Miminko a miminečko?
- Rodičovství
- natiova
- 14.11.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Doma mimčo a možná znovu těhotná? Tak to by byl docela šok!
Malé teprve pár měsíců, ani ji ještě všichni známí neviděli a já jsem na druhé dítě neměla ani pomyšlení. I když jsem si s manželem řekli, že antikoncepci ani nenasadím a když se stane, tak se stane. Ale kdo by to čekal tak rychle. No nebudu plašit, ještě nic nevím, jsou to jenom moje myšlenky. Jediné, co se mi za posledních pár dní děje, je to, že mě neustále bolí hlava a trochu rozruch v podbřišku, ale co to určitě nic není!
Klasicky jako každý jiný den jsem se vykutálela z postele a šla připravit papaníčko pro mrně. Malá je dnes nevrlá asi tak jako já. Smekám se po ještě neuschlé podlaze ke kočárku a snažím se to malé znovu usínající dítě dát do fusaku. Konečně! Lékárna. Lékárnice už očekává, jak jí asi řeknu, že chci mastičku na opruzenou prdelku svého andílka. S jejím a tak trochu i údivem další zákaznice kupuji tři těhotenské testy a letím do dalších obchodů. Kdybych jenom mohla ten test udělat hned teď a nemusela čekat na doma. Ale ono ne, místo toho na mě padají cedule s nápisem SALE!
Mám dost tlačenic důchodců, co čekají na poslední kusy ve slevě zimního oblečení a všemožných stejně stále předražených elektrospotřebičů. Je teprve ráno a já dnešní zmrzlý den už teď vzdávám. Jediný, co je OK, že mám spavé, savé dítko. Mám dost ohnilejch banánů a mandarinek, kterých jsem se o Vánocích přejedla a posílala je do bříška přímo té mojí uspinkané kočičce. A stále si říkám, že bych teď stejně tak mohla začít živit to druhé škvrně. Nebudu na něj myslet, třeba není…ale třeba taky jo! Sakra!
Přepískla jsem to s časem, malá princezna se mi vzbudí a bude chtít jíst, ale hlavně že jsem si koupila nový svetr! A jestli budu těhotná, tak si ho za chvíli stejně neobleču. Znovu ze mě bude ta, co vypadá jako nadívané kuře papírem s tenoučkejma nohama a pro ostatní mou postavou vyzývavá otázka na mě „A jak se teda máš? Tak co, kope? A máš často nevolnosti?“ Vždyť jsem tyhle otázky prožila nedávno. Nebylo by to divný kdybych to jela tak brzo znovu?
Konečně jsem dorazila domů a štěstí na mě bylo sneseno, že moje holčička se budí déle na jídlo, než by měla. Né že bych z toho byla paf, ale v tu chvíli se mi to hodilo. U krmení jsem čučela na návod toho testu. No jako bych to neznala. Ale co kdyby změnily ze dvou čárek na jednu a naopak? 
Jo, zešílela jsem. Hormony mi hezky bláznily a já konečně dokrmila, přebalila, převlékla a na závěr znovu uspala a utíkala pro testy. Vteřiny pro mě byly spíše hodinami a já se odhodlala podívat se na ten test.
Je je je…jedna čárka, uf! No neříkám že by mi ty dvě úplně vadily, ale…prostě ale. V pohodě jsem test hodila do koše a můj život jel uspokojeně dál.
Čas tak plynul, ani jsem si nevšimla a najednou mi přišla SMS od manžela. Že prý ho dnes nemám čekat brzy, že jeho šéf má zase nějaký problém. Ach jo, jeho šéf mi vždycky přišel tajemnej jako hrad v Karpatech a moc dobře jsem věděla, že manžel se vrátí pozdě a ještě vyřízenej jak žádost. V pohodě jsem vyřizovala svoje věci, které jsem potřebovala. Manžel se mi vrátil opravdu vyčerpaný a hodně naštvaný. Ani jsem se neptala, co bylo v práci. A jenom mu dala večeři a nechala ho jít spát.
Druhý den jsem po ránu šla do koše vyhodit plenku a krátce jsem přejela očima ten test, co jsem tam hodila. Zaraženě jsem ho vytáhla a sedla si sním na gauč a ona se tam zjevila druhá čárka! Tomu jsem nemohla uvěřit a taky jsem si šla udělat druhý. Ten mi vyšel taky pozitivní. Měla jsem smíšené pocity a sama jsem nevěděla, co na to říct. No nic, tak asi budeme mít to druhé už teď. Manželovi to zatím říkat nechci, ještě to přece jenom není 100%.
O týden později jsem se dozvěděla, že to je definitivní. Paní doktorka potvrdila mé těhotenství a řekla mi, že jsem těhotná skoro pět týdnů. Začala jsem být naopak šťastná, že čekáme druhé miminko. Hlavou se mi hned honilo velké množství otázek. Byla jsem prostě přirozeně zvědavá jako stará pavlačová bába. Je to holka nebo kluk? No na kluka jméno máme od minula, ale co když to bude další holka? Mám si zase znovu nechat říct pohlaví mimíska? Atd atd. Prostě vedlejší věci vedle zdraví toho prcka.
Ten den, když manžel přišel domů, měla jsem pocit, že snad něco vytušil nebo co. Zjevil se mezi dvěma se šáněm a výbornou čokoládou. Dělala jsem stále, jako že se nic neděje. Užili jsme si večeři a koupel, potom jsem šla přebalit a nakojit. No a šupkali jsme do postele a rozhodně jsme u spaní nezůstali. Můj manžel patří mezi tu menšinu těch, co si potom rádi povídaj. No a mimochodem se zmínil, jestli mi nevadí, že neberu tu antikoncepci zatím, abychom potom dlouho nečekali. To jsem se neudržela, vybuchla jsem smíchy. Nechápajíc na mě čučel a už už se chtěl zeptat, ale ještě štěstí, že jsem si vzbudila smíchem dítko, které jsem musela jít znovu uspat.
Dále se na to zapomnělo a zakecalo se to, takže se nezeptal na nic. Ale potom mě znovu překvapil on sám. „Miláčku, víš co jsme vlastně slavili?“ No to jsem opravdu nevěděla, co jsme oficiálně slavili. Řekl mi, že ho povýšili na zástupce jeho protivnýho šéfa, protože si u něj náhodou dost šplhnul. Nečekala jsem to, byla to fajnová zpráva.
Další den byla sobota takže manžel zůstal doma, protože má volno. Přistoupila jsem k němu a dala mu malou do náruče.
Já: Miláčku, co kdybychom měli ještě jednoho capartíka? 
On: Jsme na to čase přece připravení.
Já: Ale co teď hned?
On: No já myslel nejdřív se začít snažit tak za půl roku.
Já: To by mohlo být pozdě a tak trochu už to za půl roku nepůjde.
On: Ty máš miláčku nějaký problém zdravotní, jak si teď byla u doktorky??!
Já: Jako nemoc bych to nebrala.
On: Tak počkej, co to teda jako znamená?
Já: Prostě už teď jsem 2v1
On: No to snad není možný! No to je krásná, sice nečekaná, novinka, ale prostě supr! Že mě to nenapadlo, když si na to tak narážela. Ale stejně jsem dobrej takhle rychle. (Jasně, musel se pochválit )
Teď už je jasný, že budeme mít další holčičku Jasmínku a podle všeho by měla být zdravá jako její starší sestřička Amálka. Narodí se nám na začátku března a moc se na ní celá rodina těšíme. A já už jsem sama zvědavá, jaký vám budu moct připravit porodní deníček. Tak zatím na čtenou.
Přečtěte si také
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 649
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 411
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 6395
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 3797
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 3358
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...
Dala jsem synovi do školky kraťasy. Učitelka ze mě udělala krkavčí matku
- Anonymní
- 27.09.26
- 2166
První dny v záři. Školkový kolotoč se rozběhl na plné obrátky a s ním i nekonečné seznamy požadavků, co všechno musí mít děti ve skříňkách. Náhradní tričko, spodní prádlo, věci na převlečení na...
Dlouho jsem čekala, jestli mě touha po dítěti přece jen dožene. Nedohnala
- Anonymní
- 27.09.26
- 1182
Děti jsem nikdy vyloženě nechtěla. Nebyla jsem ale ani přesvědčená, že je nechci za žádnou cenu. Spíš jsem pořád čekala, jestli se ve mně něco změní.
Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže
- babiMáňa
- 27.09.26
- 2654
Je mi něco přes šedesát a jsem celkem vitální babča. Můj syn se snachou mají dvě krásné děti a já jsem ráda, že už jsou ve věku, kdy se mnou mohou i za kulturou nebo do přírody. Okolí o mě říká, že...
Houby jsme sbírali celý život. Tentokrát skončila celá rodina v nemocnici
- Anonymní
- 27.09.26
- 897
Na houby jsme chodili odmalička. Nejdřív s rodiči, později s manželem a nakonec i s našimi dětmi. Nikdy jsme nesbírali nic, čím bychom si nebyli jistí. Žádné experimentování, žádné houby určované...
Poprosila jsem muže, aby odvedl syna do školky. Jeho reakce mě šokovala
- Anonymní
- 27.09.26
- 2973
Ručička hodin ukazovala půl sedmé ráno a já měla pocit, že jsem v noci nenasbírala ani dvě hodiny souvislého spánku. Na hrudi mi oddechovala sedmiměsíční dcerka. Kvůli rýmě nemohla dýchat nosem,...
Šikovní jste, šikovní 
Me se to libi, kdyz jsou deti kousek od sebe.Ze zacatku je to treba zahul, ale pak jsou z nich nerozlucni partaci. Vidim to u nasi male a jeji sestrenice. Bydlime v jednom dome, takze se vidi denne. A neskutecne si spolu vyhrajou.Je mezi mima rozdil roku a ctvrt. Holky se maji hrozne rady a nedaji na sebe dopustit 
(pravda me prvni ditko nebylo prvni pulrok ani spave ani save)
to je krásné. ale ještě nevím, jestli to bude Jasmínka aneb Jonášek, jsem zatím 13.tt. Tak ať se vám daří!!!
Preji hodne zdaru a at je i Jasminka spava a sava 
