Marné snažení IV
- Snažení
- PT123
- 29.07.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Psaní dalšího pokračování mého deníčku jsem dlouho odkládala. Nechtěla jsem pokoušet štěstíčko, tak snad už máme tentokrát všechno špatné vybrané.
Po roce hledání jak bojovat s diagnózou azoospermie, jsme přece jen skončili u neúspěšné operace M/T. Přesto jsme v sobě pořád nechávali hořet tu jiskřičku naděje, že by přece jen v centrifugovaném vzorku odebraném před operací mohlo pár spermijek být. A bylo.
Druhý den po manželově operaci jsem nastoupila k odběru vajíček, získali 12 oocytů, z toho 9 krásných zralých vajušek. Bohužel vzorek od manžela neměli zpracovaný, prý raději počkají na vajíčka, a pak to provedou současně. Dodnes nechápu, kde vzala paní embryoložka tolik trpělivosti, že pátrala 3 hodiny ve vzorku, než našla právě 9 spermijek pro 9 vajíček. Ale našla je. Nakonec zůstaly 3 vajuška k transferu. 2 jsem dostala k sobě, třetí nezvládlo zamrazení.
Šestý den po transferu se mi ukázaly // na testu a já jsem byla absolutně nadšená – totální euforie. Nemohli jsme tomu s manželem uvěřit, takové štěstíčko po tom všem špatném. Bohužel to ale nemělo dlouhého trvání. Před Vánoci se mělo ukázat srdíčko a bohužel nebylo. Přesto paní doktorka v CARu chtěla dát bobkům šanci. 29. 12. 2011 veškeré naše šance skončili a já jse musela na revizi. Embryjka se přestala vyvíjet.
Co dál? Následoval u mě měsíc apatie u mě. Nechápala jsem, proč si tohle všechno musíme vyžírat zrovna my, proč se na nás po tom všem špatném usmálo chviličku štěstíčko a pak zase vyhaslo. Manželova snaha dostat mě z apatie nás dovedla až do Nassfeldu, kam mě i s neteřinkou vyvezl na lyžovačku.
I přes 20stupňové mrazy a můj pád (s následnou nutností operace kolene) jsme si to opravdu užili a načerpali spoustu energie. Už podruhé na tom našem „vzpamatování se“ mělo velikánský podíl to naše malinkaté osmileté zlatíčko. Nevěřila bych, že malé dítě dokáže tolik nabít člověka energií, i když ho zlobí a popichuje.
V březnu jsem po domluvě s ortopedem podstoupila artoskopii kolene – říkal, že jestli budu těhu, tak jsem 2 roky pro něj pasé a jestli je problém, tak ho vyřešíme hned. Ještěže tak.
19. 4. jsem dostala MS a den poté jsem začala píchat hormony. Tentokrát jsme ale zkusili minimální stimulaci. Dostala jsem injekce Merionalu a Fostimonu, k tomu nutný Fraxiparine a tabletky Prednisonu. Píchala jsem 8 dnů, nejdříve to vypadlo na 4–6 vajíček, nakonec bylo ale jen 1.
Ještě den před odběrem vajíček jsme s mužem uvažovali, jestli to má vůbec smysl všechno podstupovat kvůli jednomu vajíčku. Jaká je šance, že se zvládne oplodnit a správně se dělit? Má vůbec šanci? Přesto jsme do toho šli. A já si teď za takové „kacířské“ myšlenky, které jsme měli, nadávám. Samozřejmě mělo šanci.
30. 4. jsem nastoupila na punkci, odebrali jedno vajuško. 2. 5. jsme si měli volat, jak to vypadá. Tak nervózní jsem už dlouho nebyla, říkala jsem si, jaká je vůbec šance. Paní embryoložka mě ovšem dostala. S naší diagnózou nás znalo celé oddělení, takže při vyslovení jména se snad celý telefon rozzářil a mě se dostalo zprávičky, že vajíčko se krásně vyvíjí a že si pro něj další den odpoledne můžeme přijet. Do rána jsem skoro nespala, nemohla jsem věřit, že to přeci jen dopadne. Pořád jsem si říkala, jen ať se nepřestane vyvíjet, ať to bobek malý zvládne.
3. 5. jsem si jela pro svoji Čarodějku, tak jí říkám. 30. 4. mi paní embryoložky udělaly maličkatou Čarodějku. Když jsem se ptala, kolik spermijek bylo v manželově vzorku, tak mě uzemnila odpověď: „Jedna jediná“. Dodnes se snažíme vstřebat to štěstí, že z jedné jediné spermijky a jednoho vajíčka se mohlo povést miminko. V běžné snaze o otěhotnění stačí právě ta jedna spermijka z miliónů. Ale my měli právě jen tu jednu jedinou.
Kontroly 4 týdny po odběru jsem se bála jako čert kříže. Minule to bylo právě to zlomové místo, od kterého se všechno začalo kazit. Jenomže tentokrát krásně tlouklo srdíčko a paní doktorka nás mohla s úsměvem vyhodit z evidence CARu, prý nás nechce vidět dříve jak za 2 roky pro sourozence.
Strašně jsme to chtěli vykřičet do světa, ale strach nám to nedovolil. 9. 7. 2012 jsme byli objednaní na screening a do tohoto data jsme chtěli mlčet. A vydrželi jsme to. Screening dopadl absolutně bez problémů a my se konečně mohli podělit o své štěstíčko. Dodnes nikdo neví, jak jsme k Čarodějce přišli, nikdo ani neví, že jí říkáme Čarodějka.
Nikdy nebudu moci dost poděkovat těm, kteří můžou za to, že mám svůj poklad v bříšku a že si ho za pár měsíců budu moct pochovat v náručí. Ať už to bude malá Čarodějka nebo Čaroděj. Bude to náš malý zázrak.
Přečtěte si také
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 2421
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 3456
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 2741
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 2856
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 1588
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...
Matka mého přítele ho v dětství ponižovala. Dnes se o ni stará a dává jí peníze
- Anonymní
- 13.05.26
- 1572
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě hodně trápí. Tři roky chodím s Jakubem, je to skvělý a moc hodný kluk. Jenže je hodný až moc. Na začátku našeho vztahu mi vyprávěl o svém těžkém dětství. Otec od...
Můj jediný syn se chce odstěhovat k otci. Nemůže vystát mého nového partnera
- Anonymní
- 13.05.26
- 1620
Můj syn Dominik je doslova vymodlený. Kdysi jsem ještě s prvním manželem Petrem nemohla otěhotnět. Absolvovali jsme několik cyklů umělého oplodnění, až se nám narodil náš vytoužený chlapeček. Od...
Nejsem hlídací služba zdarma. Nemůžu hlídat vnoučata kdykoliv si mladí vzpomenou
- Anonymní
- 13.05.26
- 1339
Dnešní doba je v mnoha ohledech jiná než ta, když jsem sama měla malé děti. Moje mamka sice chodila do práce, ale měla jsem ještě babičku, která pohlídala pravnoučata. Děti byly tak nějak méně...
Porodní plán jsem měla dokonalý. Realita? Totální chaos a slzy
- Anonymní
- 13.05.26
- 1089
Měla jsem to sepsané do posledního detailu. Kdy zavést klystýr ne, jaké polohy chci zkusit, že nechci zbytečné zásahy, že chci co nejvíc přirozený průběh a ideálně klidnou atmosféru. Porodní plán...
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 4265
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
držim palce, aby vše probíhalo tak jak má 
. Přeji moc moc štěstíčka a až se malé narodí, tak také hodně trpělivosti 
