Mám možnost bydlet zadarmo, ale byt je malý. Nechci být nevděčná mrcha

Je mi skoro třicet let, mám stejně starého přítele a jsme spolu osm let. Minulý rok jsme oba nastoupili do práce a konečně začínáme řešit samostatný život.

Mám možnost bydlet zadarmo, ale byt je malý. Nechci být nevděčná mrcha Mám možnost bydlet zadarmo, ale byt je malý. Nechci být nevděčná mrcha Zdroj: Canva

Bohužel bydlení je naše bolest od začátku. Já bydlím s babičkou v rodinném domě – mám svůj pokoj a téměř vlastní kuchyň, protože babička je na vozíku a kuchyň není bezbariérová. Horní patro patří rodičům s bráchou, takže soukromí je, ale jen částečné. Přítel bydlí 45 km daleko u rodičů ve 3+1 bytě. S prací na dvou různých místech to dlouho vypadalo složitě, takže jsme se rozhodli najít společný byt do pronájmu.

Pak přišel zlom: jeho strejda vlastní bytový dům ve městě, kde přítel pracuje, a kde bych měla do práce jen půl hodiny. Nabídl nám, že první rok můžeme bydlet zdarma. „Byl jsem mladý taky, chápu, jak těžké to je,“ řekl. My jsme nadšení, ale…

Minulý týden jsme šli byt zkontrolovat. Prvotní šok byl obrovský. Byt hezký, nově zrekonstruovaný, ale maličký – 2+kk, asi 40 m². Malá koupelna, kde se sotva otočí člověk, kuchyň v úzkém výklenku, obývák a ložnice – každá místnost kolem 10 m². Přítel se zasmál: „No, aspoň nás to donutí trávit čas spolu… pořádně.“ Já ale stála a hleděla na ty stěny a v hlavě mi běžely všechny představy o velkém obýváku, balkoně, prostoru pro kočárek…

Před návštěvou nás jeho rodiče podporovali, ať byt bereme – že je to skvělá příležitost. Po prohlídce ale otočili: „To je přece hrozné, malinké, neměli byste tam jít.“ A já zůstala stát mezi nadšením z nabídky a strachem z toho, že žít v tom prostoru bude skutečná zkouška.

Nyní se cítím rozpolcená. Máme možnost bydlet bez nájmu a ušetřit – na domeček, hypotéku, rodinu a po nějakou dobu zvládnout bydlení v menším bytě. Další možnost je nastěhovat se k rodičům přítele – větší 2+1, ale hned vedle nich. Tam by soukromí nebylo, protože jejich rodina „žije společně“ – každé druhé odpoledne kafíčka, společné dovolené, kino… podle nás to nedává smysl.

Cítím, že děláme velké životní rozhodnutí. Příští rok chceme svatbu a možná dítě – a co pak? V té 2+kk by se miminko sotva vešlo, a já nechci čekat roky. Přitom jsem si představovala samostatný prostor, prostorný obývák, balkon, místo pro kočárek… a nic z toho tu není. Na druhou stranu je tu obrovská výhoda – rok bez nájmu, možnost našetřit a osamostatnit se později. Byt je volný za 3 týdny, takže stěhování by bylo okamžité.

PS: Co se týče toho bydlení bez nájmu, rozhodla jsem se to neřešit – je to přítelova rodina a strejdovo rozhodnutí. Nebudu posuzovat, zda je to správně nebo špatně, jen hledám nejlepší řešení pro nás.

Přečtěte si také

Nikdo zatím tento deníček nekomentoval. Buďte první!

Váš příspěvek

Odesílám...