Kéž by neexistoval Facebook
- O životě
- Mallorka
- 06.10.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
I já jsem si v době jeho vzniku založila Facebook a byla jsem nadšená! Nacházela jsem zde kamarády ze školy, které jsem již dlouhou dobu neviděla, hrála jsem si farmu a byla jsem spokojená. Teď po šesti letech od založení lituji, že vůbec vznikl.
Někdy si říkám, jak by bylo krásné, kdyby si každý zrušil profil a bylo vše jako dřív. Podle mě tato vymoženost moderní doby v lidech akorát vyvolává lenost, závist a bohužel i nenávist.
Lenost
Když mi bylo patnáct let, přišla jsem ze školy domů a už dávno jsem byla domluvená s kamarádkou, že až si napíšu úkoly, půjdeme ven. Co slyším teď od holek, co se po škole loučí, když cestuji autobusem?
„Čau, a sejdeme se na Facu!“
Proč by dnešní holky chodily ven, ono je lepší psát si přes chat a napsat na klávesnici věci, které se do očí říkají daleko hůře.
V našem městečku se pořádají často různé slavnosti. Moc ráda tam chodím. Jednoho dne spěcháme s kamarádkou na akci pod zámkem a na břehu řeky vidíme dvě slečny. Co ty holčiny dělají? Fotí si přece selfie! To byla velká zábava, stouply si na obrubník a fotily se, našpulené rtíky a záběr tak, aby byl vidět party stan s podiem, nesměl chybět. Po fotečce zhodnotily, zda jim to oběma sluší, pověsily na zeď a začaly sledovat, kolik dostávají liků a jaké mají komentáře.
Je přece důležité ukázat spolužákům, že se baví na slavnosti. Ale bavily se? Ne, ony přece sledovaly facebook! Že hrála kapela, tancovalo se pod podiem, už bylo v pozadí zájmu. Kamarádka jen utrousila: „Nebylo nám líp.“
Co k lenosti ještě dodat. Manžel je na Facebooku také často, což mě mrzí. Ovšem naštěstí to není na úkor rodiny. Pořád si raději hraje s malým a chodí s námi ven, za což mu děkuji. Ale upřímně, v součtu to skoro dvě hodiny denně a asi tři přihlášení a odhlášení dá.
Závist a vychloubání
Často mi připadá, že mnozí lidé se na Facebooku dokáží jen chlubit a pěstovat v ostatních lidech závist. Sefie z luxusních dovolených, v nových autech, baráky ze všech stran s komentáři „cítím se šťastně“, „cítím se báječně“ atd., jsou v některých situacích až trapné.
Tyto osoby dostanou desítky palců nahoru, ovšem je dost možné, že právě ti, co je dávají, si řeknou: „To je trapák, jak se chlubí a přitom dluží, kam se podívá nebo má hypotéku.“
Stejně z toho nakonec vyplyne fakt, že když foto nelajknete, tak si dotyčný myslí, že mu závidíte, a naopak když palec nahoru dáte, tak si automaticky zhodnotí, že mu to nepřejete upřímně.
A jeden pravdivý příběh. Můj kolega s práce jel s kamarády slavit Silvestra na hory do chaty s bazénem a hned první pracovní den prohlásil: „Dáme foto na Facebook, ať se ostatní po… závistí!“
Co dodat, alespoň to řekl upřímně.
Jinak další kapitolou by mohly být fotky od rádoby profíků fotografů, kterých je nyní na Facebooku jako máku. Nyní jsou v kurzu fotky víl uživatelek hrajících si na modelky. Copak je hezké, když si dá mladá paní na hlavu věnec z kytek nebo z pavích pér a vyfotí se v lese? To nechám na posouzení jiných.
Mně to připadá, že už se hledá kdejaká blbost, jak se na Facebooku prostě pochlubit a sbírat like. A co denně sdílené fotky dětí od fotografů? Nezapomínejte na to, že je to veřejné a opravdu to může vidět každý. Stojí za jedno pochlubení risk, že si vaše děti prohlíží kdejaký úchyl? A co neplodné ženy, které čekají roky na pozitivní test? Myslíte, že jsou jejich like na rozzářená miminka a rodinky vždy upřímné? Myslím, že všechny snažilky se koukáním na tyto fotky ještě daleko více trápí, což pro psychiku není dobré.
Co bych poradila? U přátel, kteří těchto fotek dávají na Facebook desítky denně si odklikněte tlačítko „sledovat“, možná vám bude líp. Kdykoliv je možné jej zpět zase zapnout.
Nenávist
Ano, i ta zde je. Ze všeho se udělá bublina nadměrných rozměrů. Na uprchlíky se vytáhnou koláže s Hitlerem a fotky koncentračních táborů. To opravdu chceme? Doporučuje se, kde si nechat udělat zbrojní pas a mnohé další a další odpornosti. Ano, nikdo tu nechce uprchlíky ani převahu islámu v Evropě, ale hrdinně psát do komentů, že je půjdeme střílet, je opravdu hnus.
To, že Pavlík dal řetízek do jiného hrníčku, byla velká hlína. I já jsem se tomu zasmála. Ovšem smál se i on, když viděl ty desítky posměšných koláží? To už bychom se měli ptát jeho. Nenávist, která tam vzniká, by se mohla psát ještě asi na dalších sto stránek.
Věřím, že mnohým z vás se toto téma bude zdát kontroverzní. Že mi napíšete, když ti to tak vadí, tak tam nelez. Byla by to pravda. I já tam chodím a nepřestanu, už to prostě patří k životu, mám ho přece už šest let. Někdy tam dám fotku a také sledují, zda dostane like, ráda se podívám, jak rostou známým děti a kdo měl další svatbu, ale říkám upřímně, kdyby šel vrátit čas, nikdy si ho nezaložím.
A co udělá s lidmi nové tlačítko „To se mi nelíbí“?
Přečtěte si také
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za tu jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 1967
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 1190
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
„Vydělávej dál!“ Manžel mi zakazuje změnu práce. Má trauma z dětství
- Anonymní
- 16.05.26
- 996
Sedím v obýváku a dívám se na hromadu nevyžehleného prádla, která tu straší už od úterý. Vedle ní leží můj pracovní notebook, do kterého i teď, v sobotu odpoledne, naskakují maily. Můj život je...
„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
- PenelopaW
- 16.05.26
- 343
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 2174
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 4196
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 1507
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 1580
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 964
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3650
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...