Mámou v 17 letech
- Těhotenství
- luciee9
- 21.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych se s Vámi podělit o můj příběh, jaké to je být maminou v 17 letech.
Ahoj, nikdy jsem si nemyslela, že bych měla náladu nebo čas psát nějaký deníček či něco takového. Ale čim více se mi blíží termín, tím se více nudím. A chtěla bych se s Vámi pochlubit o mém příběhu, začátku těhotenství a čekání na porod.
Nikdy bych si nemyslela, že bych mohla takhle brzo otěhotnět a ani by mě to nenapadlo, že budu takhle mladá. Měla jsem od malička ráda děti, už od malička jsem hlídala své sourozence. Přebalovala je, hlídala je, krmila nebo si s nimi hrála. Takže jsem už předtím věděla, že když budu mít svoje dítě, že ho bude milovat ze všeho nejvíc a budu pro něj chtít jen to nejlepší. Ale stane se i to, co by člověk nikdy nečekal.
S přítelem se známe už pár let, nejdříve to byl pro mě hodně dobrý kamarád, pak to byl člověk, ke kterému jsem měla nejblíž. Svěřovala jsem se mu, chodila jsme spolu každý den ven nebo jsme jen tak seděli u něj. Kolikrát jsme si povídali až do noci, že jsem u něj přespala. A nic nebylo, jen mě držel za ruku nebo mi dal pusu na čelo. Brala jsem ho jak mého nejlepšího kamaráda. A také bych si nemyslela, že zrovna my dva spolu budeme a ještě budeme čekat mimčo. A čim déle a čim více jsem s ním byla, tím více jsem si ho vážila. Začaly mi vadit jeho „ostatní“ kamarádky a všichni co se kolem něho pohybovali. Chtěla jsem ho jen pro sebe a to samé on mě, až najednou to přešlo přes to, že ho miluji, ale uvědomila jsem si to až teď. Tak jsme spolu začali chodit, začátky byli krásné.
Strávený víkend v Praze, výlety, snowboard, aquapark a tak dále. Úžasné, nikdy jsem dříve nic takového nepoznala. Nikdo mě neznal jako on, a nikdo nevěděl po čem toužím. Nešlo mu o žádný sex, radši preferoval mazlení nebo jen tak vedle sebe leželi a tak. Takže se z mého nejlepšího kamaráda stal vlastně kluk, kterého jsem si vždy přála. Po čase jsem otěhotněla, a když jsem to volala Martinovi, že jsem si dělala těhotenský test a že jsem těhotná, nebyl ani překvapený ani v šoku. Ale vzal to jako opravdový chlap. Je tu se mnou od začátku vztahu až do teď a doufám, že ještě dlouho bude. Už od začátku, se o nás krásně stará.
Přestěhovali jsme se spolu do jednoho bytu ještě s jedním párem. A mysleli si, že to bude dobré. Ale bohužel, ta slečna (nechci jmenovat a ani jinak než slečna jí neřeknu, protože bych byla radši kdybychom se neznali) se snažila o miminko, všelijakým způsobem, vyhazovala antikoncepci do koše jen aby otěhotněla i přesto, že její přítel to nevěděl. Bohužel, nemohla skousnout, že ona v mém věku šla na interrupci a teď se snaží a nic. Tak začali hádky, vyčítání. A prostě nešlo to, tak jsme se přestěhovali k mojí rodině. Máme tu svoje patro, svůj pokoj, svou koupelnu. Nahoře je moje mamka a sourozenci, kteří se na prcka těší. Hlavně moje mamka, ta je mou velkou oporou. Když jsem jí oznámila, že jsem těhotná, její reakce byla asi tato „Jupí, bude malej Matýsek“. Věděla jsem vždycky, že se mnou bude držet, ať se děje cokoliv, ale to co pro mě dělala a dělá. Za to jí jsem vděčná a vždycky budu. Díky ní, vím co a jak. Díky ní, vím že to zvládneme. Mám v rodině a v přítelovi velkou podporu. A jsem jim strašně moc vděčná, i přes mé těhotenské nálady, že to se mnou vydrží a pomůžou mi.
Ve 20.týdnu jsme zjistili, že čekáme holčičku. Samozřejmě přítel byl rád, přál si holčičku. Mě bylo jedno, co to bude hlavně aby to bylo zdravé, ale i tak ta prvorozená holčička, přece je něco jiného. Oblékat jí do oblečků, česat jí, dělat jí culíčky. Celé těhotenství probíhalo v klidu, žádné nevolnosti, zvracení, křeče, bolení zad, pálení žáhy, nic. Pro mě to je nejúžasnější období mého života a věřím, že ještě bude stále trvat. Dnes jsem 38+6 tt. a jsem šťastná. Už bych si jí tu přála, aby tu byla s námi, už na Vánoce. Ten poslední měsíc mi přijde strašně dlouhý a jsem taková netrpělivá. Máme už všechno připravené, kočárek jsme kupovali nový, má celou skříň oblečení, postýlku už přichystanou. Všechny potřebné věci, všechno vyřešené, co se týká toho, že nejsem ještě plnoletá. A teď se jen těšit, až tu s námi naše princezna a beruška bude. Tak mi prosím Vás, držte palce ať porod dopadne dobře a je všechno v pořádku. Doufám, že nebudeme přenášet a bude vše v pořádku.
Asi jsem se moc rozepsala, takže se omlouvám, kdyby to někoho nebavilo 
.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 969
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 571
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 974
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 439
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 269
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18723
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2480
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2697
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2439
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1622
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
taky jsem mladou maminkou, v 19 letech máme doma měsíční holčičku:)a nevidím na to vůbec nic špatného být tak mladá maminka, naše miláčky můžeme milovat stejně jak starší maminky:)
Mám radost, že jsem četla o tak mladé mamince, pro kterou ve věku 17ti let není dítě přítěží, ale radostí. 
a děkujeme. Už aby tu s náma byla prdelka. Už mám jen 6 dní do termínu, takže jí očekáváme každým dnem 
Já mám doma taky tak skvělý lidi a holčičku už rok a půl u sebe a jsem šťastná mladá maminka. No je mi 23, ale to jsem pořád mladá, ne? 
Teď vidím, že nejde házet všechny náctileté maminky do jednoho pytle, protože ty jsi na mateřství připravená víc, jak některé 30 ti leté co znám 
a i tak polsouchám kecy jak mam spustu času, ale podle mě ho právě nemám to nejde už teď 
a věděla jsem, že v 15-20 letech, opravdu, ale opravdu otěhotnět nechci - kombinovala jsem proto dohromady hormonální a kondomy - a??? neotěhotněla jsem… na hormonální ant. jsem se „spolehla“ až po dvacítce s dlouhodobým partnerem… takže asi tak o mojí důvěře v antikoncepci 