Není řidič jako řidič
- Cestování
- Batka
- 15.02.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Cestování autobusem je opravdu zlo!!! Nebude to zrovna dlouhý deníček, ale ráda bych se opět vyvztekala při vzpomínce na relativně novou příhodu. I teď se mi zvedá žaludek a otevírá kudla v kapse. A nejspíš ještě dlouho bude.
2. 12. se nám narodil chlapeček, o měsíc předčasně a ještě si užil svoje se streptokokovou infekcí. Propuštěn z porodnice až po 14 dnech. Tudíž při první návštěvě dětského lékaře u nás doma jsme byli požádání, abychom se zastavili na převážení a přeměření. 
Přítel byl tou dobou doma, tudíž nám nebránilo vyrazit společně vstříc autobusovému dobrodružství. Vědět, jaký nastane šok, tak jsem raději těch 7 km šla i s kočárkem pěšky.
Na zastávku autobusu jsem přišli dříve, přítel si před cestováním ještě rád zakouří, vždy dostatečně vzdálen od kočárku. Uběhlo pár klidných minut a na zastávku přijel žlutý autobus. Ten typ vysokého autobusu s úzkými dveřmi sotva na kočárek. Dohodli jsme se s přítelem, že zatímco on počká s kočárkem vedle zadních dveří, tak já zajdu zaplatit a oznámím řidiči (pro jistotu, ale zbytečně), že budeme ještě nastupovat s kočárkem.
Projdu autobusem k zadním dveřím, sestoupím ze schůdků a popadnu rukojeť kočárku. Přítel uchopí spodek a nastupujeme (kdo by řekl, že výstup po schodech s rukojetí je pohodlnější než naopak 
). Kočárek vytáhneme dovnitř sotva tak, že postavím kolečka na své straně na podlahu autobusu a ŠOK!! ŘIDIČ SE ROZJEL!!! No pochopíte to?
Přítel druhou půlku kočárku ještě držel venku a za běhu držel zuby nehty kočárek. Podotýkám, že v autobuse bylo asi 7 lidí včetně nás, nikdo ve výhledu řidiči nebránil, všichni seděli na zadních sedadlech. Celým autobusem se okamžitě ozval křik, aby řidič zastavil, že je ve dveřích kočárek. Ujel pár metrů a s brzděním zastavil.
Dodnes děkuju, že má přítel tak pevný stisk a skoro celou váhu kočárku držel on. Já sama bych ho při tom pohybu neudržela a nechci ani myslet na to, co se mohlo stát. Když mému synovi v té době nebyly ještě ani 3 týdny… 
Hlavou mi projely snad všechny scénáře až po ten, kdy se kočárek zřítí pod autobus. Tak špatně mi v životě ještě nebylo. Nezmohla jsem se ani na slovo. Jen jsem tupě zírala na kočárek, který jsme konečně nasoukali do autobusu.
Přítel se držel jen kvůli mně, jinak by pan řidič asi nedopadl zrovna dobře. A omluva? NE!!
Kdykoliv teď jedu autobusem, tak jen doufám, že pana řidiče ještě potkám. A konečně mu budu schopna to svoje říct!!! Sama se synem už nikdy… to si raději po rodině od někoho vyprosím auto, ať to stojí, co to stojí.
Přečtěte si také
Přítel je finančně negramotný. Utrácí za hlouposti a já počítám každou korunu
- Anonymní
- 12.05.26
- 20
Tomáš byl vždycky člověk, který si rád dopřával. Co vydělal, to utratil. Když jsme byli jen my dva, ještě to nějak fungovalo. Já měla svůj plat a on svůj. Jenže pak se nám narodila Rozárka a já...
Ukončila jsem vztah s milencem kvůli rodině. Teď mi dělá ze života peklo
- Anonymní
- 12.05.26
- 32
Karla jsem poznala v době, kdy nám to v manželství s Petrem dost skřípalo. Byla jsem ráda, že jsem se mohla odreagovat, a mladší přítel mi navíc velmi lichotil. Jenže zatímco pro mě to byla spíš...
„Uteč, on tě zničí,“ varovala mě tchyně. Já jí ale nevěřím
- Anonymní
- 12.05.26
- 91
Vždycky jsem si myslela, že scény jako z psychothrilleru se dějí jen ve filmech. Že když potkáte násilníka, poznáte to podle jeho zlého pohledu nebo hrubého chování. Jenže Marek byl jiný. Citlivý,...
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 5645
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 5228
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 1742
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1063
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 510
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 3322
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 1603
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
To mi teda zase hlo žlučí toto 
Nemůže to takovým kreténům procházet! Od té doby už jezdím raději skoro všude autem, každopádně už jsem se v MHD setkávala jen se slušnými, resp. slušnějšími řidiči a řidičkami.
TQM 
