Můj první porod

V tomto deníčku bych chtěla popsat svoje zážitky z těhotenství a porodu mého prvního děťátka.

Když jsme se s manželem rozhodli, že je čas na naše první miminko, bála jsem se, že cesta k němu nebude jednoduchá. Neměli jsme ani jeden z nás žádné problémy, ale když to tak člověk slyší a vidí kolem sebe, nabývá dojmu, že otěhotnět není nic lehkého. Jaké pak bylo naše překvapení, když jsem po prvním měsíci zjistila, že jsem těhotná.

Na miminko jsem se od první chvíle, kdy jsem ho viděla na ultrazvuku, moc těšila. Dál jsem chodila do práce a ještě jsem k tomu začala studovat dálkově VŠ.

V 16.tt mi začala doktorka říkat, že miminko velikostně neodpovídá, že je menší. Z toho jsem si vůbec nic nedělala a zdálo se vše v pořádku. Na UZ ve 20.tt nám pan doktor řekl, že čekáme holčičku (nevím proč, ale do té doby jsem si myslela, že je to kluk :-) ), je úplně zdravá a menší asi o 8 dní, ale prý je to v pořádku.

Ve 26.tt jsem šla na test na cukrovku a na další poradnu. Do té doby bylo vše v pořádku. Aspoň jsem si to myslela, jen jsem občas cítila takové lehké pobolívání v podbřišku, ale co… děloha se roztahuje, to je normální. Jenže po UZ mi doktorka řekla, že se mi zkracuje čípek a otevírá děloha a vypadá to na předčasný porod. Takže magnesium a ležet, ležet a ležet. Do toho naše holčička byla menší už o 2 týdny. Ani pořádně nevím, jak jsem došla domů. Stavila jsem se do práce hodit neschopenku, u toho jsem se snažila tvářit, jak jsem děsně v pohodě. Pak jsem valila domů, skočila do postele.

Kdo zažil, tomu není třeba vysvětlovat, jaké myšlenky se mi honily hlavou, jak moc jsem se bála, co bude dál a jak dlouhé dny byly do dalších kontrol. Manžel v té době pracoval na našem novém bydlení, takže jsem byla doma pořád sama, a to mi na psychice moc nepřidávalo. Nicméně jsem se ve společnosti filmů a seriálů proležela až do 35.tt, kdy jsem měla přestat brát magnesium, aby pak nebyly problémy u porodu. Tak jsem ho přestala brát s vědomím, že kdyby se malé už chtělo ven, z nejhoršího jsme venku.

Od 36.tt jsem začala jezdit na kontroly už do porodnice. Jenže už od první kontroly nebyly monitory úplně nejlepší. Miminko tam sebou tak mrskalo, že tepová frekvence byla moc vysoká. To se opakovalo každý týden - buď byl monitor na hranici, nebo byl úplně špatný. Na konci 39. tt byl opět monitor špatný, za 2 hodiny bylo přetočení, kde to bylo ještě horší. Doktor mě vzal na UZ, kde dělal váhový odhad 2860 g. Dále řekl, že je miminko v pořádku, jen má méně plodové vody, což prý ke konci těhotenství není nic neobvyklého. Závěr byl, že se miminku z nějakého důvodu v děloze nelíbí, a proto půjde ven.

Ještě v ten den jsem zůstala v porodnici s tím, že když to půjde, zítra budeme rodit. Večer jsem dostala tabletu na otevření porodních cest, protože jsem byla stále jen na 1 cm, což k vyvolání porodu není. Přes noc mi dost tvrdlo břicho a trochu i bolelo.

Ráno kontrola. Bohužel se porodní cesty neotevřely ani kousek víc. Dostala jsem další tabletu. Přes den mi břicho tvrdlo ještě víc, bolesti břicha byly taky o kousek větší, ale pořád nic zvláštního - poslíčci. :-) Po obědě se bolesti začaly stupňovat - asi tak jako při silnější menstruaci. Ale ve 4 hodiny, když mě doktor kontroloval, mi řekl, že nález je pořád stejný. Kontrola ještě v 8 večer a rodit budeme až zítra.

Se slzama v očích jsem psala manželovi, že porod se odkládá na další den. Šla jsem si lehnout. Jenže přes opět silnější bolest břicha jsem nemohla ležet, bylo mi příjemnější chodit. Tak jsem si dala sprchu a šla obcházet chodbu. Za chvíli to bylo celkem dobré, takže jsem usoudila, že nebudu plašit, jsou to opravdu jen poslíčci. Šla jsem si lehnout, ale po chvilce to začalo zase bolet víc. Pořád to nebyla nějaká nesnesitelná bolest, ale bylo to už dost nepříjemné. Zvedla jsem se z postele, že se půjdu znovu projít. Ale přesně v tu chvíli jsem ucítila nějaké mokro a usoudila, že to bude plodová voda. To bylo v 18:50.

Šla jsem tedy na porodní sál, PA mě napojila na monitor, během chvilky jsem ležela v louži vody, takže PA usoudila, že teď už je to plodová voda opravdu. Podle doktora jsem byla otevřená na 2 cm. Od té chvíle, co mi praskla voda, jsem měla pravidelné a silné kontrakce po 2 minutách. Podle doktora bude miminko na světě tak za 4-5 hodin.

Volala jsem manželovi, že může pomalu vyrazit. Za jeho přítomnost jsem byla moc ráda, hodně mi pomohl.

Kontrakce jsem proseděla na WC míse. Bylo mi tam líp než na míči nebo ve sprše. V té chvíli už jsem prohlašovala, že fakt nechápu, jak do toho někdo může jít dobrovolně znovu, když ví, co ho čeká. Ve 21 hodin mi doktor řekl, že porod nepostupuje, neotevírám se a dal mi na výběr - buď si nechám píchnout epidurální anestezii, která porod rozeběhne, nebo budeme rodit do rána. Rozhodla jsem se pro epidural. Ve 21:15 jsem ho měla píchnutý.

Byla to neuvěřitelná úleva a chtělo se mi spát. :-) PA mě poslala zase na přípravnu, už mi bylo fajn, jen jsem začala cítit velký tlak na konečník. Když už jsem to nemohla vydržet, šla jsem za PA, která po vyšetření řekla, že jdeme tlačit.

12.2. manžel přestřihl pupeční šňůru, šel s dcerou na první ošetření. Pak ji prohlédl pediatr, mě si nechali na 2 hodiny po porodu na pozorování, kde se mnou byl i manžel, a přinesli nám tam naši dceru. Poprvé se přisála k prsu a já jsem pořád nemohla uvěřit tomu, že už to všechno mám za sebou a naše holčička je už na světě. Na noc ji ještě dali do inkubátoru a v 6:30 ráno mi ji přivezli. A od té doby jsme pořád spolu. ♥
Od té chvíle, co je Laura na světě vím, co je v životě opravdové bohatství.
Není nic krásnějšího, než se stát matkou…

Přečtěte si také

Deník ticha: Odejít znamená přežít

Deník ticha: Odejít znamená přežít
  • Anonymní
  • 30.05.26
  • 1800

Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Claire7
2590
3.4.14 00:17

:palec:
Gratuluju :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Saroya
17629
3.4.14 07:08

Jako by v deníčku chyběla ta nejdůležitější cast-narození miminka. celkem zajímavé, snad tam neproběhlo neco traumatického.

  • načítám...
  • Zmínit
Flooa
10623
3.4.14 08:37

Ten konec je takový neúplný, škoda. Ale pěkně napsaný deníček, o tom žádná. Moc gratuluji k holčičce.

  • načítám...
  • Zmínit
mybaby
1088
3.4.14 10:22

A co vám tam holky chybí? Věta: na 3 zatlačení byla dcera venku? Šití nebolelo? :) Podle mě je deníček v pohodě a nezdá se mi, že bych o něco přišla :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Flooa
10623
3.4.14 10:33

@mybaby Ano, třeba a ještě taky jaké měla míry například :)

  • načítám...
  • Zmínit
mybaby
1088
3.4.14 10:34

@Flooa typla bych do 3 kil a 48 cenťásků :D

  • načítám...
  • Zmínit
Andělka55
2505
3.4.14 10:53

Mě na konci rozhodně stačí, že byla dcerka zdravá :) Takže za mě pěkný konec :)
:hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Flooa
10623
3.4.14 13:59

@mybaby :) :) :)

  • načítám...
  • Zmínit
digitalka
393
3.4.14 14:18

Gratuluji :) já jsem 35tt a náš chlapík je taky menší o 2 týdny ;) ale prý zcela v pořádku. Tak si užívejte, já už se hrozně těším až malý bude s náma

  • načítám...
  • Zmínit
prcekniky
3441
5.4.14 10:11

Děkuji holky :-)
Jinak doplňuji info - Laura měla 47 cm a 3040g
@digitalka Aspoň nebudeš rodit velké miminko. Dr. mi pořád říkala, jaký je to malý prďous, že bude mít v termínu max. 2800g. A nakonec měla krásná 3kg a ještě týden před termínem :srdce: @flooa - na kolik zatlačení byla venku vůbec netuším. Opravdu už mi tady ty detaily docela unikaly, tak možná proto se Ti to zdá neúplné :-D Ale podle manžela to bylo docela rychlé :mrgreen: Jinak jsem si stihla prohlédnout placentu a plodový obal, to mě hrozně zajímalo :lol: A na šití mě zajímalo jediné - jestli ty stehy potom doktor hodlá vytahovat, když mě uklidnil, že vnitřní se vstřebají a venkovní vypadají samy, bylo mi to už úplně jedno :)

Příspěvek upraven 05.04.14 v 10:16

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jak jsme u dcerky poznali skafocefalii

Druhé těhotenství a porod :-)