Obyčejný příběh II

Po půl roce pokračování našeho obyčejného příběhu. Už nejsem snažilka... Ne ani těhulka.

Do třetího pokusu IVF jsem vkládala opět hodně nadějí. Při odběru vajíček se mi schovaly žíly důkladněji než na odběrech krve, doktor i sestra hledali a hledali… No nepodařilo se najít ani jednu, takže narkóza se nekonala. Při představě, že by celý proces stimulace byl k ničemu a musela jsem to podstupovat znovu, se mi udělalo mdlo a kývla jsem na odebrání při vědomí.

To se provádí spíše při odběru jednoho, nebo dvou folíků - odběr 14 byl fakt „parádní zážitek“, kdy jsem sestře statečně drtila prsty, i přes tlumící injekci. Když už jsem si to musela takhle odtrpět, říkala jsem si že i proto už to teď prostě klapne. Zkrátím to - neklaplo.

Třetí pokus byl za námi a přede mnou nechuť k jakémukoli dalšímu. Fyzicky ani psychicky už to nedávám. K tomu finanční zátěž, kterou musíme ustát. Ještě můžeme využít 4. pokus „hrazený“ pojišťovnou, protože jsme při prvních dvou zaváděli jen jedno embryo (pro ty, kteří neznají - nevěřte mediálním masážím - ano, pojišťovna něco hradí, další doplatky jsou však značné, což média nějak opomínají sdělit). Do čtvrtého pokusu mi už ale hlavně chybí síla a víra. Víra v to, že se to povede, že se nám snaží lékaři pomoci a ne jen inkasovat - tak tuhle víru jsem nějak ztratila.

Soustředili jsme se plně na proces adopce. Jezdili na psychologické sezení, absolvovali testy, jako kdybychom měli pracovat v jaderné elektrárně :-) a po prázdninách prošli tzv. přípravkou - cirka 50 hodin, rozdělených do celodenních bloků, vždy jeden den v týdnu. Bylo to náročnější období i po psychické stránce, ale ujasnili jsme si spoustu věcí a potkali lidi, kteří jsou v podobné situaci.

Díky těmto lidem i lidem, kteří vedli naši přípravku, šlo nakonec o docela příjemně a smysluplně strávený čas. Dalo nám to hodně námětů k přemýšlení, donutilo nás to vidět a přemýšlet i nad věcmi, které se nám zdály být buď samozřejmé, nebo by nás naopak ani ve snu nenapadly.

Tohle tedy máme za sebou a před sebou asi nejnáročnější období, kdy se nebude dít nic… Jen čekat… Nejprve na rozhodnutí o zařazení (s nezařazením ani nepočítáme :-) ) do evidence (budeme mít oficiální papír, že můžeme být rodiči - to zas nemá každý ;-) ) a pak zase čekat…

Jak nám bylo několikrát řečeno, máme raději počítat s delší dobou. Tohle čekání „na neurčito“ je pro mne asi to nejhorší na celém tom procesu.

Soustředím se na manžela, na práci, širší rodinu, přátele, koníčky. Přesto jsou dny, kdy propadám smutku z toho, že nám už dlouho silně chybí vlastní rodina, z toho, že nemůžeme mít bio miminko, z toho, že na osvojené miminko budeme dlouho čekat a nemáme, jak to čekání ovlivnit.

V takových chvílích přemýšlím o naší situaci, čtu si na eMiminu diskuze, deníčky a připadám si jako masochistka - když čtu, jaké to je, když v těle roste zázrak, jaké jsou rána strávená při objímání mísy, jaké to je, když maminka cítí kopání malých nožek, když manžel hladí, objímá a mluví ke zvětšujícímu se bříšku a společně hádají. jestli ta vyboulenina je hlavička nebo nožička…

Tohle nezažiju… Stejně jako neuvidíme růst našeho miminka na ultrazvuku, neprožijeme si jeho přivedení na svět, nezažijeme si strachy o to, aby bylo všechno v pořádku…

Vnitřně už jsem s tímhle nějak srovnaná, přesto - líto mi to zřejmě zůstane pořád a ne jen kvůli těm devíti měsícům, ale také kvůli nespravedlnosti, kterou cítím kvůli tomu, že zrovna nám dvěma život upřel tuhle možnost/výsadu, mít vlastní dítě, zatímco jinde (velmi neuváženě) ji uděluje lidem, kteří si dítěte neváží.

Nicméně život jde dál, jsme spolu, což je hlavní a společně se těšíme a plánujeme, jaké to bude, až malé adopťátko (nebo adopťátka?), budeme mít doma. Snažím se nemyslet na to, že zřejmě nebudeme ti, kteří jej budou provázet už prvním obdobím jeho života. Že neuvidíme jeho první přetočení, první úsměv… Snad budeme alespoň u jeho prvních krůčků… A snad to bude dříve, než budeme v důchodu. ;-)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
hanča74
1675
25.11.15 00:28

Četla jsem i první deníček. Moc Vám držím palce ať se dočkáte. :srdce: :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
MIŠMA 22
276
25.11.15 06:53

Držím palce at vám to vyjde a hlavně brzo :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Mamasaurus
1806
25.11.15 07:10
:srdce: :srdce: :srdce:
  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
25.11.15 07:17

Ahoj, napsala jsi to přesně. :kytka: Zvlášť předposlední odstavec. My adopci zkoušet asi nebudeme…
Také podstupuji IVF a zatím stále neúspěšně. Finanční náročnost přes 60 tis. a není tomu konec. O psychické a fyzické únavě ani nemluvím.
Přeji hodně štěstí s adopcí :srdce: :kytka: a pevné nervy s českými úřady :kytka:

  • Upravit
Jensina
1008
25.11.15 07:19

Ahoj, chci Ti říct, že máš můj obdiv a moc vám přeji, aby z vás byli rodiče.

možná mne pošleš někam, ale třeba o tom budeš přemýšlet a pomůže Ti to.

napsala jsi:nespravedlnosti, kterou cítím kvůli tomu, že zrovna nám dvěma život upřel tuhle možnost/výsadu, mít vlastní dítě, zatímco jinde (velmi neuváženě) ji uděluje lidem, kteří si dítěte neváží.

zahoď prosím tyhle myšlenky, nepřinesou Ti nic dobrého. Zkus to vnímat z jiného úhlu pohledu. Možná, že život vám upřel tu možnost(výsadu) mít vlastní dítě, protože jedině vy jste ti nejvhodnější k výchově nebiologického dítěte-dětí.

Ale chápu, že mám jen omezené potuchy, čím si procházíš. jen prostě nechci, aby sis v sobě pěstovala pocity křivdy, ublíženosti a zášti. To je hodně blbá cesta.

přeji, ať brzy dojde k naplnění vašich největších snů. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
solip
867
25.11.15 07:21

:hug: držím palce ať máte adopčátko co nejdříve! budete skvělými rodiči :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Žaneta66
4472
25.11.15 07:29

Ahojky krásný deníček :lol:, až je mi z něj moc smutno vím jaké to je a až mi bylo do breku u snídaně, četla jsem to manželovi a nešlo mi udržet slzy :oops:, držte se a čekajte nic jiného ani nejde jsme na tom stejně :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
sunshinegirl
25.11.15 08:05

Já vůbec nevím co prožíváš, jak probíhá IVF apod. To píšu rovnou a trošku si tím sypu popel na hlavu, že se vyjadřuju, když nevím. Ale…já bych si čas zkrátila tím posledním čtvrtým pokusem. Vzala bych to prostě jen jako ukrácení času, tak nějak trošku víc sportovně a řekla si, že to vyjít nemusí, že čekám na miminko z adopce, že je to prostě jen takovéto „Proč to nevyužít, když ještě jednou můžu“. Třeba to vyjde právě když se na t nebudeš tolik soustředit. Jinak ať tak nebo tak moc ti přeji krásné zdravé dítě, které naplní tvou potřebu mateřství a budete oba šťastní. Někdy si vážně říkám, že je život potvora. Když jsme my přišli o dítko při ZT a byla jsem na revizi, čekala tam se mnou na zákrok paní, která šla cíleně na potrat v pokročilém stádiu jen proto, že to pozdě zjistila a dítě nechce. To člověku pak opravdu přijde, že někdo nahoře ty děti rozděluje podle zvláštních kritérií, když dá tomu, kdo nechce a nedá tomu, kdo tolik chce.

  • Upravit
wrtulka
426
25.11.15 08:32

Zdravím, a já všechno tohle za sebou mám takže se k deníčku s dovolením vyjádřím :-D Asi takhle především se skus usmát :-) Ne vážně. Rozledni se kolem sebe. Život je krásný. Že není? Taky jsem si to myslela a takhle žila. Smutnila, plakala..
Zpětně vidím že jsem tenhle čas čekání na to být máma mohla prožít a užít mnohem líp. Podívej zkus se na to podívat pozitivně určitě budeš máma! Už jsi vlastně úředně těhotná (asi tenhle termín znáš :-D) nám třeba volali přesně za 9 měsíců od schvální :-D takže kdo ví třeba to bude i podobně dlouhé čekání. Asi takhle, zkust to brát ne jako tragédii jakože nemůžete mít miminko a proč, že je to nespravedlivé..víš tyhle pocity taky dobře znám. Upřímně? Život nikdy nebyl a nebude spravedlivý. Tohle je zbytečné plýtvání energií do ničeho a čím dřív si to člověk v hlavě srovná tím dřív mu bude líp. Ber to tak, že dobře máte být třeba náhradními rodiči..nebo ne kdo ví třeba to všechno bude jinak. Zkus to brát jako cestu a zkus si říct že všechno co se děje je dobře..proč? To zjistíš s odstupem věř mi..
Ještě pokud se na další IvF necítíš rozhodně se na to vyprdni fakt to chce do toho jít v klidu a pohodě..což se těžko dělá..
A naposledy..my třeba u naší adoptované holčičky zažili skoro vše..první úsměv, první otočení se na bříško, první krůčky, slova..když pominu že jsme ji neviděli narodit se tak jsme s ní v podstatě celý její život. Upřímně náhradní rodičovství je jíné, krásné..já ho vnímám jako obrovský dar. Pokud tě trápí některé otázky klidně napiš do IP. A ještě dle toho co píšeš jste si asi ze strachu osekali požadavky na dítko..za mě nebojte se jít do rizika a chtít dítě přímo z porodnice..víš risk je zisk vím o čem mluvím. Ale samozřejmně každý zvládne ustát něco jiného..já jen že my už po 1/2 roce od schválení upravovali kritéria prostě proto že nás na přípravce lehce vyděsili :-D a pak se to člověku rozleží. Každopádně držím pěsti. Měj krásný den!

  • načítám...
  • Zmínit
Shield-maiden
16906
25.11.15 08:36

To bude dobrý. Pokud bude vaše adopčátko u pěstounů, dostanete hromadu fotek. Když si je prohlížím, je mi to sice líto, že jsem u toho nebyla, ale aspoň nějak se můžu propojit s jeho prvními 8 měsíci života. Vím, kdy mu vylezl první zub, mám ho na fotce. Vím, jak se tvářil na první vánoční stromeček. Pěstouni mu psali i deníček. A ten je teda extra dojemnej. Obzvlášť ta část, kdy poprvé poznal mámu a tátu.
Takže i na adopci je spousta krásných věcí.

  • načítám...
  • Zmínit
svycarka
7626
25.11.15 08:40

Drzim vam pesti a prejuvam, at jiz necekate dlouho :hug:
a? Musim plne souhlasit s @Jensina.Opust nekde v nitru sebe tu drobnou zast vuci matkam co rodi jak na bezicim pasu…Prave „diky“ nejake takove budete mit sanci byt VY milujicimi rodici :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
reinkarnace
4471
25.11.15 09:23

Ahoj! především držím palce s brzkým adoptováním miminka. nehaž flintu do žita, znám případ, kdy si rodina adoptovala hned tři děti (teď je jich celkem šest protože pak se jim začalo zázrakem dařit s vlastní „výrobou“) :-) a mezi námi, těhotenství není všechno. například teď když čekám druhé, to těhotenství skoro nevnímám..nemám čas když se musím motat kolem prvního ;) což samozřejmě chápu, že nejsou přímo slova útěchy, jelikož bys chtěla znát ten pocit…ale jen chci říct, že někdy se to až moc nafukuje s těma „prožitkama“ :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
tucica
1
25.11.15 09:54

Také vám hrozně moc držím pěstičky ať vám to vyjde a máte prďolku už co nejdříve u sebe :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
TerezkaW
2507
25.11.15 11:21

Není otec jako otec a matka jako matka. Myslí, že vy budete jistě mnohonásobně lepšími rodiči než někteří ti, kteří dítě „jen“ zplodí. Držím palce :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Susen35
226
25.11.15 11:37

:kytka: :srdce: je mi z toho smutno, je mi moc líto, čím procházíš a ano souhlasím s tebou, je to nespravedlivé!!!Posílám ti na dálku hodně moc síly, ať vše s manželem ustojíte a ať se můžete radovat dál ze života obohaceným prckama :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
jiline
2779
25.11.15 12:23

:,( zivot je nekdy hnusnej! Ale budete skvela mama :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Misel02
4345
25.11.15 12:34

Moc Vám držím palečky a věřím jak bude adoptovat tak se Vám to podaří samo:-) :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
miruska11
1531
25.11.15 12:44

Moc preji aby jste se brzy miminka dockali, bud bio nebo adopcatka. Vzdyt na tom nezalezi, urcite vas udela stastne at je jakekoliv. Treba az to miminko dostanete, zapomenes na to trapeni a povede se i vlastni. My jsme se snazili jenom 3 roky.3 roky co jsem brecela, vycitala to sobe partneroj a vsem tehotnym kolem me. Nesnasela jsem kdyz kolem me prosla tehotna a ja ji pak videla po par mesicich s kocarkem. Vim ze s tim nic neudelas, chce to cas. A casem poznas ze se mas radovat i z pstatnich miminek, ze je to dar a vy se toho daru taky jednou dockate a budete si ho opavdu hodne vazit. Moje svagrova otehotnela pokazde hned, strasne jsem ji to vycitala protoze se k detem chovala hrozne.tak proc ona ma deti kdxz ja bych byla hodna a nemam. Pak jsme skoro nastejno otehotneli, ja porodila zdravou holcicku a ona o par dnu po me mrtvou. Tohle je nespravedlive a vazne se stydim za to ze jsem ji to miminko neprala.
Tak se zkus divat na svet zase hezky.tes se na miminko. vzdyt to detatko chce mit veselou maminku.

  • načítám...
  • Zmínit
Luisa xxx
1930
25.11.15 14:05

Co zkusit změnu centra před tím posledním IVF? Možná už ses definitivně rozhodla skončit a čekat na vaše miminko z adopce. Pak vám přeju ať je to co nejdřív a máte krásné zdravé miminko. Pokud by tě ale přesto lákalo zkusit ještě jeden pokus, tak změnu určitě zvažte. Tím spíš že píšeš, že k současnému centru nemáš důvěru a nejsi moc spokojena.
Za mě moc doporučuju Reprofit a dr. Machače, který mi pomohl k vlastnímu miminku. Taky jsem ztrácela čas v jednom centru, kde jsem nebyla spokojena s přístupem, vyhodila spoustu peněz a zažila zklamání. 3 neúspěšné IVF bez výsledku. Na 4. už nebyl nárok (zaváděli nám po dvou embryích). Pak jsme přešli do Reprofitu a zadařilo se napoprvé, s minimem času i nákladů. Přísup úplně o něčem jiném, Machač je úžasný, povzbudí a postupuje od nejjednodušších metod, nežene hned do klasického IVF. Hlavně jde jim skutečně víc o to člověku pomoct než o peníze. Pan doktor nám navrhl minimální stimulaci (kterou ani v Ov nedělali a vůbec jsem o té možnosti nevěděla). Vyšlo to na 20 000 a na první pokus. Od první konzultace až po potvrzení těhotenství jsem do Olomouce jela všehovšudy 5×, takže dojíždění se neboj.
A to jsem tam původně šla pro dárcovské embryo, protože na IVF jako samoplátce nebyly peníze. Pro mě zas tohle bylo schůdnější než adopce.
Nevím samozřejmě jak velký je u vás problém, ale za zkoušku by to určitě stálo. Zkrátíš si čekání, nebudeš to třeba až tolik prožívat a ta změna dělá fakt hodně už psychicky a taky opravdu nejsou všechna centra stejná, někde to prostě umí líp :) Nejsem zdaleka sama, komu to po přestupu jinam (do Reprofitu)vyšlo.
Takže budu držet palce, ať se rozhodneš jakkoliv, miminko bude a to je hlavní :) Stojí to za všechno to čekání a bolest.

  • načítám...
  • Zmínit
suricata
6638
25.11.15 15:19

Mně už se nelíbí ten nadpis :mrgreen: ne vážně tvůj život tvoří neobyčejný příběh a moc ti přeji ať se ti daří a jsi šťastná. Posílám velké :hug: a úsměv bude líp :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
aliko
511
25.11.15 15:50

Díky vám všem holky za povzbudivé komentáře.
Možná bych měla trochu vyjasnit - deníček jsem psala v jednom z těch dnů, kdy mi bylo hodně smutno, jinak to ale zvládám/e v rámci možností tak nějak normálně až dobře :-)

O té nespravedlnosti mne to převážně napadá u TV-zpráv - určitě si umíte představit u kterých :-( a myslím, že to není ani nic výjimečného, že tohle napadá spoustu lidí i když zrovna nejsou v situaci, že by si moc přáli dítě, které nemohou mít.

Obecně se dá říct, že jsem velmi optimistický a šťastný člověk, vážím si toho, že mám v životě štěstí na skvělého partnera se kterým ten výrok „v dobrém i zlém“ opravdu platí na 150% :-), že mám širší rodinu, rodiče (sice ne v plném zdraví - ale mohlo by být hůř), přátele, práci, která mne baví…

Přesto všechno jsou prostě dny, kdy je to člověku líto, kdy jej přepadne smutek… to určitě známe všichni :-)

Do čtvrtého pokusu se už vážně neženu - nejde o důvěru nebo nedůvěru v konkrétní centrum, tam kde jsme chodili, byl přístup od začátku velmi dobrý - já ztratila důvěru obecně v tyhle instituce. Vysávalo to z nás energii i finance, zdravotně pak taky nic moc… a myslím, že bych to nedokázala brát jen tak - jako prostě pokus :nevim:

Soustřeďujeme se už jen na adopčátko, pomalu zařizujeme pokojíček, což je sice trochu předčasné, ale kdo je připraven - není překvapen ;-) a taky to pomáhá překonávat právě ty „lítostivé“ dny. :)

  • načítám...
  • Zmínit
Sinquinita
1724
25.11.15 15:54

Četla jsem oba deníčky a moc ti držím palce, aby jste se dostali co nejdříve „na řadu“ a dočkali se děťátka! A co ty víš…možná si někdy za pár let i ten bio prcek k Vám najde cestu..takové případy stávají. Věřím, že budeš perfektní máma! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
25.11.15 16:04

Já jsem otehotnela 3 x. Vzdy omylem, branila tomu antikoncepci a i pres nitrodelozni telisko otehotnela. Nechapu, kdo o tomhle rozhoduje. Ani jsem si neuvedomila, jake mam vlastne stesti, dokud mi jedno z deti neumrelo. Drzim Ti palce, at vsechno dobre dopadne a obdivuji Te, ze jsi ochotna tak neprijemne veci podstupovat. Zaslouzis si to. Netrap se, ze jsi nazazila tehu, ona to zase takova parada neni. :lol:

  • Upravit
Jensina
1008
25.11.15 16:55

@aliko jsi skvělá ženská. a dny, kdy člověka přepadne smutek, budou i s dítětem. To je Ti určitě jasné. Jde o to, jak se k životu stavíš. A Ty to umíš čelem. všechna čest. Nemáš toho v životě málo a věřím, že jednou budeš mít všechno, co považuješ za důležité. :) Krásný skoroadventní čas. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
adrusenkaaa
3113
25.11.15 18:01

Ahoj, prosim tebe, proč to takhle vzdáváš a uvažuješ negativně. Až si třeba adoptuješ dětátko tak se pak rozhodnete jít ještě do posledního pokusu a určitě výjde!!Co takhle zkusit meditaci. Najít sama sebe? Jak najdeš sama sebe, každá tvá myšlenka se uskuteční. Nikdy nepřímýšlej negativně. Jinak si nedokáži představit jak trpíš. Je mi to moc líto. My se chystáme příští rok na druhý pokus ivf, taky nám nějakou dobu miminko nejde, takže vím jak ve vnitř bolí. Přeji mnoho štěstí.

  • načítám...
  • Zmínit
adrusenkaaa
3113
25.11.15 18:02

Vím že budeš mít i vlastní. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Soffii
114
25.11.15 18:12
:hug:
  • načítám...
  • Zmínit
Zuzu02
68
25.11.15 18:35

Drzim palce a at to cekani je co mozna nejkratsi :palec: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Netopirek
23966
25.11.15 19:30

Hezký deníček. Držím palce ať adopčátko co nejdříve dorazí. Já se snažím brát všechno pozitivně. U tebe to jde brát, že jste tu proto, aby jste udělali lepší život dítěti, které se sice nenarodí vám, ale jinak bude jako vaše. ;)

Kamarádka to měla podobně. Oni umělé ani nezkoušeli, jsou proti tomu. Stali se pěstounskou rodinou, teď mají dva sourozence a sama říká, že to bere tak, že je tu, aby pomohla co nejvíce dětem. ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Jarka.uh
122
25.11.15 20:24

:srdce: at vam to vyjde :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
mexxx
1224
25.11.15 21:06

Držím palce :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Mousadlo
4
25.11.15 21:36

Budete určitě skvělá maminka

Dobrý den,
nedá mi to nereagovat na Váš deníček. Jsem přechodná pěstounka. Nyní máme doma první miminko z porodnice, které zřejmě za několik měsíců budeme předávat nějakým náhradním rodičům jako jste vy. Pokud máte jasná kritéria pro Vaše miminko nevzdávejte se jich, držte se a nenechte se úřady vylekat, že budete čekat dlouho i top miminek je dost. Nějaké už na Vás třeba někde čeká a nebo se má právě narodit.
Od nás přechodných pěstounů budete mít tolik informací a foteček, že věřte budete mít po pomalém předávání pocit, že je skutečně miminko Vaše. Snažíme se schovávat vše našeho drobečka, fotíme, píšeme deníky a nikdy nezapomeneme říci Vám vše co Váš drobeček prožil. Pokud mohu poprosit za všechny pěstounské maminky, berte nás jako prostředníky, které mělo Vaše miminko v době, kdy to pro něho bylo těžké a věřte, že miminka celou situaci velice vnímají, kdybych to nyní nezažívala nikdy bych tomu nevěřila. I miminko si musí projít těžkou dobou jako vy, když na něj čekáte než přijde ten vytoužený okamžik a už budete navždy spolu jako maminka a její děťátko.
Berte dobu čekání jako když maminka neví jestli se jí narodí holčička nebo chlapeček, kdy se bojí aby bylo zdravé a vše proběhlo v pořádku. Odpočívejte těšte se, vymýšlejte kam s děťátkem pojedete, co mu řeknete až se prvně uvidíte. Bude to jistě stejně krásný okamžik, jako když vidíte své miminko po porodu. Užívejte si, že Vás nic nebolelo a víte, že je miminko v pořádku a zdravé.
Přechodní pěstouni tu budou vždy pro Vás a Vaše miminko aby Vám případně něco zodpověděli a určitě budou rádi, za zprávičky jak Vaše zlatíčko roste, jak se všichni máte. I pro nás je důležité miminko správně předat a vědět, že je milováno.
Nebojte se už jste jen krůček před cílem a Váš drobeček Vás naplní štěstím i bez porodních bolestí, stehů, a jiných komplikací. Budete skvělá maminka, přejeme Vám miminko Vašich snů a mnoho krásných chvil s ním a celou Vaší rodinou. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Lorela
2549
25.11.15 22:19

Krásný deníček, fakt super. Znám tyto pocity, mám za sebou dvě neúspěšná IVF a jsem uprostřed třetího pokusu. O adopci taky uvažuju, ale přítel se k tomu staví rezervovaně.

Jinak myslím, že určitý pocit lítosti k tomu částečně patří. Jde jen o to, aby nebyl příliš silný a příliš převažující. Ale je normální si občas pomyslet, že by člověk rád prožil „normální“ těhotenství, nesjsme stroje na optimismus.

  • načítám...
  • Zmínit
Sarivojvodova
84
25.11.15 22:44

Držím palce ať vše vyjde! :* Já si tu ztezuji na cukrovku, zvracení atd a přitom ty bys to tak chtěla vlastně. Buď statečná!! :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
umea
1281
26.11.15 04:31

Kazdy ma nekdy sebelitostivou… ale uprimne, myslim, ze trochu moc resite, ze nekdo jiny jo a ja ne, a co vsechno ztratite/zmeskate nahradnim rodicovstvim, misto toho, co ZISKATE.

„neprožijeme si jeho přivedení na svět, nezažijeme si strachy o to, aby bylo všechno v pořádku…“

Tak to si fakt pockejte, az to dite budete mit - jakekoli. Materstvi je permanentni strach, a naprosto slepa duvera v osud, ze veci dopadnou dobre, a vubec to nekonci porodem.

Pisete, ze jste s tim vnitrne srovnana, uprimne, evidentne nejste. Myslim, ze ta rada jit do 4. pokusu je docela ferova, ano, CAR jsou hodne na penize, ale taky leccos zmuzou. Bude vam to jednou lito, ze jste to nezkusili.

  • načítám...
  • Zmínit
sebaanez
1025
26.11.15 12:31

Vas denicek me moc zasahl. Fakt je hodne smutny. Je videt, ze jste smutna. Byla byste nejlepsi mamou na svete. Snad se to povede. Slysela jsem o akupunkture. Upravi cyklus a hodi Vas do vnitrni pohody. Opravdu pry dela zazraky. Preji vam do zivota to nejlepsi. Drzim palce!!! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Beata11
1
6.12.15 18:12

Milá Aliko, chtěla jsem jen napsat, že zcela přesně chápu vše, co jsi zde napsala a naprosto se s tím ztotožnuji! Jsme v podobné situaci a myslím, žes to vystihla přesně. Kdo to neprožil, nepochopí. Některé komentáře zde jsou myšleny v dobrém, ale nejsou vždy zcela realistické. Pokud chceš, napiš zprávu, můžeme to ještě probrat celé osobně na mailu…

  • načítám...
  • Zmínit
Elbica
51
4.11.17 10:53

Tak tohle jsem tady přesně hledala, něco pozitivního…
Wrtulka děkujii. :potlesk: :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Mahaena
60
23.4.18 09:08

:,( moc pěkně napsané, tak nějak mě z duše - až tedy na to, že já bych si ty těhotenské deníčky fakt číst nedokázala :) jsem moc ráda, že jste se dočkali, přeju vám to

  • načítám...
  • Zmínit
Ivuska88
2406
23.4.18 11:20

Držím pace a preji hodně štěstí. Vím, jak se citis (cítíte).Pri tretim cyklu Ivf a 7ketech uz jsme také ztratili naději. Ale někde ve skrytu duše byla pořád malá naděje. Na doporuceni jsme navstivili kineziolozku. Napsala jsem 5.díl svého deníčku. Měl by vyjit každým dnem. Nyni jsem skoro ve 32.tt. otehotnela jdem přirozeně. A to nám lékaři řekli, že přirozeně neotehotnim nikdy…

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Obyčejný příběh III.

Obyčejný příběh