Nïkdy se nevzdávat
- Snažení
- sanulka
- 14.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dnes je to 9 měsíců, kdy jsem musela porodit moji malou holčičku kvůli bakteriální infekci, která otvírá porodní cesty, takže se bohužel nedalo nic dělat.
Malá byla úplně zdravá, nic jí nebylo. Vážila 433 gramů, 22+5 tt a miminka se u nás zachraňují od 24. tt, nebo pokud má miminko víc jak 500 g. Takže nám chybělo pouze 63 gramů a už by se dalo něco dělat. Malá byla vlastně vymodlená, protože mám za sebou 3 samovolné potraty a 1 mimodělozni. takže mám už jen jeden vejcovod, a ten je k ničemu protože je srostlý. Takže nám nezbývalo než jít na umělé oplodnění.
Začala jsem chodit do centra reprodukční medicíny, tam jsme s přítelem prošli vším možným a nakonec se povedlo. Hned napoprvé jsem otěhotněla a vše bylo v pořádku. Užívala jsem si těhotenství a strašně jsem se těšila. Doma mám už vše nakoupené na holčičku, spoustu krásných oblečků, dudlíků, věcí ke kojeni, no prostě všecko, a pak přišla rána jak z čistého nebe. Jednoho rána jsem se probudila a krev… přítel mě hned vezl do nemocnice, tam mi řekli, že je to velice špatné, že malou asi nedokážou udržet, aby dorostla do 500gramové hranice.
Pak už to šlo ráz na ráz. Malinká to vydržela dva dny, pak praskla voda, porodní sál, pořád jsem ji cítila, že se hýbe kope, a pak porod. Asi třikrát jsem zatlačila a malá byla venku, ani mi ji neukázali a hned ji ode mě odnesli, akorát mi pak řekli, že tyhle miminka nemají vyvinuté plíce, takže když se dostanou na svět, do minuty umírají. Nejlepší je, že tomu říkají potrat. Byl to můj nejhorší zážitek v životě.
Je to 9 měsíců a stále mi je po malinké smutno a v noci se mi o ní často zdá. V červenci jsem byla na kontrole a zjistili, že mám na čípku léze 2 stupně. Hned jsem šla na operaci a léze z čípku byly odstraněny. Po kontrole je vše v pořádku a já jsem mohla podstoupit druhé IVF. Opět začal ten kolotoč a 12.října mi zavedly dvě embryjka. Dnes jsem těhotná 5. týden a za čtrnáct dní jdu na kontrolu, jestli je vše v pořádku, a hlavně, jestli jsou tam dvě nebo jen jedno. Jsem strašně šťastná, ale mnohem víc se bojím, co mě ještě čeká, jestli nebudou žádné komplikace atd. Přeji si, ať to tentokrát už vyjde.
Na naši malinkou nikdy nezapomenu a posílám ji pusinku a omlouvám se jí, že jsem to nezvládla. Holky, musíme to zvládat a hlavně myslet pozitivně. Bůh ví, co nás ještě v životě všechno potká. Přeji všem mnoho sil!
Přečtěte si také
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 23
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 50
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 1845
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 2364
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2004
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 765
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 679
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1820
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1919
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 2198
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
, moc ti přeji aby jste to s mimískama tentokrát dotáhl do konce 
je mi to moc lito, opravdu moc… 
taky mi umrela holcicka v 17tt, duvod se nezjistil. Jsem ted ve 22tt a cekam holcicku, vratila se nam v silnejsim telicku a Tvuj andilek udelal to same. Do 9 mesicu, nez si miminko pochovas to bude boj, take mam pred sebou to vse spatne.. ale snazim se prave pro to miminko byt co nejvice v klidu a verit si, ze ted to bude dobre. Snaz se i ty, je to novy zacatek, nove tehotenstvi, nova nadeje 
