Mámou v 17 letech
- Těhotenství
- luciee9
- 21.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych se s Vámi podělit o můj příběh, jaké to je být maminou v 17 letech.
Ahoj, nikdy jsem si nemyslela, že bych měla náladu nebo čas psát nějaký deníček či něco takového. Ale čim více se mi blíží termín, tím se více nudím. A chtěla bych se s Vámi pochlubit o mém příběhu, začátku těhotenství a čekání na porod.
Nikdy bych si nemyslela, že bych mohla takhle brzo otěhotnět a ani by mě to nenapadlo, že budu takhle mladá. Měla jsem od malička ráda děti, už od malička jsem hlídala své sourozence. Přebalovala je, hlídala je, krmila nebo si s nimi hrála. Takže jsem už předtím věděla, že když budu mít svoje dítě, že ho bude milovat ze všeho nejvíc a budu pro něj chtít jen to nejlepší. Ale stane se i to, co by člověk nikdy nečekal.
S přítelem se známe už pár let, nejdříve to byl pro mě hodně dobrý kamarád, pak to byl člověk, ke kterému jsem měla nejblíž. Svěřovala jsem se mu, chodila jsme spolu každý den ven nebo jsme jen tak seděli u něj. Kolikrát jsme si povídali až do noci, že jsem u něj přespala. A nic nebylo, jen mě držel za ruku nebo mi dal pusu na čelo. Brala jsem ho jak mého nejlepšího kamaráda. A také bych si nemyslela, že zrovna my dva spolu budeme a ještě budeme čekat mimčo. A čim déle a čim více jsem s ním byla, tím více jsem si ho vážila. Začaly mi vadit jeho „ostatní“ kamarádky a všichni co se kolem něho pohybovali. Chtěla jsem ho jen pro sebe a to samé on mě, až najednou to přešlo přes to, že ho miluji, ale uvědomila jsem si to až teď. Tak jsme spolu začali chodit, začátky byli krásné.
Strávený víkend v Praze, výlety, snowboard, aquapark a tak dále. Úžasné, nikdy jsem dříve nic takového nepoznala. Nikdo mě neznal jako on, a nikdo nevěděl po čem toužím. Nešlo mu o žádný sex, radši preferoval mazlení nebo jen tak vedle sebe leželi a tak. Takže se z mého nejlepšího kamaráda stal vlastně kluk, kterého jsem si vždy přála. Po čase jsem otěhotněla, a když jsem to volala Martinovi, že jsem si dělala těhotenský test a že jsem těhotná, nebyl ani překvapený ani v šoku. Ale vzal to jako opravdový chlap. Je tu se mnou od začátku vztahu až do teď a doufám, že ještě dlouho bude. Už od začátku, se o nás krásně stará.
Přestěhovali jsme se spolu do jednoho bytu ještě s jedním párem. A mysleli si, že to bude dobré. Ale bohužel, ta slečna (nechci jmenovat a ani jinak než slečna jí neřeknu, protože bych byla radši kdybychom se neznali) se snažila o miminko, všelijakým způsobem, vyhazovala antikoncepci do koše jen aby otěhotněla i přesto, že její přítel to nevěděl. Bohužel, nemohla skousnout, že ona v mém věku šla na interrupci a teď se snaží a nic. Tak začali hádky, vyčítání. A prostě nešlo to, tak jsme se přestěhovali k mojí rodině. Máme tu svoje patro, svůj pokoj, svou koupelnu. Nahoře je moje mamka a sourozenci, kteří se na prcka těší. Hlavně moje mamka, ta je mou velkou oporou. Když jsem jí oznámila, že jsem těhotná, její reakce byla asi tato „Jupí, bude malej Matýsek“. Věděla jsem vždycky, že se mnou bude držet, ať se děje cokoliv, ale to co pro mě dělala a dělá. Za to jí jsem vděčná a vždycky budu. Díky ní, vím co a jak. Díky ní, vím že to zvládneme. Mám v rodině a v přítelovi velkou podporu. A jsem jim strašně moc vděčná, i přes mé těhotenské nálady, že to se mnou vydrží a pomůžou mi.
Ve 20.týdnu jsme zjistili, že čekáme holčičku. Samozřejmě přítel byl rád, přál si holčičku. Mě bylo jedno, co to bude hlavně aby to bylo zdravé, ale i tak ta prvorozená holčička, přece je něco jiného. Oblékat jí do oblečků, česat jí, dělat jí culíčky. Celé těhotenství probíhalo v klidu, žádné nevolnosti, zvracení, křeče, bolení zad, pálení žáhy, nic. Pro mě to je nejúžasnější období mého života a věřím, že ještě bude stále trvat. Dnes jsem 38+6 tt. a jsem šťastná. Už bych si jí tu přála, aby tu byla s námi, už na Vánoce. Ten poslední měsíc mi přijde strašně dlouhý a jsem taková netrpělivá. Máme už všechno připravené, kočárek jsme kupovali nový, má celou skříň oblečení, postýlku už přichystanou. Všechny potřebné věci, všechno vyřešené, co se týká toho, že nejsem ještě plnoletá. A teď se jen těšit, až tu s námi naše princezna a beruška bude. Tak mi prosím Vás, držte palce ať porod dopadne dobře a je všechno v pořádku. Doufám, že nebudeme přenášet a bude vše v pořádku.
Asi jsem se moc rozepsala, takže se omlouvám, kdyby to někoho nebavilo
.
Přečtěte si také
Manžel mi koupil elektrokolo a tchyně mi oznámila, že takhle určitě nezhubnu
- Anonymní
- 19.09.26
- 25
Znáte to, nevyžádané rady dokážou člověka dost naštvat. A moje tchyně Marie je na ně doslova expert. Vždycky z ní vypadne nějaká perla. Tenhle deníček proto píšu spíš pro pobavení. Naštěstí se to...
Dcera utrácí za kosmetiku víc než já. V patnácti jsem měla jeden krém na všechno
- Anonymní
- 19.09.26
- 45
Když jsem byla teenager, moje kosmetická rutina byla poměrně jednoduchá. Ráno jsem si umyla obličej, občas použila něco na pupínky a tím moje péče o pleť v podstatě skončila. Když jsem měla doma...
Šváb mi vzal klid na duši
- Kaonev
- 19.09.26
- 59
Poslední prázdninový den měl být klidný a příjemný. Jediné zaklepání na dveře ale obrátilo všechny moje plány vzhůru nohama. Zpráva o švábech v našem domě ve mně rozpoutala paniku a odstartovala...
Vnouček ke mě ze školy chodí na obědy. V jídelně mu vůbec nechutná
- babiMáňa
- 18.09.26
- 634
Vnouček už je pořádný mladý chlapík a s tím samozřejmě souvisí i to, že má svůj názor. Když se letos rozhodl, že přestane chodit ve škole na obědy a místo toho chodí ke mě, neměla jsem s tím...
Můj příběh: Rakovina v těhotenství a cesta zpátky k životu ❤️
- AulinkaBohunka
- 18.09.26
- 319
Každý z nás se za život potýká s různými problémy a ten můj měl podobu rakoviny, která mi byla zjištěna v těhotenství.
Můj muž je děvkař. Když vidí hezkou ženu, přestávám pro něj existovat
- Anonymní
- 18.09.26
- 616
Svého muže mám ráda a v mnoha ohledech nám manželství funguje. Jenže stačí, aby se poblíž objevila atraktivní žena, a jako bych přestala existovat. Manžel ztichne, spadne mu čelist a bezostyšně...
Nechtěla jsem dceři dát mobil. Zjistila jsem, jak složité je to bez něj
- Anonymní
- 18.09.26
- 1165
Snad jen blázen by chtěl dát dítěti do první třídy mobil. Jenže od té doby, co dcera začala chodit do školy, narazila na nespočet situací, kdy bych jí nejraději zavolala. Když byla ve školce, bylo...
Podruhé jsem věřila, že to vyjde. Je to ale stejné jako v předchozím vztahu
- Anonymní
- 18.09.26
- 402
Po prvním manželství jsem si totiž přesně řekla, co už nikdy nechci. Nechci muže, který mě nebude poslouchat. Nechci vedle sebe někoho, kdo všechno nechává na mně. Nechci vztah, ve kterém se budu...
Najednou jsem zjistila, že si vlastně nic neužívám. Jen pořád něco řeším
- Anonymní
- 17.09.26
- 1221
Nedávno jsem si uvědomila něco, co mě docela vyděsilo. Mám v podstatě všechno, co jsem si kdysi přála. Mám rodinu, děti, práci, domov. Nic zásadního se neděje. A přesto mám poslední dobou pocit, že...
Moje máma nechce hlídat vnoučata. Tak ať jednou nečeká, že se o ni postarám já
- Anonymní
- 17.09.26
- 1450
Vím, že to zní hrozně. A možná mě teď část lidí označí za nevděčnou dceru. Jenže čím déle nad tím přemýšlím, tím víc si říkám, že některé věci v rodině prostě nejsou jen o tom, co kdo „musí“.