Naše snažení o miminko
- Snažení
- M i a
- 22.09.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky, jsem tu nová, čtu tyto stránky už dlouho, ještě dřív, než jsme se začali s přítelem o miminko snažit, prožívám s vámi vaše štěstí i neštěstí, párkrát mi přo čtení už i slzy tekli...
Když jsem vysadila antikoncepci, myslela jsem, že otěhotním hned! Nebo hlavně spíš jsem si to moc přála.
Přítel má dvě děti z prvního manželství (8 a 5 let, páreček), jsem s nimi přes dva roky a hrozně moc si přeju mít svoje děťátko! A přítel chce další taky. Jeho děti k nám jezdí jednou za čtrnáct dní na víkend, v pátek přijedou večer, v neděli po obědě je vezeme k mámě, bydlíme od sebe víc než 100 km…
Takže si jich moc neužijeme, navíc obě děti mají sportovní kroužky a skoro každý víkend nějaké zápasy a turnaje, takže přes školní rok ne vždy každých 14 dní přijedou… Mám je obě moc ráda, ale už se nemůžu dočkat toho svého! Děti jsou proti mě od maminky naočkovaný, takže si s nimi občas fakt užiju, ale říkám si, že jednou budou mít svůj rozum… A já svého prcka, o kterého se nebudeme dělit!
Jinak se snažíme třetí měsíc, hned ten první jsme si mysleli, že se to povedlo, hrozně mě bolely prsa, vadily mi kalhoty s pevným pasem, měla jsem pár dní zpoďění… A pak se menstruace dostavila, byla jsem smutná, ale spíš naštvaná - na sebe, že se to nepovedlo hned…
Další měsíc se vše opakovalo, zase zpoždění a zase nic… Takže pracujeme dál… A „tato práce“ nás baví… ![]()
Děkuji všem, kdo si článek přečetl a všem přeji hodně štěstí!!!
Přečtěte si také
Byla to chyba? Zjistila jsem, že nejlepší škola nemusí být ta nejprestižnější
- Anonymní
- 01.10.26
- 2987
S manželem máme oba celkem vysoké příjmy, takže když došlo na to, kam půjde naše dcera do školy, chtěli jsme pro ni to nejlepší. Soukromých škol je dnes už opravdu hodně a my měli štěstí, že za nás...
Tchyně mi tajně učí dítě říkat „mami“ jí. Nechci rozpoutat válku
- Anonymní
- 01.10.26
- 1873
Nejdřív to vypadalo jako nevinné babičkovské rozmazlování. Jenže pak jsem zaslechla, jak tchyně říká mojí dvouleté dceři, aby jí říkala „mami“. Manžel tvrdí, že to myslí ze srandy, ale já mám čím...
„To nezvládneš,“ řekla učitelka mému synovi. Kvůli jedné větě jsem se neudržela
- Anonymní
- 01.10.26
- 1562
Syn přišel ze školy a hned mezi dveřmi oznámil, že už nikdy nechce chodit na tělocvik. Nejdřív jsem si myslela, že se mu prostě nechce cvičit. Pak mi ale řekl proč.
Říkala jsem, že moje dítě nebude mít telefon. Stejně jsem ho koupila
- Anonymní
- 01.10.26
- 807
Dlouho jsem nechápala rodiče, kteří dávají dětem mobily pomalu ještě v porodnici. U nás doma byla jasná pravidla. Žádný telefon, dokud to nebude opravdu potřeba. Neviděla jsem jediný důvod, proč by...
Rozvod s násilníkem a boj o děti mi vzal veškeré iluze. Střídavá péče mě ničí
- Anonymní
- 01.10.26
- 756
Když jsem se do Petra zamilovala, nikdy by mě nenapadlo, že o pár let později od něj budu utíkat a bát se o život svůj i našich dětí. Petr se začal vybarvovat až po narození našich dvou dcer. Když...
Po obědě u tchána jsme skončili v nemocnici. O houbách nechce mluvit
- Anonymní
- 30.09.26
- 1727
Tchán nám k obědu připravil houbovou omáčku. Tvrdil, že houby dobře zná, a nikdo z nás neměl důvod mu nevěřit. O pár hodin později nám ale bylo zle a jeli jsme do nemocnice. Lékaři potřebovali...
Syn celé prázdniny ponocoval. Teď není schopný vstávat do školy a usíná v lavici
- Anonymní
- 30.09.26
- 965
Celé léto jsem bojovala s tím, že můj patnáctiletý puberťák ponocuje a spí minimálně do oběda. Jsem s ním sama a musela jsem chodit do práce, takže myslím, že mnohdy vstával i později. Jenže v noci...
Učitelka chce, abych dceru vyzvedávala dřív. Prý už odpolední družinu nezvládá
- Anonymní
- 30.09.26
- 10518
Dcera začala chodit do první třídy a dlouhé dny jsou pro ni náročné. Učitelka mi doporučila, abych ji vyzvedávala hned po obědě. Jenže já pracuji do pěti a nemám babičku ani chůvu. Kvůli její...
Dlouho jsem omlouvala manželovy lži. Pak mi došlo, že lžu hlavně sama sobě
- Anonymní
- 30.09.26
- 2558
Když mi kamarádka řekla, že si myslí, že mě manžel podvádí, skoro jsem se urazila. Ne proto, že by to nebyla pravda. Spíš proto, že jsem její slova vůbec nechtěla slyšet.
Chtěla jsem mít klidný večer, místo toho jsem do půlnoci šila kostým do školy
- Anonymní
- 30.09.26
- 1018
Byl to jeden z těch dnů, kdy jsem se domů vracela s jedinou myšlenkou. Dostat děti do postele a konečně si na chvíli sednout. Chtěla jsem jen ticho, čaj a dvacet minut, během kterých po mně nikdo...