Nekonečný konec
- Partnerské vztahy
- Anonymní
- 22.11.16 načítám...
O tom, jak skončila jedna velká láska a bloudění v životě...
Ležím na zemi v dětském pokoji a hlavou mi běží tolik myšlenek. Jsem uvnitř sebe tak zraněná, smutná a nevím, jak dál. V posteli oddychuje můj poklad a já se díky němu cítím svázána a nevidím konec nekonečného konce.
Dneska večer, když jsem se dívala na tvář svého muže, bylo mi tak úzko, měla jsem na dosah ruky člověka, kterého jsem tolik milovala a najednou mi připadá tolik cizí. Člověk, se kterým jsem sdílela i ty nejniternější pocity, tady sedí a i když mám pocit, ze mě žal roztříštil na kusy, nemůžu s ním ani promluvit.
Ne, nejhorší není ten konec, nejhorší je to prázdno ve mně, to, jak mi došly i ty poslední zbytky sil, prozření, že není za co bojovat, ten okamžik, kdy se na vteřinu zastavil svět a zlomilo se to ve mně, ten plíživě přicházející pocit, že to nikdy neskončí.
Hrdlo mi svírá hořký pocit prohry a strach, ze nebudu nikdy šťastná. Že mi to není přáno. Je dobojováno, a nikdo není vítězem. Zůstala jsem před pár roky s miminkem sama a roky žila a snad i přežívala sama a pak přišel on. Moje naděje na štěstí, rodinu zase ožila…
Než mě realita srazila zpět na zem. Není takový, jakým se zdál, jakým by si možná přál být. Nic jsem neuspěchala, nechala jsem všemu volný průběh a pak jsme spolu začali žít. A teď? Proklínám se den co den. Copak jsem to neviděla, jak se dokázal tak dlouho přetvařovat?
Hledám v minulosti okamžik, kdy jsem to měla poznat a stejně je to k ničemu, nevím. Moje mateřská láska mi brání sbalit kufry a prásknout dveřmi a čistá láska mého dítěte k němu mi odhodlání nepřidává. Brání mi udělat definitivní tečku za dalším nepovedeným vztahem. Nemůžu přece ublížit vlastnímu dítěti. Tak si zas ráno nasadím masku a budu se celý den usmívat, abych mohla večer ulehnout na zem dětského pokoje a nechat slzy smývat tu všechnu bolest, co cítím. To je ten děsivý nekonečný konec…
Přečtěte si také
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 2807
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2112
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1013
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7232
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 3756
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 2919
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1863
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 4064
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 3570
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 8212
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...