Moje cesta k miminku... Když jsem 7.11.2009 šla spát, vůbec jsem netušila, co se v noci bude dít. V 1:30 h. jsem se vzbudila a cítila mokro. To mi odešla plodová voda. Napsala jsem Olze zprávu, aby přijela. Mezitím jsem seděla na záchodě, korzovala v bytě a byla nervozní, že se Olga neozývá. Ve 2 hodiny jsem ji tedy zavolala. Vzbudila jsem ji, zprávu, kterou jsem ji posílala, neslyšela.

Během 3/4 hodiny byla u nás a já už chtěla jet do porodnice. Olga mi to ale vymluvila, a udělala dobře. Doma jsme si ještě povídaly, odpočívala jsem, dala si teplou vodu, Olga udělala pár fotek a v 5 h. vyrazily do Kladenské porodnice. Přijely jsme tam za 1/2 hodiny, zastavily před nemocnicí a pomalu došly na oddělení, protože jsem se prodýchávala.

Na oddělení jsem byla přijata, ale s tím, že bych měla začít rodit do 7:00 h. V celé Kladenské nemocnici měl být ten den vypnutý proud od 13 h. do 17 h. a báli se, že bych to do té doby nestačila, aby bylo miminko potom zahřívané. Když jsem se tedy do 7 h. nerozrodila, zavolali sanitu, která mě - i se synkem v bříšku- dovezla do Slaného.

Olga jela tryskem za námi v autě.

Před 8 hodinou ranní jsme přijeli na místo, stíháni Olgou. Ze sanity jsem za pomoci Olgy a řidiče sanitky vystoupila a potom výtahem vyjeli na oddělení. Poté pan řidič už odchází a já s Olgou jdeme na sesternu. Přečtou si zprávu z Kladna, zavolají paní doktorku a mezitím mi natočí monitor. Potom mi dají antibiotika (ATB), protože dříve (ve 28 tt) jsem měla stafylokoka. Potom přichází paní doktorka. Přečte si zprávu i můj porodní plán, všechno mi vysvětlí, co se bude dít a po vykapání ATB odcházíme s Olgou na předporodní pokoj, kde se napiji a trochu i najím. Olga mi mezitím napustí teplou- spíše horkou vodu do vany a potom mi pomůže do ní vlézt, po 2 schůdkách. Prodýchávám si, vyvaluji se ze strany na stranu, odfukuji. Dělá mi voda dobře, když mě berou porodní bolesti. Krásně uvolňuje. Za chvíli potom přichází porodní asistentka, aby mi natočila ještě jednou monitor.

Když jsem ale vystoupila z vany, za pomoci Olgy, tak jsem ani na monitor nešla, protože jsem už rodila - byla jsem otevřená na 8 cm.

S pomocí Olgy a personálu jsem si lehla na porodní stůl, přišla paní doktorka a s pomocí všech jsem asi 4× zatlačila a v 10:58 h. jsem porodila svého zdravého syna Ondřeje Josefa. Olga po dotepání přestřihla pupeční šnˇůru a hned potom mi ho dali na břicho. Dívali jsme se na sebe, poznávali se. To byl pro mě ten nejkrásnější okamžik z celého porodu. Dětská sestřička si ho potom odnesla na oddělení umýt a udělat vše potřebné.Bez jakýchkoli léčiv jsem potom porodila i placentu.

Potom mě převezli na předsálí, kde jsem čekala 2 hodiny, jestli se něco bude dít. Nedělo se nic, pouze mně byla zima, třásla jsem se jako ratlík, tak mi Olga přinesla ještě jednu deku. A pak mi už bylo dobře, zavolala jsem tedy manželovi, akorát mi dětská sestřička přinesla můj uzlíček, umytý, vonˇavý, oblečený, zvážený a změřený, rovnou jsem tedy řekla míry - 4350 g a 53 cm.

Když jsem dovolala, sestřička z oddělení přišla, že mohu už na pokoj- nadstandard.
Akorát byl čas oběda, tak ještě na pokoji mi Olga nakrájela maso a já jsem se mohla i najíst po vyčerpávajícím, ale krásném porodu. Chvíli ještě Olga u mně byla, pomáhala mi vybalit všechny věci z tašky, povídaly jsme si, Ondrášek spinkal ve své postýlce…

Tímto děkuji „své“ dule Olze Krajíčkové a celému personálu porodnice, že mi pomáhali, jak nejlépe uměli a vždy mi poradili a vše vysvětlili, když jsem potřebovala něco vědět.

MOC VŠEM DĚKUJI.