Můj krásný porod
- Porod
- jitka 11
- 02.10.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moje cesta k miminku... Když jsem 7.11.2009 šla spát, vůbec jsem netušila, co se v noci bude dít. V 1:30 h. jsem se vzbudila a cítila mokro. To mi odešla plodová voda. Napsala jsem Olze zprávu, aby přijela. Mezitím jsem seděla na záchodě, korzovala v bytě a byla nervozní, že se Olga neozývá. Ve 2 hodiny jsem ji tedy zavolala. Vzbudila jsem ji, zprávu, kterou jsem ji posílala, neslyšela.
Během 3/4 hodiny byla u nás a já už chtěla jet do porodnice. Olga mi to ale vymluvila, a udělala dobře. Doma jsme si ještě povídaly, odpočívala jsem, dala si teplou vodu, Olga udělala pár fotek a v 5 h. vyrazily do Kladenské porodnice. Přijely jsme tam za 1/2 hodiny, zastavily před nemocnicí a pomalu došly na oddělení, protože jsem se prodýchávala.
Na oddělení jsem byla přijata, ale s tím, že bych měla začít rodit do 7:00 h. V celé Kladenské nemocnici měl být ten den vypnutý proud od 13 h. do 17 h. a báli se, že bych to do té doby nestačila, aby bylo miminko potom zahřívané. Když jsem se tedy do 7 h. nerozrodila, zavolali sanitu, která mě - i se synkem v bříšku- dovezla do Slaného.
Olga jela tryskem za námi v autě.
Před 8 hodinou ranní jsme přijeli na místo, stíháni Olgou. Ze sanity jsem za pomoci Olgy a řidiče sanitky vystoupila a potom výtahem vyjeli na oddělení. Poté pan řidič už odchází a já s Olgou jdeme na sesternu. Přečtou si zprávu z Kladna, zavolají paní doktorku a mezitím mi natočí monitor. Potom mi dají antibiotika (ATB), protože dříve (ve 28 tt) jsem měla stafylokoka. Potom přichází paní doktorka. Přečte si zprávu i můj porodní plán, všechno mi vysvětlí, co se bude dít a po vykapání ATB odcházíme s Olgou na předporodní pokoj, kde se napiji a trochu i najím. Olga mi mezitím napustí teplou- spíše horkou vodu do vany a potom mi pomůže do ní vlézt, po 2 schůdkách. Prodýchávám si, vyvaluji se ze strany na stranu, odfukuji. Dělá mi voda dobře, když mě berou porodní bolesti. Krásně uvolňuje. Za chvíli potom přichází porodní asistentka, aby mi natočila ještě jednou monitor.
Když jsem ale vystoupila z vany, za pomoci Olgy, tak jsem ani na monitor nešla, protože jsem už rodila - byla jsem otevřená na 8 cm.
S pomocí Olgy a personálu jsem si lehla na porodní stůl, přišla paní doktorka a s pomocí všech jsem asi 4× zatlačila a v 10:58 h. jsem porodila svého zdravého syna Ondřeje Josefa. Olga po dotepání přestřihla pupeční šnˇůru a hned potom mi ho dali na břicho. Dívali jsme se na sebe, poznávali se. To byl pro mě ten nejkrásnější okamžik z celého porodu. Dětská sestřička si ho potom odnesla na oddělení umýt a udělat vše potřebné.Bez jakýchkoli léčiv jsem potom porodila i placentu.
Potom mě převezli na předsálí, kde jsem čekala 2 hodiny, jestli se něco bude dít. Nedělo se nic, pouze mně byla zima, třásla jsem se jako ratlík, tak mi Olga přinesla ještě jednu deku. A pak mi už bylo dobře, zavolala jsem tedy manželovi, akorát mi dětská sestřička přinesla můj uzlíček, umytý, vonˇavý, oblečený, zvážený a změřený, rovnou jsem tedy řekla míry - 4350 g a 53 cm.
Když jsem dovolala, sestřička z oddělení přišla, že mohu už na pokoj- nadstandard.
Akorát byl čas oběda, tak ještě na pokoji mi Olga nakrájela maso a já jsem se mohla i najíst po vyčerpávajícím, ale krásném porodu. Chvíli ještě Olga u mně byla, pomáhala mi vybalit všechny věci z tašky, povídaly jsme si, Ondrášek spinkal ve své postýlce…
Tímto děkuji „své“ dule Olze Krajíčkové a celému personálu porodnice, že mi pomáhali, jak nejlépe uměli a vždy mi poradili a vše vysvětlili, když jsem potřebovala něco vědět.
MOC VŠEM DĚKUJI.
Přečtěte si také
Lžu mu, že nemůžu otěhotnět. Tajně beru prášky. On mě teď žene na kliniku
- Anonymní
- 21.05.26
- 449
Sedím v koupelně se zamknutými dveřmi a v dlani svírám platíčko pilulek, které schovávám v krabičce od vitamínů. Srdce mi buší až v krku. Venku v obýváku sedí Tomáš, můj přítel, se kterým jsem dva...
„Už chápu, proč tě bývalý podváděl,“ řekl můj přítel a úplně mě tím zničil
- Anonymní
- 21.05.26
- 549
S partnerem jsme se pohádali už mockrát, ale nikdy mě nic nezranilo jako věta, kterou řekl tentokrát. Během několika vteřin vytáhl moji největší bolest z minulosti a použil ji proti mně způsobem,...
Chci jít do důchodu, ale nemůžu. Živím pětatřicetiletého syna
- Anonymní
- 21.05.26
- 480
Dívám se na hromadu faktur na svém stole. Jako účetní na volné noze jsem zvyklá na čísla, mají svůj řád a logiku. Jenže v mém soukromém životě ta čísla už dávno nedávají smysl. Je mi přes šedesát,...
Mateřská škola je jedno velké zklamání a věčný boj. Dceru jsem si nechala doma
- Anonymní
- 21.05.26
- 285
Když šla moje dcera poprvé do školky, měla jsem skoro slzy v očích. Představovala jsem si barevné třídy, usměvavé paní učitelky, vyrábění z papíru, písničky a spokojené dítě, které se bude domů...
Kvůli seznamce jsem přišla o kamarádku. Obě jsme si psaly se stejným mužem
- Anonymní
- 21.05.26
- 228
Život si někdy s lidmi zvláštně pohrává. Když mě moje nejlepší kamarádka Jana přesvědčovala, ať si založím profil na seznamce, brala jsem to spíš jako legraci. Obě po rozvodu, obě zklamané a obě už...
Dcera málem vběhla pod tramvaj. Bojím se, až začne dojíždět na střední
- Anonymní
- 20.05.26
- 1578
Moje patnáctiletá dcera v září nastupuje na gymnázium v centru Prahy. Měla jsem z toho radost, protože se tam dostala sama, bez tlačení a obrovského drilu. Brala jsem to jako krok k větší...
„Kvůli tobě jsem přišla o rodinu,“ vpálila mi dcera. Přitom mě její otec podvedl
- Anonymní
- 20.05.26
- 2571
Andree je šestnáct, puberta s ní cloumá ze všech stran a poslední měsíce jsou mezi námi opravdu náročné. Hádáme se skoro kvůli všemu a mám pocit, že ať řeknu cokoli, vždycky je to špatně. Nejhorší...
Nabídl jsem jí, že půjdu na rodičovskou. Přesto dítě odmítá. Co teď?
- Anonymní
- 20.05.26
- 1085
Sedíme v naší oblíbené kavárně v centru města. Moje přítelkyně, říkejme jí třeba Lucie, nadšeně vypráví o novém filmu, na který musíme jít, a plánuje víkendový výlet do Berlína. Je krásná, chytrá a...
Manželka utrácí za oslavy narozenin pro děti majlant. Prý zbytečně vyšiluju
- Anonymní
- 20.05.26
- 1317
Tak nevím, jestli je to dnes normální. Jsme úplně obyčejná rodina s průměrnými příjmy. Já i manželka pracujeme, i když ona jen na zkrácený úvazek. V mnoha věcech se snažíme šetřit, o to víc mě pak...
Dcera se nedostala v Praze na gympl, i když měla hodně bodů. Je to zoufalství
- Anonymní
- 20.05.26
- 2092
Přijímačky na střední nám letos pořádně znepříjemnily život. Dcera měla vysněné gymnázium, chodila na přípravku, učila se, dřela a stejně se nedostala. Nakonec je ráda alespoň za obchodku, kam ji...