069
26.11.12 09:12
:roll: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
Susan23
5993
26.11.12 09:24

Potratila jsem po 3 letech snažení asi tak v 6tt. A nejde mi znovu otěhotnět, takže přesně vím, čím si procházíš. Bude to lepší, ale bolet to nepřestane…Buď silná a věř, že bude lépe…

  • načítám...
  • Zmínit
Maky.p
24870
26.11.12 10:27

@Lacy - krásně napsané a moc smutné.. Moc vám přeji, aby se co nejdříve znovu zadařilo a tentokrát to dopadne skvěle! Díky tobě funguje skvělá skupina a věřím, že brzy se přidáš do nějaké pozdější ;) Přeji hodně sil, drž se :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
MegK
7148
26.11.12 10:31

Lacy :hug: dojala jsi mě.
Přeju ti až bude ten správný čas aby jsi opět byla těhotná,
vše šlo hladce a měla jsi pohodový porod.
A váš :andel: na vás bude dávat pozor z nebe.
Kdyby cokoliv tak napiš :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Janica22
1668
26.11.12 10:35

Bude se ti to zdát asi těžké ale raději přijít o miminko ted v 9tt než ve 25tt jako já a ještě ke všemu je porodit a ani se nesmět podívat-kvůli psychice- ani nemít možnost se rozloučit Vše přebolí a brzy budeš držet broučka jako já a radovat se z jeho pokroků :hug: Hodně sil

  • načítám...
  • Zmínit
pavlina-strakova
28043
26.11.12 10:49

Luci, krásně napsaný deníček, přeju ať se co nejdřív zadaří a už bude všechno v pořádku a budete se jenom radovat :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Caty
26.11.12 10:58

Je mi to moc líto. ALe neboj se, miminko se určitě byrzo zase podaří. Já mám první dítko po IVF, podruhé jsem otěhotněla přirozeně půl roku po porodu a v 9tt jsem též musela na revizi. Bolelo to hodně, obrečela jsem to, bylo mi mizerně, ale hned po šestinedělí a proběhlé MS jsem už další nedostala a běhá mi tu už druhý poklad. Tak se neboj, příroda to umí zařídit, aby se nenarodilo nemocné miminko a věř, že jelpší takto vzačátku než později. Držím palečky at se brzo zadaří :hug:

  • Upravit
smon83
1244
26.11.12 12:00

Moc vám oběma přeju, aby k vám brzy dorazilo další miminko a vše skončilo tak jak má - happyendem :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
madrianova
1638
26.11.12 12:08

Ach jo to je moc moc smutné, pláču u toho, těch miminek co umřou je něják strašně moc mi přijde, když tady čtu ty deníčky a příběhy …co sem píšete, kolik dětí mohlo být na světě a není :,( :,( :,( :,( :,( :,( :,( :,( :,( :,(

  • načítám...
  • Zmínit
nancy.bl
26.11.12 12:24

:hug: věř, že bude líp :andel:

  • Upravit
Mimisss
59
26.11.12 12:37

Moc mě to mrzí..Partner a rodina je ta největší opora. Vím že další pokus bude mít určitě ten happyend :-)) držím palečky :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Fima
29436
26.11.12 13:00

Moc mě to mrzí, ale věř, že tohle se opravdu stává. Mě gynekoložka říkala, že takhle končí každé osmé těhotenství. A opravdu to neznamená, že bys nebyla schopna donosit dítě, jen ten plod nebyl zkrátka v pořádku a možná to bude znít ošklivě, ale je mnohem lepší si projít spontánním potratem v začátku než přijít o dítě v mnohem vyšším stupni těhotenství.

Moje úplně první těhotenství bylo zamlklé, plod se přestal vyvíjet v 6tt., přišlo se na to úplnou náhodou v 9tt. A dneska mám krásného rok a půl starého chlapečka a pokud vše dobře dopadne, tak se nám v létě narodí bráška nebo sestřička. Zkrátka nevěš hlavu, brzy to přebolí a věřím, že se brzy dočkáte druhého děťátka, které už to nevzdá. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
26.11.12 13:20

„Teď už vím, že to pravda je, že už nejsem neschopná donosit dítě.“

tak tuhle vetu vubec nechapu…kdo ti to rekl? :zed:…
co se stalo se obcas stava, ale rozhodne to neznamena konec sveta a ani to ze nebudes mit nikdy deti…

a ver, ze je dalako lepsi kdyz mimi odejde takhle na zacatku-pozdeji je to mnohem horsi…vim o cem mluvim

drzim palce na dalsi snazeni :hug:

  • Upravit
Lacy
26.11.12 14:17

Děkuji všem za komentáře! :-) Moc mně těší :*

  • Upravit
katerina2095
1768
26.11.12 14:59

Je smutne kdyz tehotenstvi skončí a ješte takhle :( moc me to mrzí :hug: jak uz tu nekdo psal Cas vylečí vše a je jasne ze na miminko nikdy nezapomenes a ani by to nikdo nechtel :andel: drzim moc pesti aby další tehotenstvi bylo uz v poradku a vsichni jste byli stastni :hug: je krasne ze mas v priteli takovou oporu.nebj zvladnete to uz ted jsi moc statečná :*

  • načítám...
  • Zmínit
soldi
17359
26.11.12 14:59

@gabi.design jeej, aj Ty cakas druhe? :D kedy Ti vychadza TP?

ospravedlnujem sa zakladatelke za OT :kytka:
je mi luto, co sa Ti stalo, je to nocna mora asi kazdej tehotnej :( anjelik Ti posle zdrave dietatko a bude nanho dozerat :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
Cuarentena
8071
26.11.12 15:37

Možná se to někomu nebude líbit, ale myslím, že se někdy dělá z potratu nebo zamlklého těhotenství zbytečné drama. V životě je těch průšvihů hodně, a když budeme dělat tragédii z takových věcí, tak si tu psychiku brzo pěkně odvaříme. Potrat potká skoro každou ženu, mnohé víckrát, kdyby se dnes rodilo víc dětí než jen jedno nebo dvě v průměru, znala by to opravdu každá žena. Je to nepříjemná záležitost, konec radostného očekávání, ale nedá se to přirovnat ke smrti dítěte. Ani náhodou. Protože to dítě se ani nenarodilo. S největší pravděpodobností šlo o těžce poškozené embryo nebo plod, neschopné dalšího života. Taky jsem to zažila, ale nevidím absolutně žádný smysl v tom, abych o tom přemýšlela jako o dalším svém dítěti, které umřelo.

  • načítám...
  • Zmínit
lenkahol
26.11.12 15:56

To je mi líto a rozhodně vím jak Ti je, stalo se mi v lednu to samé, v 8 týdnu plus pár dní. Po první revizi jsem musela na druhou, protože se mi rychle uzavíral krček a sraženiny začly ucpávat dělohu. Měla jsem stejný myšlenky, všechno mi přišlo zbytečný a nicotný. A jediné, co to zahojí, je čas a přístup partnera…a další prcek.
V nemocnici tvrdili, že po prvních dvou menstrucích můžu zkusit otěhotnět klidně znovu, můj gynekolog si nechával pro mě tehdy příšerně dlouhých 4-5 měsíců. Ale po 2,5 měsících jsem otěhotněla zcela snadno, teď jsem v 35.týdnu, těhotenství bez nijakých vážných komplikací, bez cukrovky, bez zvracení, bez bolestí břicha, bez krvácení atd.
Takže hlavu vzhůru :))) Jo a hlavně žádné deprese z diskuzí, každý to má jinak!

  • Upravit
barca0140
3868
26.11.12 16:56

Ahoj, také mě to moc mrzí, ale sama vím že slova duši a srdíčku moc neulehčí..I když se teď zdá věta,,Čas vše zahojí'' nepředstavitelná je opravdu pravdivá..I já nevěděla kudy kam když sem v 16tt musela na potrat a přišlo mi nepředstavitelné že by ta bolest byla někdy menší..Už to jsou 4 měsíce a my poctivě pracujeme na dalším miminku, zatim se nedaří, ale já doufám že dušička našeho andílka už bude brzo s námi a to mě drží nad vodou..Moc doufám že na Vánoce kdy sem měla TP už budeme opět všichni 3 spolu u vánočního stromečku.. :srdce: Tobě přeji hodně síly a aby se vše opět zadařilo a vše už mělo šťastný konec :)

  • načítám...
  • Zmínit
ZeLu
20019
26.11.12 17:57

Lacy, myslela jsem na tebe :hug: škoda že to tak dopadlo. Ale věřím, že vaš prcek je v nebičku pro miminka a pošle za sebe co nejdříve brašku a nebo sestru. Posílám pusinky na bolavou dušičku :-* a držím pěsti.

  • načítám...
  • Zmínit
Salorka
6594
26.11.12 18:26

Lacy - strašně moc mě to mrzí…já jsem skupinu Červen 2013 opustila před měsícem!!! Drž se, určitě bude líp!!!

  • načítám...
  • Zmínit
slune
85
26.11.12 19:30

Ahojik přesně vím o čem píšeš. I já jsem byla v téhle situaci. Potratila jsem v 9tt.Rok se s rokem sešel a já jsem otěhotněla a dozvěděla jsem se že čekáme dvojčátka. I když jsem od začátku měla rizikové těhotenství holky se nám narodily v29tt.Jsou zdravé a dělaji nám všem radost. Takže doma mám 20letou dceru syna 18let a holky 5let. Dítka mám s 1manželem byl mi vždy oporou.Moc držím palečky at je u Tebe už vše v pohodě.

Příspěvek upraven 26.11.12 v 19:31

  • načítám...
  • Zmínit
Leknínek
433
26.11.12 19:48

Moc drzim palecky, at bolest v srdicku brzy preboli! :hug: Taky jsem si to zazila, hned v 5. tydnu a dalsi mesiic uz jsem MS zase nedostala. Vysledkem je muj ctyr a pul mesicni medvidek :srdce:
Drz se a nevzdavej to! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Šmouli88
7544
26.11.12 20:06

Moc hezky sepsaný deníček a je mi to hrozně líto. Ale věř, že je lepší přijít o miminko na začátku než pak dále. Nám hrozilo, že ve 24 týdnu o miminko možná přijdem kvůli vrozeným vadám a já si to nedokázala představit. Řikala jsem si, že jestli jsem o něj měla přijít, tak na začátku těhotenství a né teď, když ho cejtím jak kope a mám už to bříško. Nakonec jsme to zvládly a každým dnem se nám má narodit holčička, sice nebude 100% zdravá, ale ona to zvládne. Proto věřím, že brzy znovu otěhotníš a s přítelem budete mít zdravé miminko. Hlavně si neřikej, že nejsi schopna donosit dítě, to není tvoje chyba!!! Prostě se to jenom stává. Držím palečky ať Vám to co nejdříve vyjde :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Fima
29436
26.11.12 20:54

@soldi Už to tak je. :D Ale plánované to bylo až další rok, toto miminečko se nám povedlo s kondomem ani nevíme jak. :mrgreen: Termín máme podle PM 20.7. Mám to potvrzené UTZ. z 5tt. kdy byl vidět žloutkový a gestační váček, čekáme ještě na srdíčko. Jestli bude, tak si pak nahodím metr. :mrgreen:

Zakladatelce se omlouvám za OT.

  • načítám...
  • Zmínit
Aifča
26.11.12 21:11

Nezoufejte

Já jsem potratila doma, nakonec to skončilo velkou gynek. operací a ujištěním, že jinak jsem v pořádku a není důvod, proč bych nemohla mít další mimčo. Ale ono nic. Dlouho se nedařilo, nakonec jsem se smířila s tím, že teda žádné miminko mít nebudeme a najednou tu bylo. Těhotenství bez problémů, porod ukázkově v termínu, mimčo zdravé a krásné. Takže čím víc se stresujete, tím méně se daří. Nechte tomu volný průběh. Když se zadařilo jednou (i když se špatným koncem), zadaří se zase. Držím palce!

  • Upravit
chelsea001
2183
26.11.12 21:20

@Cuarentena no a co, že se ještě nenarodilo? Já to mám za sebou už dvakrát a pokaždé to beru tak, že jsem o dítě přišla. Jasně, že ta bolest se nedá srovnat s bolestí, kdy žena přijde o mimčo ve vyšším stádiu těhotenství nebo nedej bože po porodu, ale pořád to hodně bolí. Tvůj koment se sem absolutně nehodí. :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
katyn
670
26.11.12 22:51

chci tě podpořit!

Přeju ti moooc síly vím jak ti je i já dvakrát potratila a píšu ti proto, aby si věřila podívej se na můj metřík a věř, že i ty na potřetí budeš mít štěstí…jen mě napadá až půjdeš ke gynekoložce řekni si jí o vyšetření na hematologii co týká krve její srážlivosti a genetického vyšetření krve…u mě zjistili vysokou srážlivost krve, která může ty potraty způsobovat, jelikož se malá sraženinka může dostat do placenty a je konec… a vidíš sice si píchám mini injekce na ředění krve od těhotenství, ale!! jsem ve 24tt a vše klape..řekni si o to své dr…stojí to za to a vše se dá řešit :kytka: :kytka: :kytka: :kytka: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
katyn
670
26.11.12 22:54

@chelsea001 přeeesně souhlasím a mohla si to madam odpustit…

  • načítám...
  • Zmínit
triada
5970
26.11.12 22:58

Vim, jak ti je. Zažila jsem to dvakrát. Jednou samovolný potrat, jednou zamlklé těhotenství, kdy se neobjevilo srdíčko. Z tvého deníčku jsem nějak nevyčetla, jestli srdíčko v nemocnici nakonec naskočilo nebo ne? Mně říkali doktoři, že by se mělo objevit do 5 mm velikosti plodu, proto se divim, že u vás už byl plod tak veliký, srdeční akce nikde a doktorovi se to zdálo jen divné..

Drž se. Brzy budeš znovu těhotná. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
triada
5970
26.11.12 23:00

@katyn Po jednom potratu jí mutace budou vyšetřovat těžko. :roll: Oni se cukaj i při dvou potratech, natož po jednom, když potratí každá druhá..

  • načítám...
  • Zmínit
nepřihl. mili
26.11.12 23:48

Proč, vždyť napsala pravdu. Fakt si myslím, že je lepší, když se to stalo hned na začátku těhotenství. Moje kamarádka 3× potratila a 9× absolvovala ivf+icsi. Celá sranda ji stála min. 350 000,– a otěhotněla na 10 pokus ivf v 34 letech. Tady jde vidět, co je schopna žena vydržet a s manželem je každý neúspěch ještě víc spojil. Jasně, jsou slabší povahy, které se hroutí ze všeho, ale fakt je třeba si říct, že jsou někde na tom stokrát hůř a přežili to.

  • Upravit
jaja84
6792
27.11.12 00:03

@Lacy vim jak se citis :,( posilam ti obejmuti na sklidneni dusicky. Nikdy nezapomenes, stejne tak jako ostatni tady ale nemuzeme s tim nic udelat, jen se dal snazit a modlit se aby se to uz nikdy neopakovalo :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
jaja84
6792
27.11.12 00:14

Ach jo zase nejaky chytracky. Zakladatelka denicku potrebuje slyset podporu a ne proc z toho dela drama ze se nic nestalo. Mne to potkalo taky a ja z toho drama delam a velke. Ja neberu antikoncepci 6let a na prirozene otehotneni muzu zapomenout, takze z toho drama delam a nestydim se za to. Me tahle zkusenost vzala kus sebe a nikdy se s tim nesmirim! Tak si tyhle priblbly komentare nechte pro nejake slepice co prudej a ne pro holku co je absolutne zlomena! :cert:

  • načítám...
  • Zmínit
chelsea001
2183
27.11.12 08:12

Ale ty jsi to nezažila tipuju, jen mluvíš o kamarádce :roll: tak nevíš jaká to je beznaděj :roll:

jinak k zakladatelce, drž se. :hug: Každým dnem bude líp a líp, zkus pohledat tady diskuse o potratech, mě holky co jsou tady moc pomohli.Je dobré vědět, že v tom nejsi sama.

  • načítám...
  • Zmínit
Ráďa 25
5618
27.11.12 08:42

Posílám mnoho sil :hug: :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
Karko
377
27.11.12 10:34

Ahoj, mně se stalo úplně to samé jako tobě, v 10tt, embryu se ani nevyvinulo srdíčko. Taky mně to hodně vzalo, zvlášť proto, že se mi podařilo otěhotnět až po roce snažení, ale jak už psal někdo níže, nikdy by mně nenapadlo potrat v takovém ranném stadiu považovat za ztrátu dítěte. Prostě jsem se stím smířila, řekla jsem si, že když nemělo ani srdce, tak to vlastně ani nebyl živý tvor…to mi dalo nejvíc síly to překonat.
Přeju ti, aby se brzy znovu zadařilo, abys měla větší štěstí než já (jsem po revizi půl roku a stéle nic :( )
A pokud máš pochybnosti o tom, zda jsi nebo nejsi schopná donosit dítě (jako že je to nesmysl) zajděte do CARu a oni vám udělají různá vyšetření a možná budeš klidnější.
Hodně síly, :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Lacy
28.11.12 15:12

Ještě jednou moc, moc děkuji za podporu! :*

  • Upravit
mismurka
2853
29.11.12 18:17

Držím palce, ať se brzy zadaří, miminko se narodí zdravé a smutek vystřídá radost.

  • načítám...
  • Zmínit
Anny_S
12
28.2.13 20:39

To mě mrzí :,(

  • načítám...
  • Zmínit
lucka83
46226
28.2.13 21:05

Je mi to moc lito aleopravdu se to stava, ja o mimi prisla v 11.tydnu, bolelo to moc. Drzim palce at sem brzy zadari a vse je v poradku :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část

Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?

Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka

Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

Má cesta k miminku: Rok plný nadějí, zákroků a nekonečného čekání

Když dětské bolesti hlavy nejsou jen migrénou: Můj deník nejistoty

Seděli jsme tam v bundách. Ale vnoučka snacha vůbec neoblékla

Od emailu až ke knize. Někdy stačí jeden e-mail... a změní se úplně všechno