Johanka a 15. týden těhotenství
- Těhotenství
- Johanka1
- 09.10.02
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj, tak jsem tady, těhulky moje, žádný strach, původní ?Monáček? pokračuje dál, ale ode dneška pod tímto názvem. Zdravím i všechny maminky, čekatelky a ostatní příznivce, kteří sledují naše debaty! Pro všechny, kdo nejsou v obraze, si dovolím připomenout, že Monáček bohužel musel z ?technických důvodů? skončit s pravidelným psaním (bude odpočívat doma) a tak jsme se domluvily, že se už tak dobře zavedeného deníčku ujmu já, poprvé těhule, momentálně v 25. týdnu. To jsem teda zvědavá, jak se to rozjede a doufám, že se k nám připojí taky někdo nový, ať je nás víc! Představovat se nijak zvlášť nemusím, známe se přece už tolik moc týdnů!!!
Na to, jak píšu často, jsem ostuda, protože jsem zapomněla dát na vědomí, že už se mi taky trošku vlní bříško. Nedávno jsme to tady probíraly, je to asi hodně individuální… možná mi to začalo dřív, ale pozorovat jsem se začala pohledem až teď o víkendu a JE TO TADY! Co kopaneček, to povyskočení té části bříška a převalování je taky zajímavé ? dělají se jakési vlnivé boule, včera večer se mi vyboulila jedna taková ?hromádka? dokonce až skoro na boku… někdo tady kdysi psal, že se tohle začne dít až kolem 28.týdne (?) Přes oblečení to samozřejmě ještě vidět není, musím fakt ležet s nahým pupíkem a při znatelných pohybech se na sebe podívat. Asi to bude pozorovatelné čím dál víc… taky intenzita pohybů se stupňuje snad každý den, někdy se úplně leknu. Ale většinou se tomu směju, někdy dokonce i nahlas… no je to síla… ještě mě to nepřestalo bavit. Teď jak se válím doma na neschopence, mám čas sledovat se víc… Napadlo mě takové možná pro někoho hloupé přirovnání ? že je to pocit, jako bych měla pod kůží zašité nějaké zvířátko, které se marně pokouší dostat ven (jestli jste si někdy pouštěly třeba morče do rukávu, tak víte, jak to myslím, když čumáčkem strká na všechny strany a neví, kudy kam).
Je to fajn pocit, když si takhle můžeme samy kontrolovat, že se miminku daří dobře a že je vše OK, vlastně od prvních pohybů (tj. asi od 18/19.týdne) jsem po této stránce naprosto v klidu, do té doby jsem vždycky nemohla vydržet do další kontroly u doktora, až mi poslechne srdíčko nebo se mrkne ultrazvukem a potvrdí, že jsme oba v pořádku. A připadaly mi ty 4-týdenní intervaly nekonečné, teď už je mi to úplně jedno, mám přehled.
Bříško už mám hóóódně veliký (teda mně to tak připadá) a začíná mi docela překážet a začínají drobnější kolize, jak člověk není zvyklej (ještě k tomu v tom miniaturním bytečku) ? špatně odhaduju vzdálenosti, kam se ještě vejdu, kde prolezu a kde narazím… ohnout se mi taky dělá potíže… to se kroutím tak nějak srandovně přes bok… asi na mě musí být dobrej pohled, když si lakuju nebo stříhám nehty na nohou (ještě sama) ? to jsou polohy! Na intimní holení si ještě vidím, ale prý to bude taky brzo problematický…
Ještě že mám hodného manžela, který mi doma pomáhá s čím se dá, je to příjemné… tak jen aby mu to vydrželo. A to bude bříško ještě asi dvakrát tak veliký, až někam málem pod bradu, že přes něj neuvidíme rovně, jak se říká, ne? Jo a taky máme už problém se s manželem vejít spolu do jedné vany
..... včera jsme to zjistili, nemůžu se totiž už tak skrčit, aby mě netlačilo bříško… a on není taky žádnej drobek, měří 190 cm a hubenej zrovna není. Počítám, že tak asi za 2 týdny už společné občasné rituální koupání skončí (stejně to není zdravý, máme se prý v těhotenství jen sprchovat).
Koho zajímá váha a kdo si chce spravit sebevědomí
, mám pořád ještě +9 kg (stejný stav jako po dovolené), ale šplhám se k desítce (těch +9 je ráno ve stavu nahá, dehydratovaná, nalačno a po WC). Nalhávám sama sobě, že je to JEN 9 a ne 10. To si myslím, že je dost, ale na omezování se nemám moc pevnou vůli, to jsem celá já (ale na hubnutí potom jo, až to půjde!.. to budete koukat!) Akorát mám trošičku obavy, aby mi nenašli cukr v moči, když se poslední dobou tak nacpávám sladkým (to ty vaše recepty!! ? na někoho to svést musím
, máme v rodině sklony k těhotenské cukrovce a teď vlastně 6. měsíc by měla být kritická doba, kdy se to u někoho projevuje… snad se mi to vyhne, do poradny jdu za 14 dní, od včerejška už nemlsám! Jsem zvědavá, jak mi to dlouho vydrží.
Už jen necelé dva týdny budu odpočívat doma a pak zase do práce… ach jo… mně se táák nebude chtít!! Odvykla jsem si, počasí je čím dál horší a někde cestovat skoro hodinu MHD každé ráno (kde mě samozřejmě nikdo nikdy nepustí sednout)… a za tmy… brrr…mám se zase na co těšit
V práci jsem slíbila chudince pozůstalé a těžce nestíhající kolegyňce, že tam o sobě udělám pořádek a musím nějaké věci předat nové nástupkyni, která, doufám, už tou dobou bude ?nastoupená?, takže ten měsíc a kousek, co mi bude pak zbývat do mateřský, akorát na to vyjde. Ale za dva týdny ? to ještě daleko, nebudu na to ještě myslet a kazit si náladu, když mám klídek doma.
Jejda, to jsem se hodně rozepsala, jinak nic úžasného ani nového se neděje, vždyť píšu průběžně celý týden… musím nechat prostor hlavně pro vás, že jo. Tak pro dnešek zatím končím, přeji krásný den, ať se vám v práci podle možností líbí, máme to už za pár, ať vám chutná papat a vy doma si to užívejte v pohodě jako já. Těším se na vaše nové zprávičky!
Ahoj! Johanka
Přečtěte si také
Nechci být matkou. Každé ráno doufám, že se probudím a břicho bude pryč
- Anonymní
- 19.06.26
- 2506
Nikdy jsem nepatřila mezi ženy, které od dětství snily o kočárku a miminku. Měla jsem jiné plány. Vlastní podnikání, cestování, práci, kterou miluji, a život, který jsem si několik let poctivě...
Soused si pořídil psa z útulku. Celé dny ho nechává uvázaného a pes pořád štěká
- Anonymní
- 19.06.26
- 875
Sousedy si člověk nevybírá, to víme všichni. A ti naši opravdu stojí za to. Vedle nás žije starší pán se synem. Oba jsou dost nepříjemní, nezdraví a často dělají problémy. Na to jsme si už tak...
Patnáctiletý syn si našel kamarády milionáře. Teď se stydí za vlastní rodinu
- Anonymní
- 19.06.26
- 1444
Vím, že to zní dost absurdně. Jsme normální průměrná rodina a nemyslím si, že bychom si žili špatně. Jen zkrátka nemáme miliony na účtu. S tatínkem našeho syna jsme rozvedení. Ani on není žádný...
Kamarádka pozvala dceru na oslavu. Podmínka její matky mě opravdu ponížila
- Anonymní
- 19.06.26
- 2706
Mateřství mě naučilo spoustu věcí. Trpělivosti, schopnosti fungovat s minimem spánku a taky tomu, že každé dítě je naprostý originál. Moje pětiletá dcera Nelinka je úžasná holčička. Je nesmírně...
Na dárku od přítele zůstala cena. Nevěděla jsem, jestli se smát, nebo urazit
- Anonymní
- 19.06.26
- 2786
Chodím s Michalem pár měsíců. Zpočátku by mi snesl snad modré z nebe, ale postupně jsem si všimla, že je dost šetřivý. To by mi zase tak nevadilo, vydělám si vlastní peníze. Jenže už se mi...
Nevyžádaný dárek od tchyně mi zkazil narozeniny. Po otevření jsem doslova ztuhla
- Anonymní
- 18.06.26
- 5860
Měla to být pohodová oslava čtyřicetin. S přáteli už jsem slavila a teď byla na řadě rodina. Bohužel jsem v rámci dobrých vztahů pozvala i tchyni s tchánem. Vím, že Alžběta umí být dost protivná,...
Řepa na hlavě, černé hadry a trenky ven. Dnešní puberťáci mají vlastní uniformu
- Anonymní
- 18.06.26
- 1999
Mámy puberťáků mě nejspíš pochopí. Tenhle deníček není stížnost, spíš pobavené pozorování. Každá generace měla své módní úlety a účesy, nad kterými si rodiče zoufali. Jenže jako učitelka na druhém...
Soused mě neustále šmíruje. Už je mi to nepříjemné. Manžel si na něho došlápl
- Anonymní
- 18.06.26
- 2330
Vedle nás bydlí starší manželé, se kterými jsme vždycky vycházeli dobře. Nikdy mezi námi nebyly žádné spory, občas jsme si popovídali přes plot, pomohli si, když bylo potřeba, a celkově panovaly...
Dcery mi chtějí strčit děti na prázdniny, ale nikdy od nich nedostanu ani korunu
- Anonymní
- 18.06.26
- 15617
Za pár týdnů začnou letní prázdniny a obě mé dcery už se mě vyptávají, jestli si vezmeme vnoučata alespoň na část léta k sobě. Já je samozřejmě miluji. S manželem máme chatu, kam je bereme rádi, a...
Měsíce mi vyčítala výběr školy. Teď chce, abych tam jejího syna protlačila
- Anonymní
- 18.06.26
- 3368
Když máte děti ve stejném věku jako vaši sourozenci, často se očekává, že půjdete ve stejných šlépějích. Já se ale u svého předškoláka rozhodla jinak. Už dávno před zápisy mi bylo jasné, že syna...