Lehké mateřství
- Rodičovství
- Kocicule
- 12.12.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Varování: toto je velmi arogantní deníček! Jsem matka, která věří, že v mateřství má být dobře všem. Miminu, mámě i tátovi. Že dítě víc než jídlo a pití potřebuje adekvátní, zdravou, vyspalou a hodnou mámu. Taková a jen taková máma mu bude moct poskytnou tu nejlepší péči.
To mi došlo na oddělení šestinedělí, když jsem po císaři veškeré síly spotřebovala na cestu do sprchy a zpět a 36 hodin po operaci mi vrazili mimčo na stálou péči. Opravdu jsem si myslela, že sestřičky se o něj postarají lépe než já, ale slyšela jsem jen: „Myslete především na dítě, ne na sebe.“
Ale jak se mi třásly ruce a v noci jsem spala cca 3-4 hodiny, tak jsem si říkala, že taková matka jako já je dítěti spíš nebezpečná. Celé šestinedělí bylo peklo, spánkově a i celkově. Řekla jsem si, že asi něco dělám špatně - a taky že jo.
Vzcházejíc z toho, že mimino má spánkovou potřebu cca 16 hodin, jsem usoudila, že spánek je fyziologická potřeba a mimino tedy ani nemůže nespat. Po nastavení všech spánkových parametrů, teploty, vlhkosti a spánkových rituálů jsem zjistila, že moje krásné mimino si spletlo den a noc. Po dvou dnech mrzuté nálady nevyspalý kojenec už v noci spal.
Pak jsem si říkala, že dvě kojení za noc je dost, takže když si bude večer hodně hrát a krmit se tak, aby bylo dostatečně vyhladovělé po večerní vlažné koupeli, tak po následné syté večeři se můžeme opravdu jen vyspat s jedním probuzením na kojení.
Teď je malému pět měsíců a mám to štěstí, že nočního kojení se vzdal sám. Pravda, prozatím bdím mezi 4. a 5. hodinou, protože tělo si na to zvyklo, ale snad se to brzo odnaučí. Jasně, občas bříško bolí nebo se může stát cokoliv jiného, ale to je něco, co já nemůžu ovlivnit.
Proč to píšu? Protože mě unavuje vlna kritiky, kterou slyším:
„Cože, ty jsi nenechala malého spát přes den, aby spalo v noci? No od toho jsi matka, co jsi čekala? On má svoje bioritmy a ty mu to tak porušuješ.“
Jakože kámošce mimčo spí přes den 8 hodin, takže je jasné, že v noci spát nebude, ale ona radši se nevyspí dva roky sama, než že by nenechala vyspat mimčo dva dny.
Nebo: „Cože, ty používáš Pampersky? Ale bezplenkovka je lepší, je to přirozená hygiena miminka!“
(Cože?!!)
„A představ si, jakou horu odpadu za sebou necháš.“
Považuji jednorázové pleny za nejlepší vynález lidstva, proč bych se toho vzdala?
„Cože, ty plánuješ kojit jen do roka? Ale světová organizace radí do dvou let!“
„Cože, ty nespíš s miminem v jedné posteli, nenosíš ho v šátku, nepřikládáš ho k prsu pokaždé, když zapláče? Je to přece kontaktní rodičovství!“
Ne, radši spím v posteli s manželem. Zato teď si hraje sám a já stíhám všechno a ono toho v té domácnosti není málo. A moje prso není dudlík.
„Cože, ty se nechystáš vařit domácí příkrmy? Ty jsi ale líná!“
Ne, manžel vydělal na kupovanou stravu, radši si udělám nehty.
„Cože, ty dáváš na noc malému umělé mléko, protože k večeru máš málo mlíčka a kojila bys co dvě hodiny?“
Nesouhlasila jsem se sestřičkou v porodnici, že mimina prostě řvou, vždy jsem hledala důvod a v 90 procentech jsem ho našla. Je to lepší než tahat ho na rukou celý den. Snažím se ho co nejvíc tulit a brát na ruce, aby věděl, že ho mám ráda, ale nemůžu plnit funkci dětské postýlky. Takže ho radši nenechám pět minut pofňukat, než usne, místo toho, abych ho tahala dvě hodiny, až mi upadnou ruce.
Asi to vyzní tak, že svého chlapečka nemám ráda, ale právě s ním jsem poznala mateřskou lásku, která je bezpodmínečná. Ale nesmí být slepá.
Přijde mi, že to dříve maminky měly těžké. Nebyly jednorázové pleny, ani skleničky, ale teď celý průmysl pracuje pro to, abychom si my matky mohly mateřství víc užívat. Teď je to jednodušší a spousta ženských neví, co s volným časem a vymýšlí kraviny a dávají tomu hezké názvy: přirozená hygiena miminek, znakování pro miminka a ani nevím, co ještě. A ještě kurzy pro miminka, třeba rozvoj pohybu. A není to jedno, v kolika se naučí sedět, zda v 5 nebo 8 měsících? Přece to mimčo samo ví nejlíp, kdy je na to připraveno. Ale mamky dají peníze za tohle, za hudební kurzy pro tříměsíční kojence atd.
Věřím, že něco v tomhle životě šlo mimo mě. Ale jsem spokojená máma, která miluje svoje dítě a manžela, a manžel nás také miluje a rád se vrací domů, kde hezky voní večeře, čeká ho spokojené mimino a nalíčená manželka. A v noci je čas i chuť na manželské povinnosti.
Mateřství není hrdinský čin, je to radost!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1182
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 702
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1223
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 510
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 311
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19131
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2527
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2754
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2475
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1657
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....