První těhotenství zakončené porodem zdravé dcery

Relativně smutný příběh, zakončený krásným koncem...

První těhotenství zakončené porodem zdravé dcery

Psal se rok 2012. Poprvé v životě jsem si dělala těhotenský test. Poprvé v životě byl pozitivní. Poprvé v životě jsem měla obrovskou radost. Poprvé v životě jsem cítila nepopsatelnou prázdnotu, když jsem ve 13. týdnu těhotenství porodila své první miminko. Issabellu. Nemohla jsem si ji pochovat, nemohla jsem si ji přivést domů a nemohla jsem se o ni starat, jak by matka po porodu chtěla. Dcera zemřela ještě ve mně, má jen pomyslný hrobeček, který je prázdný, ale místo v mém srdci má navždy a moc se těším, až ji v nebi budu moci obejmout.

Ale k tomu šťastnému konci, který začal v roce 2019. V lednu jsem opět našla 2 čárky na testu. Opět jsem byla neskutečně šťastná a opět přišlo hrozné zklamání. Mám celkem 6 hvězdiček na nebi, 6 strážných andílků, které hlídají moji dceru a svoji sestřičku.

Když jsem v srpnu téhož roku našla znovu 2 čárky na testu, byla jsem znovu neskutečně ráda, bohužel život měl s miminkem jiné plány a já opět propadla zoufalství.

O měsíc později jsem seděla v posteli, počítala dny do další červené návštěvy a zjistila jsem, že mám týden zpoždění. Byla jsem v šoku, něvěděla jsem jestli nemám v těle ještě nějaké hGH z minulého těhotenství a nebo je ve mně nový život. Druhý den jsem si jela koupit digitální test a on mi ukázal 1.-2. týden těhoteství. Ihned jsem jela za svým doktorem, jestli to je pravda, nebo jestli je to stále minulé těhotenství. Odjížděla jsem s první fotkou, kde nic nebylo vidět, ale mimi tam bylo. A já nebyla ráda. Bála jsem se opětovného zklamání, bolesti a desítek probrečených nocí.

Moje noční můra se začala plnit asi v 5.-6. týdnu. Začala jsem špinit a opět jsem si myslela, že je to konec. Jela jsem na pohotovost, kde mi velice arogantí doktorka řekla, že to vidí na 99 % na potrat. Ale dostala jsem Utrogestan s tím, že je to buď a nebo. Další týden znovu, jelikož špinění se opět vrátilo a k mé smůle tam znovu byla ta samá doktorka. Opět mi sdělila, že těhotenství je neprosperující, že navrhuje revizi. Řekla jsem jí, že ne, že chci počkat, tak jako jsem počkala předtím, jak se tělo s tím samo popere.

Na další kontrole v 7+5 týdnu bylo vidět srdíčko, které se klepalo jako o život. To samé na dalších kontrolách, rostoucí embryo, bijící srdíčko a moje vytoužené a duhové miminko. Už jsem si začala těhotenství užívat, přijala jsem veškeré nevolnosti, nevyspání, pálení žáhy, jen aby se moje miminko narodilo zdravé.

Od 5. do 37. týdne jsem docházela ke svému skvělému lékaři, který pokaždé vtipkoval. Třeba když se přítel na ultrazvuku ve 20. týdnu ptal: „Je to stále děvče?“ a doktor mu s úsměvem odpověděl: „Z tohohle kluka už neuděláš.“ Nebo poté v porodnici na kontrole, když se malá moc neozývala, protože usnula: „Kláro, co nám to zase děláte.“

Na kontrole v 38+4 týdnu těhotenství byla domluvena indukce porodu, jelikož tam malá byla bez plodové vody. Vůbec nevím, že by mi odtekla. Malá ale naštěstí měla průtoky pupečníkem v pořádku, takže nástup na vyvolání porodu se domluvil na neděli 17. 5. 2020, kdy mi kolem 21. hod zavedli balónek napuštěný tekutinou, který měl připravit nepřipravené. No, balónek o půlnoci vypadl a já se mohla trochu vyspat, protože malé se balonek nelíbil a dávala to najevo nepravidelnými kontrakcemi.

Ráno, 18. 5. 2020 v 6 hodin budíček, v 7 hod odchod na porodní sál, kde jsem dostala jen jeden jogurt. Jako snídaně před porodem vážně skvělé. V cca 7:50 zavedena polovina tabletky s tím, že druhá půlka se zavede asi za 2 hodiny. Já ale měla od 8 hodin pravidelné kontrakce po 2-3 minutách, takže na druhou polovinu tabletky nedošlo. Kolem 10. hod jsem si zvolila klystýr a mohla jsem zavolat příteli, že konečně může dorazit. K mé smůle jsem se zasekla na stejném nálezu jako večer tj. 3cm. Od 9 do 13 hod jsem se neotvírala. Byla jsem už vyřízená, několik hodin kontrakcí, kdy některé se už slívaly dohromady, byly strašné. Ve 13:30 mi byl nabídnut epidural, že buď rozjede porod a nebo zmírní bolesti. Brala jsem jej všemi deseti. Kolem 14. hodiny přišel celkem mladý anesteziolog, příteli dal do rukou papír, protože já byla totálně vyřízená a na nějaké čtení bych se vůbec nesoustředila. K mému štěstí se jim epidural podařil píchnout hned napoprvé, ale k mé smůle vůbec bolesti nezmírnil. Naopak, bolesti, které byly předtím do břicha, se přemístily do zad, takže na monitoru nebyly vidět a já jsem už chtěla prosit o císaře. Naštěstí za hodinu jsem se otevřela o zbývajících 7 cm a mohlo se jít tlačit.

Můj poklad, moje dcera se narodila 18. 5. 2020 v 16:09 a byla nádherná, dokonalá. Ihned se přisála. A ihned mě poblinkala. Před porodem bych se nejspíš pozvracela také, protože nesnesu zápach, ale v tu chvíli jsem byla ráda, že je to moje dcera, že jsem konečně po 7 těhotenstvích dokázala porodit zdravé dítě, které mě bude zbožňovat a já jeho.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
1937
29.3.21 11:36

Už když jsem čekala první dítě, pochopila jsem, že přirozeně počít, prožít těhotenství bez komplikací a dobře porodit, je opravdu dar, který se dostává málokomu. Obdivuji Tvoji vytrvalost, že jsi všechno v duševním i fyzickém zdraví přečkala, a gratuluji, že jsi byla odměněná zdravou holčičkou. Ať se vám daří!

  • Zmínit
  • Nahlásit
2765
29.3.21 13:52

To jsi prošla opravdu dlouhou cestu. Hlavně ať je dcerka zdravá, andílci ti na ni budou dávat pozor celý život. Také mám 3 hvězdičky nahoře.

  • Zmínit
  • Nahlásit
435
29.3.21 14:24

Gratuluji ke zdravé holčičce. Ušla jsi dlouho cestu a užila si teda dost :(
Tak ať vám malá děla jen samou radost a třeba se brzy dočká sourozence :*
Holčička se jmenuje Klárka?

  • Zmínit
  • Nahlásit
7381
29.3.21 17:04

Take se pridavam ke gratulacim ke zdrave holcicce :srdce: uzila sis teda sve :( :hug: snad uz bude jen dobre!
Na nasi dcerku a ted jeste dve nenarozena miminka (cekame dvojcatka) - doufam ve stastny konec, ale dokud clovek ty prdolky nedrzi v naruci, nikdy nevi; davaji nahore pozor dva nasi andilci taky :andel: :andel:

  • Zmínit
  • Nahlásit
138
29.3.21 21:47

@jamik1416 děkuji, a na sourozenci se pracuje, ale bohužel ještě nebyla jeho chvíle a musel jít nahoru k sourozencům :cry:
Ne, holcicka je Terezka, maminka je Klára 🙂 doktor měl narážku na mě, protože jsem měla před tímto tehu všelijaké zdravotní problémy a pořad jsem končila u nej v ordinaci 🙈

  • Zmínit
  • Nahlásit
42390
29.3.21 22:32

Ahoj, super že jsi se přes to vše dočkala. Máš udělanou imunologii? U mě to byl důvod 5ti potratů. Nakonec mám 2 děti.

  • Zmínit
  • Nahlásit
29.3.21 23:32

❤️❤️ Moc krásné, krásně to dopadlo ❤️ jsem ráda, že jste to nevzdala a dál bojovala🤗 musím přiznat, že mě tento příběh dojal a rozbrečel šťastným koncem❤️

  • Zmínit
  • Nahlásit
138
30.3.21 13:07

@Ginuš nemám, ani mi nebya nabídnuta. Uvidíme teď, pokud se nepodaří do roka od porodu otehotnet a opět zdravé překonat první trimestr, tak už bych asi chtěla znát důvody.

  • Zmínit
  • Nahlásit
435
30.3.21 19:42

@Tečka22
Zase??? :,( To mne mrzí. Snad se sourozence brzy dočkáte :hug:
Já jsem taky chtěla Terezku, ale vyfoukla mi to ségra, tak mámě Klárinku :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
138
31.3.21 08:19

@jamik1416 bohužel, dle doktora mám počkat do Terčinýho prvního roku, pak by se to nějak řešilo. Já chtěla Lilianu, ta neprošla, tak si přítel vybral Terezku. Klárinka je pěkné jméno :srdce: já jej nosím už 25 let :)

  • Zmínit
  • Nahlásit
197
7.4.21 06:51

Klobouk dolů, jste nesmírně statečná. Já prožít co vy tak jsem asi už v blázinci popravdě. Ja jsem třeba otěhotněla následující měsíc co jsme začali s přítelem takže to bylo strašné na rychlo, ale vzhledem k tomu že jsem měla dost zdravotních problémů a i problémy s cyklem atd. Tak mohu opravdu být ráda že jsem otěhotněla přirozenou cestou a 19.7. se mi narodil krásný chlapeček a je to ta největší radost jakou jsem kdy zažila. Takže užívejte své malé princezny :srdce: oni za tu všechnu bolest stojí! Máte můj obdiv :potlesk:

  • Zmínit
  • Nahlásit