Jeden život končí, druhý začíná…

Tvůj brácha zemřel! To byla slova, která mi převrátila život naruby. Slova, která mi stále zní v uších. A pořád hodně bolí...

Následovalo období naprostého zoufalství. Nebyla jsem schopná se s tím smířit ani naučit žít. Nechtělo se mi ani dýchat. Do práce jsem chodila opuchlá po probrečené noci. Z práce ubrečená po náročném dni. Brášku jsem měla fakt ráda. Za poslední dva roky jsme si začali hodně rozumět. Hodně pro mě udělal, aniž by mi něco řekl, abych mu nebyla vděčná. Prostě brácha, jak má být.

Půl roku na to se švagrové narodilo miminko. S manželem jsme se rozhodli pro spásný nápad. Miminko jsme stejně chtěli, jen až za rok, až dokončíme rekonstrukci domu. V této situaci ale nebylo, na co čekat.

Donutilo mě to vyhrabat se ze smutku a začít zase normálně žít. Vysadila jsem antikoncepci a jako správná naivka doufala, že se to povede hned. Menstruace nikde a já hned letěla pro test. Samozřejmě byl negativní – po 9 letech braní prášků se nebylo čemu divit.

Další dvě menstruace taky nepřišly a mně došlo, že po injekcích na vyvolání menstruace to prostě nemůže fungovat. Nechala jsem tělo, aby se samo vyčistilo a nastartovalo. Po dalších třech měsících přišla konečně normální menstruace, jakou jsem znala z doby, kdy jsem žádné prášky nebrala.

Tak teď už by to mohlo vyjít. Další měsíc jsem to zase nedostala, ale tentokrát už byl na testu duch, který sílil. Šla jsem tedy k doktorce a ta těhotenství potvrdila. O týden později už byla na ultrazvuku srdeční akce a já po hodně dlouhé době pocítila radost.

Jasně, vždycky se může něco stát, ale já si to nějak nepřipouštěla. Screening ve 12. týdnu dopadl na jedničku a my hrdě naklusali před rodiče s první krásnou fotkou našeho miminka.

Ještě, než jsme plánovali děti, vždycky jsem říkala, že budu mít dva chlapečky. Holčičku jsem si přála, ale něco mi říkalo, že nám se nepodaří. V 16. týdnu mi vyšly špatně krevní testy – měla jsem zvýšené riziko Downova syndromu. Jeli jsme tedy do Brna.

Ultrazvuk byl v pořádku, ale přesvědčili mě na odběr plodové vody. Prováděla ho zkušená doktorka, takže to jen maličko štíplo jako při braní krve. Už jsem krásně cítila pohyby miminka a myšlenka, že by bylo nemocné, byla šílená. Zuby nehty jsem se bránila zoufalství.

Výsledky nakonec dopadly dobře a já čekala chlapečka – Kubáška. Další screening už dopadl dobře, malý byl otočený, a tak nic nebránilo přirozenému porodu. Den před termínem, byl to zrovna pátek, jsem šla na poslední kontrolu ke své doktorce (pak už jsem byla na kontroly „převelena“ do porodnice). Doktorka mi řekla, že porodní cesty jsou zavřené, ale může se to rychle změnit. Udělala mi Hamiltona se slovy, že žádné mamince to bříško nezůstalo. :-)

V den termínu se ještě stavili známí a žertovali jsme, že se tam cpeme dobrotami a já možná za pár hodin porodím. Jak moc jsem si to přála. Tak jsem po jejich odchodu zkusila malého vypudit. Sedla jsem na míč a hopsala málem až do stropu. S Kubáškem to ani nehlo. Tak jsem si dala sprchu a ve 23 hodin šla spát.

Jen jsem ulehla, projel mi mráz po zádech a přišla první bolest. Hurá, sice to budou asi poslíčky, ale aspoň něco se děje. Pak přicházely další nepravidelné kontrakce. Usnout jsem nemohla, tak jsem šla do sprchy. Začala mi po troškách odtékat plodová voda. Vzbudila jsem manžela a raději jsme jeli.

Do porodnice jsem přijeli ve 3 hod. ráno a po vyplnění papírů a prvním vyšetření jsem byla na 5 cm. Následoval klystýr a šlo se na sál. Po monitoru už jsem byla na 8 cm a mohla začít přitlačovat. V 5 hodin ráno jsem byla otevřená a šlo se na to. Měla jsem velikou radost. Už jen pár zatlačení a je to za mnou – všude se to tak přece píše, ne?

Jenže já tlačila úplně blbě, všechen tlak šel do hlavy. Po půl hodině mi začaly slábnout kontrakce a prodlužoval se jejich interval. Přišla lékařka, dostala jsem oxytocin a masku s kyslíkem. Kontrakce, které pak přišly, měly opravdu grády. Doktorka jen špitla sestře, že špatně tlačím. Naštěstí jsem to zaslechla a začala se pořádně soustředit, aby šel tlak do břicha.

Byla jsem už fakt na konci sil – místo spánku rodím a tlačím už dvě hodiny. Při další kontrakci jsem ucítila ostrou bolest, to vykoukla hlavička. No a na další kontrakci už byl malý venku. Ani nevím, kdy proběhl nástřih a porod placenty, nějak jsem to nevnímala.

Malý mi přistál v náručí, přisál se jen ze zdvořilosti, ale byl to krásný pocit. Pak ho sestra odnesla na měření a mě doktorka šila. Byla jsem hodně potrhaná, takže to trvalo půl hodiny. Bolestí jsem ucukávala, chtělo se mi zalézt někam pod stůl. Pak mi ale manžel donesl náš malý uzlíček. Na poporodním pokoji nám ho nechali celé dvě hodiny. Koukala jsem na něj jako na zázrak.

Kubášek se narodil v neděli (sedmý den v týdnu), 7. 6. 2009 v 7 hodin a 7 minut (dostal na ručičku číslo 7), s mírami 50 cm a 3250 g. A má toho nejlepšího strážného anděla, jakého si může přát – mého brášku.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Keirina
1367
10.12.15 01:17

Hezmy denicek s hezkym koncem..jeste kdyz u roku 2009 odectes 9-2 vyjde tez 7:)) at vam dela maly jen radost :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
Lutonka
10.12.15 05:38

Gratuluji ke krásnému porodu a zdravému synovi! :kytka:

Jen nějak nechápu tu souvislost s dítětem švagrové-to jí mělo nějak pomoci, že i vy jste si pořídili miminko??Jak?

  • Upravit
Pudloslava
43037
10.12.15 06:18

@Lutonka me to taky napadlo, ale ona to asi nebude vdova po brachovic, sourozencu muze byt vic.

  • načítám...
  • Zmínit
MIŠMA 22
276
10.12.15 06:48

Gratuluju k mimču, pěkný porod. Jen když jsem četla to jméno Kubášek, hrůza, ježily se mě vlasy na hlavě. Jakou souvislost má vaše mimčo se švagrovou? To jsem nějak nepochopila :(

  • načítám...
  • Zmínit
barbarossa
927
10.12.15 07:00

Buď mi to po ránu nemyslí, nebo bych potřebovala pár doplňujících informace. 1)Nespletla ses s datem porodu? Opravdu píšeš deník až šest let po porodu? V tom případě obdiv, že si vše okolo těhu a porodu tak pamatuješ. 2)Byl bratr starší nebo mladší? V kolika zemřel? 3)Alespoň naznačení proč zemřel (autonehoda, nemoc…) 4)Ta švagrová, o které se zmiňuješ byla vdova po bratrovi? Nebo jiná, třeba z manželovy strany?

  • načítám...
  • Zmínit
Mamasaurus
1806
10.12.15 07:24

@barbarossa To je trochu špatně podané ne? :-).. Potřebovala bych pár informací.. K čemu? :-)

Deníček je pěkný, i když trošku místy zmatený. Takové zavzpomínání po letech, přeji krásné nadcházející svátky :-)

  • načítám...
  • Zmínit
VeruBorůvka
3703
10.12.15 07:38

Ahoj, četla jsem si Tvůj příběh a šel mi mráz po zádech. Měla jsem i slzy v očích, moc si po takové bolestné chvilce s brášku zasloužíš ten zázrak se synem. Je to život. Střídají se těžké chvíle s těmi nádhernými. Důležité je držet se. Opravdu, moc hezky napsané.

  • načítám...
  • Zmínit
suricata
6638
10.12.15 07:49

Tak gratulace k miminku a mnoho štěstí pro něj i pro vás.

Nedá mi to Kubášek je jako Jakub? Význam jména Jakub je druhorozený :think:

Edit aha, tak to miminko už není aktuální ale stejně přeji štěstí a spokojenost

Příspěvek upraven 10.12.15 v 07:52

  • načítám...
  • Zmínit
Cuddy
30988
10.12.15 07:53

@Lutonka Proc pomoci svagrove? Tim si pomohla zakladatelka, ktera byla na hromade.

  • načítám...
  • Zmínit
Renáta C.
62
10.12.15 08:06

Ahoj všem, děkuji za komentáře.
Souvislost se švagrovou je pouze taková, že jí se narodilo miminko a díky tomu jsem i já zatoužila po prckovi. Byla to pro mě cesta, jak se z toho smutku vzpamatovat.
Byl to můj brácha, který umřel, se švagrovou nebyl v žádném příbuzenském vztahu a vlastně ho ani moc neznala. Zemřel při autonehodě, kterou nezpůsobil. Jiný bezohledný řidič ho smetl ze silnice a on neměl nejmenší šanci na přežití.
No a jméno Kubášek je opravdu Jakub. Nám se to jméno z manželem moc líbí a vůbec nám nevadí, že znamená druhorozený. Kdyby druhé bylo holčička, tak už bychom ho nemohli použít. No a Kubášek je moje úprava. Tchýně mu říkala Kubíčku, a protože jsem tchýni v té době fakt nemusela, tak mi tahle zdrobnělina lezla krkem. Proto jsem používala svoji úpravu, která se nám líbí dodnes.

  • načítám...
  • Zmínit
Lutonka
10.12.15 08:09

@Cuddy Jo takhle-jakože poté, co viděla štěstí švagrové s novorozeňátkem, rozhodli se zalepit díru po bráchovi vlastním miminkem? Já to právě z textu nepochopila a hlavně není jasné, jestli se jedná o švagrovou od toho bratra nebo jinou.

  • Upravit
Lutonka
10.12.15 08:15

Ajo, tak je to opravdu tak ;) Děkuji zakladatelko za osvětlení a přeji hodně štěstí do života. Jakub je krásné jméno a význam? My máme Kačenku a to prý znamená něco jako „nevinná a něžná“.Je to dračice a nevinná bude tak maximálně do puberty :lol: :lol: Indiáni to měli dobře vymyšlené, že dávali jména až v pokročilejším věku :P

  • Upravit
Renáta C.
62
10.12.15 08:59

@Keirina Jee, to mě nenapadlo. My ty sedmičky máme asi nějak v osudu. Já jsem o 7 měsíců a 7 dní mladší než manžel. Brali jsme se v roce 2007 po sedmileté známosti - to nebyl úmysl, prostě se to tak sešlo :lol:.

  • načítám...
  • Zmínit
Renáta C.
62
10.12.15 09:07

@Lutonka Nechtěla jsem miminkem ZALEPIT díru po bráchovi. To bohužel nejde. Chtěla jsem se vzpamatovat z toho, co se stalo. Miminko jsme stejně chtěli a tohle byl dost velkej důvod. Moje máma byla úplně hotová, bylo to už druhé dítě, které jí v životě zemřelo (předtím to bylo sedmiměsíční miminko). I jí první vnoučátko aspoň trochu vrátilo radost do života. Těžko se to vysvětluje - prostě to byl pro mě (a nejen mě) způsob, jak se z té ztráty nezbláznit.

  • načítám...
  • Zmínit
sunshinegirl
10.12.15 09:09

Blahopřeji k dítěti, ale…už dávno nevěřím, že když někdo odejde, někdo jiný se narodí. Lidé kolem mne odcházejí pořád, dokonce i naše první chlupaté dítě…a? Žádné dítě nemáme. To jediné co jsme čekali jsem neporodila. A přitom předtím manželovi umřel poměrně mladý táta. Tak co? Tohle pravidlo prostě nefunguje.

  • Upravit
Renáta C.
62
10.12.15 09:37

@sunshinegirl Takhle ten deníček ani nebyl myšlen. Když někdo zemře, nikdo ho nikdy nemůže nahradit - viz moje reakce na „zalepení“ díry v srdci. I kdyby se mi narodilo 20 dětí, bráchu mi to nikdy nenahradí. Náš Kuba není pokus o nahrazení mého bratra. Je to jen cesta, jak mít zase ze života radost.

  • načítám...
  • Zmínit
Raddkka
1231
10.12.15 10:03

@barbarossa Proboha jak se můžete na takovou věc vyptávat…

Jinak krásný deníček, brácha ti za sebe poslal náhradu:)

  • načítám...
  • Zmínit
vertunka
5283
10.12.15 10:25

Moc hezky napsaný životní příběh :) a už má Kuba sourozence??

  • načítám...
  • Zmínit
Renáta C.
62
10.12.15 10:38

@vertunka Děkuju :kytka:. Sourozence Kuba už má - andílka Michalku a pak tříletého Šimona.

  • načítám...
  • Zmínit
babanci
4341
10.12.15 10:45

Ještě k tomu významu jmen, já jsem Pavla to prý znamená malá a skromná. Jsem pěkná ramlice a skromná nejsem ani trochu.

  • načítám...
  • Zmínit
sunshinegirl
10.12.15 10:47

@Renáta C. Já ale nenapsala nic o tom, že má dítě nahradit zemřelého. Psala jsem o tom, že se říká, že když někdo zemře, někdo jiný se narodí.

  • Upravit
Renáta C.
62
10.12.15 10:56

@sunshinegirl Tak to se omlouvám, špatně jsem to pochopila.

  • načítám...
  • Zmínit
awesome
166
10.12.15 11:28

:kytka: :kytka: :kytka: musí to být šílené příjít o sourozence… :hug: :hug: :hug: bereme je jako samozřejmost..

blahopřejí ke Kubíčkovi… nebyt toho tlačení, byla to poměrně rychlovka.. :palec:

z komentářů teď čtu, že tě postihla ještě další rána.. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
hanik.rez
922
10.12.15 11:44

@Renáta C. - Tak jsem se dočkala! ;) Krásný, i když smutný deníček! Tak už to v životě bohužel bývá.

@babanci - :D :D Tak to jsi mě pobavila - „pěkná ramlice“ :D

  • načítám...
  • Zmínit
Renáta C.
62
10.12.15 11:46

@awesome Děkuju :kytka:. No jo, ještě o jednoho človíčka jsem přišla, ale o tom až v příštím deníčku. Dneska už je to zlé za mnou a o to víc si užívám svých dvou (no s manželem vlastně tří :mrgreen: ) dětí. Moc Ti děkuji za podporu, krásné Vánoce. :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Renáta C.
62
10.12.15 11:48

@hanik.rez Děkuju :kytka:. Naštěstí má veselý konec a to je nejdůležitější. :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
jeana1
97
10.12.15 12:00

Gratuluji k miminku. Mě zemřela matka ještě než jsem otěhotněla a když jsem porodila dceru, tak druhý den mi zemřel děda.
No jsem zrovna ve třetím měsíci a je to týden co mi zemřel tchán.
Je to tak že život za život :(
užívej si miminka co to jde.

  • načítám...
  • Zmínit
Renáta C.
62
10.12.15 12:09

@jeana1 To je mi moc líto. Je to těžké období. Nemyslím si teda, že by to byl život za život - mě umřelo v rodině hodně lidí, 5 z nich hodně předčasně (22tt., 7 měsíců, 28, 36 a 38 let). Narodily se jen 2 děti, takže takhle to aspoň u mě nefunguje. Drž se, s miminkem příjde zase lepší období :hug:.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
10.12.15 14:19

Mě zemřela dospělá dcera, teđ čekám vnučku od nejstarší. Holčička se má narodit na 29. nedožité narozeniny svojí tety. Já věřím, že to není náhoda.

  • Upravit
Raddkka
1231
10.12.15 14:28

@Renáta C. Já to naprosto chápu, loni umřel mámě bratr a tak jsem oznámila že jsem těhotná (i když jsem chtěla počkat pár týdnů do Vánoc). Dostalo jí to z toho nejhoršího. Letos bojuje s nemocí ale dítě je dar, motivace pro celou rodinu. :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Renáta C.
62
10.12.15 14:49

@Raddkka Přesně tak a přesně to jsem chtěla deníčkem říct, přesně tak jsem to prožívala… Díky :hug: a držte se, musíte věřit, že bude líp.

Příspěvek upraven 10.12.15 v 15:05

  • načítám...
  • Zmínit
miselline
1503
10.12.15 22:39

Gratulace..veliká a drž se, bráška ti bude chybět pořád..
Takhle to bylo u nás..po hromadě let - vymodleně těhotná, měsíce v nemocnici na kapačkách, aby maličkou udrželi…
Donosila/doležela jsem do krásného 35tt…a jednoho dne před půlnocí porodila…můj chlap rozeslal smsky…nádherná noc..bolavá, ale strašně krásná…
a ráno mi volal, že mi to chce říct sám, že nám zemřel velmi blízký příbuzný..skoro na minutu přesně, kdy se maličká narodila…a tehdy jsem si s pláčem pomyslela „život za život“…
Já vím, že když On odcházel, byl moc nemocný, moc bolavý, moc zoufalý…a naše princezna začínala žít..přinesla nám v tom ohromném smutku tolik štěstí a lásky, aniž bysme o tom tehdy věděli…
MOžná to bude znít vulgárně a zle…ale já Ti děkuji…a vím, že nad naší princeznou bdíš…děkuju…

  • načítám...
  • Zmínit
Urtica-dioica
400
10.12.15 22:43

Muselo to být pro Vás těžké…gratuluji k miminku! Jen ten odběr plodovky kvůli špatným tripple testům mi zas trochu nadzdvihl mandle :cert:

  • načítám...
  • Zmínit
Renáta C.
62
11.12.15 07:11

@Urtica-dioica Já to tom tenkrát nic moc nevěděla, tak jsem věřila lékařům, že to prostě musím podstoupit, abych měla jistotu. Dneska už bych si ho udělat nenechala, když UZ byl naprostém pořádku. No jo, byla jsem mladá a b… :? Jinak děkuji za krásný komentář :kytka:.

  • načítám...
  • Zmínit
Renáta C.
62
11.12.15 07:13

@miselline Moc mě to mrzí, je to prostě těžké, když někdo blízký zemře. Díky miminku to ale člověk zvládá líp - má z prcka velikou radost a hlavně na smutky už nezbývá tolik času. Držte se, bude líp. Ale chce to čas :hug:.

  • načítám...
  • Zmínit
Urtica-dioica
400
11.12.15 13:23

@Renáta C. Jasně…to nebyla kritika Tebe, ale přístupu některých lékařů…dnes už je to jedno, hlavně, že to dobře dopadlo!

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Tak jsme přece jen čtyři

Michalko moje…