Lehké mateřství
- Rodičovství
- Kocicule
- 12.12.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Varování: toto je velmi arogantní deníček! Jsem matka, která věří, že v mateřství má být dobře všem. Miminu, mámě i tátovi. Že dítě víc než jídlo a pití potřebuje adekvátní, zdravou, vyspalou a hodnou mámu. Taková a jen taková máma mu bude moct poskytnou tu nejlepší péči.
To mi došlo na oddělení šestinedělí, když jsem po císaři veškeré síly spotřebovala na cestu do sprchy a zpět a 36 hodin po operaci mi vrazili mimčo na stálou péči. Opravdu jsem si myslela, že sestřičky se o něj postarají lépe než já, ale slyšela jsem jen: „Myslete především na dítě, ne na sebe.“
Ale jak se mi třásly ruce a v noci jsem spala cca 3-4 hodiny, tak jsem si říkala, že taková matka jako já je dítěti spíš nebezpečná. Celé šestinedělí bylo peklo, spánkově a i celkově. Řekla jsem si, že asi něco dělám špatně - a taky že jo.
Vzcházejíc z toho, že mimino má spánkovou potřebu cca 16 hodin, jsem usoudila, že spánek je fyziologická potřeba a mimino tedy ani nemůže nespat. Po nastavení všech spánkových parametrů, teploty, vlhkosti a spánkových rituálů jsem zjistila, že moje krásné mimino si spletlo den a noc. Po dvou dnech mrzuté nálady nevyspalý kojenec už v noci spal.
Pak jsem si říkala, že dvě kojení za noc je dost, takže když si bude večer hodně hrát a krmit se tak, aby bylo dostatečně vyhladovělé po večerní vlažné koupeli, tak po následné syté večeři se můžeme opravdu jen vyspat s jedním probuzením na kojení.
Teď je malému pět měsíců a mám to štěstí, že nočního kojení se vzdal sám. Pravda, prozatím bdím mezi 4. a 5. hodinou, protože tělo si na to zvyklo, ale snad se to brzo odnaučí. Jasně, občas bříško bolí nebo se může stát cokoliv jiného, ale to je něco, co já nemůžu ovlivnit.
Proč to píšu? Protože mě unavuje vlna kritiky, kterou slyším:
„Cože, ty jsi nenechala malého spát přes den, aby spalo v noci? No od toho jsi matka, co jsi čekala? On má svoje bioritmy a ty mu to tak porušuješ.“
Jakože kámošce mimčo spí přes den 8 hodin, takže je jasné, že v noci spát nebude, ale ona radši se nevyspí dva roky sama, než že by nenechala vyspat mimčo dva dny.
Nebo: „Cože, ty používáš Pampersky? Ale bezplenkovka je lepší, je to přirozená hygiena miminka!“
(Cože?!!)
„A představ si, jakou horu odpadu za sebou necháš.“
Považuji jednorázové pleny za nejlepší vynález lidstva, proč bych se toho vzdala?
„Cože, ty plánuješ kojit jen do roka? Ale světová organizace radí do dvou let!“
„Cože, ty nespíš s miminem v jedné posteli, nenosíš ho v šátku, nepřikládáš ho k prsu pokaždé, když zapláče? Je to přece kontaktní rodičovství!“
Ne, radši spím v posteli s manželem. Zato teď si hraje sám a já stíhám všechno a ono toho v té domácnosti není málo. A moje prso není dudlík.
„Cože, ty se nechystáš vařit domácí příkrmy? Ty jsi ale líná!“
Ne, manžel vydělal na kupovanou stravu, radši si udělám nehty.
„Cože, ty dáváš na noc malému umělé mléko, protože k večeru máš málo mlíčka a kojila bys co dvě hodiny?“
Nesouhlasila jsem se sestřičkou v porodnici, že mimina prostě řvou, vždy jsem hledala důvod a v 90 procentech jsem ho našla. Je to lepší než tahat ho na rukou celý den. Snažím se ho co nejvíc tulit a brát na ruce, aby věděl, že ho mám ráda, ale nemůžu plnit funkci dětské postýlky. Takže ho radši nenechám pět minut pofňukat, než usne, místo toho, abych ho tahala dvě hodiny, až mi upadnou ruce.
Asi to vyzní tak, že svého chlapečka nemám ráda, ale právě s ním jsem poznala mateřskou lásku, která je bezpodmínečná. Ale nesmí být slepá.
Přijde mi, že to dříve maminky měly těžké. Nebyly jednorázové pleny, ani skleničky, ale teď celý průmysl pracuje pro to, abychom si my matky mohly mateřství víc užívat. Teď je to jednodušší a spousta ženských neví, co s volným časem a vymýšlí kraviny a dávají tomu hezké názvy: přirozená hygiena miminek, znakování pro miminka a ani nevím, co ještě. A ještě kurzy pro miminka, třeba rozvoj pohybu. A není to jedno, v kolika se naučí sedět, zda v 5 nebo 8 měsících? Přece to mimčo samo ví nejlíp, kdy je na to připraveno. Ale mamky dají peníze za tohle, za hudební kurzy pro tříměsíční kojence atd.
Věřím, že něco v tomhle životě šlo mimo mě. Ale jsem spokojená máma, která miluje svoje dítě a manžela, a manžel nás také miluje a rád se vrací domů, kde hezky voní večeře, čeká ho spokojené mimino a nalíčená manželka. A v noci je čas i chuť na manželské povinnosti.
Mateřství není hrdinský čin, je to radost!
Přečtěte si také
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 1208
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 2253
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 879
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 884
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 558
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3362
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 4956
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 4299
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 3973
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 2460
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...