O životě v azylu

Tento deníček je o smutné realitě lidí a především maminek s dětmi, žijící v naší společnosti, lépe řečeno na pokraji této společnosti. Deníček bych ráda věnovala jako poděkování maminkám jmenovaných v této diskuzi https://www.emimino.cz/diskuse/velkepodekovanitemtomaminkam231781/, které poslaly oblečení, pleny, kosmetiku, hračky a mnoho dalších věcí. A jak se žije v azylu? Zkusím vám to přiblížit.

V rámci svého studia pracuji jako dobrovolník pro nadaci, která pomáhá maminkám v těžké životní situaci. Dobrovolníci pracují s pověřením k sociálně právní ochraně dětí. Ve svém volném čase se věnuji maminkám a jejich dětem, většinou umístěných v zařízeních jako jsou azylové domy nebo tvz. sociální byty, nebo se jim také říká byty startovací.

Při mé úplně první návštěvě mojí první maminy v azylu jsem nevěděla, jestli mám brečet, nebo utéct. Seděla jsem s ní u stolu, koukala kolem a připadala jsem si jak v jiném světě. Ve světě, který je pro mnoho z nás zcela neuvěřitelný. Slyšela jsem stovky názorů, že obyvatelé těchto „ubytoven“ si za svojí situaci můžou sami, v tom horším případě dokonce, že jsou to příživníci. Ovšem všichni ty „chytráci“ nemají ani páru o tom, jak se věci mají. Já ji taky neměla…

Každý z nás máme své vzpomínky na dětství, každý z nás byl vychováván dle představ svých rodičů. Standartně většině z nás bylo umožněno studium alespoň odborné školy. Přišlo první zaměstnání, kariéra, manželství a děti, které se snažíme vychovat stejně jako naši vychovali nás, protože děti jsou naší věrnou kopií.

Mé klientky ovšem nic ze jmenovaného ve většině případů neměli. Vrcholem všeho bylo dokončení základního vzdělání. Nemusím snad ani psát o rodičovské lásce a zázemí včetně rozhovorů " rodičů a dospívajících dětí" o drogách, alkoholu nebo antikoncepci. Některé skončily v dětských domovech, některé na ulici se závislostí na alkoholu a drogách, v lepším případě byli nuceni se dovršením plnoletosti, mnohdy i dříve, osamostatnit a jít jinou cestou. Start do života opravdu nic moc, spíše tedy nic než moc. Než se nadály, byly těhotné a kromě svého těhotenství neměly nic.

Ty zodpovědnější začaly jednat a chtěly se o své dítě postarat. V této chvíli začíná práce sociálních pracovnic a dobrovolníků, kteří se snaží těmto maminkám pomoci a ukázat jim cestu k důstojnějšímu životu. Patří mezi ně i maminky z normálně fungujících rodin, které jsou v azylu umístěny z důvodu domácího násilí ze strany partnera, od kterého odešly „za pět minut dvanáct“ - většinou jen z igelitkou - a své původní rodiny už nemají.

Pro většinu je v život v azylu luxusem.

Můžu obecně popsat azylové domy a sociální byty, které jsem navštívila. Podotýkám, že si klientky toto ubytování hradí ze svého, většinou z hmotné nouze. Cena je cca 5-6 tisíc měsíčně, dle toho, kolik je členů v bytě. Maminky mají své ubytovací jednotky. Dle toho, kolik má mamina dětí, má i velký byt. Většinou jsou to ale bytečky malé 1+1 s opravdu základním a skromným vybavením. Tudíž erární postel, jedna skříň, kuchyňská linka a lednice. Ty šťastnější mají své sociální zařízení, mnohdy je i společné.

Byty jsou opravdu vybydlené, postele i veškeré zařízení slouží po dlouhé roky maminkám, které se tam střídají. To je věc, kterou snad nikdy nepochopím. Některé azyly slouží třeba jen na rok s tím, že by si dotyčná maminka měla být schopná za tuto dobu najít své bydlení a osamostatnit se. Takže…

„Nemám nic, kromě milovaného dítěte, kterému je rok, dva nebo čtyři a mně končí doba pobytu. Měla bych si najít práci a vlastní bydlení a postavit se na vlastní nohy… No, tak to je přeci brnkačka. Najdu někde internetovou kavárnu a začnu hledat práci. Rozešlu několik životopisů, kde vynechám vzdělání a praxi a pro jistotu i trvalý pobyt. Nikdo se mi neozve. Divné… Opravdu chci pracovat a půjdu klidně uklízet WC na hlavní nádraží. Ovšem pokladní v supermarketu bych zvládla taky. Trochu zalžu v životopise a ejhle, první nabídka je tady. Jsem pozvaná na pohovor. Vzhledem k tomu, že žiji z hmotné nouze, nemůžu si dovolit ani kadeřníka a můj chrup svědčí též o dlouhodobé absenci u stomatologa. Tyto nedostatky se projeví pohrdavým pohledem již mezi dveřmi u potenciálního zaměstnavatele. Ale mám štěstí… Potřebují uklízečku. Jsem nucena sehnat hlídání nebo jesle, protože dítko je tak malé, že do školky nemůže nebo už je školkové, ale pro nedostatek místa ho nevzali. Rodinu nemám, v opačném případě nefunkční a neschopnou pomoci. V den výplaty zjistím, že musím ještě doplatit, abych pokryla náklady na hlídání a jsem na tom hůř než před tím, neb mi sebrali hmotnou nouzi, protože mých 50,–Kč na hodinu je dostačujících. Tudíž jsem nenašetřila na kauci do pronajatého bytu a stěhuji se do jiného azylu.“

Není to tak všude, ale v některých ano. I kdyby měla maminka pobyt v azylu neomezený, je opravdu strašně těžké najít práci a bydlení. Ruku na srdce… Pronajímáte byt, na prohlídku dorazí maminka s dětmi za krkem, oblečená většinou hodně skromně a obnošeně, její vlasy a pleť jsou hodně za zenitem a slovní zásoba mnohdy nic moc. Podepíšete smlouvu? Ne, protože ji vůbec neznáte a nevíte, že své děti miluje a bude vykládat i kamiony, aby je uživila. A je to pochopitelné. Tím chci říct, jak je pro ně těžké zařadit se alespoň do průměrné společnosti. Samozřejmě jsem popisovala příklad maminky, která zájem má a opravdu se snaží. Samozřejmě jsou i takové, kterým takový život vyhovuje a budou takto přežívat zřejmě do smrti.

Další velký problém jsou potraviny a s tím spojený měsíční rozpočet. Jedna moje mamina má 3 děti. Její celkový příjem je cca 9 000,– Kč. Zaplatí azyl 6 000,–Kč a zbytek má na oblečení, jídlo atd. Když už opravdu nemají co dát dětem k jídlu, můžou požádat na azylu o základní potravinu, jako jsou těstoviny, konzerva atd. Tyto potraviny většinou nosí sponzoři, pokud se tedy najdou.

Když jsem zakládala diskuzi s prosbou o pomoc pro jednu maminku, ani ve snu by mě nenapadlo, že se tady najde tolik maminek, které pomůžou. Nakonec se sešlo tolik věcí, že jsem podělila více maminek a dětí. Dnes jsem byla v jednom azylu na severu a vezla jsem toho plné auto. Strávila jsem tam ze synem celý den. Sociální pracovnice pořídila fotky, tak až je umístí na stránky, pošlu dárkyním odkazy.

Je mi jasné, že si přečtu komentáře typu „jsou na tom lidi i hůř“ nebo „raději budu pomáhat nemocným“. Dostala jsem několik zpráv o tom, proč nepomůžu raději nemocným dětem, apod. Takže moje odpověď zní: Ráda bych pomohla všem, kteří to potřebují. Bohužel to není v mých silách. Někdo pomáhá a zakládá nadace pro onkologicky nemocné děti, někdo pomáhá zvířatům, jiný třeba seniorům. Já si vybrala tuto cestu a rozhodla jsem se pomáhat lidem na pokraji společnosti, protože jejich děti si zaslouží žít lepší život, než žili oni sami.

Ještě jednou velké díky maminkám dárkyním.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
dana59
656
27.7.15 00:12

Jsem moc ráda, že to děláš :kytka: Jsi obdivuhodná :D :D :D

  • načítám...
  • Zmínit
umea
1281
27.7.15 00:31

Ja si vasi aktivity uprimne vazim, a souhlasim, ze z 90 procent si ty zeny situaci, ve ktere jsou, nevybraly a je to dusledek komplexnich socialnich problemu, ve kterych se proste ocitly. Ale na druhou stranu na ni casto podil svymi chybnymi volbami v minulosti take maji. Jak velky, neumim rici.
Tim nerikam, ze za ne maji dozivotne pykat a zit takhle, ale je dulezita sebereflexe, jinak ty chyby udelaji znovu a zas i v luxusnim ctyrpokojovem byte s vyhledem na Labe s mesicnim prijmem tricet tisic!
Podle me zeny v azylovem dome potrebuji intenzivni psychologickou peci a predevsim pracovat NA SOBE. Tj. podle me ma pro ne vetsi cenu dobrovolnice, co bude dopoledne hlidat deti, aby si mezitim matka mohla dojit do skoly a doplnit dalkove nebo jinak vzdelani (tim nerikam, ze vase aktivita neni potreba, ale nestaci to)! Vzdelani, kvalifikace je to, co je v zivote nekam posune, ne darky od soucitnych matek z emimina.
Pokud ty nadace a vsechny dobre duse nejsou schopne zajistit jim „novy start“ formou vzdelani nebo neplacene praxe, tak jsou dlouhodobe vicemene k nicemu, nezlobte se na me.

A pisu to jenom proto, ze jsem delala praxi v zahranici v neziskovce, co PRESNE TOHLE zajistovala. Nerozdavala konzervy, ale zajistovala pracovni praxe, pohovory, hlidani deti, nez si matka vydelala dost na jesle nebo skolku, zajistovala treba i slusne obleceni na pohovory. Jsem si jista, ze tu je HODNE movitych zen, co by mohly kvalitni a profesionalni odevy pro pohovory venovat a mit v satniku misto na nove.

Tohle ma podle me mnohem vetsi cenu, nez nekoho litovat, nicmene i tak dekuju vsem, co poskytly dary pro maminky. Jen soucit ale nestaci, je treba pomoci jim k samostatnemu zivotu a dat jim moc a silu najit praci i sebe samotne - pokud chteji. To konzervy nebo cokoli podobneho nedokaze.

Nekamenujte me, mluvi ze me moje zkusenost odjinud.

Příspěvek upraven 27.07.15 v 00:34

  • načítám...
  • Zmínit
gabriela2013
82
27.7.15 00:36

Pevne nervy a drzim palecky at ti to dlouho vydrzi. :)

  • načítám...
  • Zmínit
hanča74
1675
27.7.15 00:44

@umea Ano máš pravdu. Pracují v organizaci kde máme ale jisté pravidla a mezi ně patří např. to, že nesmíme hlídat a zůstávat sami s dětmi maminky. Jsem tam od toho abych ji podpořila v hledání práce a zároveň pomocí např. ze jí vyhledam inzeráty. Jsem tam abych ji pomohla s financemi a planovanim výdajů, abych ji motivovala k lepšímu životu, abych byla oporou jí i dětem. Je toho víc a je jasné že konzervy ji život neulehči, ale když vidím jak se snaží a je z přístupu ostatních jen zdeptaná tak ta konzerva je pro me asi to nejlehčí. O našem sociálním systému se ani raději nevyjadřuji. Je to pro ně mnohdy začarovaný kruh. A ještě bych ráda podotkla, že sociální struktura včetně podpůrné činnosti v zahraničí je bohužel s tou naší nebe a dudy. Proto to tady vypadá tak jak vypadá. :zed:

Příspěvek upraven 27.07.15 v 00:59

  • načítám...
  • Zmínit
solip
867
27.7.15 07:45
:potlesk: :potlesk:
  • načítám...
  • Zmínit
Kate888
872
27.7.15 08:03

Týjo to je obdivuhodná práce, jsi fakt anděl pro ty maminky :) :) :) :potlesk: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
zeme
34
27.7.15 08:24

Krásný! Napiš, prosím, jak konkrétně je možno pomoci. Možná bych to našla v té diskuzi, ale třeba to uvítá víc čtenářů Tvého deníčku.

  • načítám...
  • Zmínit
Petullka82
2156
27.7.15 08:25

Ahoj, taky bych ráda pomohla…žel v dnešním světě se může ocitnout mnoho z nás v podobné situaci, tačí odchod od partnera a nemít rodinu, peníze.

  • načítám...
  • Zmínit
crazyidea
10098
27.7.15 08:50

Ahoj Hanko, jsem ráda, že věci doputovaly tam kam měly! a myslím, že ode mne to nebyla první ani poslední krabice! těším se na další spolupráci! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Shield-maiden
16906
27.7.15 08:51

@umea psala jsi „…zajistovala pracovni praxe, pohovory, hlidani deti, nez si matka vydelala dost na jesle nebo skolku, zajistovala treba i slusne obleceni na pohovory. Jsem si jista, ze tu je HODNE movitych zen, co by mohly kvalitni a profesionalni odevy pro pohovory venovat a mit v satniku misto na nove“
To mě nikdy nenapadlo a přitom je to to nejdůležitější! Třeba si to někdo přečte a něco se tu změní.

Jinak smutný deníček. Ráda koukám na dokumenty se sociální tematikou.

Zakladatelko, poradíš azyl v libereckém kraji? Potřebuju někam věnovat hromadu hraček.

  • načítám...
  • Zmínit
Tarani
2712
27.7.15 09:41

@hanča74 je smutné jak někteří lidé musí žít :? Každopádně bych také ráda pomohla. Jestli můžeš, tak napiš co by bylo fajn poslat a kam.

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
27.7.15 10:33

Delas krasnou a prospesnou vec. :hug: :srdce: :srdce:
Nicmene si myslim, ze by bylo opravdu potreba zajistovat vsem temto zenam predevsim vzdelani.Ruku na srdece, ani zenska dobre vypadajici z ruznymi tituly nema nekdy sanci dostat praci, nemuzeme se divit, ze zenska co chudak nema ani poradne obleceni je uz dost zlomena si ji bude tezko hledat.Jsem pro aby se spise nez posilani konzerv prosazovali ruzne kurzy jak si najit praci, posilani lepsiho obleceni a rozhodne dodelavani skol atd.(hlidani deti).Ono to mozna prijde jim uz natolik zlomenym, ze to neni az tak podstatne, ale je hlavne pro ne a jejich deti :srdce: :srdce: :srdce:
Treba tady v Nemecku jsou zadarmo poradci, vozi je k pohovorum atd, maji vetsi sance, vetsinou do roka domy opousteji a hledaji si uz samy byty vetsinou socialni, coz je jasne. Nektere berou az tri prace, ta je to roznaseni novin prace ve fabrice, nebo samy pomahaji ruznym organizacim, kdo jiny se dokaze vcititr lip, nez zeny co to samy poznaly, takze dostavaji vetsinou prace jako zajistovani starsich lidi jidlem ci uklidem doma-proste se citi pak duleziteji a jsou stastne :kytka: :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
27.7.15 11:05

Ahoj, moc se mi tvuj denicek libil a obdivuji te, uz jen tim, ze i ja jsem v situaci, kdy brzy asi skoncim v azylaku, nejsem tam jen proto, ze nevim a nemam ani moc odvahu tam prijit a poprosit o pomoc, jsem tehotna a rodice me vyhazuji z domu, vycitaji ze nemam skolu a jsem tehotna, dokonce me i tata uhodil kdyz jsme se nepohodlia pak mi to zacal vycitat a za vse stejne muzu ja, i za to, ze jeste nemam kde bydlet. Pritel ted bydli v Dome na puli cesty, behem tydne si nasel praci a uz tedy i pracuje, takze snad zvladnem nasetrit na svuj byt, coz samozrejme chceme. Nechceme byt s miminkem v azylaku. Ale kdybych vedela ze me vezmou na ty dva, max tri mesice do azylaku ve stejnem meste kde je ted pritel, jetam AD pro tehotne, a kdybych vedela ze tam budu mit co jist a ze mi to bude platit socialka nebo tak neco, ja tomu nerozumim tak bych tam sla, vyhla bych se psychickemu „tyrani“ od taty a mela bych klid, nechci at vypadam jako nejaka socka nebo prizivnice ale nikde me do prace ci brigadu uz nevzali. Takze nemam ted zadne penize, pritel ma vyplatu pristi mesic a taky tam nebude mit 15000 mesicne :(

  • Upravit
mc.ellinka
1478
27.7.15 11:39

@Izzz ty jsi z Liberce? Já jsem z Jablonc nad Nisou a mám nějaké oblečení pro miminka. Tak by jsme spolu mohli dát něco dohromady a najít nějaký azyl kdyby jsi chtěla aby toho bylo víc :)

  • načítám...
  • Zmínit
SabuleBambule
81
27.7.15 11:53

@umea naprosto rrefne a presne

  • načítám...
  • Zmínit
Petttulis
1553
27.7.15 12:05

Vím, jak to chodí… I přesto je mi do breku. Jsi skvělá, že pomáháš. A je jedno jak. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
27.7.15 12:45

Nedá mi to jinak než reagovat. Pracuji v azylovém domě pro matky s dětmi. Příspěvek je moc hezky napsaný, ale trochu nereálný. Je pravda, že matky jsou omezeny při hledání zaměstnání svým vzděláním a dětmi. ALE! U nás mají možnost pracovat. Mzda není závratná, ale pro získání pracovních návyků to stačí (60,–/hod.). Práce je na DPP. Jedná se o úklid. Zatím ani jedna matka u práce nevydržela. Všechny si spočítaly, že na dávkách je jim lépe. Nemusí vstávat, řešit co s dětmi, nejsou na dávkách kráceny… Prostě jim to takto vyhovuje.
Oběti domácího násilí se v azyláku objeví jako šafránu. Drtivá většina je předlužených matek. A to přitom nejde jen o matky z neúplných rodin nebo dětských domovů. Když s nimi pátráme po výši dluhů, jedná se o částky i několik stovek tisíc. Půjčovaly si na dárky, výbavu pro mimino apod. Přitom od nás mohly většinu dostat zdarma. Jenže ony ví, že to nikdy nesplatí a kde nic není ani exekutor nebere.
Je hezké, že se najde někdo, kdo těmto matkám chce pomáhat. I my je vítáme. Bohužel jsou tito dobrovolníci (alespoň u nás) velmi často konfrontováni s tvrdou realitou, kdy je matky využívají na hlídaní dětí a samotné si jdou zakouřit nebo za zábavou.
Setkáváme se i s tím, že nám lidé z okolí nosí hračky a oblečení po dětech. Matky se pak při stěhování všeho zbavují a vše končí v kontejneru. Neváží si věcí, na které si musely samy vydělat. Pokoje nám ničí, rozkrádají majetek. A to se snažíme, aby se jim u nás líbilo, protože i my chceme pracovat v příjemném prostředí.
Samozřejmě, že všechny nejsou stejné. Máme nyní 3 klientky, které pracují a to na klasický pracovní poměr. Práci si našly díky naší podpoře.
Autorce přeji hodně elánu, protože takových lidí je opravdu potřeba. Jen někdy je potřeba ubrat a zamyslet se, zda moje pomoc je skutečně pomocí a ne jen tvoření závislosti na mně nebo na systému.
PS: Snad máte souhlas všech na fotkách u článku s jejich zveřejněním. Sama bych si nikdy toto nedovolila, i kdybych souhlas měla. I zde je třeba brát v potaz dopad na děti, které jsou na fotkách a jednou nebudou chtít, aby byly spojovány s azylákem.

  • Upravit
Baraka75
45
27.7.15 13:14

Ráda bych také pomohla, mohla bys mě, zakladatelko, kontaktovat? Mám spousty věcí po holkách, aktovku, apod…

  • načítám...
  • Zmínit
medunka23
7527
27.7.15 14:22

Je to super pomoc, musela jsem v půlce čtení přestat a vrátit se ktomu až za chvíli, docela mě to vzalo a to si žádné iluze nedělám o tom jak to tam chodí.

Ono je samozřejmě jasné a víme to všichni že náš sociální systém je šílený, ono co to je za „pomoc“ když jsou lidé kteří na soc. dávkách dostanou více než v zaměstnání a pak i znám lidi kteří jsou na tom špatně, ale na nic takového nedostanou protože pracují a byť o korunu ale přesáhnou nastavený limit. Srovnáváním se zahraničím srovnáváme nesrovnatelné.

Za mě raději ty věci co mám po malý pošlu někomu kdo je dál využije než abych je naházela do kontejneru na textil kde bůhví jak to skončí
@hanča74 už pomalu začínám připravovat další a budu se těšit :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
sovicka1
47103
27.7.15 16:49

Děkuji za zpětnou vazbu Anonymní z 12:44. Myslím, že pohled z druhé strany je hodně důležitý.

  • načítám...
  • Zmínit
pe-terka
25179
27.7.15 17:22

@sovicka1
Taky se přidávám k poděkování za zprostředkování opačného pohledu. Tak jako nelze do jednoho „pytle“ házet bezdomovce, lidi v exekuci a další sociální případy, tak i matky v azylovém domě mají každá jiný životní příběh a okolnosti, za jakých se do této situace dostaly.
Někteří lidé mají v životě opravdu trvalou smůlu, dá se říct, že se jim „lepí na paty“, jiní se do finanční tísně dostali vinou vlastní hlouposti, krátkozrakosti, pohodlnosti, nedostatku vůle poprat se s nepřízní okolností…
Je moc dobře, že existují systémy a organizace, které lidem v nouzi pomáhají. Je však potřeba, aby pracovaly hlavně na principu aktivizace vlastní vůle a snahy klientů vymanit se ze složité situace. Jak v rovině vzdělávání se a získávání pracovních zvyklostí, tak ve zdokonalování sociálně - právního povědomí. Aby znali svá práva, povinnosti, základní legislativní normy, ale i úskalí či pasti současných společenských pravidel.
Zakladatelka si za svou práci zaslouží obdiv, ale jak už tu bylo řečeno, je třeba si hlídat, aby ji sociální rozměr zaměstnání zcela nepohltil. Všem lidem, kteří se ocitli na „společenském dně“ upřímně přeji, aby se z něj dokázali legální cestou odrazit a spokojeně se zařadili mezi ostatní :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
pe-terka
25179
27.7.15 17:28

@umea
Pěkný a trefný komentář :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Retezka
424
27.7.15 18:49

Úžasný člověk… :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
1Pears1
44199
27.7.15 18:52

Ta fotka cizích dětí z azyláku, pokud je bez souhlasu, je docela odvaha.Na to, že to emimino vystavilo i na FCB :roll:

Taky jsem byla nějakou dobu v rámci praxe v azyláku, trvale v azyláku pracuje moje kamarádka a takovou bláhovou představu o potřebnosti těch maminek fakt nemám. A to jsem spíš levicově založená.
Autorkou popsané životní situace(skloubit práci a péči o rodinu),se musí řešit i v normální rodině, kde chlap většinou pracuje od nevidím do nevidím, aby zajistil rodině určitý finanční základ, ostatní je na ženě, ona musí svou pracovní dobu podřídit péči o děti, vyzvedávání ze školy, školky, kroužky atd..

Chybu vidím hlavně v našem sociálním systému, který umožňuje, aby se tyto sociální vrstvy měly dobře a těžily z nich. Nedivím se, že je jim v azyláku dobře, nemají žádnou motivaci pracovat, darovaným obnošeným oblečením opovrhují a někdy je i vyhazují. Do azyláku je hodně těžké se dostat. Většinou se to povede právě takovým, kde jsou problémy zakořeněné v rodině už po generace.JE těžké je k něčemu motivovat. Taky bych si pomoc pro tyto maminky představovala krapet jinak, než je prostě dotovat, což ony ani neocení. Pokud mají samy něco udělat, tak mají sto padesát výmluv, proč to nejde. Já si oblečení po dětech raději prodám za pár korun v místním kamenném bazárku, nebo různě povyměňuji, než abych to posílala do zařízení typu azylový dům.

  • načítám...
  • Zmínit
Mishka85
1577
27.7.15 19:15

Jee vidim tam svou krabici :) myslim, ze kazdy z nas ma doma dost veci, ktere nepotrebuji, ktere nesedi, nevyhovuji…kosmetika, drogerie, hracky, plenky, ktere nesedi, obleceni. Co je lehciho, nez je darovat tem, ktere nemely takove stesti na rodinu a zazemi, jako my. Pravda, zajistit potrebnym matkam hlidani deti, zamestnani, moznost vzdelani by bylo nejvic, ale kazdy delame co muzeme. A autorka dela pro maminky a jejich deti tak moc! Dekuji ji za to! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
kuglova
1
27.7.15 19:48

Jméno neziskovky

Umeo, vidím to stejně jasko Vy.. Můžu Vás poprosit o jméno nerziskovky, ráda bych ji podpořila..Jana

  • načítám...
  • Zmínit
Loki01
8814
28.7.15 16:53

Krasny denicek. Jsem moc rada, ze jsou lide kteri pomahaji :kytka:
Osvezujici cteni, uz mam dost toho neustaleho odsuzovani.

  • načítám...
  • Zmínit
a1234
63
28.7.15 21:15

:potlesk: smekám!!! A ráda se přidám a pomůžu, jak bude třeba ( ke konci roku budu určitě třídit oblečení a ráda vše přenechám těm, co to potřebují)!!

  • načítám...
  • Zmínit
QueenOfSmallTalk
306
29.7.15 09:23

Zdravím. Mám prosbu- dětské věci vozím do azylového domu v Praze, to je jasné.
Ale zrovna včera jsem tady i jinde na webu hledala, zda někdo nehledá slušné oblečení - a žádné „poptávky“ jsem nikde nenašla. Mám spoustu moc pěkných značkových business věcí, které jsem, přiznávám, líná prodávat. Ale fakt nevím, komu je dát nebo jak to zařídit. Budu ráda za kontakty. Velmi ráda bych svoje milované hadříky dala někomu, kdo je opravdu využije a ocení, třeba na ty pohovory, a nebude rozprodávat dál… Díky!

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Tatínkův porodní plán

Zážitky, kterým se jen těžko uvěří

Nejhorší zážitek v mém životě

Seznamku už nikdy