Jeden den
- Těhotenství
- loveyme
- 24.07.12 načítám...
Všechny těhule v okolí mi většinou připadaly nervózní, zpocené, udýchané, nespokojené s postavou, partnerem a výší mateřské. Odkud já jsem to spadla? Sama nevím.
Ještě než se přemluvím vylézt z postýlky, vypiji půl litru vody, teprve potom cítím trochu úlevu. Ta žízeň je nesnesitelná. V puse mám jako v polepšovně. Polykat na prázdno ani nezkouším. Pak ucítím první dnešní kopaneček. Překulím se na záda, položím obě ruce na břicho a číhám. Chvilku si to užívám a blaženě se usmívám, určitě jsem ten nejšťastnější člověk na zemi. To ovšem trvá jen pár vteřin, než si uvědomím, že mi asi každou chvilku praskne močák. Vyběhnu jenom v krátké černé košilce, cestou se zahlédnu ve velikém zrcadle: jsem tak sexy!
O vlažnou sprchu, ovocný sprchový gel a jednu žaludeční nevolnost z toho smradu později už otvírám dveře na zahradu s hrnkem těhotenského čaje v ruce. Vykročím bosá do mokré trávy. Po dvou krocích se ale vracím zpátky. Tak takhle tedy ne! Čaj se nedá pít a venku snad mrzne. Vařím si kafíčko s mlékem a oblékám pletené ponožky. Zalejzám i se psem pod deku na gauči, uvelebíme se, ale ovladač je tak hrozně daleko, že se smiřuji s tichem. Ruce si ohřívám o horký hrnek a přemýšlím, co že to dneska musím udělat. Ááá, zase nic. Opět. Já mám tak krásný život!
Jsem s Jasmínkou ve 23. týdnu, z toho jsme teprve 14 dní doma z nemocnice. Během zhruba 10 týdnů jsem zhubla 13 kilo, což samozřejmě každého vyděsilo. Na důvod se nepřišlo, takže když doktoři viděli, že mi chutná, nehubnu záměrně a Jasmínka hezky roste (ve 21. tt vážila 440 g), usoudili, že můžeme jít domů. Vlastně mi tenhle stav absolutně vyhovuje. Jím samé hezké barevné věci. Hromady ovoce a zeleniny ze zahrádky. Od babičky máme domácí mlíčko, tvarohy a sýry. I když mám pořád skoro o 10 kilo méně než před otěhotněním, cítíme se s malou obě fajn. Žádné chutě na okurky se šlehačkou.
Vlasy mám husté a lesklé, dlouhé byly vždycky, takže změnu v rychlosti růstu nepozoruji. Zato ale nehty! Gelovky jsem zrušila hned potom, co jsem po dvou dnech přestala civět na těhotenský test. No a teď. Mám krásné, dlouhé, pevné a každý den jinak barevné nehtíky 
Že by to bylo tím, že nic nedělám? To je fuk, důležitý je výsledek. Bříško se mi už krásně rýsuje, takže konečně vypadám jako těhotná a ne jenom přežraná Zadek mám menší než kdy jindy a taky neustále dobrou náladu. Copak se dá proti hormonům bojovat? Známí mi říkají, že celá zářím. Bodejť bych nezářila, po tom dlouhém čekání, těšení se a dvou nezdarech. No kdo by nezářil?
Nemůžu se už Jasmínky dočkat. Čekání si krátím pročítáním všelijakých článků, no a nedávno jsem objevila pár super internetových obchodů, a jelikož bydlíme na vesnici, jsou mojí jedinou záchranou. Pořád přiobjednávám látkové plínky, to mě pohltilo už teď. Rozhoduji se taky, jestli koupím krásnou postýlku nebo radši proutěný košík. No asi oboje, jak to tak vidím.
Ke snídani jsme měly mističku tvarohu se třemi mističkami malin (letos se nám nějak množí všechno ). Potom jsme byly s pejskem na procházce a nějak jsme se ocitly až u babičky (Že by náhoda? Nebo lenost vařit?). Mňam, dušený hovězí poznám na dálku. Po vééélikém oběde a domácí limonádě přichází hodinový proslov o tom, že si máme co nejdřív po porodu pořídit další, ať to mám brzy z krku. Poslušně odkývám a jsem strašně ráda alespoň za to jedno. Takové rouhání plánovat další děti ještě během prvního tolik vymodleného těhotenství. Vím, že babičky mívají pravdu, ale teď jsem ještě v takové euforii z miminka, že nemůžu myslet na to, abych měla všechny děti co nejdřív z baráku. Jednou jí dám ale určitě za pravdu. Procházkou jdeme hezky zpátky domů i s ranečkem třešňové bublaniny.
Doma dávám další šanci těhotenskému čaji. Když ho osladím a zajím bublaninou, tak to snad obě přežijeme. Pouštím rádio a otvírám dokořán okno do zahrady. Otevírám časopis Maminka a dvakrát se při čtení rozbrečím. Vážně netuším proč. Teď mě tak napadá, že možná proto, že jsem musela vypít ten čaj Je teploučko, občas se dostane vánek až k mému obličeji, já si spokojeně hladím bříško a usínám. Už po dvou hodinách mě budí… co jiného než můj močák. Klidně bych ho někomu dala i zadarmo. Fakt. Zdálo se mi o té postýlce s fialovými nebesy. Asi je rozhodnuto Dáváme si zeleninový salátek se sýrem a bagetkou. Na dývku zapínám sedmou řadu Přátel, na gauč si nesu polštářky, deku, zmrzlinu a mističku s oříšky. Jasmínka důrazně souhlasí. Miluji jí.
No nemám krásný život? Pak že je těhotenství náročné
Přečtěte si také
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 156
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 190
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 96
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 2711
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 2260
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 1832
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1620
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 3235
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 2850
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 6148
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Uvazuju kde ja jsem udelala chybu, ze jsem si tehu neuzivala, asi to bude tim, ze jsem musela do konce tehu byt v praci, doma obstarat domacnost a jeste zvirata. 
Takze ti zavidim a uzivej si! 
! Možná jen máte zajímavé ženy na vesnici, v Praze bys takových spokojených budoucích maminek s bříškem potkala na tucty 
.
Tak ti přeji, ať ti to vydrží až do konce 
