Můj andílek
Nikdy jsem si nemyslela, že budu psát něco tak bolestivého, nepopsatelného. Ale bohužel osud to takhle chtěl a já se ptám proč.
3. 12. 2013 je dnem, kdy jsem přišla o své nemarozené miminko. Jo, i když jsem mimiko nosila jen 13 týdnů. Bolí to a bolet nikdy nepřestane.
Ráno, jako každé, jsem se vzbudila. Dala dcerce snídani. Pustila pohádku. A sedla jsem si. Z ničeho nic jsem cítila mokro. Došla jsem na záchod a na toaletním papíře našla krev. Jen malinko.
Dostala jsem velký strach. Přítel v práci. Auto na technické. Ubrečená dcerka. A já v šoku. Zavolala jsem přítelovi. Za dvě hodiny dojel. No jo, ale auto doma není. Než dojel s autem domů, dostala jsem do břicha křeč. Stoupla jsem si a cítila, jak ve mně něco luplo a potom jen mokro.
Jenže krev nikde. Tak asi plodová voda. Přítel startuje auto, nasedáme. A jedem na pohotovost. Do nemocnice je to 40 km. Zhoršovala se bolest. Před nemocnicí jsem se zvedla a najednou ze mě šel proud krve. Začalo mi být zle. Motala se mi hlava a zvracela jsem.
Na příjmu mě doktor prohlédl, zděšeně se podíval na sestru a řval na primáře krnovské nemocnice, ať hned přijde. Doběhla sestra, že primář šije rodičku. Doktor řekl, že to nepočká. Primář přišel. Co se děje?
Už si jen pamatuju, jak jedu na sál a dávají mi masku. Probudím se a je po všem. Jednu ruku napojenou na kanylu a na krev. Ztratila jsem 3.5 litrů krve. Dojela jsem na pokoj a vůbec jsem nevěděla, co bude dál. Ráno za mnou došla doktorka a říkala, že se mi odloučila placenta. A že mě dnes nepustí. Až zítra. Jenže já jsem musela odejít. Když mě dají na pokoj, kde jsou miminka…
Nakonec po promluvě mě pustil doktor s tím, že když by něco, okamžitě mám dojet. Přítel pro mě dojel.
A já sedím doma a brečím brečím a ptám se proč? A nenacházím slova odpovědi pro to. Můj andílek je někde nahoře a čeká, kdy se zase ke mně vrátí.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 517
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 349
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 563
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 260
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 174
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18042
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2414
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2340
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1557
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....