Jsem zoufalá
Jsem štastná, ale přitom mám pocit, že tohle nemá cenu, aneb jak to začalo a jak to pokračuje. V minulém deníčku jsem se snažila popsat, jak jsem to měla doma. Teď už mám domov jinde. Podle všech vašich rad jsem se s přítelem přestěhovala do vlastního.
Je to sice jen 1+1, ale do začátku nám to bohatě stačí. Sháněli jsme to narychlo. „Ložnico-obývak“ a vlastně všechno je obrovský pokoj, ve kterém máme velkou manželskou postel z masivního dřeva a na mé straně je přistavěna dřevěná postýlka s modrými nebesy, modrou peřinkou a pestrobarevným kolotočem. Pokaždé, když procházím kolem té postýlky, počítám dny. Dny do porodu. Těch 34 týdnů doteď uletělo jako voda a teď se to táhne.
Každý den přerovnávám věci na přebalovacím pultu a ukládám malinkaté věcičky do té obrovské skříně. Přítel chodí do práce, to ano, ale tento týden má volno… „Vídám“ ho ale jen večer v posteli a při obědě. Mám bolesti stydké kosti, moje kříže si už taky začínají říkat o pauzu, a přesto je náplň mého dne i teď s tím obrovským pupkem, bolestmi a únavou následující: Ráno vstát, udělat snídani uvařit kafe a čaj. Uklidit, umýt nádobí, pozametat, povytírat, povysávat, vyprat, pověsit, zajít do obchodu, uvařit, umýt nádobí, uklidit, vyžehlit, udělat večeři + udělat to, co se najde z minula.
Ne, že by mi to vadilo, dělám tohle už od 12 let doma s mámou, tehdy jsem se ale ještě učila a pomáhala s učením sestrám. Myslela jsem, že alespoň teď, když jsem těhotná a u všeho se hned zadýchám, zapotím, rozbolím a unavím, se něco změní a on zvedne pr… od toho počítače a alespoň s něčím mi pomůže. Ale kde. Vlastně jo, dneska když jsem dělala oběd, spálila si o blbou pánvičku dva prsty a nadávala u toho, vstal ze židle, přišel ke mně, dal mi pusu na líčko a řekl: „Chceš s něčím pomoct?“, po odpovědi: „Jo, potřebuju ještě umýt nádobí, vyžehlit, vyprat, vytřít, pozametat, povytírat, tak si něco vyber, budu ti vděčná“ se sebral, vzal utěrku a řekl: „Utřu ti nádobí“ (2 talíře a nějaký příbor). Poté se vrátil k počítači.
Je zajímavé, že přes týden, když normálně chodí do práce, tak doma pomáhá a tak. Ale prostě, neudělá nic, co je pro mě náročné. Pracuje manuálně v nějaké stavební firmě, pořád doma něco opravuje, ale dveře od skříně spravit neumí, je to neuvěřitelné, ale asi bude pravda něco na tom, že ženské si vybírají chlapy podobné svým otcům. Tedy alespoň ten můj je mému otci v něčem podobný, lenivý jako pr… Ani nevím, proč se z toho vypisuji, ale prostě mám potřebu. Jsem jediná, která má doma až takového lenocha? Nejsem, to moc dobře vím. Ale teď, v těhotenství, mě to mrzí. Hlavně to, že s ničím nepomůže, a když sedím s křečí, tak jediné, co mi poví je: „Si takový chudáček“.
Mám sto chutí mu v tu chvíli jednu vrazit a asi to taky udělám ![]()
Přečtěte si také
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 794
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 1411
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 1679
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 772
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 826
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...
Odmítla jsem jít k volbám a rodina mě má za špatnou. Prý je to povinnost
- Anonymní
- 08.10.26
- 813
„Ty opravdu nepůjdeš volit?“ zeptá se mě máma a nejspíš bude následovat přednáška o tom, že lidé před námi za možnost volit bojovali a kdo k volbám nepůjde, nemá právo si pak na nic stěžovat.
„Jestli jsi moje kamarádka, tak to uděláš.“ Šikana u dcery začala zcela nevinně
- Anonymní
- 08.10.26
- 1243
Moje dvanáctiletá dcera se před časem začala ze školy vracet nějaká jiná. Zamlklá, bez nálady, občas ji bolelo břicho. Nejprve jsem to banalizovala. Myslela jsem si, že má svoje náladičky, ale pak...
„Jsi single, pojeď s námi,“ řekla sestřenka. Udělala ze mě neplacenou chůvu
- Anonymní
- 08.10.26
- 4000
Sedím na lehátku pod slunečníkem, zvedám z písku už pátý plastový kyblík a zmateně sleduji čtyři pobíhající děti. Na čele mám krůpěje potu a v hlavě mi pořád dokola vyvstává jediná otázka: Proboha,...
Manžel přišel domů s cizí vůní na košili. A měl překvapivé vysvětlení
- Anonymní
- 08.10.26
- 1337
Manžel přišel večer domů a já jsem si hned všimla, že voní jinak. Ne jako po sprše nebo po svém parfému. Na košili měl výraznou dámskou vůni, kterou jsem bezpečně poznala, protože přesně tenhle...
Mám VIP lístky na Pardubickou. Do šatů se mi nechce, raději bych seděla na gauči
- Anonymní
- 08.10.26
- 1444
Je to takový náš hlavní svátek roku. Pro mě, holku, co u koní vyrůstala a od dětství skáče parkury, je Velká pardubická srdcová záležitost. Jenže letos mi těšení na tuhle legendární neděli, kdy se...
Nejsi první ani poslední…:-) nechci to zlehčovat, ale jestli jsi doma jste dva a máte 1+1, tak to není taková hrůza ne?:-) každopádně bych si promluvila a řekla mu to..:-) a jestli Tě to uklidní, tak doma ten můj taky nic neudělá a celá domácnost je na mě:-) už to beru s humorem i když mě ty práce furt dokola nebaví:( v sobotu se stěhujeme, tak jak to bude tak se chytám taky na promluvu kdo co bude dělat, aby si chodil 4 týdně na sport a já byla doma prala, žehlila, uklízela a starala se o 2 letého prcka už ne, ale každopádně Tobě i mě držím palce, protože na změnu moc nevěřím:-)))