Od emailu až ke knize. Někdy stačí jeden e-mail... a změní se úplně všechno
- O životě
- Tečka22
- 30.03.26
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla jsem napsat jeden jediný pracovní email. Místo toho jsem napsala pět knih. Neplánovaně. Nechtěne. A úplně naplno!
A někdy minulý týden to začalo.
Nenápadně.
Nechtěně.
Ale přesto silně.
Jakmile jsem napsala pár stránek, mysl začala chrlit další a další nápady, které ruka nestíhala zapisovat.
Proč?
Kvůli jednomu e-mailu.
Kniha, která vypráví příběhy, které prožila voda.
Kniha, která učí děti, že život kolem vody je nádherný.
Kniha, která má v sobě moderní stroje ožívají - maji podobu zvířat a cítí jako lidé
Kniha, kde „nemožné“ neexistuje.
Chtěla jsem ji nechat v šuplíku.
Někdy v budoucnu se k ní možná vrátit…
Pak přijela tchyně.
A kniha už není v šuplíku.
Letí světem, sbírá odvahu a možná se i někdy podívá i do regálů.
Možná potěší malé dušičky.
Možná je naučí, že život kolem vody - a kolem MVE - není vůbec špatný.
Možná jim ukáže, že i věci, které na první pohled působí obyčejně, v sobě skrývají příběhy, které stojí za to slyšet. Že i tam, kde by to nikdo nečekal, může vzniknout něco živého, hravého… a opravdového.
A možná to celé není jen o knize.
Možná je to o tom, že někdy stačí malý impuls… a člověk objeví něco, o čem vůbec netušil, že v sobě má. Že i obyčejné dny můžou skrývat začátky velkých věcí.
A že odvaha někdy nepřichází s plánek, ale potichu - mezi jediným e-mailem a první větou.
Protože někdy stačí jeden e-mail… a změní se úplně všechno.
Přečtěte si také
Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji
- Anonymní
- 13.09.26
- 15
Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.
Spím už dva týdny s dcerou v pokojíku. Čekám, až se manžel omluví
- Anonymní
- 13.09.26
- 49
Začalo to celé naší partnerskou hádkou. Ve výsledku to nebylo nějak zásadní, ale nechtěla jsem ustupovat, protože mi přijde, že já jsem vždycky ta, která se nakonec omluví. Tentokrát jsem řekla...
Kvůli nepořádku jsme se začali hádat. Paní na úklid nám zachránila manželství
- Anonymní
- 13.09.26
- 69
Ráno hádka, odpoledne znovu a večer tichá domácnost. Táhlo se to s námi snad celé dva roky, od doby, co se narodila dcera. Společně s rodičovskými povinnostmi jsem najednou zjistila, že mám problém...
Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
- Anonymní
- 13.09.26
- 68
Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...
Syn začal až příliš řešit svoje tělo. Posilovna se stala jeho druhým domovem
- Anonymní
- 13.09.26
- 95
Ještě před rokem jsem měla doma kluka, kterého jsem musela přemlouvat, aby si po tělocviku vůbec vzal čisté tričko. Sport ho moc nezajímal, na běhání se tvářil, jako kdybych po něm chtěla uběhnout...
Osypala jsem se po vitamínech na plodnost. Manžel tvrdí, že to mám ze stresu
- Anonymní
- 12.09.26
- 856
S manželem se snažíme už skoro rok o miminko. Před časem jsem začala brát různé doplňky stravy a současně za mnou přišla i manželova sestra, která pracuje v jedné vitamínové firmě. Doporučila mi...
Porodila jsem dceru, manžel si mě už vůbec nevšímá. Přitom já potřebuji něhu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1886
Po porodu jsem tak nějak počítala se vším možným. S tím, že budu unavená, nevyspalá, že budu mít doma miminko a že se náš život na nějakou dobu úplně převrátí naruby. S tím, že nebudu mít čas na...
Byla jsem zoufalá, že syn je prostě mimoň. Pak jsme dostali diagnózu
- Anonymní
- 12.09.26
- 2228
Každé ráno jsem měla pocit, že vypravuji na Mars malého mimozemšťana. „Vstávej.“ Nic. „Vstávej, prosím.“ Zase nic. Pak syn konečně vylezl z postele, začal hledat ponožky, cestou si všiml lega a na...
Tchyně mi ochotně hlídá. Za každou pomoc ale později zaplatím
- Anonymní
- 12.09.26
- 5201
Když potřebuji pohlídat čtyřletou dceru, tchyně je vždy připravená pomoci. Jenže potom všem vypráví, že bez ní nic nezvládám, a při první neshodě mi připomene všechno, co pro nás udělala. Je to...
Ve školce říkají, že je syn nevychovaný. Já vím, co vidí až doma
- Anonymní
- 12.09.26
- 5392
Pětiletý Matěj nesnáší hluk, změny a situace, které nedokáže předvídat. Ve školce ho považují za neposlušného a ostatní rodiče za rozmazleného. Já však každý den vidím dítě, které se nesnaží...