Své dcerce jsem vděčná
V prvé řadě chci napsat, že každé děťátko má svého strážného anděla. A já toho anděla mám doma.
Když se nám narodili dvojčátka, tak jsem se bála, bála jsem se toho, že moje starší 4letá dcera se bude cítit odstrčená. Ale moje obava se naštěstí neuskutečnila. Hned jak Verunka spatřila ty dva uzlíčky, hned si je zamilovala. Po příjezdu domů Verunka ze vším pomáhala. Starala se o holky krásně. Když jsem vstávala na krmení, tak jsem slyšela, jak se tiše chodila dívat, jak holky krmím. A zda je jedna ráno, to jí nevadilo. Přebalovala se mnou, krmila koupala, dělala a dělá se mnou všechno.
Jednoho rána jsem se vzbudila a už jsem se necítila dobře, hlava mě třeštila. Super, tak hned jsem si vzala prášek. Ale celej den jsem se cítila slabě. Takže večer, když jsem si šla lehnout, tak Verunka: „Maminko, není ti dobře, že?“ Tak se ke mně přitulila.
Asi kolem 3 ráno jsem se vzbudila, takovej ten divnej pocit. Sotva otevřu oči a málem mě kleplo. Verunka sedí na pohovce a v náručí drží Valinku a konejší jí a dává jí dudlík? Nechtěla jsem plašit, ať se nelekne a neupustí malou.
Vzala jsem si Vaju a říkám, proč to udělala a že to nesmí. Říkala, že Vaja plakala a že mě budila, ale že jsem spala dál, tak mě nechala.
Ráno jsem jí řekla, že si vážím její pomoci, ale že holky nikdy nesmí brát sama na ruce. Nikdy. Co vše se mohlo stát? Přišlo jí to líto a plakala a mně to líto taky je.
Asi před týdnem jsem nakrmila holky a šla jsem pověsit prádlo. Verunka si hrála v pokoji. Asi za 5 minut slyším Verunku, jak volá, že Vaja je modrá. Okamžitě jsem letěla nahoru a Verunka držela Vaju na hrudi a klepala jí na záda. Seběhlo se to ve mžiku. Říkala, že jí teklo mlíčko nosem a že divně plakala. Naštěstí že si hrála vedle. A zachránila jí tak život.
Hned druhý den jsem šla reklamovat monitor, protože selhal. Od té doby je Verunka jak ostříž. Když jsou v kočárku, kontroluje je pořád. Když je v noci zlobí prdy a tlačí, je hned vzhůru a letí za holkama. Marně jí říkám, ať jde spát, ale ona se o holky bojí až moc.
Když jsem to říkala rodině, tak to mám utnout a podobně. Ale já vím, že nebejt Verunky, tak se Vaja udusí. Od té doby je mi jedno, zda se Verunka vzbudí 5× za noc a jde se přesvědčit, že jsou holky v pořádku. Dva dny brečela ve spánku. Ale už je to dobré.
Takže Verunko, jsi pro mě vším, miluju tě nadevše.
S láskou maminka.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1025
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 604
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1032
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 456
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 282
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18827
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2491
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2709
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2448
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1638
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....