Od emailu až ke knize. Někdy stačí jeden e-mail... a změní se úplně všechno
- O životě
- Tečka22
- 30.03.26
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla jsem napsat jeden jediný pracovní email. Místo toho jsem napsala pět knih. Neplánovaně. Nechtěne. A úplně naplno!
A někdy minulý týden to začalo.
Nenápadně.
Nechtěně.
Ale přesto silně.
Jakmile jsem napsala pár stránek, mysl začala chrlit další a další nápady, které ruka nestíhala zapisovat.
Proč?
Kvůli jednomu e-mailu.
Kniha, která vypráví příběhy, které prožila voda.
Kniha, která učí děti, že život kolem vody je nádherný.
Kniha, která má v sobě moderní stroje ožívají - maji podobu zvířat a cítí jako lidé
Kniha, kde „nemožné“ neexistuje.
Chtěla jsem ji nechat v šuplíku.
Někdy v budoucnu se k ní možná vrátit…
Pak přijela tchyně.
A kniha už není v šuplíku.
Letí světem, sbírá odvahu a možná se i někdy podívá i do regálů.
Možná potěší malé dušičky.
Možná je naučí, že život kolem vody - a kolem MVE - není vůbec špatný.
Možná jim ukáže, že i věci, které na první pohled působí obyčejně, v sobě skrývají příběhy, které stojí za to slyšet. Že i tam, kde by to nikdo nečekal, může vzniknout něco živého, hravého… a opravdového.
A možná to celé není jen o knize.
Možná je to o tom, že někdy stačí malý impuls… a člověk objeví něco, o čem vůbec netušil, že v sobě má. Že i obyčejné dny můžou skrývat začátky velkých věcí.
A že odvaha někdy nepřichází s plánek, ale potichu - mezi jediným e-mailem a první větou.
Protože někdy stačí jeden e-mail… a změní se úplně všechno.
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 587
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 467
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 911
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 628
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 391
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1978
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1197
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2192
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 906
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 542
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?