Marné snažení
- Snažení
- PT123
- 23.07.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dlouho jsem pročítala deníčky a snažila se najít podobný příběh jako je ten můj. Bohužel marně. S manželem jsme spolu 8 let, rok jsme manželé a rozhodli jsme se, že dva je málo ...
Naše snažení začalo téměř před dvěma lety, na podzim 2008. Pořád jsme koketovali s myšlenkou vzít se, nevzít se… Nemohli jsme se rozkývat k rozhodnutí.
Jednou z hecu přítel navrhnul, že bychom si mohli pořídit to miminko. Do té doby jsme oba procházeli fázemi, že buď já nebo on jsme se na to ještě necítili. V tu chvíli jsme se oba shodli.
Prodloužený víkend ve Valticích, romantická nálada… Oba jsme byli nadšení, plní očekávání, že budeme mít miminko… Bohužel za 14 dnů dorazila MS. Nevadí, zkusíme znova, přece nemůžeme být takoví haluzáci, aby se nám to podařilo napoprvé.
No nic, když se nedaří, zkusíme změnit cíl, vezmeme se. Stejně chceme stavět, tak co. Na 7 výročí mě přítel požádal o ruku, na romantické večeři, v nádherné růži vložený prstýnek.
Tak jsme se vrhli na přípravu svatby. V červnu 2009 jsme se opravdu vzali. Netěhotní, s velkýma plánama… Aspoň si tu svatbu oba pořádně užijeme.
Na otázky typu: „A kdy bude miminko“ jsme ale raději odpovídali s rezervou - až bude domeček tak ho začneme plnit. A dobře jsme udělali.
Tato „výmluva“ funguje dodnes.
Manžel bohužel jezdívá na služební cesty do zahraničí, která se protáhnou i na týden a déle a občas se prostě trefil do těch „nej“ dnů. Nicméně jsem začala na netu hledat informace, proč to nejde, jak tomu pomoci. Zaregistrovala jsem se na fertility a začala měřit bazální teplotu. Začala trošku plánovat termíny, kdy bude nejlepší miminko zkoušet.
Po konzultaci s MuDr. jsem vzhledem ke služebkám manžela protáhla lhůtu snažení na rok a půl.
Domů jsem dorazila s potutelným úsměvem na tváři a manželovi sdělila, že hold bude první a bude muset pro mimi něco udělat. Vyfasoval žádanku na spermiogram, objednala jsem ho do CARu ve Zlíně na 13.5.2010.
Bohužel neměl dostatek času čekat dvě hodiny na výsledky. Vzhledem k faktu, že výsledek spg jsem měla donést mé MuDr. odmítl i konzultaci s lékařem přímo v CARu.
Druhý den vyzvedl výsledky s tím, že je všechno v pořádku, přesto jsem je chtěla vidět. Když jsem si prohlídla výsledky, pochopila jsem co znamená rčení „krve by se nedořezal“. Ze všech kolonek byly vyplněny některé nedůležité. Z těch důležitých byla vyplněna kolonka AZOOSPERMIE: ANO
V tu chvíli se člověku v hlavě honí myšlenky, proč my…
Zašla jsem k mé Mudr. která mě ovšem uzemnila větou: Váš manžel je neplodný a máte jedinou možnost a to dárce… Kdybych neměla na netu zjištěné nějaké věci okolo, že pořád máme šanci na vlastní dítě, tak bych se jí v té ordinaci asi sesypala.
Rozhodla jsem se k ní už nikdy nejít. Hned ten den jsem nás objednala na konzultaci do Zlína. Termín byl za 2 týdny, což bylo velice příjemné překvapení. Před konzultací jsme strávili s manželem víkend na chalupě, abychom všechno vstřebali.
Konzultace proběhla nad mé očekávání. Šla jsem tam s tím, že chci aby nám provedli vyšetření, krev apod., bez toho jsem nechtěla odejít. Doktor byl velmi příjemný, hned na začátku nám vysvětlil jaký bude postup, co ten den projdeme. Prošel s náma rodinnou anamnézu, základní informace o nás, mě udělat UTZ (vaječníky jsou prý v pohodě, bez cyst včetně tvořících se folíků). Manželovi domluvil schůzku s urologem, aby se zjistil důvod neplodnosti. Vyšetření krve, včetně genetických testů jsme nemusela ani zmiňovat.
Dle jeho mýnění můžeme v říjnu podstoupit první kolo odběru - manžel operativně M/T, následně ISCI u mě, s alternativou dárcovské spermie. Vše ale bude záležet na všech výsledcích krve a vyšetřeních u manžela.
Rozhodli jsme se, že to nechceme uspěchat. Čekáme dva roky, tak nás nějaký ten měsíc nevytrhne. Domeček ještě dostavený není, tak není co plnit…
Raději zkusíme další spg, zda náhodou nedojde ke zlepšení, ale chcem svoje miminko. Kukačku necháváme až jako poslední možnost.
Přečtěte si také
Syn přišel ze školy s tím, že je chudý. Nesmím ale promluvit s učitelkou
- Anonymní
- 05.09.26
- 29839
Když začal první den školy, byl to pro nás něco jako oslava Nového roku. Všichni jsme byli natěšení, co nás nového čeká, kam se ten rok posuneme a jak nový školní rok bude vypadat. První dny byly...
Můj muž čekal deset let, až změním názor. Když jsem ho nezměnila, odešel
- Anonymní
- 05.09.26
- 18551
Když jsme se s Petrem poznali, bylo mi osmadvacet let. Děti jsem nechtěla a nijak jsem to neskrývala. Ne proto, že bych je neměla ráda. Nemám problém si pochovat kamarádčino miminko nebo vzít...
Tři měsíce jsme to odkládali. Když na „to“ došlo, přišlo „měkké“ zklamání
- Anonymní
- 05.09.26
- 39359
Skoro tři měsíce jsme kolem sebe s Petrem kroužili. Bylo to to krásné, jemně vzrušující období, kdy se navzájem napínáte, držíte za ruce, povídáte si dlouho do noci a přemýšlíte, kdy konečně padne...
Myslela jsem, že jedu na dovolenou bez dětí. Pak jsem dorazila k moři
- Anonymní
- 05.09.26
- 18330
Když jsme letos vybírali dovolenou, měla jsem jedno jediné přání. Nejet do hotelu, který je plný rodin s malými dětmi.
„Tohle nikam nedávej.“ Jedna věta dcery změnila můj pohled na sociální sítě
- Anonymní
- 05.09.26
- 5770
První fotku své dcery jsem dala na internet snad ještě v době, kdy ani nebyla na světě. Fotku ultrazvuku, břicha, pak z porodnice. Před patnácti lety jsem měla pocit, že musím všechno sdílet na...
Nesnáším letošní počasí. Nejdřív vedro k padnutí, teď mají přijít lijáky
- Anonymní
- 04.09.26
- 1618
Jestli je něco, na co jsem letos nadávala snad víc než na cokoli jiného, pak je to počasí. Celé léto jsme čekali, kdy konečně zaprší. Když už pršet začalo, většinou přišla taková bouřka, že jsem...
Školková angličtina za 10 tisíc? Odmítla jsem platit a učitelka zuří
- Anonymní
- 04.09.26
- 16468
Sníst ranní rohlík, obléknout dvě věčně se hemžící holčičky, dorazit do naší malé vesnické školky včas a pak honem do práce. Není to vždycky jednoduché, ale tuhle školku prostě miluju. Rodinná...
Dcera mě pozvala na víkend. Až na místě jsem zjistila, kolik mě to bude stát
- Anonymní
- 04.09.26
- 59094
K šedesátinám jsem od dcery dostala krásný dárek. Alespoň jsem si to tehdy myslela. V obálce byla rezervace na prodloužený víkend v malém penzionu v jižních Čechách. Měla jsem jet já, dcera s...
Až když jsem na týden odjela, zjistila jsem, že manžela nemusím furt kontrolovat
- Anonymní
- 04.09.26
- 13157
Dlouhá léta jsem měla pocit, že kdybych na chvíli přestala fungovat, naše domácnost se rozpadne. Můj muž přitom není neschopný. V práci vede lidi, umí vyřešit spoustu problémů a poradí si i s...
Kolegové se vracejí z homeofficu do kanceláře. Cítím nepříjemnou změnu
- Anonymní
- 04.09.26
- 5579
Ve vzduchu je od minulého školního roku vyhazov zaměstnanců. Nikdo nám před prázdninami sice nic neřekl, ale informace mezi lidmi kolovaly jako horký brambor. Teď jsme všichni zpátky a lidi jsou na...
Ahojky. Po precteni clanku mi prislo, ze jsem ho psala ja
S manzelem jsme spolu 7 let, po 6ti letech jsme se brali, abychom nemysleli na mimi, ktere neprichazelo. Po 1,5 snazeni, kdy ja jsem dochazela pravidelne k memu Dr. a ten me porad ujistoval, ze jsem v poradku, jsme se rozhodli jit do CARu. Po Spg. jsme meli ten stejny ortel - AZOOSPERMIE
Ale ujistovali nas, ze neni vse ztraceno, ze existuje M/T, ale pro jistotu chteji rozhodnuti jiz predem, zda budeme chtit v pripade nepouzitelnych nebo zadnych spermii darce. Zatim to vypada tak, ze ne. Nechavam to na manzelovi, nechci ho do niceho nutit a snazim se s tou myslenkou vyrovnat
ted v srpnu zacinam stimulovat a pak jdeme oba na zakrok..... doufam, ze aspon jedna pouzitelna potvurka se nam tam najde, jinak mame cestu k vlastnimu miminku zavrenou
Vam drzim pesti, at vam to vyjde
a doufam, ze se brzo obe budeme radovat z malinkatyho mimiska 