Nekonečný konec

O tom, jak skončila jedna velká láska a bloudění v životě...

*

Ležím na zemi v dětském pokoji a hlavou mi běží tolik myšlenek. Jsem uvnitř sebe tak zraněná, smutná a nevím, jak dál. V posteli oddychuje můj poklad a já se díky němu cítím svázána a nevidím konec nekonečného konce.

Dneska večer, když jsem se dívala na tvář svého muže, bylo mi tak úzko, měla jsem na dosah ruky člověka, kterého jsem tolik milovala a najednou mi připadá tolik cizí. Člověk, se kterým jsem sdílela i ty nejniternější pocity, tady sedí a i když mám pocit, ze mě žal roztříštil na kusy, nemůžu s ním ani promluvit.

Ne, nejhorší není ten konec, nejhorší je to prázdno ve mně, to, jak mi došly i ty poslední zbytky sil, prozření, že není za co bojovat, ten okamžik, kdy se na vteřinu zastavil svět a zlomilo se to ve mně, ten plíživě přicházející pocit, že to nikdy neskončí.

Hrdlo mi svírá hořký pocit prohry a strach, ze nebudu nikdy šťastná. Že mi to není přáno. Je dobojováno, a nikdo není vítězem. Zůstala jsem před pár roky s miminkem sama a roky žila a snad i přežívala sama a pak přišel on. Moje naděje na štěstí, rodinu zase ožila…

Než mě realita srazila zpět na zem. Není takový, jakým se zdál, jakým by si možná přál být. Nic jsem neuspěchala, nechala jsem všemu volný průběh a pak jsme spolu začali žít. A teď? Proklínám se den co den. Copak jsem to neviděla, jak se dokázal tak dlouho přetvařovat?

Hledám v minulosti okamžik, kdy jsem to měla poznat a stejně je to k ničemu, nevím. Moje mateřská láska mi brání sbalit kufry a prásknout dveřmi a čistá láska mého dítěte k němu mi odhodlání nepřidává. Brání mi udělat definitivní tečku za dalším nepovedeným vztahem. Nemůžu přece ublížit vlastnímu dítěti. Tak si zas ráno nasadím masku a budu se celý den usmívat, abych mohla večer ulehnout na zem dětského pokoje a nechat slzy smývat tu všechnu bolest, co cítím. To je ten děsivý nekonečný konec…

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
7636
22.11.16 01:32

Každý svého štěstí strůjce… Tak buď se jen lituj, nebo začni konečně něco dělat.

Deník absolutně o ničem :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
22.11.16 01:49

Pokud ti to alespon trosku pomuze tak ja se nekolikrat za den tez zastavim anrikam si co se stalo proc yja a moje prvni laska nezustali spolu. Namisto toho jsme se rozesli a ja si nasla partnera se kterym mam moji princeznu ale vim ze to s nim neni jak by to melo byt. Sveho partnera miluju to ano hlavne spolu mame nasi malou ktera je naprosto uzasna :D ale chybi mi to co sem mela s nim.

Uz to nevratim, nechci vim ze partner je jako otec zodpovednej dceru miluje a ona jeho. Kolikrat se ale tez musim pretvarovat a je mi do breku, ze tohle zazemi a rodinu jsem mela mit s NIM.

Ale neudelam nic. Dost se za sebe stydim ze mam takovy myslenky a ze me to dela smutnou.

Sorry za chybi pisu na telefonu :kytka:

  • Nahlásit
22.11.16 06:32

Popravdě, mě by spíš než tajnosnubné výlevy zajímalo, co je na partnerovi tak hrozného, že autorka denně brečí. Chlastá? Bije ji? Má milenku? Je chorobně žárlivý?

Nebo jen není dost „empatický“ a „milující“ a nemá tolik času na rodinu a nepomáhá v domácnosti tolik, jak by ona chtěla? Začala se „nudit“, protože jí spadly růžové brýle…? Popravdě mě skoro děsí, jak častý důvod „konce“ bývají takovéhle věci.

Já samozřejmě znám ty chvíle, kdy bych svého muže chtěla roztrhnout - ale pak si o tom promluvíme, on se třeba (na chvíli) chytí za nos, já se uklidním, protože vím, že mě má rád a že já jeho taky a že oba milujeme naši dceru… a dám si další kolečko ;)

Vztah je práce a má vždycky i slabé chvilky - ale pokud to není opravdu neúnosné, agresivní chování (viz první odstavec), tak je to hlavně Tvoje věc, aby ses to pokusila napravit.

  • Nahlásit
  • Zmínit
226
22.11.16 06:42

Netusim co se stalo ale reknu ti materska, hormony z kojeni a nedostatek spanku dela svoje. Zenskym obcas dost hrabe a chlapum nezbyva nez to vydrzet. Kdyz si vzpomenu co vsechno mi vadilo a pripadalo „strasny“ tak se tomu ted smeju. Hodne lidi tvrdi ze tehule blbnou ale ne, to az pak… samozrejme pokud by te bil tak to je jina a vem nohy na ramena, tam neni uz jine rozumne reseni. Ale to z tveho denicku necitim, jen mi prijde ze mas mega depku.

Příspěvek upraven 22.11.16 v 06:44

  • Nahlásit
  • Zmínit
544
22.11.16 07:10

Já z tohohle cítím nevěru… Je mi to líto, je pěkné, že si říkáš, že nemůžeš ublížit dcerce tím, že bys ji vzala jejího nevlastního tátu (pro ni zajisté tátu vlastního), ale jak to bude do budoucna, až bude dost velká na to, aby takové věci chápala? Pokud je v tom opravdu nevěra - nebude ji vadit, že tatínek není doma a je u jiné „maminky“? Že se ji děti ve škole smějí, že tatínek se drží za ruce s nějakou tetou? Pokud je to fackování, bití - věř, že jednou dostane i dcera… A pokud jsem úplně mimo mísu a je to jen v jeho povaze, případně je to něco, co vadí jen Tobě a on to nemůže nijak ovlivnit, protože „starého psa novým kouskům nenaučíš“, překonej to, bude líp. :-)
Hodně štěstí!

  • Nahlásit
  • Zmínit
1885
22.11.16 07:20

Noooo, já vůbec nepochopila nebo spíš ani nevyčetla „vo co go "??? žádná mince nemá jen jednu stranu a nikdy není tak hrozně, aby nebylo hůř… Asi to není kompatibilní případ, neboť nikdo nevíme, co ti muž tak strašného dělá, ale my s mužem jsme toho také dost zažili… nejdřív rozhodování o dítěti, které se mělo narodit s VVV, potom všelijaké nešvary a různé hádky, potom se muž přiznal že bral více jak 3roky drogy… Všechno jsme přežili. Chlap se úplně od základu změnil, já jsem těď těhotná. Čekáme spolu "druhého“ potomka… Jde jen o mluvu, o to dokázat se přizpůsobit, pomoct… Z tebe čiší jen jak bečíš někde v koutě a za vše viníš jen jeho…Kdo ví, co se tam u vás děje, ale… Měli by jste si vážně promluvit ;)

Nebo bys nám mohla objasnit pravý smysl deníčku „výlevu“? :nevim: :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
14741
22.11.16 07:30

Jsem sama..jsem s dítětem…já jsem spokojena a dítě taky. Dítě chce mít šťastnou rodinu a není blbe aby necitilo ze jsi frustrovaná..zvedání se ze země a zacni žít.
Zvládli to jiné zvladnes to ty.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2250
22.11.16 08:04

A cože je ten problém? Má babu? Týrá tě? Pije? Gamblí?
Souhlasím se Šmoulicí, deníček je o ničem a třeba by bylo fajn místo řvaní v pokojíčku zkusit něco dělat pro změnu.
Maminky se strašně rády ohání tím, že ve vztahu musí zůstat kvůli dětem, že to přece není možné, že by rozbily rodinu a ublížily dítěti. Ale už se nezamyslí nad tím, že ty děti jsou velice vnímavé, cítí dusno a i když hraješ šaškárny, poznají, že nejsi úplně v pohodě. A co myslíš, že jim to dá do života? Jaký vzor si ponesou a co pak budou dělat v dospělosti ony?

Jenže evidentně je pohodlnější se přetvařovat, brečet a psát o tom deníčky na emiminu, nežli se zvednout, zamyslet se a něco udělat.

  • Nahlásit
  • Zmínit
22.11.16 08:21

Tak přestaň brečet a začni se svým životem něco dělat dřív než ho zkazis i dítěti…

  • Nahlásit
  • Zmínit
25486
22.11.16 08:42

Hlavně neřvi ať se stalo cokoli je třeba udělat změnu ať vně nebo uvnitř kolikrát stačí jen změnit úhel pohledu :kytka:

P. s. klidně napiš do sz…zažívám něco podobného jen ty slzy už mi došly… aneb lepší konec s bolestí než bolest bez konce…

Příspěvek upraven 22.11.16 v 11:30

  • Nahlásit
  • Zmínit
237
22.11.16 09:19

Kdybych Ti mohla nějak pomoct. Napiš mi :hug: :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
662
22.11.16 09:30

Rozmazlená, která neví coby…Má zdravé dítě, muže co se o ní a o cizí dítě stará…děvenku palí dobré b…

  • Nahlásit
  • Zmínit
5177
22.11.16 09:31

Hezky napsané, ale pro nezasvěcené je to opravdu o ničem. Spíš bych řekla že je to dobrý pokus „něco“ napsat, ovšem nikomu to nic neřekne…

  • Nahlásit
  • Zmínit
194
22.11.16 09:50

Měla jsem velmi podobné pocity a nakonec jsem ze vztahu odešla. Jestli chceš, napiš mi do zpráv. Drž se. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
22.11.16 10:01

Já nemohu radit ze svého pohledu matky, ale mohu se podělit o zkušenosti té mé. Rodiče se rozešli, když mi byly cca dva roky. S tátou udržujeme vztah…dobrý ok. V deseti letech mi našla nového tátu a budoucího tátu mé sestřičky. Po několika letech to začalo doma hodně jiskřit..ukázalo se, že měl nový tatínek těžké deprese a neustále mne a mojí maminu psychicky ničil..a když na to teď koukám, tak vlastně i svojí vlastní dceru..tou svojí neustálou potřebou vyvolávat konflikt to většinou směřovalo k hádkám a když jsem přišla domů, našla jsem dva dospělé v obrovské hádce a tu malou, jak mlátí tatínka a křičí na něj se slzami v očích, proč je na maminku zlej…to trvalo asi 3 roky a v 18ti jsem se sebrala a vypadla jsem. Už mě vážně nebavilo čekat v pokoji, kdy se rozletí dveře a nastane další zbytečná diskuze…další zbytečná hádka…rok po mě šla mamka s malou. Už je to pár let, ale když jsem se jí na to ptala…nemohla prý sebrat otce svému dalšímu dítěti. Přitom jsme si všechny bez něj tak oddechly. Já si myslím, že někdy by měl být člověk částečně sobecký. Myslet na sebe. Ano, nemůžu mluvit jako maminka a věřím, že jednou bude mým středobodem vesmíru můj prcek a ne já…ale zase nevidím důvod, proč se trápit. Já si vždy dělám křivku štěstí…klady/zápory. A jakmile by převážilo to, že se s ním více trápím, než jsem šťastná…však moc dlouhý život nemáme, tak proč ho většinu prožít ve smutku?

  • Nahlásit
  • Zmínit
22.11.16 10:27

A proč místo večerního pláče neco nevymyslis? Sice to nebude tak romanticky melodramaticke, ale zas to třeba bude prakticky použitelné

  • Nahlásit
  • Zmínit
3365
22.11.16 11:09

Vy jste opět drsňačky. Z deníčku je vidět, že je autorka už dost na dně, tak proč si ještě nekopnout, že? :roll: Vím, jak se cítíš, taky jsem to zažila. Pokud chceš, napiš SZ. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3687
22.11.16 12:05

Nenapsala vlastně o co jde :think:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Lenka 80
22.11.16 13:18

@Fassatka vy se znate?

  • Upravit
7636
22.11.16 13:33

@Tichošlápek

To je moc složitý :roll: Lepší brečet :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
22.11.16 13:38

Je mi z toho smutno. Neni uvedeno kde je problem, tak snad jsou to jen rozhazene nervy a zase vysvitne slunicko :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
2511
22.11.16 14:51

Bohužel, souhlasím se Šmoulicí.

Pisatelko, seber rozum a přestaň melodramaticky s brekem usínat na zemi v dětském pokojíčku. Nedovedu pochopit, proč se tak ponižuješ.

  • Nahlásit
  • Zmínit
10206
22.11.16 14:58

Autorka si otevřela své nejhlubší nitro a dostala jak jinak nez čouda. Nedivím se, ze tolik holek pise raději anonymně.
@Fassatka Tak ty ses mi panečku myslitelka roku :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1304
22.11.16 15:15

Machryne na netu, samozrejme v cele se smoulici :mrgreen:…tu bych tak rada poznala live, tuhle borku…co prispevek, to perla drsna jak smirglpapir…

  • Nahlásit
  • Zmínit
3365
22.11.16 16:17

@lajovka To já taky. :mrgreen: V reálu zamindrákovaná stará panna, která se léčí na ostatních. :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
6902
22.11.16 17:33

Mě nejvíc baví, jak je tady skoro každá „silná“ a hned by svůj problém vyřešily a neukáply by ani slzu. Kdežto autorka je ubohá chudinka. Alespoň, že některé holky tu jsou normální. :hug: @Lychee13 @Jitusee

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
22.11.16 19:26

Autorko, nechci shazovat Tvoje pocity, ale vzdycky je potreba trocha kontextu. Taky jsem mela jednu dobu pocit, ze by mi bez manzela bylo lip. Vetsinou se to krylo s obdobimi (materska, rizikove), kdy jsem byla doma a mela cas vymyslet blbiny. Pak jsem mela desne intenzivni pocity, ze neni dost empaticky, malo me drzi za ruce, atd atd. A dokonce jsem rikala nahlas, ze by mi/nam bylo lip bez nej. Jak se ted stydim! Prekulil se cas, prisly problem na me strane a hle - ten otrapa co si nikdy ani neodnesl hrnek ze stolu stiha obe deti, praci, zarizuje vetsinu veci v domacnosti a ja uz jsem skoro rok skoro nepouzitelna (pracuji na zmene a dari se, pro kritiky). Nicmene to s jakou lehkosti na sebe prevzal vse co bylo treba, a nebylo toho malo, sokovalo nejen mne. Takze za nas „v dobrem I zlem“ se vsim vsudy. Nemyslim si, ze jeste nekdy pujdeme od sebe. A rozhodne nebudeme spolu zustavat jen kvuli detem. Kvuli sobe, protoze jsme oporou jeden druhemu a za tech par let manzelstvi jsme si to vyzkouseli v obou gardech.
Nic ve zlem, ale z me zkusenosti jsi presne v te nebezpecne fazi, kdy mas prilis casu na vymysleni, soude podle pokojickove sceny. Dej zivotu cas, ukaze Ti spravnou cestu

  • Nahlásit
15291
22.11.16 20:02

No a co se děje tak horzného? jako já si nemohu pomoct, ale pokud to nenapíšeš, tak těžko radit… a jak už tu někdo psal vždycky jsou dvě strany mince… on není takový, jakého jsi ho chtěla? a ty jsi taková jakou tě chtěl? ono vztah není jen o tom mít partnera, jakého jsme chtěly, ale naučit se žít s jeho nedostatky a uvědomovat si, že i patner se učí žít s těmi tvými a věř mi, že jich taky jako ženské máme dost…

jistě, taky jsem chtěla několikrát odejít, protože není takový, jakého jsem ho chtěla, není vždycky tak pozorný, tka milující, tak romantický, to teda není vůbec… a já jsem ta chudinka… tkaže buď jsi měla napsat, o co jde a pokud o něco vážného, tka to řeš a nebreč do polštáře…

spokojená matka = spokojené dítě…

  • Nahlásit
  • Zmínit
1758
22.11.16 21:05

Pokud oba chteji, vse se da srovnat.
My to taky nemeli ruzove…jeho avantyry s jinyma, nevydarene tehotenstvi, zase avantyry s jinyma…pak i moje, nikdo nejsme svatej…nakonec jsme se vzali, ale cca za pul rokz krize jako prase, manzel uz koumal rozvod…no a ted cekame synka, ktery se ma narodit kazdym dnem. Jsme spolu sedmy rok a mame zase pocit, ze to pujde :) tak hodne stesti :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21381
22.11.16 22:45

@Lychee13
Kdepak, @Šmoulice stará panna nebude…Brzy bude rodit, že?! ;-)
Jinak komentáře jsou tu dost drsný. Zakladatelka potřebuje podpořit :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
10206
22.11.16 22:49

@Russet To Pana Marie taky a klobasu nikdy nevidela :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21381
22.11.16 22:56

@Jitusee
Co my víme…;-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
2973
22.11.16 23:20

@lilia81 Myslím, že autorka nechce radu, chtěla se jen vypsat, tudíž je jedno, v čem je jádro pudla… Trochu empatie, „dámy“ ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
2732
22.11.16 23:32

K deníčku se vyjadřovat nebudu. Spíš mě zajímají vaše komentáře typu, že odejít se dá vždycky a dítě to vycítí atd. Já teda nevím jak vy, ale já bych z rodičáku dítě a sebe neuživila. Mě by asi pomohla rodina, ale ne každý ji má že. Takže ono to asi tak jedniduchý není odejít od parnera. Přijde mi, že nikdo z vás kdo tu tohle píše asi nemusel zrovna počítat peníze co.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1885
23.11.16 07:34

Mě by zajímalo, proč jsme jako všechny špatné???!!

Hovno co napsala, jaký má přesný problém a jsem špatná za to, že nevím o čem deníček je?? Jak můžu podpořit někoho, když nevím o čem to má být? když nevím, kde je problém? proč problém nastal? Jestli Vy, co jste napsaly tolik empatické porozumění atd víte o co se jedná tak prosím, nikdo Vám to nebere :roll: Ale nechápu, proč se vy musíte všechny navážet do toho, kdo je jaký šmirglpapír či co to a kdo je jak ostrý… Až zakladatelka napíše a vysvětlí, co co go, pak můžete spustit… ale osobně nevidím jako v čem ji podpořit, kkdyž do toho úplně nevidím… :nevim: :nevim: :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7636
23.11.16 08:45

@Russet
Už mám odrozeno :mrgreen:

Byl to fofr, o 6týdnů dřív ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
2250
23.11.16 12:48

@Maandy88
Tak to ti akorát přijde, s první dcerou jsem peníze počítat musela a stejně si stojím za tím, že udržovat vztah, ve kterém je dusno a matka se trápí je hloupost, když se to nehne a oba na tom nepracují. Sama jsem z takového neperspektivního a dusícího vztahu odešla, protože i kdybych se přetrhla, nemůžu chtít pracovat na vztahu za oba.
A to, že autorka nenapsala nic je taky pravda a nevím, proč se tady zase extraempatické sluníčkářky pohoršují. Ráda pomůžu, podpořím, podržím, ale když nevím o co jde a ústředním tématem deníčku je fňukání a řvaní na zemi v dětském pokoji, blbě se mi vciťuje bez jakéhosi pocitu patosu a vnitřního hlásku, co říká „hysterka“.
Může za tím být milion opravdu vážných problémů, které se ale touto cestou nevyřeší, může za tím být jenom pálení dobrého bydla.

To je jako přečíst si pětistránovou obhajobu toho, jak člověk svého činu lituje bez toho, aniž by napsal co vlastně udělal. Může jít o krádež bonbonu v obchodě, ale třeba o vraždu. Prostě bez toho ústředního tématu je to o ničem.

Příspěvek upraven 23.11.16 v 12:49

  • Nahlásit
  • Zmínit
10206
23.11.16 13:37

@Šmoulice Tak gratulačka :pankac: To jen já to tahala dýl, než jsem musela :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
10206
23.11.16 13:41

@Andrea.Tom Holka,víš co je u tebe fatalní pr*ser? Že ty se snažíš být ostrá jako blázen, naprosto bezkompromisní a vyznívá to naprosto trapně. Sleduju tě už několikátého deničku a nestačím zírat. Jediné, kde máš pochopení habaděj je, když je to deniček z prazdné naruče a vždycky přispěcháš i se svou zkušeností. Uvědom si, že díky tomu, že tobě se stalo něco bolavého nemáš právo soudit ostatní, jejichž problémy jsou Z TVÉHO UHLU POHLEDU nicotné :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21381
23.11.16 21:05

@Šmoulice
Tak gratuluju! :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1885
24.11.16 08:20

@Jitusee Ale ho*no. Podle sebe, soudím tebe, že ;) Nevidím, že by se tu zrovna řešilo něco vážně bolavého, že bych přispěchala.. ;) Pro mě deníček o ničem, jelikož se tady prostě člověk nedočká vysvětlení ;) Nebo, „ty“ chápeš proč a co a jak? nebo jen utěšuješ, aby se neřeklo…?

  • Nahlásit
  • Zmínit
41
25.11.16 00:16

Pěkně napsané, smutné… časem určitě najdeš řešení  :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11640
25.11.16 15:36

Autorko, seberes odvahu a napises nam, co ti ten smejd provedl? Verim, ze kvuli diteti se odchazi tezko, ale deti stejne vyciti, kdyz rodice nejsou v klidu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
11640
25.11.16 15:38

@Fassatka A ty vis, co se ji presne stalo?

  • Nahlásit
  • Zmínit