Jeden den
- Těhotenství
- loveyme
- 24.07.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Všechny těhule v okolí mi většinou připadaly nervózní, zpocené, udýchané, nespokojené s postavou, partnerem a výší mateřské. Odkud já jsem to spadla? Sama nevím.
Ještě než se přemluvím vylézt z postýlky, vypiji půl litru vody, teprve potom cítím trochu úlevu. Ta žízeň je nesnesitelná. V puse mám jako v polepšovně. Polykat na prázdno ani nezkouším. Pak ucítím první dnešní kopaneček. Překulím se na záda, položím obě ruce na břicho a číhám. Chvilku si to užívám a blaženě se usmívám, určitě jsem ten nejšťastnější člověk na zemi. To ovšem trvá jen pár vteřin, než si uvědomím, že mi asi každou chvilku praskne močák. Vyběhnu jenom v krátké černé košilce, cestou se zahlédnu ve velikém zrcadle: jsem tak sexy!
O vlažnou sprchu, ovocný sprchový gel a jednu žaludeční nevolnost z toho smradu později už otvírám dveře na zahradu s hrnkem těhotenského čaje v ruce. Vykročím bosá do mokré trávy. Po dvou krocích se ale vracím zpátky. Tak takhle tedy ne! Čaj se nedá pít a venku snad mrzne. Vařím si kafíčko s mlékem a oblékám pletené ponožky. Zalejzám i se psem pod deku na gauči, uvelebíme se, ale ovladač je tak hrozně daleko, že se smiřuji s tichem. Ruce si ohřívám o horký hrnek a přemýšlím, co že to dneska musím udělat. Ááá, zase nic. Opět. Já mám tak krásný život!
Jsem s Jasmínkou ve 23. týdnu, z toho jsme teprve 14 dní doma z nemocnice. Během zhruba 10 týdnů jsem zhubla 13 kilo, což samozřejmě každého vyděsilo. Na důvod se nepřišlo, takže když doktoři viděli, že mi chutná, nehubnu záměrně a Jasmínka hezky roste (ve 21. tt vážila 440 g), usoudili, že můžeme jít domů. Vlastně mi tenhle stav absolutně vyhovuje. Jím samé hezké barevné věci. Hromady ovoce a zeleniny ze zahrádky. Od babičky máme domácí mlíčko, tvarohy a sýry. I když mám pořád skoro o 10 kilo méně než před otěhotněním, cítíme se s malou obě fajn. Žádné chutě na okurky se šlehačkou.
Vlasy mám husté a lesklé, dlouhé byly vždycky, takže změnu v rychlosti růstu nepozoruji. Zato ale nehty! Gelovky jsem zrušila hned potom, co jsem po dvou dnech přestala civět na těhotenský test. No a teď. Mám krásné, dlouhé, pevné a každý den jinak barevné nehtíky 
Že by to bylo tím, že nic nedělám? To je fuk, důležitý je výsledek. Bříško se mi už krásně rýsuje, takže konečně vypadám jako těhotná a ne jenom přežraná Zadek mám menší než kdy jindy a taky neustále dobrou náladu. Copak se dá proti hormonům bojovat? Známí mi říkají, že celá zářím. Bodejť bych nezářila, po tom dlouhém čekání, těšení se a dvou nezdarech. No kdo by nezářil?
Nemůžu se už Jasmínky dočkat. Čekání si krátím pročítáním všelijakých článků, no a nedávno jsem objevila pár super internetových obchodů, a jelikož bydlíme na vesnici, jsou mojí jedinou záchranou. Pořád přiobjednávám látkové plínky, to mě pohltilo už teď. Rozhoduji se taky, jestli koupím krásnou postýlku nebo radši proutěný košík. No asi oboje, jak to tak vidím.
Ke snídani jsme měly mističku tvarohu se třemi mističkami malin (letos se nám nějak množí všechno ). Potom jsme byly s pejskem na procházce a nějak jsme se ocitly až u babičky (Že by náhoda? Nebo lenost vařit?). Mňam, dušený hovězí poznám na dálku. Po vééélikém oběde a domácí limonádě přichází hodinový proslov o tom, že si máme co nejdřív po porodu pořídit další, ať to mám brzy z krku. Poslušně odkývám a jsem strašně ráda alespoň za to jedno. Takové rouhání plánovat další děti ještě během prvního tolik vymodleného těhotenství. Vím, že babičky mívají pravdu, ale teď jsem ještě v takové euforii z miminka, že nemůžu myslet na to, abych měla všechny děti co nejdřív z baráku. Jednou jí dám ale určitě za pravdu. Procházkou jdeme hezky zpátky domů i s ranečkem třešňové bublaniny.
Doma dávám další šanci těhotenskému čaji. Když ho osladím a zajím bublaninou, tak to snad obě přežijeme. Pouštím rádio a otvírám dokořán okno do zahrady. Otevírám časopis Maminka a dvakrát se při čtení rozbrečím. Vážně netuším proč. Teď mě tak napadá, že možná proto, že jsem musela vypít ten čaj Je teploučko, občas se dostane vánek až k mému obličeji, já si spokojeně hladím bříško a usínám. Už po dvou hodinách mě budí… co jiného než můj močák. Klidně bych ho někomu dala i zadarmo. Fakt. Zdálo se mi o té postýlce s fialovými nebesy. Asi je rozhodnuto Dáváme si zeleninový salátek se sýrem a bagetkou. Na dývku zapínám sedmou řadu Přátel, na gauč si nesu polštářky, deku, zmrzlinu a mističku s oříšky. Jasmínka důrazně souhlasí. Miluji jí.
No nemám krásný život? Pak že je těhotenství náročné
Přečtěte si také
Vnouček ke mě ze školy chodí na obědy. V jídelně mu vůbec nechutná
- babiMáňa
- 18.09.26
- 226
Vnouček už je pořádný mladý chlapík a s tím samozřejmě souvisí i to, že má svůj názor. Když se letos rozhodl, že přestane chodit ve škole na obědy a místo toho chodí ke mě, neměla jsem s tím...
Můj příběh: Rakovina v těhotenství a cesta zpátky k životu ❤️
- AulinkaBohunka
- 18.09.26
- 143
Každý z nás se za život potýká s různými problémy a ten můj měl podobu rakoviny, která mi byla zjištěna v těhotenství.
Můj muž je děvkař. Když vidí hezkou ženu, přestávám pro něj existovat
- Anonymní
- 18.09.26
- 277
Svého muže mám ráda a v mnoha ohledech nám manželství funguje. Jenže stačí, aby se poblíž objevila atraktivní žena, a jako bych přestala existovat. Manžel ztichne, spadne mu čelist a bezostyšně...
Nechtěla jsem dceři dát mobil. Zjistila jsem, jak složité je to bez něj
- Anonymní
- 18.09.26
- 146
Snad jen blázen by chtěl dát dítěti do první třídy mobil. Jenže od té doby, co dcera začala chodit do školy, narazila na nespočet situací, kdy bych jí nejraději zavolala. Když byla ve školce, bylo...
Podruhé jsem věřila, že to vyjde. Je to ale stejné jako v předchozím vztahu
- Anonymní
- 18.09.26
- 181
Po prvním manželství jsem si totiž přesně řekla, co už nikdy nechci. Nechci muže, který mě nebude poslouchat. Nechci vedle sebe někoho, kdo všechno nechává na mně. Nechci vztah, ve kterém se budu...
Najednou jsem zjistila, že si vlastně nic neužívám. Jen pořád něco řeším
- Anonymní
- 17.09.26
- 1119
Nedávno jsem si uvědomila něco, co mě docela vyděsilo. Mám v podstatě všechno, co jsem si kdysi přála. Mám rodinu, děti, práci, domov. Nic zásadního se neděje. A přesto mám poslední dobou pocit, že...
Moje máma nechce hlídat vnoučata. Tak ať jednou nečeká, že se o ni postarám já
- Anonymní
- 17.09.26
- 1291
Vím, že to zní hrozně. A možná mě teď část lidí označí za nevděčnou dceru. Jenže čím déle nad tím přemýšlím, tím víc si říkám, že některé věci v rodině prostě nejsou jen o tom, co kdo „musí“.
Kolegyně chodila do práce nemocná. Chytla jsem to já i mé děti
- Anonymní
- 17.09.26
- 1935
Asi jako každý rodič jsem se na začátek školního roku tajně těšila. Mít doma děti celé dva měsíce je pro pracujícího člověka opravdu náročné, i v případě, že děti jsou celkem samostatné. Když měli...
Syn už nechce, abych ho před školou objímala. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 17.09.26
- 576
Ještě nedávno se mě syn držel za ruku a před odchodem do školy mi dával pusu. Teď mě žádá, abych ho vysadila o ulici dřív a před spolužáky na něj nemluvila. Vím, že dospívá a osamostatňuje se....
„Dejte ho do speciální školy,“ říkají všichni. Autistický syn půjde do klasické
- Anonymní
- 17.09.26
- 698
Ještě před pár lety bych vůbec nevěřila, že budu muset někomu vysvětlovat, proč chci, aby moje dítě chodilo do běžné školy. Teď to řeším skoro pořád. Táhne se to s námi už nějakou dobu a čím víc se...
Uvazuju kde ja jsem udelala chybu, ze jsem si tehu neuzivala, asi to bude tim, ze jsem musela do konce tehu byt v praci, doma obstarat domacnost a jeste zvirata. 
Takze ti zavidim a uzivej si! 
! Možná jen máte zajímavé ženy na vesnici, v Praze bys takových spokojených budoucích maminek s bříškem potkala na tucty 
.
Tak ti přeji, ať ti to vydrží až do konce 
