Své dcerce jsem vděčná
V prvé řadě chci napsat, že každé děťátko má svého strážného anděla. A já toho anděla mám doma.
Když se nám narodili dvojčátka, tak jsem se bála, bála jsem se toho, že moje starší 4letá dcera se bude cítit odstrčená. Ale moje obava se naštěstí neuskutečnila. Hned jak Verunka spatřila ty dva uzlíčky, hned si je zamilovala. Po příjezdu domů Verunka ze vším pomáhala. Starala se o holky krásně. Když jsem vstávala na krmení, tak jsem slyšela, jak se tiše chodila dívat, jak holky krmím. A zda je jedna ráno, to jí nevadilo. Přebalovala se mnou, krmila koupala, dělala a dělá se mnou všechno.
Jednoho rána jsem se vzbudila a už jsem se necítila dobře, hlava mě třeštila. Super, tak hned jsem si vzala prášek. Ale celej den jsem se cítila slabě. Takže večer, když jsem si šla lehnout, tak Verunka: „Maminko, není ti dobře, že?“ Tak se ke mně přitulila.
Asi kolem 3 ráno jsem se vzbudila, takovej ten divnej pocit. Sotva otevřu oči a málem mě kleplo. Verunka sedí na pohovce a v náručí drží Valinku a konejší jí a dává jí dudlík? Nechtěla jsem plašit, ať se nelekne a neupustí malou.
Vzala jsem si Vaju a říkám, proč to udělala a že to nesmí. Říkala, že Vaja plakala a že mě budila, ale že jsem spala dál, tak mě nechala.
Ráno jsem jí řekla, že si vážím její pomoci, ale že holky nikdy nesmí brát sama na ruce. Nikdy. Co vše se mohlo stát? Přišlo jí to líto a plakala a mně to líto taky je.
Asi před týdnem jsem nakrmila holky a šla jsem pověsit prádlo. Verunka si hrála v pokoji. Asi za 5 minut slyším Verunku, jak volá, že Vaja je modrá. Okamžitě jsem letěla nahoru a Verunka držela Vaju na hrudi a klepala jí na záda. Seběhlo se to ve mžiku. Říkala, že jí teklo mlíčko nosem a že divně plakala. Naštěstí že si hrála vedle. A zachránila jí tak život.
Hned druhý den jsem šla reklamovat monitor, protože selhal. Od té doby je Verunka jak ostříž. Když jsou v kočárku, kontroluje je pořád. Když je v noci zlobí prdy a tlačí, je hned vzhůru a letí za holkama. Marně jí říkám, ať jde spát, ale ona se o holky bojí až moc.
Když jsem to říkala rodině, tak to mám utnout a podobně. Ale já vím, že nebejt Verunky, tak se Vaja udusí. Od té doby je mi jedno, zda se Verunka vzbudí 5× za noc a jde se přesvědčit, že jsou holky v pořádku. Dva dny brečela ve spánku. Ale už je to dobré.
Takže Verunko, jsi pro mě vším, miluju tě nadevše.
S láskou maminka.
Přečtěte si také
Děti chtěly pořád něco kupovat. Jedno pravidlo nás zbavilo většiny proseb
- Anonymní
- 26.09.26
- 1531
„Mami, já to potřebuju.“ Věta, kterou jsem za poslední roky slyšela tolikrát, že už přesně vím, že ve většině případů následuje něco, co dítě ještě před pěti minutami vůbec neznalo. Dlouho jsem si...
Myslela jsem, že je to konečně ten pravý. Pak mě kontaktovala jeho manželka
- Anonymní
- 26.09.26
- 1114
Už jsem si skoro začínala říkat, že jsem konečně měla štěstí. Po několika vztazích, které nikam nevedly, jsem potkala muže, se kterým mi bylo dobře. Byl pozorný, zajímal se o mě, pamatoval si...
První měsíc školy je za námi. A já už přesně vím, co jsme letos podcenili
- Anonymní
- 26.09.26
- 1056
Nějak pevně doufám, že to, co zažívám doma teď já, prožívají v nějaké menší obměně i ostatní matky. Upřímně prázdniny byly náročné a na školní rok jsem se těšila jako na smilování, jenže kde je ten...
Chtěla jsem rodičům říct o hypotéce a novém autě. Místo radosti přišel výslech
- Anonymní
- 26.09.26
- 4044
Nedávno jsme s manželem podepsali hypotéku. Nebyla to žádná malá věc. Dlouho jsme vybírali dům, počítali peníze a přemýšleli, jestli do toho opravdu jít. Nakonec jsme se rozhodli, že ano.
Syn měl před každou návštěvou lékaře hysterický záchvat. Až tohle zabralo
- Anonymní
- 26.09.26
- 531
Vždycky, když jsem svému sedmiletému synovi Nicolasovi oznámila, že půjdeme k lékaři, okamžitě zbledl. Odmalička má z doktorů panický strach. Je to bohužel spojené s jednou nepříjemnou zkušeností,...
Začala jsem nakupovat jídlo podle jídelníčku. Ušetřili jsme víc, než jsem čekala
- Anonymní
- 25.09.26
- 1233
S manželem jsme pořád hádali o tom, kolik utrácíme za jídlo. Je pravda, že náklady byly obrovské, návštěvy supermarketů čím dál častější. Vždycky jsem si říkala, že jen koupím pár věcí k večeři, a...
Pracuji jako chůva, děti miluju. A nikdo nechápe, proč jsem vlastní nechtěla
- Anonymní
- 25.09.26
- 2858
V dnešní době každý řeší toho druhého. Když se něčím „lišíte“, je to špatně. Mně je 45 let, už roky pracuji jako chůva, mám vystudovaný peďák, učila jsem ve škole, vedla kroužky a nakonec si...
Osm let jsem byla jen na rodičáku. Teď mi manžel oznámil krutou zprávu
- Anonymní
- 25.09.26
- 3433
Osm let. Přesně tak dlouho jsem strávila na rodičovské dovolené. Tři děti jsem si pořídila hned po vysoké škole, takže mé pracovní zkušenosti byly prakticky nulové. Ale byla to naše společná...
Dcera odmítá jíst normální jídlo. Ale když ho nazvu jinak, najednou ho miluje
- Anonymní
- 25.09.26
- 3899
Dceři jsou právě 4 roky. Má úžasnou fantazii a prakticky cokoliv řekne, je jak vystřižené z nějaké kouzelné pohádky. Stromy prostě nejsou stromy, ale jsou to nádherní gigantičtí tvorové, co...
Chtěla jsem vrátit peníze za nefunkční kroužek. Odpověď vedení mě rozzuřila
- Anonymní
- 25.09.26
- 4382
Na letáku to vypadalo jako naprosto dokonalá investice do budoucnosti naší dcery. Slibovali intenzivní rozvoj řeči, stimulaci kognitivních funkcí a dokonce i speciální cvičení na posílení středu...