Miminko na cestě
Ani jsem se nenadála a jsem ve 23. tt. Ahojky, zdravím všechny, co si přečtou můj deníček. Narazila jsem na tento server úplně náhodou. Přečetla jsem si pár deníčků a řekla si, že se ráda podělím o ten můj.
Jak už jsem psala, jsem ve 23. týdnu těhotenství. A to, že jsem těhotná, jsem zjistila jenom díky preventivní prohlídce u gynekologa. Já vím, možná se to zdá neuvěřitelné, ale je to tak. Když jsem zjistila, že čekáme miminko, byla jsem už ve 20. týdnu. Vlastně půlka byla za mnou a druhá přede mnou. A teď úplně od začátku…
Z mojí vlastní blbosti jsem na konci roku přestala brát HA, kterou jsem užívala 7 let. První menstruace přišla úplně normálně, pak už si to se mnou dělalo, co chtělo. Nepravidelnost, špinění, bolesti v podbřišku atd. Projela jsem si snad všechny možné stránky na internetu o tom, že menstruační cyklus po vysazení HA může být úplně zpřeházený nebo může vymizet úplně. Takže jsem pořád čekala a doufala, že se to ustálí samo, přirozeně.
V polovině května jsem šla ke gynekologovi na prohlídku, jelikož jsem si myslela, že mám zánět. Měla jsem výtok, který mě docela trápil. A až tam jsem vlastně zjistila, že jsem těhotná. Neměla jsem vůbec žádné těhotenské příznaky jako nevolnost, zvracení, mdloby, prostě vůbec nic! Dokonce jsem i zhubla. S přítelem jsme používali kondomy a Pharmatex. A přece se to stalo. Byla jsem naprosto v šoku! Pořád jsem si říkala, jak se to mohlo stát? Používali jsme ochranu, dokonce jsem měla menstruaci, ale ten malý tvoreček si nás přece jenom vybral.
Děti jsme s přítelem určitě plánovali, ale až tak za 2, 3 roky, kdybychom měli oba po vysoké škole. Ale stalo se. Počáteční šok vystřídala radost a těšení se na toho malého mrňouska, který o sobě dává pořád víc a víc vědět. Vím, že to pro nás teď bude hodně těžké, ať už finančně nebo psychicky, ale pevně věřím, že to zvládneme.
Na poslední prohlídce u pana doktora jsme navíc zjistili, že čekáme chlapečka, kterého jsme si oba moc přáli. Když vím, že se má náš Mikulášek čile k světu, mamince dává pořádné kopance do břicha a hezky roste, je to ten nejkrásnější pocit. Akorát nás čeká vyšetření srdíčka našeho chlapečka, mám strach, aby všechno dobře dopadlo.
Co napsat závěrem? Snad jen to, že přeji hodně štěstí všem snažilkám, které stále čekají na toho jejich mrňouska. Nebojte se, ono to přijde, když to budete nejméně čekat. Taky všem děkuji za přečtení mého deníčku a dneska na nás myslete, aby vyšetření srdíčka našeho Mikuláška dopadlo dobře!
Přečtěte si také
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 21
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 4064
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 2463
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1597
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 881
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 994
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2848
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 3846
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 3311
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 1192
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
..já jsem „teprve“ v 16tt. Jinak taky mi špatně nebylo,ale že jsem měla přes 2týdny zpoždění,tak jsem si udělala těhu test a byly tam // 
.Tak jsem šl ke gyndr,ale nic neviděla,jen zvětšenou a prokrvenou dělohu,tak sem musela 2týdny počkat,děloha rostla,tak mne poslala na ultarzvuk,tak už bylo naše „emryjko“.Udělala krevní testy a bylo to tam.S přítem jsem se o mimi snažili skoro 2roky,tak už jsem ani nedoufala,nikde jsme nebyli..přišlo to samo.Já si myslím (i když to nikomu neříkám),tak že mi mimi poslala moje maminka,která mi umřela 2měsíce před tím,než jsem otěhotnila 
přihodilo se nám něco zvláštního a pak jsem zjistila,že jsem těhotná 
…já sem tomu ani uvěřit nemohla…vlastně ani ted 
.....už aby se aspon mimi ve mě hýbalo 
.Přeji hlavně hodně zdravička a veř že vždycky se da všechno zvladnout když chceš 
Až to příjde,užívej si to 
). My na Natálku čekali, ale nechtělo se jí, tak jsme šli na IVF (umělé oplodnění) a najednou jsme se těšili na Natynku 
