Kojení a já

Ještě to není tak dávno, co jsem nad příspěvky řešícími kojení skepticky kroutila hlavou... přesvědčená, že když to náhodou přestane jít mně, prostě přejdeme na umělé mléko a bude pokoj. Hlavně, ať jsme v pohodě. A momentálně mám za sebou týden probdělých nocí, srdcervoucích bojů u prsa a rozhodnutí, že na ten Nutrilon přejdeme, strašlivě obrečené. A to jsem člověk, který brečíval vážně málokdy.

Zkrátka až na nějaké ty růstové spurty v šesti týdnech a možná i ve třech, jsem si kojila jakoby nic, prolévala jsem se čaji, hlídala si jídlo a špačkovala jsem, že nemůžu tohleto a nemůžu támhleto… a přitom ve chvílích, kdy jsem měla malou u prsu, tak jsem cítila takovou zvláštní něhu a lásku, že jsem to nikdy dřív nepoznala (a musím přestat s tím emotivním psaním, protože už si tu zase bulím do klávesnice…).

Brala jsem to jako samozřejmost - nestresuji se, navodím si pohodovou atmosféru, dám si čajík a ono o půjde. Občas, když jsem musela pryč na delší dobu, jsem prostě odstříkala do lahvičky a babička mě zaskočila. V podstatě ani s lahvičkou napřed nebyl problém. Až ke konci třetího měsíce se malá občas u prsu kroutila a tvrdila, že nebude, že jako chce lahvičku, ale vždycky jsme to překonaly.

Všechno se to zhatilo po prvním očkování. Aby nedošlo k omylu, nechci to na očkování svádět, nejspíš se to tak sešlo náhodou nebo se projevil problém, který se stejně projevit musel, ale… Mrňavá měla dva dny teploty a byla dost apatická, ale připadalo mi, že jí normálně, možná ještě víc než dřív. Bylo horko a do toho ty teploty, navíc jsem si říkala: „Aaaa, třetí měsíc, to by mohl přijít další spurtík…“ Tak jsem přikládala co nejčastěji a začala jsem si jí přehazovat od prsa k prsu, což dost možná byla ta chyba, kterou jsem neměla dělat.

Druhý den po očkování začala mít průjem, zelenou stolici… navíc chtěla pít stále častěji, u prsa se kroutila, odtrhávala, prostě jsem z ní nebyla moudrá. Potom, co jsme si už zvykly na jedno noční buzení, poklidné najedení se a znovuusnutí, se teď budila klidně po dvou hodinách a dělala hrozné scény. Přečetla jsem si pár moudrých rad a všechno jsem to přičetla reakci na očkování. Dál jsem jí dávala co nejčastěji pít a čekala jsem, až to přejde. Haha - představte si hořký smích.

Samozřejmě to nepřešlo, takže jsme po týdni naklusali k paní doktorce, já strhaná jak kobyla, malá ubrečená a vysílená a chlap vyděšený, co se to sakra děje. Vážení ukázalo, že místo aby přibírala, začala naše milá paní Buchňánková hubnout. Nijak dramaticky, ale přece jen. Od paní doktorky jsem se tudíž dozvěděla, že má hlad, že mám málo mléka a mám vážit a případně přikrmovat.

Koupila jsem to nejmenší balení Nutrilonu, pevně rozhodnutá nechat ho až jako poslední záchranu (tajně jsem doufala, že ho nepoužiji vůbec). Doma jsme měli jen takovou tu váhu, kde se pousouvají závažíčka a vyrovnává se takový červený jazýček - prostě vážně ne zrovna jednoduchá věc, navíc ukazovala jinak pokaždé, když se malá pohnula. Když se z ní pak skutálela (naštěstí jen napůl, opřela se o zeď), tak jsem milou váhu zahodila. Řekla jsem si, že budu kojit a kojit, navíc jsem nastudovala další moudrosti z netu a tentokrát jsem byla přesvědčená, že malá pije jen přední mléko, proto to všechno.

No což, asi to tak bylo, ale já jsem ji prostě nemohla přinutit, aby z jednoho prsa pila déle než pár minut, vždycky to nakonec končilo řevem hladového dítěte a mými slzami. Po dvou dnech jsem se rozhodla, že ten Nutrilon dostane alespoň večer - i když jsem si říkala, že jak v tomhle stavu dostane lahvičku, tak to bude v háji, ale neviděla jsem jinou možnost. Od sebe jsem totiž dokázala odsát tak porůznu, někdy třicet, někdy padesát, někdy tu požadovanou stovku, takže jsem si nebyla jistá, že tam to mléko skutečně je, případně že ho malá vůbec DOKÁŽE vytáhnout.

Kdo jste dočetly až sem, asi si dokážete představit, jak to dopadlo, jak to dopadnout muselo. Momentálně je to tak, že si ode mně malá vezme jen skutečně minimum a jenom pokud napůl spí. Jakmile zjistí, že je u prsa, je konec. Jakmile v bdělém stavu vidí prso, začíná řvát.

Takže jsem se rozhodla, že nemá cenu nás obě trápit. Ano, přiznávám, je to částečně kvůli mému vlastnímu pohodlí, asi bych MOHLA sedět dvanáct hodin denně a cedit a dolovat z bolavých prsou mléko do lahvičky. Ale bohužel, přítel tu nemůže být celé dny, aby za mě přebaloval, uspával, hrál si, choval a obstarával domácnost… takže s tím končím.

A můžu se chlácholit jak chci, pořád mi v hlavě šrotuje, co jsem mohla udělat jinak, lépe a jestli by to přece jen nešlo… A pak si zase říkám, že se svět nezboří, že dítě mám jinak zdravé, že řeším kraviny. A zase a zase si uvědomuji, že ty chvíle s malou u prsa jsou pryč a brečím, i když vím, že by to stejně dřív nebo později přišlo, a že jí holt budu chovat s lahvičkou v ruce.

A teď konečně chápu ty, kterým vadí, když se jich lidi ptají, jestli kojí… protože i když je to iracionální a hloupé, tak já jsem z toho tak hrozně naměkko, že nedokážu třeba mluvit s mojí babičkou, protože ani ne čtrnáct dní nazpět mi vyprávěla, jak je kojení důležité, a vím, že když jí budu muset říct, jak to je, tak se zase rozbulím…

Ach jo, ženy… nic není nikdy lehké :)

Přečtěte si také

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
  • PenelopaW
  • 16.05.26
  • 533

Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
onia
91
9.9.11 00:32

Jestli je ted mala spokojenejsi a neplace, tak asi lepsi nez ji nutit ke kojeni…Udelala si pro to maximum, ted si uzivejte krasnych chvil mezi sebou… :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Eli11
2058
9.9.11 07:53

Ahoj, netrap se, udelala jsi maximum. :hug:

Nas maly mel tri mesice taky v tech vedrech, nebylo to nic prijemneho - rustovy spurt do nesnesitelneho vedra, taky mel zelenou ridkou stolicku. Ja teda prsa nestridala, byla jsem na to lina. :oops: Hlavne vzdycky jedno bylo uplne vycucly, obnovilo se jakztakz ob kojeni. Mame nastesti rozumnou doktorku, posunula ockovani na ctvrty mesic a vubec do veder neockovala.

At se vam dari! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
finduska
9.9.11 08:24

ahojky :hug: :hug: :hug: taky jsme bojovali- vzdala jsem to po 4 mesicich, a uz jeto dobre-nekojim 14 dni,vim,zeten poct je hrozny :hug: :hug: :hug:

  • Upravit
Vivik
474
9.9.11 08:38

Tak ještě musím dodat, že se to všechno trochu srovnalo, v noci teď dvakrát pila ode mě krásně, prostě na to asi musí být tma… no a přes den holt budou lahvičky, a objednala jsem si nakonec odsávačku. Tak to nějak pár měsíců ještě přetlučeme. :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
kahaja
9.9.11 09:23

Jako bych to psala já. Taky jsem při prvním podání nutrilonu z lahvličky měla pocit, jako bych malé dávala jed, chodila jsem na procházky na opuštěná místa, protože otázka KOJÍŠ? mě přiváděla na pokraj zoufalství, šílenství a zuřivosti zároveň. Po čase jsem se s tím srovnala, mám spokojené usměvavé miminko spící celou noc. 8-)

  • Upravit
Denyska
9
9.9.11 09:32

Vivik, tak teď jsi uhodila hřebíček na hlavičku. Tohle by si měly přečíst všechny kojící matky, které se diví těm nekojícím, že z toho dělají „takovou vědu“.
Holt, ať se dotyčná nekojící mamminka tváří jakkoliv nad věcí, stějně to uvnitř člověka žere a proto je tak háklivý na jakýkoliv dobře podaný dotaz „proč nekojíš?“
I já dceru nekojila (z důvodu nemoci), takže vím, o čem píšeš.

Moc krásně napsaný deníček, přeji hodně pohody s malou a najdi si to pozitivní - aspoň se v noci vyspíš :-))))

  • načítám...
  • Zmínit
mamule
6744
9.9.11 10:37

Ano přesně jako bych četla o sobě taky do 3 měsíců vpohodě plně kojená pak najednou jakoby den ze dne zlom přez den prso ani náhodou to musím odstříkat taky jsem si koupila odsávačku a je zajímavé že v noci kojíme úplně normálně ale s prvním dením světlem opět nastupuje Nutrilon :nevim: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
slunicko200
697
9.9.11 13:04

Taktéž to mohu podepsat jako svůj kojící příběh a to dokonce dvakrát. A jak jsem se na druhého hecovala, jak to půjde..ještě jsem to měla prve okořeněné dost brzkým zanětem, podruhé jsem nastupující záněty a retence neustále rozháněla..a navíc ještě sourozenec k tomu..Prostě od 3,5m plně na bebě oba a dokrmovaní byli už dříve..nějaká slza taky ukápla, hlavně poprvé, u druhého syna už nad lítostí převážila úleva.
Poslední co mi vrtá, jestli bych přeci jen neodsála třeba elektrickou medelou (až potom jsem poznala nebo viděla holky, co klidně nekojily vůbec - dítě se nenaučilo přisát, ale MM dávaly odsáté a to bez problému - s touto odsavačkou)..i s množstvím z odsátí nebo odstříkání obyč jsem na tom byla podobně jako ty. No třetí pokus neplánuji a nějaká zvláští hořkost ve mě taky nezůstala..dyť ty děti stejně vyrostou a s kojením se maminka dřív nebo později rozloučí (teď nehodnotím prospěšnost MM, ale jen jako tu „naši“ chvilku,to se ví, že jsem si jí stejně jako ostatní přála co nejdelší..ale..)..A závisláka mám mladšího stejně, ani nemusí být „na prsu“ :-D

Hlavu vzůru, s mimčem zažiješ jiné krásné chvíle (a spoustu), ikdyž ta kojící chvilka je taková malá výsada a něžnost (ne pro všechny samozřejmě), cítila jsem to stejně..Hodně zdravíčka

Příspěvek upraven 09.09.11 v 13:05

  • načítám...
  • Zmínit
werunkaw123
14090
9.9.11 13:23

Tak v tomhle deníčku se úplně vidím až tedy na to očkování. Naše malá se u prsa začala též strašně vztekat tak jsme dopadly úplně stejně a ted ještě zkouším aspon noční kojení, když je rozespalá tak taky saje a pak spinká, ale přes den nechce prso ani vidět. Bylo mi to moc líto, ale co, dělala jsem pro to taky dost čaje vitamíny strava apod. a ted jsme na Um a jsem spokojený obě dvě i když noční kojení ještě nevzdáváme, jsem zvědavá na jak douho…

  • načítám...
  • Zmínit
EvaG
10937
9.9.11 13:23

Ahoj kdo nezažije, neuvěří, že???
Prostě někdy se to nepovede ať se maminka staví třeba na hlavu. :zed:
Moc pěkně napsaný deníček. Doufám, že takové ty zastánkyně kojení konečně pochopí, že někdy to opravdu nejde a nedá se nic dělat.
Já už pátý měsíc jen odstříkávám, už mě to nebaví, ale pořád kolem sebe slyším jak je to důležité. :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
Peo
6738
9.9.11 13:44

Ahoj, jako bych četla o sobě, jen teda s tím rozdílem, že jsem vytrvala a umíněnce jsem přesvědčila, že nic jiného než prso nebude. Taky jsem si před porodem říkala, že když to nepůjde, tak to nebudu hrotit a bude UM. Jenže když přišly problémy (záněty, ze začátku malý nepřibíral, pak začal bojkotovat, odmítal se přisát a řval a vydrželo mu to skoro dva měsíce), tak jsem prostě to UM nedokázala ani otevřít. Bulela jsem skoro pořád, odsávala z bolavých prsou (mám dokonce už dvě odsávačky, medelu manuální a nakonec i elektrickou, ale bolí to oběma stejně, jen u elektrické si šetřím zápěstí :mrgreen: ) a bylo mi hrozně líto, že by to mělo skončit. K lahvičce jsem se neodhodlala, v nejhorších chvílích jsem dokrmovala stříkačkou, pořád vážila a bylo to hodně stresujíci. I přesto bobeš začal přibírat raketovou rychlostí, takže jsem se trochu zklidnila, našli jsme polohu, která vyhovuje oběma a konečně si to trochu užíváme. Jinak bobeš od té doby pije vždycky max. 5 minut, delší dobu nevydrží, ale podle přírůstků mu to bohatě stačí.
A když se někdo ptá, jestli kojím, tak hrdě odpovídám, že jo, protože vím, že jsem si to těžce vybojovala. Ale nebýt to tak, tak bych na takovéhle dotazy reagovala hodně nepřiměřeně.
Netrap se, udělala jsi všechno co šlo a malá bude spokojené milující miminko, které tě bude mít rádo i bez kojení :hug:

Edit: Ještě poznámka - ono je třeba, aby se snažily obě strany, pokud to mimčo bojkotuje, tak se můžeš stavět třeba na hlavu a stejně to nepůjde :nevim:

Příspěvek upraven 09.09.11 v 13:48

  • načítám...
  • Zmínit
medvidek
9.9.11 13:56

Vivik,já sice patřím do „sorty“kojících matek :lol: ,bez problémů,ale to mě neopravňuje tě odsuzovat a kritizovat,že nekojíš.
Má ségra mělas kojením potíže u obou dětí a od ní vím jak jí to bylo líto.
Drž se a na řeči se vyprdni.Důležité je,že máš dítko v pohodě,spící.

  • Upravit
didinky
732
9.9.11 13:57

ahoj, taky jsem si z počátku nepřipouštěla, že nebudu kojit, prsa se mi nalila v porodnici druhý den, syn se přisál bez problémů, pak ale musel jít pod světlo a já 3 dny kojila co 3 hodiny a malého jsem měla jen na to kojení cca 30min, byla jsem sama na pokoji a bylo mi moc smutno, tak jsme z porodnice šli s tím, že je částečně na UM, po 2 týdnech, kdy jsem skoro nespala, protože jsem buď kojila, krmila z lahvičky UM a nakonec odsávala, pila jsem kojící čaje, caro, 3litry vody denně, přikládala každý 2 hodiny jsem přišla o mlíčko úplně, teď je syn plně na UM, je spokojenej, já jsem spokojená, protože spinká, hezky prospívá a nemá hlad… :srdce:
Netrap se tím, taky je mi líto, že nekojím, ale je lepší mít spokojené mimčo na UM, než hladové a uřvané jen na MM.

  • načítám...
  • Zmínit
iríísek
49
9.9.11 21:14

ted je jíná doba v dobách našich babiček se kojit muselo a kdo nekojil tak to bylo špatně proto ta babiččina reakce…mě se po porodu mléko vůbec neudělalo a sama pediatrička mě řekla abych se nenervovala, že na kojení svět nestojí........a že není pravda když dítě není kojené, že je nemocné.....a mazlit mimčo s lahvičkou v ruce je taky prima......to že jsi přestala kojit je psychikou a nervama a brzo se to zlepší.....

  • načítám...
  • Zmínit
Maajaa
727
9.9.11 21:28

ahojky,vše už tu bylo řečeno,takže jen můj příběh- Mám dvojčátka,kojila jsem do půlroku,ale jen jedno,druhé se nechytlo.Takže kolotoč kojení z jednoho prsu,vzápětí poté odsátí druhého a krmení nesavce z lahvičky,vyvařování odsávačky,lahviček,kloboučků,vážení savce,případně dokrm ze stříkačky.Později,když mi mléko ubývalo(nejspíš stresem :-) )dokrm nesavce UM).Když mi při tomhle všem začala dcerka u prsa stávkovat(přesně jak popisuješ),taky jsemto obrečela,ale hrozně moc se mi ulevilo,když jsem i u dcerky přešla na UM.Spadl ze mě stres,najednou jsem měla víc času na děti a konečně jsem se mohla i trochu vyspat,protože jsem nemusela odsávat :wink:
Netrap se,UM není špatné,děti po něm dobře prospívají.MM je sice nenahraditelné, ale ne za cenu zničené a vystresované matky.Veškeré Tvé pocity a nálady se odrazí na Tvém dítěti.Tobě bude lípa uvidíš,že i Tvé miminkobude víc v pohodě :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
zanet
6847
10.9.11 02:16

Treti mesic je nejaky zaklety. Mam ten samy pribeh. Odsavala jsem elektrickou odsavackou do 8. mesice, udelala jsem, co jsem mohla, ale stejne ty pocity selhani a bezmoci se mi porad obcas vraceji.
Elektricka odsavacka je super, tou to pujde a budete spokojeni oba dva. Drzim palce, drz se!
Moc pekny denicek :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
pajinka111
1741
10.9.11 09:35

ahojky,
taky sem měla problém s kojením :-( ..a taky mi to bylo hrozně líto..Navíc první dcerka pila nádherně,žádný problém nebyl a plně sem kojila dlouho,prostě dá se prso a kojí se :palec: ..ale ouha,u syna to nějak nezafungovalo :nevim: ,špatně pil už porodnici,přisával se hodně špatně vlastně pořád,ted mu bude půl roku a je to týden,co už nekojím vůbec..malý mě uplně odstavil..jak píšeš i ty, prso vzal jen když na půl spal jinak už ani náhodou..sice sem asi 3 měsíce odsávala,ale mlíčka bylo mín a mín,až nebylo skoro nic a malý stejně nechtěl..tak sme ted už taky na UM,ale i tak stejně je to mrzoutek,málo spí pořád a chce se nosit,narozdíl od dcerky,která pořád spala a byla neustále veselá.. a už ted chápu maminky co jsou špatné z toho že nemůžou kojit..ale jsem přesvědčená,že je to hodně i v miminku,jak dobře se přisává nebo nepřisává..ostaně všechno mám v deníčkách :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
katule9
2292
10.9.11 15:24

Ahoj,docela se mi ulevolilo po přečtení deníčku a komentářů. Mě se malá špatně přisávala už v porodnici a to navíc jen k jednomu prsu,opravdu jsme 2 týdny bojovali o každý mililitr MM,pořád jsem vážila přikládalůa a pořád dokola,pak jsem začala odstříkávat na týden(měla jsem takové ragády že jsem při každém kojení brečela bolestí)Doma krabici nutrilonu ale úořád jsem ji nedokázala otevřít,až pak m,ě moje mamka(dětská sestra) přesvedčila k dokrmu,takže začal nový kolotoč zvážit nakojit zvážit a dokrmit UM,malá je spokojenější a krásně přibírá a konečně už v noci spí,ale ten pocit že jsem v kojení selhala je hrozný,pořád přemýšlím co jsem mohla udělat líp a že jsem se měla víc snažit..no opravdu kdo nezažil nepochopí.A to jsem si taky říkala že když bude problém přejdeme na UM.ted je pro mě představa nekojit ještě horší než přes ty hyswterické scený malé kojit.

  • načítám...
  • Zmínit
Vivik
474
10.9.11 16:07

Děkuju vám všem za komentáře, i ty mi pomohly, že jsem teď klidnější.
Jinak jsem taky přemýšlela, že si dáme tejden, kdy se spolu zavřem v pokoji a k tomu prsu jít prostě dotlačím, ať si řve jak chce, ale vždycky jsem po pár minutách ztratila trpělivost, to byly úplné hysterické oblouky… prostě myslím, že i kdyby se to nakonec podařilo, tak není možné, aby jí z toho nezůstalo aspoň někde v podvědomí nějaké trauma, takže na to fakt prdím, střídáme odstříkaný, nutrilon a v noci kojení a je pohoda, malá přibejvá, já jsem klidnější a táta taky není na prášky… tak, a jdu nakrmit to hladový dítě, právě přišlo z výletu s babi. :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
lumpajda
503
13.9.11 11:10

Přidávám se do klubu, nekojím už měsíc. Ze začátku mě to hrozně mrzelo, teď už je to lepší. Hlavně, že jsou mimísci spokojení. Hodně štěstí a zdraví vám přeji a spoustu nádherných dnů.

  • načítám...
  • Zmínit
teresna
1341
14.9.11 13:36

Viviku, chápu Tě mooc. Máme tenhle problém od 2 měsíce, malá pomalu přibírala a doktorka mě donutila dokrmovat, ale dávali jsme to injekčníma stříkačkama přes prst a tak si nezvykla na lahvičku a prso saje pořád krásně. A stejně přibírá pořád pomalu, takže prostě asi taková je.
Ale nikdy nezapomenu na tchýninu poznamku, jestli to jako není škoda, že nekojím plně… no sakra asi to škoda je, ale co mám dělat, mít uplakané hladové dítě a dama být na pokraji zhroucení?… Tlak okolí ohledně kojení je někdy až neúměrný a tak si z něj nic nedělej a buď šťastná, že je malá zdravá a prospívá!! :kytka:

P.S. teď už dokrmuji lahvičkou 2× denně a můžu doporučit Medelu Calm - je to jako by sála z prsu a pak se dá krásně i nakojit! Fakt super věc!!

  • načítám...
  • Zmínit
jajinka31
384
24.12.11 21:31

Ahoj, úplně tě chápu, právě si totiž procházím tím samým a netušila jsem že mě to tak sebere :(( prvního syna jsem kojila plně 4 měsíce a s příkrmama do půl roka. Matýsek přestal přibírat po mém mlíku a já dala lahev a tím jsem ho odstavila :( stačilo 2× lahev a už se přes den nepřisaje, řve jak když ho na nože berou :((

  • načítám...
  • Zmínit
Kajuli
2248
25.12.11 03:46

Ani nevíš, jak tě chápu… My s kojením bojovaly tři a půl měsíce a teď Eli taky „sjíždí bílý prášek“ :mrgreen: Ořvala jsem to, byla jsem nas…štvaná na tchyni i její matku, které mne s kojením nervovaly furt, ale nakonec jsem se s tím smířila. Důležité je, že nám mrňata prospívají a jsou spokojená. Ono se to každému řekne „vydrž a zkoušej“, ale když přes měsíc cedíš prsa, furt děcko přikládáš, když je řev dokrmíš, v mezičase zase odsáváš a v noci se nemůžeš vyspat, protože je třeba co 2 hodiny odsávat, není to už takový med. Fakt bych to těm, které nekojící maminky odsuzují přála alespoň jednou zažít…

To se srovná, uvidíš… Později nepoznáš, jestli bylo mimčo na sušeném nebo mateřském mléku :) :)

  • načítám...
  • Zmínit
krokous
138
25.12.11 04:41

Myslím, žes udělala maximum. Já byla v podobné situaci. Snažila jsem se kojit co to šlo, ale už z porodnice naše malá šla s přikrmováním nutrilonem. Byla jsesm hodně nešťastná a trápila jsem se. Doma jsem se snažila kojit a kojit. Záhy jsem doma nedělala nic jiného než se snažila o kojení. Výsledek já skoro na zhroucení a malá řvala a řvala.Jeden víkend můj manžel prohlásil, že už to tak nejde a prohlásil, že zkusíme jen odsávat a žádné kojení. Měla jsem výhodu, že malé bylo celkem jedno zda lahvička či prso. No a tak jsme se dali do statistiky a zapisovali jsme a měřili celý víkend. A víte co jmse zjistili? Že ač mám malou neustále celé dny u prsu a myslím si že pro ní dělám to nejlepší, že má zkrátka hlad. Podle našho měření vyšlo, že musíme více přikrmovat nutrilonem. A tak jsme začala přikrmovat více a rázem byl na světě jeden spokojený človíček :) . Sice pak byla věetšinou malá na nutrirlonu a kojení bylo tak jednou či dvakrát denně, ale malá byla v pohodě a já docela taky. No po půl roce jsme musela skončit s kojením kvůli mému zdravotnímu stavu, ale mám do teď dobrý pocit, že aspoň něco jsem pro malou udělala. Jo jedno kojení jsem dodržovala celého půl roku a to bylo kojení po koupání malé, dodnes na to ráda vzpomínám, byla to taková douktomá chvilka mne a naší prinezny.
Takže hlavu vzhůru na nuttilonu či jiné výživě to také jde.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Paní Buchňánková přichází

Skutečně v "jiném stavu"