„Jsi si jistá, že si chceš dát druhý zákusek?“ Manželova poznámka mě rozbrečela

Poslední rok se snažím zhubnout. Ne nijak drasticky, jen bych se chtěla ve svém těle cítit lépe. Něco málo šlo dolů, něco se zase vrátilo. Asi jako u většiny lidí.

Minulý víkend jsme byli na oslavě narozenin u manželovy sestry. Dala jsem si oběd a později i kousek dortu. Když si ostatní šli přidat, vzala jsem si ještě malý zákusek. V tu chvíli se na mě manžel podíval a před ostatními pronesl: „Jsi si jistá, že si chceš dát i druhý zákusek?“

U stolu se několik lidí nervózně zasmálo. Já taky. Jenže uvnitř mi do smíchu nebylo.

Celý večer jsem pak přemýšlela, jestli si opravdu myslí, že nemám dost vůle. Jestli mě takhle vidí pokaždé, když jím. A jestli podobné věci říká i ve chvíli, kdy u toho nejsem.

Když jsme přijeli domů, rozbrečela jsem se. Manžel nechápal proč. Tvrdil, že to byl jen vtip a že to nemyslel zle. Možná opravdu ne. Jenže od člověka, od kterého čekám podporu, takovou poznámku slyšet nechci.

Od té doby je mezi námi dusno. On si myslí, že přeháním. Já mám pocit, že některé vtipy prostě bolí víc, než si jejich autor uvědomuje.