Marné snažení III
- Snažení
- PT123
- 11.11.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Svůj první deníček jsem napsala v červnu loňského roku. Byli jsme oba s manželem zdecimovaní zprávou, která už více než rok točí celým naším životem. Azoospermie.
Když už jsme si mysleli, že máme řešení, zase nám život zamíchal kartami. Protože jsem člověk od přírody nedůvěřivý a když mám náznak problému, snažím se vlastní cestou hledat řešení. Když doktoři přišli manžílkovi na problém v hormonech, nasadili mu léky. Ale mojí hlavou šla myšlenka: Proč dostal léky na testosteron, který má v normě a nic nedělají s téměř dvojnásobnými hodnotami ženských hormonů u muže?
Začala jsem hledat a našla kontakt na androloga. Ten bohužel mou myšlenku potvrdil a doporučil okamžitě vysadit léky. Jeho odůvodnění korespondovalo zcela se všemi informacemi, které jsem našla já. Rozhodli jsme se zkusit léčbu u něj. Manžela prohlédl, diagnostikoval problém – špatný vývoj varlat – místo funkční tkáně se mu varlata vyvinula z obyčejných „stavebních“ buněk a navrhl dvě cesty.
První cestou byla hormonální léčba, která ovšem neznamenala pozitivní výsledek. Druhou cestou bylo chirurgické získání spermií (MESE – TESA).
Protože jsme chtěli udělat maximum bez operace, vydali jsme se cestou léčby. Manžel si píchal téměř 4 měsíce hormony, 2× týdně, ale bohužel neúspěšně a my v květnu letošního roku začali hledat, kam půjdeme na operaci. Nakonec jsme zakotvili ve státní nemocnici. Vybaveni všemi papíry, které jsme za téměř rok nashromáždili, jsme se dostavili, naplánovali postup odběrů před IVF a domluvili jsme se, kdy zhruba bude IVF a manželova operace.
Přesto, že se jen jedinkrát ze 7 pokusů našly nějaké (morfologicky abnormální) spermijky, rozhodli jsme se zkusit ještě jeden spermiogram. Po všech těch „nulách“ najednou na začátku září vykoukly 4 spermijky. Někteří jsou nešťastní z tisíců a my byli štěstím bez sebe ze ČTYŘ spermijek. Nechali jsme je zamrazit s tím, že zkusíme spermiogram ještě jednou a třeba zamrazíme znovu. To ovšem přišla další nula a byla dohodnutá operace.
No a na začátku října to začalo – 10. 10. první injekce dlouhého cyklu stimulace – Diphereline na zastavení cyklu, 14 dnů pauza a pak to se spustil kolotoč – Gonal, Menopur, Fraxiparine a tabletky Prednison. Průměrný feťák by mi mohl každé ráno závidět.
Termín operace byl stanoven na dnešní den. Přesto si mužíček vydobyl, že před M/T ještě zkusí spermiogram. Dnes ráno „před“ našla laborantka v odevzdaném vzorku dvě krásné zdravé spermijky. Prý to ještě prožene centrifugou, že by jich mohla najít více, ale přesto jsme se dohodli, že na operaci půjdeme, ať to pojistíme. V laboratoři sestra mezitím centrifugovala zbytek vzorku, aby bylo co nejvíce spermijek.
Oba jsme byli nadšení, když se ve spermiogramu spermijky našly, tak operace bude jen pojistka, jen aby bylo i na zamrazení na příště. Jenomže člověk míní, životě mění… Manželovi odebrali pouze dva vzorky. Více prý bylo zbytečné, tkáň je natolik poškozená (atrofická), že bylo zbytečné trápit ho odebíráním dalších vzorků. Z odebrané tkáně nezískali nic. Zřejmě má někde schované malé ložisko spermatogeneze, které lze jen velmi těžko najít. Tvoří spermijky, ale opravdu málo.
A co dál? Zítra ráno máme naplánované OPU – budeme doufat že se podaří rozmrazit ty 4 zamrazené spermijky a že snad i v centrifugovaném vzorku, který je uchovaný z rána, něco bude. Máme sice domluvené i dárcovské spermie, ale doufáme, že jsou jen pojistkou. Maximum chceme oplodnit manželovými spermijkami. „Dárcovská“ embrijka necháme zamrazit a budeme řešit další cestu k našim miminkům. Nevzdáváme se…
Tento deníček píšu proto, že se mi za ten rok ozvalo pár lidiček, co stojí na stejné křižovatce jako jsme stáli my. Pokud by mé deníčky mohly pomoci jedinému človíčkovi, podpořit ho, dodat mu sílu, budu ráda.
Přečtěte si také
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 1563
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 3043
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 1138
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 1101
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 674
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3461
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 5236
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 4592
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 4144
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 2600
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...
