Nočník
- O životě
- lemyk
- 07.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dnes je to přesně rok, co se k nám přidal náš drahoušek Sašík. Je to naše zlatíčko, náš poklad, ale také náš ďábel. Teprve nedávno jsem si uvědomila, že už vlastně vůbec není tak maličký a bezmocný, ale že už je to malý schopný rošťák a je možné (neli nutné) naučit jej něco nového, a tím novým se stal po zralé úvaze můj obávaný strašič NOČNÍK.
„Leni a dáváš už Sašu na nočník“?
„Ale mami, vždyť je ještě maličký.“
„Joo maličký, mně zrovna paní kadeřnice povídala, že svou 8měsíční holčičku už na nočník vysazuje a že slaví dost velké úspěchy“
A to byl přesně začátek. Začala jsem přemýšlet, zda už také není čas něco zkusit? Neboť náš roční chlapec se s pojmem ccccc či kaka/y/o zdaleka ještě nesetkal. Zatím však zůstalo jen při mých úvahách než ovšem…
„Tak jsem dneska koupila ten nočník, já to Sašikovi ukážu, on je chtrý a bude vědět jak na to…“ - opět má drahá mamča.
„No dobře mami, jak myslíš“ - a zvědavě jsem koukala na následující divadlo. Mamka snažíc se malého nalákat začala až podezřele sladce. Chvíli koukal, ale jakoby to vytušil, zasmál se a utíkal, co mu nohy i ruce stačily, pryč. Nevzdala se a chytla ho. Vřeštící a cukající se dítě se jala přenášet do kuchyně, kde měla super nočník vyzdobený vším možným a okolo spoustu hraček - domnívala se zřejmě, že se na ně chlapeček naláká, ale OUHA… ani náhodou. Začal boj. 11kilový andílek se cukal, vztekal a řval, jak z něj sundavala ty kalhotky - a já si jen říkala „Proboha, jestli to tak bude pokaždé, tak to asi raděj předem vzdám - však on se to v dospělosti jistě naučí
“
Nožky vzpřímil jako kůly a nakonec boj zdaleka prohrála moje mamka, protože čůrání se sice dosáhlo, ale do nočníku nepadla ani kapička. V kuchyni je naštěstí lino. Načež mi bylo řečeno - „No a takhle pokračuj a on to brzy pochopí“ - v případě, že bych tvrdila, že se mi nesevřelo hrdlo obavami, tak bych lhala.
Leč červíček byl nasazen a začala jsem tady brouzdat - zjistila jsem, že skutečně spousta maminek již vysazuje anebo to zkouší. Tak jsem si řekla, že do toho musím teda jít děj se co děj. Korunu všemu dala kamarádka, která mě navštívila s 10měsíční holčičkou a tvrzením -„Ona už kaká a čůrá sama do nočníku - teda ale musíš jí tam posadit“*. Pochválila jsem a byla již dokonale rozhodnutá. Nějak jsem však nevzala do úvahy, že mimísek, který ještě sám neleze a nechodí se z nočníku asi sám těžko vzdálí - narozdíl od našeho háděte, kterému z prdelky koukají dračí ocásky.
„Tak jo Saší“ - pojď maminka ti něco ukáže. A sedám si jako na nočník, aby tedy správně pochopil, a dělám ččččíí apod. Kouká na mě - směje se. Svleču kalhoty a opakuji jak se čůrá. Směje se - a dává si do nočníku láhev s čajem, pak také kostky a všelicos jiného. Trpělivě vše vyndám a snažím se ho posadit. Po několika pokusech, které provází řev, od své snahy upouštím. Nočník je však zajímavým návštěvníkem. Strká do něj, posouvá ho, chodí pomocí něj, odkládá si tam dudlík a ve chvíli, kdy si jej nasadí na hlavu, jsem už zoufalá. Tak jak na něj - mám pocit, že se mi mé drahé dítě poněkud vysmívá - no věřím, že to v tomto věku snad ještě není možné. Máte tipy, triky, rady? - tak sem s s nimi!
Ještě několikrát jsem si dodala odvahu a výsledek byl stále stejný. Až jednou… Po neustálém cííí jsem držela nočník v rukou a Saník vedle mně - stojí a oba do nočníku koukáme (on vesele já smutně), mě něco napadlo…
Pohladila jsem bimbáska a čury, čury nočník a sláva! konečně ze stoje přímo do nočňase. Takže malé čůrání nám funguje takto. A větší potřebu? Nemám sílu řešit - jako to fakt nevím, jak naučím, už teď mám hrůzu. No zatím budem trénovat na stojáka, a pak se uvidí - nebo někdo porádí super bomba nejlepší trik?
Všem pěkné nočníkování, páč vidím, že to vůbec není sranda, ale pěkná dřina, ale do 18. to snad zvládnou všichni
? Doufám, že i my ![]()
Přečtěte si také
Lžu mu, že nemůžu otěhotnět. Tajně beru prášky. On mě teď žene na kliniku
- Anonymní
- 21.05.26
- 2984
Sedím v koupelně se zamknutými dveřmi a v dlani svírám platíčko pilulek, které schovávám v krabičce od vitamínů. Srdce mi buší až v krku. Venku v obýváku sedí Tomáš, můj přítel, se kterým jsem dva...
„Už chápu, proč tě bývalý podváděl,“ řekl můj přítel a úplně mě tím zničil
- Anonymní
- 21.05.26
- 3148
S partnerem jsme se pohádali už mockrát, ale nikdy mě nic nezranilo jako věta, kterou řekl tentokrát. Během několika vteřin vytáhl moji největší bolest z minulosti a použil ji proti mně způsobem,...
Chci jít do důchodu, ale nemůžu. Živím pětatřicetiletého syna
- Anonymní
- 21.05.26
- 2777
Dívám se na hromadu faktur na svém stole. Jako účetní na volné noze jsem zvyklá na čísla, mají svůj řád a logiku. Jenže v mém soukromém životě ta čísla už dávno nedávají smysl. Je mi přes šedesát,...
Mateřská škola je jedno velké zklamání a věčný boj. Dceru jsem si nechala doma
- Anonymní
- 21.05.26
- 3519
Když šla moje dcera poprvé do školky, měla jsem skoro slzy v očích. Představovala jsem si barevné třídy, usměvavé paní učitelky, vyrábění z papíru, písničky a spokojené dítě, které se bude domů...
Kvůli seznamce jsem přišla o kamarádku. Obě jsme si psaly se stejným mužem
- Anonymní
- 21.05.26
- 748
Život si někdy s lidmi zvláštně pohrává. Když mě moje nejlepší kamarádka Jana přesvědčovala, ať si založím profil na seznamce, brala jsem to spíš jako legraci. Obě po rozvodu, obě zklamané a obě už...
Dcera málem vběhla pod tramvaj. Bojím se, až začne dojíždět na střední
- Anonymní
- 20.05.26
- 1892
Moje patnáctiletá dcera v září nastupuje na gymnázium v centru Prahy. Měla jsem z toho radost, protože se tam dostala sama, bez tlačení a obrovského drilu. Brala jsem to jako krok k větší...
„Kvůli tobě jsem přišla o rodinu,“ vpálila mi dcera. Přitom mě její otec podvedl
- Anonymní
- 20.05.26
- 3129
Andree je šestnáct, puberta s ní cloumá ze všech stran a poslední měsíce jsou mezi námi opravdu náročné. Hádáme se skoro kvůli všemu a mám pocit, že ať řeknu cokoli, vždycky je to špatně. Nejhorší...
Nabídl jsem jí, že půjdu na rodičovskou. Přesto dítě odmítá. Co teď?
- Anonymní
- 20.05.26
- 1456
Sedíme v naší oblíbené kavárně v centru města. Moje přítelkyně, říkejme jí třeba Lucie, nadšeně vypráví o novém filmu, na který musíme jít, a plánuje víkendový výlet do Berlína. Je krásná, chytrá a...
Manželka utrácí za oslavy narozenin pro děti majlant. Prý zbytečně vyšiluju
- Anonymní
- 20.05.26
- 1737
Tak nevím, jestli je to dnes normální. Jsme úplně obyčejná rodina s průměrnými příjmy. Já i manželka pracujeme, i když ona jen na zkrácený úvazek. V mnoha věcech se snažíme šetřit, o to víc mě pak...
Dcera se nedostala v Praze na gympl, i když měla hodně bodů. Je to zoufalství
- Anonymní
- 20.05.26
- 2654
Přijímačky na střední nám letos pořádně znepříjemnily život. Dcera měla vysněné gymnázium, chodila na přípravku, učila se, dřela a stejně se nedostala. Nakonec je ráda alespoň za obchodku, kam ji...