Nïkdy se nevzdávat
- Snažení
- sanulka
- 14.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dnes je to 9 měsíců, kdy jsem musela porodit moji malou holčičku kvůli bakteriální infekci, která otvírá porodní cesty, takže se bohužel nedalo nic dělat.
Malá byla úplně zdravá, nic jí nebylo. Vážila 433 gramů, 22+5 tt a miminka se u nás zachraňují od 24. tt, nebo pokud má miminko víc jak 500 g. Takže nám chybělo pouze 63 gramů a už by se dalo něco dělat. Malá byla vlastně vymodlená, protože mám za sebou 3 samovolné potraty a 1 mimodělozni. takže mám už jen jeden vejcovod, a ten je k ničemu protože je srostlý. Takže nám nezbývalo než jít na umělé oplodnění.
Začala jsem chodit do centra reprodukční medicíny, tam jsme s přítelem prošli vším možným a nakonec se povedlo. Hned napoprvé jsem otěhotněla a vše bylo v pořádku. Užívala jsem si těhotenství a strašně jsem se těšila. Doma mám už vše nakoupené na holčičku, spoustu krásných oblečků, dudlíků, věcí ke kojeni, no prostě všecko, a pak přišla rána jak z čistého nebe. Jednoho rána jsem se probudila a krev… přítel mě hned vezl do nemocnice, tam mi řekli, že je to velice špatné, že malou asi nedokážou udržet, aby dorostla do 500gramové hranice.
Pak už to šlo ráz na ráz. Malinká to vydržela dva dny, pak praskla voda, porodní sál, pořád jsem ji cítila, že se hýbe kope, a pak porod. Asi třikrát jsem zatlačila a malá byla venku, ani mi ji neukázali a hned ji ode mě odnesli, akorát mi pak řekli, že tyhle miminka nemají vyvinuté plíce, takže když se dostanou na svět, do minuty umírají. Nejlepší je, že tomu říkají potrat. Byl to můj nejhorší zážitek v životě.
Je to 9 měsíců a stále mi je po malinké smutno a v noci se mi o ní často zdá. V červenci jsem byla na kontrole a zjistili, že mám na čípku léze 2 stupně. Hned jsem šla na operaci a léze z čípku byly odstraněny. Po kontrole je vše v pořádku a já jsem mohla podstoupit druhé IVF. Opět začal ten kolotoč a 12.října mi zavedly dvě embryjka. Dnes jsem těhotná 5. týden a za čtrnáct dní jdu na kontrolu, jestli je vše v pořádku, a hlavně, jestli jsou tam dvě nebo jen jedno. Jsem strašně šťastná, ale mnohem víc se bojím, co mě ještě čeká, jestli nebudou žádné komplikace atd. Přeji si, ať to tentokrát už vyjde.
Na naši malinkou nikdy nezapomenu a posílám ji pusinku a omlouvám se jí, že jsem to nezvládla. Holky, musíme to zvládat a hlavně myslet pozitivně. Bůh ví, co nás ještě v životě všechno potká. Přeji všem mnoho sil!
Přečtěte si také
Na přípravné kurzy nemáme. Bojím se, že kvůli tomu dcera přijímačky neudělá
- Anonymní
- 15.11.26
- 0
Slíbila jsem dceři, že přípravu na přijímačky zvládneme spolu doma. Na placené kurzy nám teď nezbývají peníze. Jenže po práci mi často chybí energie a s některými úlohami si sama nevím rady. Když...
„Máš mu jednu vrazit. Tohle by sis ty nikdy nedovolila,“ připomněla mi máma
- Anonymní
- 14.11.26
- 853
Naši byli na mě a bráchu vždycky dost přísní. Táta dokonce nešel pro ránu daleko a máma to schvalovala. Já jsem se ale zařekla, že svoje děti nikdy bít nebudu. Jenže mladší syn je pořádné kvítko....
Zaplatíme 65 tisíc za dovolenou, abychom týden jen leželi. Letos už fakt ne
- Anonymní
- 14.11.26
- 990
Letos jsem manželovi oznámila, že na další dovolenou u hotelového bazénu nepojedu. Jeho reakce mě utvrdila v tom, že už spolu možná ani neumíme trávit volný čas. Zatímco on si představuje další...
„Podívej se na sestru!“ vyčítá mi máma. Nechápe, že o víkendech musím pracovat
- Anonymní
- 14.11.26
- 612
„Podívej se na sestru, ta si na rodinu čas vždycky najde.“ Tuhle větu od mámy poslouchám skoro každý víkend. A pokaždé mám chuť jí připomenout, že zatímco moje sestra v sobotu dopoledne peče buchtu...
Vydělává 50 tisíc, ale doma nehne prstem. Jen chlastá pivo a čumí na televizi
- Anonymní
- 14.11.26
- 743
Už mě nebaví poslouchat, jak je můj manžel unavený z práce. Já totiž také pracuji, starám se o dvě děti, domácnost a všechno, co je potřeba zařídit. Jenže zatímco já večer padám únavou, Petr si...
Vysnila jsem si hodnou holčičku. Místo toho už 16 let trnu, co zase provede
- Anonymní
- 14.11.26
- 496
Nepíše se mi o tom vůbec snadno. Po dvou synech jsem strašně chtěla dceru. A dlouho se nedařilo. Kluci jsou dvojčata a porodila jsem je jako velmi mladá. Bylo mi 19 a já si to tehdy ani moc...
„Trápíš vlastní děti!“ vyjela na mě tchyně, protože je nechci večer uspávat sama
- Anonymní
- 13.11.26
- 793
Tchyně mě obvinila, že jsem špatná matka, když jsem oznámila, že už večer nehodlám uspávat obě tříleté holčičky sama. Stála jsem uprostřed obýváku, v ruce držela pyžama a chvíli jsem přemýšlela,...
Myslela jsem, že mám tu práci v kapse. Pak šéf zmínil něco, co mě šokovalo
- Anonymní
- 13.11.26
- 934
Na pohovor jsem šla s docela dobrým pocitem. Měla jsem za sebou roky praxe, uměla jsem jednat s lidmi, zvládala cizí jazyky a věděla, co práce na hotelové recepci obnáší. Říkala jsem si, že...
„Musíš zhubnout, říkal táta,“ sdělil mi syn. Jakoby nestačilo, že se nenávidím
- Anonymní
- 13.11.26
- 633
Zrcadlo dokáže být občas neúprosně kruté, ale to, co vám vmete do tváře vlastní dítě, má sílu dýky vražené přímo do srdce. Děti jsou totiž nejupřímnějším, a proto i nejbrutálnějším filtrem našeho...
Po smrti táty jsem hledala muže, kteří mi ubližovali. Pravdu odhalila až terapie
- Anonymní
- 13.11.26
- 504
Bylo mi deset, když táta zemřel. V té době jsem ještě netušila, jak moc mi bude v dospělosti chybět. Dlouho jsem si myslela, že mám jen smůlu na muže. Jeden vztah střídal druhý a já se pořád...