Mámou v 17 letech
- Těhotenství
- luciee9
- 21.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych se s Vámi podělit o můj příběh, jaké to je být maminou v 17 letech.
Ahoj, nikdy jsem si nemyslela, že bych měla náladu nebo čas psát nějaký deníček či něco takového. Ale čim více se mi blíží termín, tím se více nudím. A chtěla bych se s Vámi pochlubit o mém příběhu, začátku těhotenství a čekání na porod.
Nikdy bych si nemyslela, že bych mohla takhle brzo otěhotnět a ani by mě to nenapadlo, že budu takhle mladá. Měla jsem od malička ráda děti, už od malička jsem hlídala své sourozence. Přebalovala je, hlídala je, krmila nebo si s nimi hrála. Takže jsem už předtím věděla, že když budu mít svoje dítě, že ho bude milovat ze všeho nejvíc a budu pro něj chtít jen to nejlepší. Ale stane se i to, co by člověk nikdy nečekal.
S přítelem se známe už pár let, nejdříve to byl pro mě hodně dobrý kamarád, pak to byl člověk, ke kterému jsem měla nejblíž. Svěřovala jsem se mu, chodila jsme spolu každý den ven nebo jsme jen tak seděli u něj. Kolikrát jsme si povídali až do noci, že jsem u něj přespala. A nic nebylo, jen mě držel za ruku nebo mi dal pusu na čelo. Brala jsem ho jak mého nejlepšího kamaráda. A také bych si nemyslela, že zrovna my dva spolu budeme a ještě budeme čekat mimčo. A čim déle a čim více jsem s ním byla, tím více jsem si ho vážila. Začaly mi vadit jeho „ostatní“ kamarádky a všichni co se kolem něho pohybovali. Chtěla jsem ho jen pro sebe a to samé on mě, až najednou to přešlo přes to, že ho miluji, ale uvědomila jsem si to až teď. Tak jsme spolu začali chodit, začátky byli krásné.
Strávený víkend v Praze, výlety, snowboard, aquapark a tak dále. Úžasné, nikdy jsem dříve nic takového nepoznala. Nikdo mě neznal jako on, a nikdo nevěděl po čem toužím. Nešlo mu o žádný sex, radši preferoval mazlení nebo jen tak vedle sebe leželi a tak. Takže se z mého nejlepšího kamaráda stal vlastně kluk, kterého jsem si vždy přála. Po čase jsem otěhotněla, a když jsem to volala Martinovi, že jsem si dělala těhotenský test a že jsem těhotná, nebyl ani překvapený ani v šoku. Ale vzal to jako opravdový chlap. Je tu se mnou od začátku vztahu až do teď a doufám, že ještě dlouho bude. Už od začátku, se o nás krásně stará.
Přestěhovali jsme se spolu do jednoho bytu ještě s jedním párem. A mysleli si, že to bude dobré. Ale bohužel, ta slečna (nechci jmenovat a ani jinak než slečna jí neřeknu, protože bych byla radši kdybychom se neznali) se snažila o miminko, všelijakým způsobem, vyhazovala antikoncepci do koše jen aby otěhotněla i přesto, že její přítel to nevěděl. Bohužel, nemohla skousnout, že ona v mém věku šla na interrupci a teď se snaží a nic. Tak začali hádky, vyčítání. A prostě nešlo to, tak jsme se přestěhovali k mojí rodině. Máme tu svoje patro, svůj pokoj, svou koupelnu. Nahoře je moje mamka a sourozenci, kteří se na prcka těší. Hlavně moje mamka, ta je mou velkou oporou. Když jsem jí oznámila, že jsem těhotná, její reakce byla asi tato „Jupí, bude malej Matýsek“. Věděla jsem vždycky, že se mnou bude držet, ať se děje cokoliv, ale to co pro mě dělala a dělá. Za to jí jsem vděčná a vždycky budu. Díky ní, vím co a jak. Díky ní, vím že to zvládneme. Mám v rodině a v přítelovi velkou podporu. A jsem jim strašně moc vděčná, i přes mé těhotenské nálady, že to se mnou vydrží a pomůžou mi.
Ve 20.týdnu jsme zjistili, že čekáme holčičku. Samozřejmě přítel byl rád, přál si holčičku. Mě bylo jedno, co to bude hlavně aby to bylo zdravé, ale i tak ta prvorozená holčička, přece je něco jiného. Oblékat jí do oblečků, česat jí, dělat jí culíčky. Celé těhotenství probíhalo v klidu, žádné nevolnosti, zvracení, křeče, bolení zad, pálení žáhy, nic. Pro mě to je nejúžasnější období mého života a věřím, že ještě bude stále trvat. Dnes jsem 38+6 tt. a jsem šťastná. Už bych si jí tu přála, aby tu byla s námi, už na Vánoce. Ten poslední měsíc mi přijde strašně dlouhý a jsem taková netrpělivá. Máme už všechno připravené, kočárek jsme kupovali nový, má celou skříň oblečení, postýlku už přichystanou. Všechny potřebné věci, všechno vyřešené, co se týká toho, že nejsem ještě plnoletá. A teď se jen těšit, až tu s námi naše princezna a beruška bude. Tak mi prosím Vás, držte palce ať porod dopadne dobře a je všechno v pořádku. Doufám, že nebudeme přenášet a bude vše v pořádku.
Asi jsem se moc rozepsala, takže se omlouvám, kdyby to někoho nebavilo 
.
Přečtěte si také
Dcera málem vběhla pod tramvaj. Bojím se, až začne dojíždět na střední
- Anonymní
- 20.05.26
- 833
Moje patnáctiletá dcera v září nastupuje na gymnázium v centru Prahy. Měla jsem z toho radost, protože se tam dostala sama, bez tlačení a obrovského drilu. Brala jsem to jako krok k větší...
„Kvůli tobě jsem přišla o rodinu,“ vpálila mi dcera. Přitom mě její otec podvedl
- Anonymní
- 20.05.26
- 1393
Andree je šestnáct, puberta s ní cloumá ze všech stran a poslední měsíce jsou mezi námi opravdu náročné. Hádáme se skoro kvůli všemu a mám pocit, že ať řeknu cokoli, vždycky je to špatně. Nejhorší...
Nabídl jsem jí, že půjdu na rodičovskou. Přesto dítě odmítá. Co teď?
- Anonymní
- 20.05.26
- 592
Sedíme v naší oblíbené kavárně v centru města. Moje přítelkyně, říkejme jí třeba Lucie, nadšeně vypráví o novém filmu, na který musíme jít, a plánuje víkendový výlet do Berlína. Je krásná, chytrá a...
Manželka utrácí za oslavy narozenin pro děti majlant. Prý zbytečně vyšiluju
- Anonymní
- 20.05.26
- 672
Tak nevím, jestli je to dnes normální. Jsme úplně obyčejná rodina s průměrnými příjmy. Já i manželka pracujeme, i když ona jen na zkrácený úvazek. V mnoha věcech se snažíme šetřit, o to víc mě pak...
Dcera se nedostala v Praze na gympl, i když měla hodně bodů. Je to zoufalství
- Anonymní
- 20.05.26
- 1033
Přijímačky na střední nám letos pořádně znepříjemnily život. Dcera měla vysněné gymnázium, chodila na přípravku, učila se, dřela a stejně se nedostala. Nakonec je ráda alespoň za obchodku, kam ji...
Moje příšerná tchyně řídila celý náš vztah. Manžel jí nikdy neodporoval
- Anonymní
- 19.05.26
- 2507
Musím se vypsat aspoň tímto způsobem. Vím, že tchyně jsou téma samo o sobě. Ta moje, dnes už bývalá, ale patří mezi ty nejhorší. Od začátku našeho vztahu mě neměla ráda. Nebyla jsem pro ni dost...
Babička si zlomila nohu a já šílím. Co s dětmi o prázdninách? Nemám tolik volna
- Anonymní
- 19.05.26
- 1598
Letní prázdniny se blíží a já začínám panikařit. Mám dvojčata v první třídě a celou dobu jsem počítala s tím, že nám přes léto pomůže moje mamka. Jenže si ošklivě zlomila nohu a skončila na...
Seriál Monyová ve mně otevřel staré rány. Připomněl mi mého bývalého manžela
- Anonymní
- 19.05.26
- 1964
Od Simony Monyové mám doma mnoho knížek. V té době by mě ani nenapadlo, že jednou prožiju něco hodně podobného. Já na rozdíl od ní ale měla štěstí, přežila jsem, i když šrámy na duši se asi nikdy...
Syn (8) na rodinné oslavě nechtěně prozradil něco, co nám všem změnilo život
- Anonymní
- 19.05.26
- 3156
Byla to klasická rodinná oslava se vším všudy. Tchán slavil sedmdesátiny a s tchyní si oba potrpí na velkolepé oslavy. Všechno bylo celkem fajn. Tchán a můj muž se jako vždy opili a řešili různé...
„Ty rozmazlené spratky sem nevoďte,“ křičela na nás tchyně po poslední návštěvě
- Anonymní
- 19.05.26
- 2080
Manželova matka byla vždycky trochu zvláštní. Ale dokud chodila do práce a měla kolem sebe běžný režim, dalo se s ní celkem vyjít. Jenže od chvíle, kdy odešla do důchodu, se hodně změnila. Jako by...
taky jsem mladou maminkou, v 19 letech máme doma měsíční holčičku:)a nevidím na to vůbec nic špatného být tak mladá maminka, naše miláčky můžeme milovat stejně jak starší maminky:)
Mám radost, že jsem četla o tak mladé mamince, pro kterou ve věku 17ti let není dítě přítěží, ale radostí. 
a děkujeme. Už aby tu s náma byla prdelka. Už mám jen 6 dní do termínu, takže jí očekáváme každým dnem 
Já mám doma taky tak skvělý lidi a holčičku už rok a půl u sebe a jsem šťastná mladá maminka. No je mi 23, ale to jsem pořád mladá, ne? 
Teď vidím, že nejde házet všechny náctileté maminky do jednoho pytle, protože ty jsi na mateřství připravená víc, jak některé 30 ti leté co znám 
a i tak polsouchám kecy jak mam spustu času, ale podle mě ho právě nemám to nejde už teď 
a věděla jsem, že v 15-20 letech, opravdu, ale opravdu otěhotnět nechci - kombinovala jsem proto dohromady hormonální a kondomy - a??? neotěhotněla jsem… na hormonální ant. jsem se „spolehla“ až po dvacítce s dlouhodobým partnerem… takže asi tak o mojí důvěře v antikoncepci 