Jeden den
- Těhotenství
- loveyme
- 24.07.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Všechny těhule v okolí mi většinou připadaly nervózní, zpocené, udýchané, nespokojené s postavou, partnerem a výší mateřské. Odkud já jsem to spadla? Sama nevím.
Ještě než se přemluvím vylézt z postýlky, vypiji půl litru vody, teprve potom cítím trochu úlevu. Ta žízeň je nesnesitelná. V puse mám jako v polepšovně. Polykat na prázdno ani nezkouším. Pak ucítím první dnešní kopaneček. Překulím se na záda, položím obě ruce na břicho a číhám. Chvilku si to užívám a blaženě se usmívám, určitě jsem ten nejšťastnější člověk na zemi. To ovšem trvá jen pár vteřin, než si uvědomím, že mi asi každou chvilku praskne močák. Vyběhnu jenom v krátké černé košilce, cestou se zahlédnu ve velikém zrcadle: jsem tak sexy!
O vlažnou sprchu, ovocný sprchový gel a jednu žaludeční nevolnost z toho smradu později už otvírám dveře na zahradu s hrnkem těhotenského čaje v ruce. Vykročím bosá do mokré trávy. Po dvou krocích se ale vracím zpátky. Tak takhle tedy ne! Čaj se nedá pít a venku snad mrzne. Vařím si kafíčko s mlékem a oblékám pletené ponožky. Zalejzám i se psem pod deku na gauči, uvelebíme se, ale ovladač je tak hrozně daleko, že se smiřuji s tichem. Ruce si ohřívám o horký hrnek a přemýšlím, co že to dneska musím udělat. Ááá, zase nic. Opět. Já mám tak krásný život!
Jsem s Jasmínkou ve 23. týdnu, z toho jsme teprve 14 dní doma z nemocnice. Během zhruba 10 týdnů jsem zhubla 13 kilo, což samozřejmě každého vyděsilo. Na důvod se nepřišlo, takže když doktoři viděli, že mi chutná, nehubnu záměrně a Jasmínka hezky roste (ve 21. tt vážila 440 g), usoudili, že můžeme jít domů. Vlastně mi tenhle stav absolutně vyhovuje. Jím samé hezké barevné věci. Hromady ovoce a zeleniny ze zahrádky. Od babičky máme domácí mlíčko, tvarohy a sýry. I když mám pořád skoro o 10 kilo méně než před otěhotněním, cítíme se s malou obě fajn. Žádné chutě na okurky se šlehačkou.
Vlasy mám husté a lesklé, dlouhé byly vždycky, takže změnu v rychlosti růstu nepozoruji. Zato ale nehty! Gelovky jsem zrušila hned potom, co jsem po dvou dnech přestala civět na těhotenský test. No a teď. Mám krásné, dlouhé, pevné a každý den jinak barevné nehtíky
Že by to bylo tím, že nic nedělám? To je fuk, důležitý je výsledek. Bříško se mi už krásně rýsuje, takže konečně vypadám jako těhotná a ne jenom přežraná
Zadek mám menší než kdy jindy a taky neustále dobrou náladu. Copak se dá proti hormonům bojovat? Známí mi říkají, že celá zářím. Bodejť bych nezářila, po tom dlouhém čekání, těšení se a dvou nezdarech. No kdo by nezářil? ![]()
Nemůžu se už Jasmínky dočkat. Čekání si krátím pročítáním všelijakých článků, no a nedávno jsem objevila pár super internetových obchodů, a jelikož bydlíme na vesnici, jsou mojí jedinou záchranou. Pořád přiobjednávám látkové plínky, to mě pohltilo už teď. Rozhoduji se taky, jestli koupím krásnou postýlku nebo radši proutěný košík. No asi oboje, jak to tak vidím.
Ke snídani jsme měly mističku tvarohu se třemi mističkami malin (letos se nám nějak množí všechno
). Potom jsme byly s pejskem na procházce a nějak jsme se ocitly až u babičky (Že by náhoda? Nebo lenost vařit?). Mňam, dušený hovězí poznám na dálku. Po vééélikém oběde a domácí limonádě přichází hodinový proslov o tom, že si máme co nejdřív po porodu pořídit další, ať to mám brzy z krku. Poslušně odkývám a jsem strašně ráda alespoň za to jedno. Takové rouhání plánovat další děti ještě během prvního tolik vymodleného těhotenství. Vím, že babičky mívají pravdu, ale teď jsem ještě v takové euforii z miminka, že nemůžu myslet na to, abych měla všechny děti co nejdřív z baráku. Jednou jí dám ale určitě za pravdu. Procházkou jdeme hezky zpátky domů i s ranečkem třešňové bublaniny.
Doma dávám další šanci těhotenskému čaji. Když ho osladím a zajím bublaninou, tak to snad obě přežijeme. Pouštím rádio a otvírám dokořán okno do zahrady. Otevírám časopis Maminka a dvakrát se při čtení rozbrečím. Vážně netuším proč. Teď mě tak napadá, že možná proto, že jsem musela vypít ten čaj
Je teploučko, občas se dostane vánek až k mému obličeji, já si spokojeně hladím bříško a usínám. Už po dvou hodinách mě budí… co jiného než můj močák. Klidně bych ho někomu dala i zadarmo. Fakt. Zdálo se mi o té postýlce s fialovými nebesy. Asi je rozhodnuto
Dáváme si zeleninový salátek se sýrem a bagetkou. Na dývku zapínám sedmou řadu Přátel, na gauč si nesu polštářky, deku, zmrzlinu a mističku s oříšky. Jasmínka důrazně souhlasí. Miluji jí.
No nemám krásný život? Pak že je těhotenství náročné ![]()
Přečtěte si také
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 2116
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 1637
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 969
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 1212
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1078
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3236
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2447
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 4234
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 14771
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 1109
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.