Mé pocity
- O životě
- Munenka
- 18.10.11 načítám...
Vlastně ani nevím, jak začít, v poslední době se tu roztrhl pytel s problémy s tchyněmi, mám je i já. Abych začala pěkně popořádku... Vzala jsem si cizince. Moje i jeho matka byly od začátku proti naší svatbě a vlastně dodnes nechápu proč. Můj manžel je o 17 let starší než já, nevidím v tom žádný problém, ale moje tchyně zřejmě ano. Z předchozího vztahu mám syna, takže ho manžel vlastně vyženil. Sám má z předchozího vztahu teď již 13letého syna, kterého nevídá, kluk nemá zájem, a tak čekám, kdy nám zazvoní u dveří, až ho puberta přejde, manžel by si to moc přál. Teď mám 2 další krásné děti, takže v podstatě skoro 4. Problém mi ale dělá má tchyně. Ani nevím, jak to napsat, protože mi to přijde směšné, ale urazila se proto, že jsem jí zeptala, jestli není nachlazená. Začalo to již minulý pátek, nejmladší měl po očkování a byl trochu nahřátý, do toho se z toho osypal, prostě reakce na vakcínu a ona promluvila velice chraplavým hlasem a hrnula se mi ke kočáru, tak jsem se zeptala. Nemyslela jsem to nějak špatně, ale ona z toho udělala, že už se ani nemůže podívat na vnoučata, že mi je nepřišla nakazit atd. Jen jsem zírala a nechápala, co to má znamenat. Prostě se urazila, co jsem si to dovolila a můj manžel se jako vždy snažil zachránit situaci, což už jsem vůbec nechápala. Ztropila komedii před obchodem i před ostatními lidmi a odešla.
Už víc než týden na nás nemluví, nepřišla ani za vnoučaty, udělala z toho bůhví co, ani si to nechci domyslet. Můj manžel je prvorozený syn. Je fakt zlatý, stojí vždy při mně. Ona mě do rodiny nikdy nechtěla, protože i její mladší syn je sám a bezdětný a bydlí s ní. Asi čekala, že bude mít své dva chlapečky na stará kolena pěkně doma, letos jí bude 70, tchán je o 6 let starší, prostě jsem jí do jejích plánů jaksi nezapadla.
Vzali jsme se v ČR, bez rodičů, na úřadě jsem měla jen 2 svědky, dodatečně jsem pozvala celou mojí rodinu na oběd, tak jsme to s manželem chtěli a udělali. Malá se nám narodila měsíc po svatbě v květnu, v červenci jsme jeli na 7 týdnů na dovolenou do Řecka. Samozřejmě, měli jsme tu náš byt, ale tchyně trvala na tom, že všichni zůstaneme přes léto na baráku u moře. Moc jsem nechtěla, čekala jsem z její strany útok. To se stalo za 3 dny. Říkala, že po sobě neumyji ani nádobí, že mi prát nebude, což jsem po ní fakt nechtěla, a vařit pro všechny jí unavuje, moji českou kuchyni by nejedla, nic jiného vařit neumím.
Když jsem po sobě nádobí umyla, tak ho po mně v rukavicích přemyla, jako bych byla nějaká špína, což jsem fakt nasr…, protože jsem nevěděla, co po mně vlastně chce. Takže jsme za 3 dny šli pěkně na byt. Manžel nemá rád problémy. Tenkrát prohlásila, že se stejně rozvedeme, že jsem horší než manželova první žena a že jsem princezna, které nemůže dát takový luxus, jaký potřebuje atd. Věděla o mně prd, vůbec mě neznala a už mě odsoudila. Přišla za 2 týdny, jakoby se nechumelilo, žádná omluva.
Nechala jsem to plavat, protože jsem viděla, že to manžel těžko nese. Léto jsme nějak přežili a pak v září pěkně do ČR. Manžel šel zase do práce a nejstarší syn začal školku. Tentokrát jsem na Vánoce do Řecka jet odmítla, s manželem jsme se pohádali, ale neustoupila jsem, měly to být naše poslední Vánoce v ČR. Následující léto jsme se definitivně přestěhovali do Řecka. Manžel šel do práce, nejstarší syn nastoupil v září do nultého ročníku školy, řecky neuměl nic a za 3 měsíce válel líp než taťka. Mě řečtina dělá problém i teď, preferuji angličtinu, což v tak velkém městě není na domlouvání problém, a tak tady tak nějak žijeme…
Jen kdyby nebylo tchyně a jejích moresů, jsem citlivá a špatně to snáším, celý týden už nespím, protože hledám chybu u sebe. Jsem zvyklá problémy řešit, a to nejlépe hned. Manžel ví, že má jeho matka ráda komedie, je na to zvyklý, ony byla vždycky taková, jako kdyby se nic nedělo. Ubližuje mi to, nedokážu to prostě pustit jedním uchem tam a druhým ven. Přemýšlím nad tím, proč je na mě taková. Její syn je přece šťastný, konečně má rodinu, což je to, co si moc přál, a funguje nám to. Proč mi ona pořád hází klacky pod nohy a snaží se, aby mě manžel vidět horší než jsem? Jako by mu chtěla dokázat, že udělal chybu, že si mě vzal a ona by byla zase ta hvězda rodiny, vždy na prvním místě, ke které se vzhlíží.
Bylo i pár měsíců klidu, kdy jsem si naivně myslela, že jsme k sobě našly nějakou cestu, že už konečně budeme rodina, ale teď to začíná nanovo. Snažím se to pochopit, ale nějak mi to nejde. Tak kde je ta chyba?
Přečtěte si také
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 2163
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1474
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 784
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 1458
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 383
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...
Šílené rande: Svlékla jsem se do prádla a on mě obvinil z propagace komunismu
- Anonymní
- 05.05.26
- 5304
První máj, lásky čas... tak se to alespoň říká. No, u mě to byl spíš čas totálního vystřízlivění a pocitu trapnosti, který bych nepřála ani největšímu nepříteli. Chodila jsem s Markem asi dva...
Společná dcera (4) nám rozvrací manželství i vztahy s dětmi z minulých vztahů
- Anonymní
- 05.05.26
- 2173
Tohle je téma, o kterém se špatně mluví. Vlastně je to spíš tabu. Určitě nechci vinit malé dítě, které jsem si navíc strašně přála. Po rozvodu jsem si chtěla užívat, cestovat. Měla jsem přítele,...
Máme doma miminko a já se bojím vyjít ven. Partnerova ex mě napadla
- Anonymní
- 05.05.26
- 2612
Vtrhla k nám na zahradu bez varování a během pár vteřin se všechno změnilo. Bývalá manželka mého partnera mě fyzicky napadla – bez předchozího konfliktu, bez vysvětlení. Mám doma novorozeně a další...
Když srdce bloudí: Můj příběh o ztracené lásce a nekonečném hledání
- Anonymní
- 05.05.26
- 657
Ahoj, možná se potřebuji jen vypsat. Prosím, neodsuzujte mě – jsem prostě jen hrozně nešťastná a začínám pochybovat, že ještě někdy budu šťastná. Je mi 23 let, studuji, a přestože bych měla mít...
Deník: Život na vedlejší koleji (3. díl)
- Anonymní
- 05.05.26
- 624
Víkend byl peklo. Znáte to, holky – takový ten hrozivý klid před bouří, kdy se na manžela usmíváte, podáváte mu ovladač, ptáte se, jaký měl den, a v duchu ho přitom porcujete tupým kuchyňským nožem.